Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Změny v zákoně o DPH od 1. 4. 2019 – 3. část


Redakce
25. 4. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Novela zákona upřesnila, že se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

Foto: 123RF

 

V poslední části se podíváme na další důležité novinky, které nastaly od dubna v zákoně o DPH. Zaměříme se na změny v úpravě odpočtu daně, v nároku na odpočet daně při registraci či při jejím zrušení, u reverse charge a kontrolního a souhrnného hlášení.


 
Daňový balíček přinesl od 1. dubna 2019 mnoho novinek. Nevyhnul se jim ani zákon o DPH (dále jen „ZDPH“). Ve třetí, a zároveň poslední části si popíšeme další důležité změny a doplnění, které se v tomto zákoně od dubna objevily.

Úprava odpočtu daně (§ 78da ZDPH)

Do zákona o DPH byl doplněný specifický postup pro korekci uplatněného nároku na odpočet daně u významné opravy na nemovité věci.

Pokud plátce na nemovité věci provede významnou opravu, tj. opravu, u níž je hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění v úrovni bez daně vyšší než 200.000 Kč, z této opravy (resp. z přijatých zdanitelných plnění) si uplatní plný či částečný nárok na odpočet daně a následně nemovitou věc ve lhůtě 10 let dodá jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, je plátce povinen provést úpravu odpočtu daně.

Plátce při úpravě odpočtu daně postupuje obdobně podle § 78d ZDPH. Úpravu odpočtu daně plátce provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém došlo k dodání dané nemovité věci. Přičemž se vztahuje také na případy, kdy k dodání dojde již v průběhu roku, ve kterém byla oprava dokončena.

Nárok na odpočet daně při registraci (§ 79 ZDPH)

Osoba povinná k dani nově může uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění pořizovaných v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců (5 let) přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud se tato přijatá zdanitelná plnění stanou součástí pořizovaného dlouhodobého majetku.

Součástí pořizovaného dlouhodobého majetku se však musí předmětná přijatá zdanitelná plnění stát do doby, než je pořizovaný dlouhodobý majetek uveden do stavu způsobilého k užívání.

Další podmínkou je, že pořizovaný dlouhodobý majetek musí být uveden do stavu způsobilého k užívání (tj. do provozuschopného stavu splňujícího bezpečnostní, ekologické, hygienické, požární a jiné předpisy) v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem.

V případě, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, bude oprávněna k odpočtu daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění přijatých pouze v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem (viz § 79 odst. 1 ZDPH).

Osoba povinná k dani má nově taktéž nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila ho k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.

Osoba povinná k dani (osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, zahraniční osoba povinná k dani) má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem, a které k tomuto dni není součástí jejího obchodního majetku, pokud by u tohoto přijatého zdanitelného plnění měla nárok na vrácení daně podle § 82a ZDPH (resp. § 83 ZDPH), pokud by splnila podmínku minimální délky pro uplatnění vrácení daně.

Nárok na odpočet daně při zrušení registrace (§ 79a, § 79d ZDPH)

Plátce je povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u „drobného“ majetku (vydaného do spotřeby), u kterého uplatnil nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2.100 Kč a který pořídil v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, a to o poměrnou část výše uplatněného odpočtu za období, po které daný majetek nebyl obchodním majetkem plátce.

Plátci je zachován odpočet daně za období, v němž měl tento majetek ve svém obchodním majetku a používal ho k uskutečňování svých ekonomických činností.

Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani nově může získat zpět částku, o kterou byla povinna snížit uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku při zrušení registrace plátce, pokud tento majetek po zrušení registrace nadále používá k uskutečňování ekonomických činností.

Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a ZDPH)

V ustanovení § 92a ZDPH se upřesnila doposud aplikovaná správní praxe, podle které se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

Režim přenesení daňové povinnosti se také nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

Pro všechna plnění v režimu reverse charge se obecně zavedla právní fikce, doposud vymezená pouze v § 92f ZDPH, podle které plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, pokud plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění dodání zboží či poskytnutí služby, a příjemce tohoto plnění ve shodě důvodně předpokládají, že toto plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti a oba tento režim shodně pro dané plnění použijí.

Kontrolní hlášení (§ 101c, § 101h, § 101i ZDPH)

Nové znění ustanovení § 101c písm. b) ZDPH potvrzuje dosud aplikovanou správní praxi (viz „Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení“ v aktuálním znění), že plátce je povinen podat kontrolní hlášení (mimo další vymezené), pokud uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého tuzemského zdanitelného plnění, nebo z úplaty poskytnuté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění.

Pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu DPH také způsobem (mimo další), který nelze zahrnout do skutkových podstat vymezených v § 101h odst. 1 a 2 ZDPH, může správce daně podle § 101h odst. 3 ZDPH uložit pokutu na základě správního uvážení až do výše 500.000 Kč. A to bez vazby na to, zda došlo k uložení pokuty podle § 101h odst. 1 a 2 ZDPH.

Ustanovení § 101i odst. 3 ZDPH nově stanovuje, že povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 ZDPH zaniká, pokud nebyl platební výměr (na pokutu), kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti (zakládajícím vznik pokuty podle § 101h odst. 1 ZDPH).

Ustanovení § 101i odst. 3 ZDPH dopadá i na dosud neuhrazené pokuty vydané po 6 měsících od porušení povinnosti před účinností novely zákona o DPH 2019.

Generální finanční ředitelství již vydalo aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH, aktualizovaný formulářPřiznání k dani z přidané hodnoty“ a s tím související „Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty“. Obsah a struktura formuláře daňového přiznání k DPH se nezměnily. Došlo pouze k aktualizaci vybraných názvů a popisů položek formuláře a pokynů k vyplnění daňového přiznání k DPH.

Souhrnné hlášení (§ 102 ZDPH)

Podle ustanovení § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH je plátce povinen podat souhrnné hlášení nejen v případě, že poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH (s výjimkou služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně) osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je příjemce služby povinen přiznat daň, ale také pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu.

To neplatí, pokud není ke dni přijetí této úplaty plátcem poskytovaná služba známa dostatečně určitě (viz § 20a odst. 3 ZDPH).

Tuzemská osoba povinná k dani, která je identifikovanou osobou, může být pro účely třístranného obchodu vymezeného v ustanovení § 17 ZDPH v postavení prostřední osoby, které nevzniká při splnění všech v tomto zákonném ustanovení vymezených podmínek povinnost přiznat daň v členském státě konečného odběratele (tato povinnost se přenáší na kupujícího, tj. na konečného odběratele).

Do ustanovení § 102 odst. 2 ZDPH bylo doplněno, že takováto identifikovaná osoba má při uskutečnění dodání zboží kupujícímu v třístranném obchodě povinnost podat souhrnné hlášení.


Související články:
Změny v zákoně o DPH od 1. 4. 2019 – 1. část
Změny v zákoně o DPH od 1. 4. 2019 – 2. část
Novinky v oblasti daní od 1. dubna 2019
Změny v zákoně o daních z příjmů od 1. 4. 2019


Zdroj: Finanční správa
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Optimal-Energy,cz, a. s.
Společnost zabývající se energetickým poradenstvím
www.optimal-energy.cz

Kateřina Slaná, DiS.
Účetní nabízí komplexní vedení účetnictví, poradenství, mzdy
www.uctoslana.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,010 Kč
23,10 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru