Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak brexit ovlivní pracovněprávní vztahy?


Redakce
7. 11. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Po vystoupení Velké Británie z Evropské unie se její obyvatelé stanou tzv. občany třetích zemí.

Foto: 123RF

chystase
 

Výstup Velké Británie z Evropské unie čili brexit je velmi aktuálním tématem. Jak tento „rozvod“ ovlivní životy běžných zaměstnanců? Kdo bude mít například nárok na dávky v nezaměstnanosti nebo příspěvek na péči?


 
Dne 29. 10. 2018 lídři zemí Evropské unie schválili žádost Spojeného království (dále jen „UK“) ve věci prodloužení lhůty pro vystoupení UK z Evropské unie (dále jen „EU“), a to do 31. ledna 2020 s tím, že v případě dřívějšího dokončení ratifikace dohody o vystoupení oběma stranami tato dohoda vstoupí v účinnost vždy k prvnímu dni měsíce následujícího po ratifikaci.

Nejbližší možné datum vystoupení UK je tak nyní hypoteticky 1. prosinec 2019.

V současné chvíli se jeví přijetí tzv. výstupové dohody mezi UK a EU jako velmi pravděpodobné. Situace však stále závisí na konečném slovu Dolní sněmovny britského parlamentu. Bez ohledu na konečný výsledek je Česká republika (dále jen „ČR“) stále připravena na oba možné scénáře – tedy na to, že:
  1. po vystoupení UK z EU se bude aplikovat výstupová dohoda, tudíž práva dotčených obyvatel (ať už českých, nebo britských) budou zachována z tohoto titulu, či
  2. UK opustí EU bez dohody.
Pro tento scénář má ČR připravený nouzový plán (včetně legislativy) k zachování práv občanů. Pomocí nouzového plánu bude dočasně zajištěno, aby občané UK mohli setrvat na území ČR a pokračovat ve výkonu zaměstnání.

Stejně tak i občané ČR se nemusí obávat ztráty nároků v oblasti sociálního zabezpečení z důvodu předchozího působení ve Spojeném království.

S ohledem na stále ještě nejasný výsledek způsobu opuštění EU ze strany UK a pro hladké zajištění zachování práv dotčených osob se doporučuje určitá předběžná součinnost z jejich strany, konkrétně:
  • Občané UK se vystoupením své země z EU stanou tzv. občany třetích zemí. Doporučuje se proto těm, kteří budou splňovat podmínky pro získání trvalého pobytu v ČR, aby si o něj požádali. Získáním trvalého pobytu v ČR získají občané UK srovnatelné postavení s občany ČR, konkrétně co se týče postavení na trhu práce a v oblasti sociálních nároků rezidenční povahy.
  • Občané třetích zemí, v tomto případě tedy UK, kteří se pohybují v rámci EU, mohou za stanovených podmínek profitovat z ochrany stanovené evropskými předpisy o ochraně sociálních nároků migrujících osob (nařízení EP a Rady 1231/2010). Pokud občané UK pobývající v ČR po vystoupení UK z EU budou mít vazbu ještě na další členský stát EU (dříve tam pracovali, bydlí tam jejich rodinní příslušníci apod.), je nutné, aby o tom při řešení svých sociálních nároků (řešení účasti na pojištění, případně při žádostech o dávky) informovali příslušnou českou instituci, aby tuto skutečnost mohla ve svém rozhodování zohlednit.
Více si k jednotlivým scénářům vystoupení UK z EU řekneme níže.

Situace v případě uzavření výstupové dohody (tj. dohody o vystoupení UK z EU)

Dohoda zakotvuje přechodné období do konce roku 2020, po které se v přístupu na pracovní trh a sociálním zabezpečení bude postupovat ve vztazích s UK stejně, jako by UK stále bylo v EU. Občané UK, kteří po tomto datu, tedy od 1. 1. 2021, začnou pracovat v ČR, budou muset mít k výkonu zaměstnání pracovní oprávnění stejně jako občané jiných třetích zemí.

Co se týče sociálního zabezpečení, od 1. 1. 2021 budou nadále chráněny pouze nároky související s dobou, kdy bylo UK členem EU. Jinými slovy osoby, které byly před brexitem v přeshraniční situaci, budou dále požívat ochrany svých práv podle Výstupové dohody, naopak nové případy a žádosti o dávky po 31. 12. 2020 se budou řídit již pouze vnitrostátními předpisy ČR.

V tomto přechodném období by se měla být sjednat smlouva o budoucím vztahu mezi EU a Spojeným královstvím, která by měla taktéž obsahovat ochranu sociálních nároků. Nicméně nyní nelze spekulovat o obsahu takové smlouvy.

Situace v případě vystoupení UK bez dohody

Občané UK a jejich rodinní příslušníci, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce započal nejpozději ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie (tj. dni vystoupení UK z EU), budou mít do konce roku 2020 možnost pokračovat ve výkonu zaměstnání v ČR bez jakéhokoliv pracovního oprávnění.

Nejpozději do 31. 12. 2020 budou mít i tito lidé povinnost vyřídit si příslušné pracovní oprávnění (zaměstnanecká karta, modrá karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, povolení k zaměstnání), pokud budou mít zájem v ČR pracovat po 31. 12. 2020.

Na občany UK a rodinné příslušníky občanů UK, kteří budou mít zájem začít pracovat ČR až po brexitu, se bude plně vztahovat zákon o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“), tzn., že tito budou muset pro legální výkon práce na území ČR získat některý z typů pracovního oprávnění (zaměstnanecká karta, modrá karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, povolení k zaměstnání).

Volný přístup na trh práce budou mít pouze ti, kteří spadají do některé z kategorií cizinců uvedených v § 98 a 98a ZoZ (např. cizinci s trvalým pobytem). Povolení k zaměstnání vydává Úřad práce ČR, vydávání ostatních typů oprávnění je v gesci Ministerstva vnitra.

Zachování nároků v oblasti sociálního zabezpečení

S ohledem na to, že v současné době není zcela zřejmé, jak bude probíhat komunikace s orgány Spojeného království při posuzování nároků na jednotlivé dávky z českého sociálního systému, doporučuje se uschovat si veškeré doklady o tamních zaměstnáních, zejména přehledy dob pojištění vydané tamními institucemi, pokud je vystavují, nebo jiné podobné doklady (např. dokument PD U1, který obsahuje údaje o dobách pojištění a vystavuje se pro účely dávek v nezaměstnanosti).
  1. Zdravotní pojištění
Je v působnosti Ministerstva zdravotnictví, více informací k brexitu a zdravotnímu pojištění najdete na webu Ministerstva zdravotnictví.
  1. Nemocenské pojištění
Pro ty, kdo mají britskou státní příslušnost či jinou vazbu na UK a účastní se nemocenského pojištění v ČR, se okamžikem vystoupení nic zásadního nezmění. Jejich účast na nemocenském a důchodovém pojištění a případné nároky z těchto pojištění budou za splnění podmínek stanovených zákonem nadále pokračovat.

Pro nároky na dávky nemocenského pojištění u pojištěnců, kteří před 31. 10. 2019 získali určitou dobu pojištění v UK, budou české instituce v případě potřeby zohledňovat doby získané v UK (prakticky to připadá v úvahu pouze u osob žádajících o peněžitou pomoc v mateřství).
  1. Důchodové pojištění
Pro osoby účastné důchodového pojištění v ČR, které mají britskou státní příslušnost či jinou vazbu na UK, se okamžikem vystoupení také nic zásadního nezmění a jejich účast na důchodovém pojištění bude za splnění podmínek dle zákona pokračovat.

S ohledem na to, že dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se dávky důchodového pojištění poskytují i do ciziny, bude ČR nadále vyplácet důchody do UK. Pro účely posouzení nároku na české dávky důchodového pojištění z ČR se budou u pojištěnců, kteří před 31. 10. 2019 získali určitou dobu pojištění ve Spojeném království, zohledňovat i tyto doby získané v UK. Takto se bude postupovat i u žádostí podaných po tomto datu.
  1. Dávky v nezaměstnanosti
Aby se posoudil nárok na českou podporu v nezaměstnanosti se budou u těch, kteří před 31. 10. 2019 získaly určitou dobu pojištění v UK, zohledňovat doby pojištění získané v UK.
  1. Dávky státní sociální podpory
V případě, že se ke dni 31. 10. 2019 poskytovaly dávky státní sociální podpory britskému občanovi (ať už na území ČR, nebo mimo něj) nebo českému občanovi žijícímu ve Spojeném království, bude tento nárok zachován a výplata bude moci pokračovat i po brexitu.

Žádosti podané po tomto datu v případech, které zahrnují britský prvek, se budou posuzovat již pouze podle českých vnitrostátních předpisů, které pro získání nároku vyžadují splnění podmínky 365denního pobytu na území státu s tím, že dávky se do ciziny nevyplácejí.

U občanů UK žijících v ČR se pro splnění této podmínky započte doba bydlení v ČR před datem 31. 10. 2019, v případě potřeby se zohlední i doba bydlení v UK (pokud jde o osoby, které k datu vystoupení Spojeného království podléhaly právním předpisům ČR nebo jiného členského státu).
  1. Příspěvek na péči
Pokud se ke dni 31. 10. 2019 poskytoval příspěvek na péči britskému občanovi (ať už na území ČR, nebo mimo něj) nebo českému občanovi žijícímu v UK, bude tento nárok zachován a výplata bude moci pokračovat i po brexitu.

Žádosti občanů UK podané po tomto datu se budou posuzovat již pouze podle českých vnitrostátních předpisů, které pro získání nároku vyžadují splnění podmínky trvalého pobytu s tím, že se dávky nevyplácejí do ciziny.
  1. Dávky hmotné nouze
Podmínkou vzniku nároku na tyto dávky je u občanů jiných států jejich trvalý pobyt na území ČR, specifický režim mají pouze občané EU. Proto u žádostí podaných po 31. 10. 2019 se bude po občanech EU vyžadovat pro přístup k těmto dávkám prokázání splnění podmínky trvalého pobytu.


Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Matrace Magniflex
Italské matrace nejvyšší kvality pro ty, kteří milují kvalitní spánek.
www.magniflex.cz

Skuchyně
Zakázkové truhlářství, plánování kuchyní, interiérů
www.skuchyne.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,020 Kč
23,19 Kč
-0,047 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru