Izolačka –
mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč, slouží ke kompenzaci příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci. Zde se na chvíli zastavme a zmiňme rozdíl mezi karanténou a izolací.
Karanténou se rozumí oddělení zdravé osoby bez příznaků infekčního onemocnění, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním člověkem nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních osob. Cílem je zabránit dalšímu přenosu infekčního onemocnění v době, kdy by se toto onemocnění mohlo dále šířit.
Oproti tomu
izolace je oddělení již nemocné osoby, nebo osoby jevící příznaky tohoto onemocnění, od ostatních osob a cílem je zabránit přenosu infekce na další osoby, jež by mohly infekční onemocnění dále šířit.
Nyní zpět k izolačce. Cílem a účelem tohoto mimořádného příspěvku,
platného od 1. března 2021, je zamezení šíření nemoci a současně
kompenzace příjmů zaměstnancům, kteří se tak nemusí obávat během karantény (nebo samotného onemocnění) výpadku, případně podstatného poklesu svých příjmů.
Zároveň je zde snaha motivovat zaměstnance, aby při příznacích onemocnění zůstali doma, nechali se testovat, a přispěli tím k zamezení dalšího šíření infekce.
Zákon je účinný od 5. 3. 2021. Příspěvek bude zaměstnancům vyplácen vedle nemocenské, díky tomu propad mzdy nebude tak velký. Příspěvek byl
prozatím schválen do 30. 4. 2021.
Izolačka platí pro všechny zaměstnance, jimž bude z důvodu infekčního onemocnění od 1. 3. 2021 (včetně) a později nařízena karanténa či izolace (příklady nároku na izolačku naleznete v článku
Mimořádný příspěvek v karanténě – „izolačka“). Nárok se týká rovněž „dohodářů“, a to za předpokladu, že jsou nemocensky pojištěni. Příspěvek nepřísluší zaměstnanci, jemuž byla nařízena karanténa (izolace) v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, výjimku tvoří pracovní a služební cesty.
Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den (
maximálně však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény nebo izolace) příspěvek ve výši 370 Kč. Současně tento příspěvek společně s náhradou příjmu
nesmí přesáhnout 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin.
Personální a mzdový systém
PAMICA i ekonomický a účetní program
POHODA kontrolují maximální výši příspěvku a případné
snížení provádí automaticky.
Jak postupovat, jste-li v pozici zaměstnavatele
Zaměstnavatel
nemusí žádat o žádné refundace, jelikož si příspěvek k náhradě mzdy
sám odečte od povinného odvodu na sociální pojištění. To lze udělat
do tří kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance.
V souvislosti s izolačkou musíme zmínit další pojem, a sice
eNeschopenku, jež je součástí elektronického portálu České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“). Tento projekt byl spuštěn 1. ledna 2020. Elektronické zpracování mělo přinést zejména zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti, ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.
Praxe však byla, alespoň zpočátku, diametrálně odlišná. Zkraje roku 2020 se objevovaly zprávy o nefunkčnosti eNeschopenek. Změna se kromě lékařů, ČSSZ a zaměstnanců výrazně dotkla také zaměstnavatelů, potažmo jejich mzdových účetních, a tím i tvůrců mzdových programů. Start projektu, navzdory slibům státní správy, od počátku provázely potíže s automatickým a včasným informováním zaměstnavatelů o svých zaměstnancích v pracovní neschopnosti. Problém byl například s certifikáty, s dodatečnými úpravami vycházek nebo souběhem více pracovních vztahů zaměstnanců.
Z pohledu zaměstnavatele funguje eNeschopenka tak, že má po 14 dnech trvání neschopnosti povinnost zaslat okresní správě sociálního zabezpečení „
Přílohu k žádosti o dávku“ v elektronické formě.
Papírový tiskopis je možné použít pouze v případě technického výpadku. Do přílohy k žádosti o dávku uvede, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti zasílá zaměstnavatel hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Jak získat informace o neschopenkách zaměstnanců, uvádí ČSSZ v
průvodci pro zaměstnavatele na svém webu (podle toho, kdo mzdy zpracovává, jakých služeb využívá pro získání informací apod.).
V případě izolačky by měl zaměstnavatel automaticky najít u eNeschopenky
v kolonce „profese“ slovo „
izolace“, resp. „
karanténa“. Zaměstnavatel má nárok na odečet příspěvku z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc v případě, kdy příspěvek vyplatí zaměstnanci nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž si příspěvek odečetl od pojistného.
Zaměstnavatelé budou o nařízené karanténě (izolaci) informovaní prostřednictvím eNeschopenky, kde bude v poznámce uvedena Profese: karanténa nebo izolace. Ve vystavené mzdě při vložení eNeschopenky poté
program PAMICA na základě těchto údajů
vygeneruje nepřítomnost H02 Karanténa, kde bude zaměstnanci
vypočtena náhrada mzdy a
automaticky i příspěvek při karanténě. Jak na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě v programu PAMICA, se dozvíte v našem
videonávodu.
Program POHODA při vložení eNeschopenek obsahujících v poznámce Profese: karanténa nebo izolace
nově vygeneruje v agendě Personalistika nepřítomnost typu
Karanténa. Program pak vypočítá zaměstnanci náhradu mzdy a automaticky i příspěvek při karanténě (ve vystavené mzdě na záložce Náhrady zaměstnanci). Jak na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě v programu POHODA, se můžete podívat v našem
videonávodu.
Odečet příspěvku od pojistného uplatní zaměstnavatel na předepsaném tiskopisu ČSSZ „Přehled o výši pojistného“, kde
vykáže údaj o počtu zaměstnanců, za něž tento odečet uplatňuje, a
úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá. Přehled by měl být pro tyto účely od dubna upraven.
Může nastat situace, že
úhrn karanténních příspěvků bude vyšší než celkové pojistné. V takovém případě bude tato částka považována za
přeplatek na pojistném a podaný přehled pak bude považován za
žádost o vratku tohoto přeplatku. V případě, že zaměstnavatel nebude mít vůči ČSSZ na pojistném žádné dluhy, bude mu přeplatek vrácen.
Nutno rovněž podotknout, že jelikož se jedná o novinku, nelze předvídat, jak rychle budou příslušné okresní správy sociálního zabezpečení přeplatky zaměstnavatelům posílat.
Jak postupovat, jste-li v pozici zaměstnance
Zaměstnanec má
nárok na izolačku automaticky. Jediné, co pro to musí udělat, je, že ohlásí svému zaměstnavateli nařízenou karanténu či izolaci a musí mít od svého ošetřujícího lékaře
vystavenou eNeschopenku na karanténu nebo správnou diagnózu nemoci, z níž vyplývá izolace. V následující výplatě pak izolačku obdrží.
Zaměstnanec by měl svého ošetřujícího lékaře upozornit, aby do eNeschopenky uvedl do kolonky „profese“ informaci „izolace“ či „karanténa“.
Další informace ohledně izolačky najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.
Související článek:
Mimořádný příspěvek v karanténě – „izolačka“