Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dovolená v roce 2021 v praktických příkladech


Bc. Michaela Hauzarová
26. 4. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zákoník práce nově od 1. 1. 2021 již neupravuje dovolenou za odpracované dny, ale pouze dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část.

Foto: 123RF

 

V souvislosti s novinkami v oblasti dovolené od roku 2021 vznikají v praxi nové situace. Jak je to s výpočtem poměrné části dovolené, dovolené při změně délky týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku nebo u náhradních dob?


 
Zákoník práce (dále jen „ZP“) nově od 1. 1. 2021 již neupravuje dovolenou za odpracované dny, ale pouze dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část. Jednotkou pro přepočet dovolené jsou hodiny, a nikoliv již pracovní směna.

Nový výpočet oproti předchozí úpravě tedy zohledňuje příslušnou délku směn a cílem změny je umožnit spravedlivý rozsah dovolené i pro zaměstnance pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době s různou délkou směn pracujících jen po část kalendářního roku s pracovním úvazkem na kratší pracovní dobu.

Dovolená za kalendářní rok

Výměra dovolené v délce čtyř, pěti nebo osmi týdnů (§ 212 odst. 1 až 3 ZP) zůstává nezměněná. Právo na dovolenou za kalendářní rok má zaměstnanec tehdy, pokud pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval nepřetržitě 52 týdnů a zaměstnanec odpracoval 52násobek své stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Délka dovolené za kalendářní rok se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Příklad 1

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 37,5 hodiny. Roční výměra v délce 5 týdnů se u zaměstnance stanoví výpočtem: 37,5 × 5 = 187,5 hodiny – po zaokrouhlení podle § 216 odst. 5 ZP přísluší zaměstnanci roční dovolená v délce 188 hodin.

Poměrná část dovolené

V případě, že pracovní poměr u zaměstnavatele netrvá alespoň 52 týdnů, pak zaměstnanci nepřísluší dovolená za celý kalendářní rok. Pokud pracovní poměr zaměstnance u jednoho zaměstnavatele trvá alespoň po dobu 4 týdnů a u téhož zaměstnavatele odpracoval alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby, pak zaměstnanci vzniká právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok.

Délka poměrné části dovolené se vypočítá tak, že za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu zaměstnanci přísluší 1/52 této stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené.
 
V agendě Personalistika/Pracovní poměry provede personální a mzdový systém PAMICA při nastavení plného ročního nároku na dovolenou, uvedení data začátku pracovního poměru a rozvrhu pracovní doby automaticky výpočet poměrné části dovolené dle pracovního poměru.

Příklad 2

Zaměstnanci vznikl hlavní pracovní poměr 11. ledna 2021 a trval i k 30. dubnu 2021. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance je 40 hodin a výměra dovolené činí 5 týdnů. Celkem zaměstnanec k 30. 4. 2021 odpracoval 624 hodin.

Zaměstnanci odpracováním alespoň 4 týdnů a 4násobku své týdenní pracovní doby vznikl nárok na poměrnou část dovolené.

Výpočet poměrné části dovolené postupem podle § 213 odst. 4 ZP:

 
1. Stanoví se počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby: 624 / 40 = 15 (+ 24 hodin, ke kterým se však nepřihlíží).

2. Určí se 1/52 týdenní pracovní doby: 40 / 52 = 0,769 a vynásobí se výměrou dovolené: 0,769 × 5 týdnů = 3,845.

Pozn.: Zákonem výslovně neupravený, ale zřejmě jednodušší, postup výpočtu lze aplikovat tak, že počítáme s fiktivním použitím délky dovolené za celý kalendářní rok – tedy 200 hodin (40hodinová týdenní pracovní doba × 5 týdnů), které vydělíme 52 týdny, a dojdeme k výsledku 3,846. Odchylka mezivýpočtu 0,001 je zcela minimální a výsledná délka dovolené po zaokrouhlení nahoru zůstává stejná.

3. Dovolená odpovídající 1/52 týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené (bod 2.) se vynásobí počtem odpracovaných celých násobků týdenní pracovní doby (bod 1.): 3,845 × 15 = 57,675 hodin.

Po zaokrouhlení má zaměstnanec k 30. 4. 2021 nárok na poměrnou část dovolené v délce 58 hodin.
 

Změna délky týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku

V dosud uvedených příkladech a postupech se neměnila délka týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku. V souladu se zákoníkem práce přísluší zaměstnanci za kalendářní rok nárok na dovolenou v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období, s rozdílnou délkou stanovené nebo kratší pracovní doby.

Příklad 3

Pracovní poměr zaměstnance trvá od 1. února do 30. dubna 2021, kdy pracoval na pozici obsluhy sběrného dvora s 36hodinovou týdenní pracovní dobou. Od 1. května 2021 přešel na pozici hlídače parkoviště s 40hodinovou dobou, kde zůstal až do 31. 12. 2021. Zaměstnanec odpracoval 1 856 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny.

Řešení:
Pro zjištění poměrné délky dovolené zaměstnance (jelikož nepracoval po celý kalendářní rok) je třeba stanovit průměrnou délku týdenní pracovní doby s využitím počtu kalendářních dnů připadajících na jednotlivá období s různou délkou týdenní pracovní doby.

1. 2. 2021 až 30. 4. 2021: 89 kalendářních dnů × 36hodinová týdenní pracovní doba = 3 204 hodin

1. 5. 2021 až 31. 12. 2021: 245 kalendářních dnů × 40hodinová týdenní pracovní doba = 9 800 hodin

Průměrná délka týdenní pracovní doby: (3 204 + 9 800) / (89 + 245) = 13 004 / 334 = 38,934

Následující postup je již obdobný s postupem uvedeným v předchozím příkladu:
  • Počet celých násobků týdenní pracovní doby na celkovém počtu odpracovaných hodin: 1 856 odpracovaných hodin / 38,934 průměrné délky pracovní doby = 47,67, tzn. 47 celých násobků
  • 38,934 / 52 = 0,748 × 4 (výměra dovolené) = 2,992
  • 2,922 × 47 (celých násobků týdenní pracovní doby) = 140,624 hodin
Zaměstnanci vzniká v roce 2021 nárok na dovolenou 141 hodin (po zaokrouhlení na hodiny nahoru).

Náhradní doby

Pro vznik práva na dovolenou a její délku je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Tyto doby se také označují jako tzv. náhradní doby.

Jako výkon práce se zcela započítávají tyto náhradní doby:
  • doba čerpání dovolené,
  • doba čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek,
  • doba, kdy zaměstnanec nepracuje z důvodu státního svátku, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda či plat nekrátí,
  • všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 210 ZP), s výjimkou doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
  • překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 205 ZP),
  • všechny důležité osobní překážky na straně zaměstnance (§ 191 až § 199 ZP), které nejsou uvedeny v ustanovení § 216 odst. 2 ZP.
Za výkon práce zčásti započítávaný jako náhradní doba se považují důležité osobní překážky na straně zaměstnance vymezené v § 216 odst. 2 ZP:
  • dočasná pracovní neschopnost kromě pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • karanténa,
  • rodičovská dovolená s výjimkou rodičovské dovolené, kterou čerpá zaměstnanec po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a
  • jiné důležité osobní překážky v práci podle ustanovení § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2 ZP.
Tyto překážky se započítávají nejvýše v rozsahu 20násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance v kalendářním roce, a to jen za podmínky, že zaměstnanec mimo dobu trvání těchto vyjmenovaných překážek v práci odpracoval v příslušném kalendářním roce alespoň 12násobek své stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Za výkon práce, a tudíž za odpracovanou dobu pro účely dovolené, se nikdy nepovažuje neomluvená absence, při níž lze dovolenou zaměstnanci krátit podle ustanovení § 223 ZP.

Příklad 4

Zaměstnanec byl v pracovním poměru se 40hodinovou týdenní pracovní dobou po celý rok 2021. Od 15. února se stal dočasně pracovně neschopným a pracovní neschopnost trvala 720 pracovních hodin (90 pracovních dní). Po ukončení pracovní neschopnosti zaměstnanec do konce roku 2021 odpracoval již všechny týdenní pracovní doby.

Řešení:
K 15. únoru, kdy zaměstnanci vznikla dočasná pracovní neschopnost, tento zaměstnanec neodpracoval 12násobek týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce. Proto k tomuto okamžiku (ani k okamžiku ukončení dočasné pracovní neschopnosti) nelze započítat překážku jako výkon práce až do 20násobku týdenní pracovní doby.

Podmínka však bude splněna po ukončení pracovní doby a odpracování dalších týdenních pracovních dob. Pracovní neschopnost trvala 720 pracovních hodin, tedy 18násobek stanovené týdenní pracovní doby, proto ji lze započítat pro účely dovolené v roce 2021 jako odpracovanou.

Nejčastější dotazy týkající se nároku a čerpání dovolené v roce 2021

  Zaměstnanec si v roce 2020 nevyčerpal celou dovolenou. Proč má nyní na výplatní pásce informaci, že mu zbývají 3 dny dovolené a 200 hodin?

Čerpání dovolené, na kterou vznikl zaměstnanci nárok v roce 2020, se i po 1. 1. 2021 řídí právní úpravou platnou pro rok 2020. Zaměstnanec musí přednostně v roce 2021 vyčerpat dovolenou ve dnech a poté již bude na výplatní pásce informován o zůstatku dovolené pouze v hodinách.
 
Může zaměstnanec od 1. 1. 2021 čerpat dovolenou třeba po hodinách?

Stanovení dovolené v hodinách nebylo uzákoněno z důvodu, že by zaměstnanec mohl dovolenou čerpat například po hodinách, ale z důvodu spravedlnosti při různých délkách směn. Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
 
Změnily se novelou zákoníku práce od 1. 1. 2021 podmínky pro čerpání dodatkové dovolené?

Přestože od 1. 1. 2021 došlo ke změně ve výpočtu nároku na dovolenou, základní principy a podmínky dodatkové dovolené zůstaly zachovány.

Dodatková dovolená je zvláštním druhem dovolené, která ze zákona přísluší zaměstnancům vykonávajícím práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a práce zvláště obtížné. Institut dodatkové dovolené je upraven v ustanovení § 215 ZP. Zákon upravuje dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne, popřípadě poměrnou část dodatkové dovolené v případě výkonu práce jen po část kalendářního roku.
 
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 11. 1. 2021 v délce 28 týdnů (do 25. 7. 2021). Roční výměra dovolené činí 4 týdny, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?

Dovolená za kalendářní rok = 4 × 40 = 160 hodin. Zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené od 26. 7. 2021 do 20. 8. 2021 (4 týdny = 160 hodin). Od 21. 8. 2021 je na rodičovské dovolené. Jelikož zaměstnankyně odpracovala v roce 2021 alespoň 20násobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená i samotné čerpání dovolené se považují za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby.

Doba čerpání rodičovské dovolené (21. 8. až 31. 12.): 95 × 8 = 760 hodin

Dvacetinásobek týdenní pracovní doby: 20 × 40 hodin = 800 hodin. To znamená, že doba nepřítomnosti podle § 216 ZP nepřesahuje 20násobek týdenní pracovní doby a zaměstnankyně má nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, tedy 160 hodin.

Jen pro úplnost doplním, že v době čerpání dovolené bezprostředně navazující na mateřskou dovolenou může zaměstnavatel zaměstnankyni vypovědět pracovní smlouvu v souladu se zákoníkem práce, jelikož zaměstnankyně není v tzv. ochranné době.


Související články:
Novela zákoníku práce – nárok na dovolenou a čerpání
Novela zákoníku práce – poměrná část dovolené
Vliv zameškaných dob na nárok na dovolenou
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Eva
7. 5. 2021 13:50:13
Dobrý den, jestli to dobře chápu, tak zaměstnanec, který skončí ve zkušební době a odpracuje 10-ti násobek své pracovní doby, tak má také nárok na poměrnou část dovolené - 31 dní.
Děkuji za informaci
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Můžete podávat žádost o kompenzační bonus za květen 2021

11. 5. 2021 | Finanční správa přijímá žádosti o kompenzační bonus za květen 2021. Žádost můžete podat prostřednictvím webové aplikace, e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně, a to do 2. 8. 2021. Výše kompenzačního bonusu je až 1 000 Kč/den pro OSVČ a společníky malých s. r. o., pokud jim příjmy za bonusové období klesly alespoň o 50 %. Pro dohodáře činí výše příspěvku 500 Kč/den, stejně tak pro OSVČ a společníky malých s. r. o., kteří mají nařízenou karanténu či izolaci.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DoVa-VANÍKs.r.o.
prodej nářadí a nástrojů, zahradní technika
www.dovavanik.cz

Studiové záblesky 4studio
Hledáte kvalitní studiové blesky? Máme velký výběr. Podívejte se!
www.4studio.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2021 Souhrnné hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Kontrolní hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Přiznání DPH (za duben 2021)
31. 5. 2021 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
21,02 Kč
-0,012 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.05.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru