Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dovolená a její pravidla


Bc. Michaela Sobotková
7. 8. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Výměra dovolené činí dle zákoníku práce nejméně čtyři týdny v kalendářním roce.

Foto: Fotolia

 

V jakých případech mají zaměstnanci nárok na plnou výměru dovolené nebo na dovolenou navíc? Jak správně vypočítat její poměrnou část? Kdo čerpání dovolené určuje? Podívejte se na základní pravidla dovolené dle zákoníku práce.


 
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.; dále jen „ZP“) podle ustanovení § 211 rozlišuje při splnění stanovených podmínek tři druhy dovolené:
  • dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část,
  • dovolenou za odpracované dny,
  • dodatkovou dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část (§ 212 ZP)

Dovolená za kalendářní rok (nebo za část roku v případě, že pracovní poměr netrval po celou dobu kalendářního roku) patří k nejobvyklejším druhům dovolené.
 
Pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok jsou stanoveny dvě podmínky:
  • nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok,
  • výkon práce zaměstnancem alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
 
Pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku, vzniká zaměstnanci při splnění podmínky výkonu práce alespoň 60 dnů nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené činí v tomto případě za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
 
Poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny přísluší zaměstnanci i za kalendářní měsíc, v němž změnil zaměstnání, za předpokladu, že skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele bezprostředně navazuje na vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Tuto poměrnou část dovolené poskytuje nový zaměstnavatel.
 
Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

Příklad: Jak vypočítat poměrnou část dovolené?

Paní Zdena nastoupila do nového zaměstnání 1. 8. 2014 u firmy ABC, s. r. o. Firma ABC, s. r. o. svým zaměstnancům poskytuje dovolenou v délce 5 týdnů (= 25 dnů). V roce 2014 (za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec) paní Zdeně tedy vznikne nárok na dovolenou 10,5 dne.
 
(celkový roční nárok ve dnech / 12) x počet odpracovaných měsíců
 
(25 / 12) x 5 = 10,41 => 10,5 dne

Za nepřetržité trvání pracovního poměru se pro účely dovolené považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli (např. skončení pracovního poměru z důvodu vzniku nároku na starobní důchod a bezprostřední navázání nového pracovního poměru s týmž zaměstnavatelem jako pracující důchodce).
 
Pokud si v tomto případě nevyčerpá zaměstnanec dovolenou, na kterou mu vznikl nárok z prvního pracovního poměru, nárok přechází do druhého pracovního poměru, resp. nárok se posuzuje jako by k přerušení pracovního poměru nedošlo. Tyto případy jsou také významné pro posuzování splnění podmínek nároku na dovolenou (odpracování stanoveného počtu dnů). V bezprostředně navazujícím pracovním poměru k témuž zaměstnavateli se nezačíná od jeho vzniku znovu hodnotit počet odpracovaných dnů pro nárok na dovolenou.
 
Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán na stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu.
 
Délku dovolené stanoví zákoník práce v týdnech (§ 213). Výměra dovolené činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Prodloužení dovolené o další týdny, případně dny, lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise.
 
Není vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné. Zaměstnavatel však musí při takovém prodloužení dovolené respektovat úpravu rovného zacházení.
 
U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP (u nichž je odměňování závislé na státním rozpočtu) činí dovolená pět týdnů a nelze ji prodlužovat. Zákon rovněž nepřipouští prodlužování dovolené pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol, jejichž dovolená činí osm týdnů v kalendářním roce.
 
Týdnem dovolené se rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dnů.
 
Zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku přísluší tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jejich dovolené připadá v celoročním průměru (§ 213 odst. 4 ZP).
 
Jestliže dochází u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.

Dovolená za odpracované dny (§ 214 ZP)

V případě, kdy zaměstnanec nesplní podmínku pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, tj. odpracování 60 dnů, upravuje zákoník práce poskytnutí dovolené za odpracované dny. Podmínkou pro vznik nároku na dovolenou za odpracované dny je v takovém případě odpracování 21 dnů. Za každých odpracovaných 21 dnů přísluší zaměstnanci jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.
 
V praxi se tyto případy budou vyskytovat u zaměstnanců, kteří mají sjednán pracovní poměr na krátkou dobu, anebo u zaměstnanců, kteří sice mají sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou, ale z různých důvodů (např. pracovní neschopnost) delší dobu nepracovali.
 
Nárok na dovolenou za odpracované dny tedy může vzniknout zaměstnanci v rozsahu jedné nebo dvou dvanáctin dovolené za kalendářní rok (za odpracovaných alespoň 21 nebo 42 dnů), při odpracování dalších 21 dnů by již počet odpracovaných dnů přesáhl 60 a vznikl by nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě její poměrnou část.
 
Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. To platí i pro výpočet dvanáctin dovolené.
 
Dovolená za odpracované dny:
(celkový roční nárok ve dnech / 12) za každých 21 odpracovaných dní

Dodatková dovolená (§ 215 ZP)

Vznik nároku na dodatkovou dovolenou je podmíněn splněním zcela odlišných podmínek než vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok, nebo nároku na dovolenou za odpracované dny. Dodatková dovolená se poskytuje zaměstnancům, kteří pracují u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné.
 
Pro vznik nároku na dodatkovou dovolenou se vyžaduje, aby zaměstnanec v uvedených podmínkách pracoval celý kalendářní rok. V případě, že takto zaměstnanec pracuje po část kalendářního roku, přísluší mu pouze poměrná část dodatkové dovolené v rozsahu jedné dvanáctiny za každých 21 takto odpracovaných dnů.
 
Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Čerpání dovolené (§ 217 a § 218 ZP)

Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
 
Při jeho určení rozvrhu je zaměstnavatel povinen dodržovat řadu pravidel:
  • rozvrh čerpání dovolené musí určit vyčerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Nemůže-li být dovolená vyčerpána, musí být určena tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku,
  • neurčí-li zaměstnavatel dovolenou do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám,
  • nebude-li moci být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu mateřské či rodičovské dovolené, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci,
  • při poskytnutí dovolené v částech musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na jiné délce čerpané dovolené,
  • při sestavování rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance (péče o děti v období jejich prázdnin, rodinná dovolená, léčení v lázních apod.),
  • v rozvrhu čerpání dovolené lze určit v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné čerpání dovolené, tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů čtyři týdny v kalendářním roce. Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu dvou týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu jednoho týdne. Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů není možné.
 
V některých případech je však zaměstnavatel ve svém oprávnění určit čerpání dovolené omezen (§ 217 odst. 4 ZP). Je tomu tak v případech, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu a kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.
 
Zákoník práce obsahuje i výjimku, kdy dobu čerpání dovolené neurčuje zaměstnavatel, ale sám zaměstnanec (§ 217 odst. 5 ZP). Je tomu tak v případě zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a zaměstnanec tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět a dovolenou poskytnout.
 
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
 
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na ni, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.
 
V případě, že zaměstnavatel změnil zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené, nebo že ho odvolal z dovolené, je povinen mu uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci v této souvislosti vznikly.

Náhrada za dovolenou (§ 222 ZP)

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy nebo platu.
 
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
 
Náhradu mzdy nebo platu nelze poskytovat za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou. Tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.


Související články:
Dovolená při kratší pracovní době
V červenci vyráží na dovolenou takřka polovina Čechů


Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Petr
24. 6. 2019 12:37:12
Dobrý den, když mi končí dovolená 9.7. a ten týden mám noční, mám jí do práce až 10.7. nebo už 9.7.? Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

zuzinka000
29. 5. 2017 11:36:23
Dobrý den,
v březnu jsem vyčerpala 16 dní dovolené (z 20) a koncem dubna mi (celé firmě) byla oznámena povinnost čerpání hromadné dovolené do konce roku, a to ve výši 11 dní (týden v kuse v létě, týden přes Vánoce a menší části během roku vždy ve spojení se svátkem).
Někde jsem četla, že pokud má zaměstnanec vyčerpanou dovolenou a nemá další nárok na čerpání dovolené, a pokud mu zaměstnavatel neumožní pracovat (činnost dle pracovní smlouvy) v době povinné dovolené, je to chápáno jako překážka v práci a zaměstnavatel zůstává doma za průměrný výdělek. Bohužel článek je z roku 2010 a nevím, zda je jeho platnost aktuální. Předem díky za radu a odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Kata29
30. 3. 2017 9:39:57
DOBRY DEN OD 1.4.2017 NASTUPUJI ZPET DO PRACOVNIHO POMERU PO UKONCENI RODICOVSKE DOVOLENE.BUDE MI KRACENA DOVOLENA NEBO MAM NATOK NA CELYCH 20 DNU KTERE POSKYTUJE ZAMESTNAVATEL NA ROK?*A DALSI OTAZKA PRED ODCHODEM NA MATERSKOU MI ZUSTALO 9 DNU NEVYCERPANE DOVOLENE KDETE MI NEBY MEZI MATERSKOU A RODICOVSKOU PROPALCENY.TECHTO 9 DNU MI PROPADLO NEBO MUZU V ROCE 2017 VYCERPAT?PREDEM MOC DEKUJI ZA ODPOVED MARKETA
Hlášení závadného obsahu

Verča86
18. 4. 2016 16:07:25
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jak je to s čerpáním dovolené s malým dítětem(5let)? Mám 5 týdnu dovolené a nevím jestli jestli si můžu alespon půlku určit nbeo mi to může zaměstnavatel zamítnout, i když mám malé dítě a přes prázdniny je problém dítě někam umístit. Děkuji za odpověd
Hlášení závadného obsahu

ivett
24. 2. 2016 9:11:39
voj: Strhnout z posledního platu.
Hlášení závadného obsahu

voj
22. 2. 2016 13:37:27
Dobrý den, zaměstnanec vyčerpal 15 dni dovolena v lednu a pote nastoupil na neschopnost. Nyní dal výpověď, vybral si tedy dovolenou na kterou nemá opracovano. Co s Tim?
Hlášení závadného obsahu

eviik
11. 11. 2014 10:27:12
kojakova: Pokud na dobu dovolené připadne svátek a tento den je jinak pracovním dnem zaměstnance, pak se do dovolené nezapočítává.
Hlášení závadného obsahu

kojakova
5. 11. 2014 11:57:07
Dobrý den, měla bych dotaz o čerpání dovolené ve svátek. Může zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené o svátek? Jedná se teď o 17.11.14. Směnný provoz, o svátek vychází směna - pracovní den. Podle mne je to v rozporu se zákoníkem práce § 219 ZP odst. 2. Mohu se nějak bránit? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

věrka
7. 10. 2014 15:50:07
Zdena: Počítala bych také od září, jelikož srpen nemá zaměstnanec odpracovaný celý.
Hlášení závadného obsahu

Zdenka
7. 10. 2014 14:48:57
Dobrý den, zaměstnanec nastoupil 4.8.2014, předchozí pracovní poměr u jiného zaměstnavatele trval do 3.8.2014. Zaměstnání tedy navazuje - kolik dnů nároku na dovolenou splňuje za předpokladu trvání pracovního poměru? Program mi vypočítal za plné měsíce, tj.od září do prosince (6,5 dne). Měl by mít i nárok za srpen? Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Laďka
3. 10. 2014 10:55:06
Řekla bych, že zaměstnavatel nemá právo Vám dovolenou pokrátit. To by měl podle mě v případě, že byste zmeškala více než 100 pracovních dnů (§223 zákoník práce), což asi se ve Vašem případě nejspíš nestalo.

Zkuste se obrátit na inspektorát práce, pokud s tím budete mít problémy.
Hlášení závadného obsahu

Monika
30. 9. 2014 16:33:35
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na krácení dovolené. Pracovní poměr trval od roku 2000 do září 2014. V měsící září jsem od 1.9. do 19.9.2014 byla v pracovní neschopnosti a od 22.9. do 30.9.2014 jsem vybírala dovolenou. Celý rok jsem v pracovní neschopnosti nebyla. Zaměstnavatel mi chce zkrátit dovolenou o 1,5 dne z důvodu nepracování v měsíci září. Podle mě na to nárok nemá, protože dovolená se počítá do odpracované doby a pracovní neschopnost trvala jen 12 pracovních dní. Jsem v právu já nebo zaměstnavatel? A v případě, že se nedomluvíme, na jaký úřad se mohu obrátit. děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Hana Naiclerová,MBA
Poskytuji ekonomické, účetní a daňové poradenství.
www.naiclerova.cz

Funkcniponozky.cz
Ponožky se stříbrem - velmi kvalitní české antibakteriální ponožky.
www.funkcniponozky.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru