Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Stanovení limitu pro reverse charge u vybraného zboží


Bc. Michaela Sobotková
9. 7. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Jak stanovit celkovou částku základu daně při dodání vybraného zboží pro určení limitu pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti? V článku si popíšeme situace, které mohou v praxi nastat, a postupy, jak se s nimi vypořádat.


 

Stanovení celkové částky základu daně

Pro stanovení celkové částky základu daně při dodání vybraného zboží (limit 100 000 Kč, při jehož překročení se aplikuje režim přenesení daňové povinnosti) může být určující celková částka základu daně uvedená na daňovém dokladu za zdanitelné plnění, a to v souhrnu za veškeré dodávané zboží splňující definici vybraného zboží.
 
Vybraným zbožím se rozumí:
  1. obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12 (cukrová řepa – až od 1. 9. 2015),

  2. kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je sice v kapitole 71 a třídě XV, ale je nařízením vlády negativně vymezeno vybranými kódy a kapitolami nomenklatury celního sazebníku nebo se jedná o zboží, které již podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH, či zboží, na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH.
Nově do tohoto režimu dle § 92f zákona o DPH spadá mimo jiné také dodání zlata (včetně zlata pokoveného platinou), netepaného nebo ve formě polotovarů nebo prachu, které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku 7108 (s výjimkou zlata měnového – kód 7108 20 00), a to bez ohledu na ryzost dodávaného zlata.
  1. mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00,

  2. integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31, a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

  3. přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, jako jsou např. notebooky či tablety,

  4. videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504.
 
Pokud nastane situace, kdy bude na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů vybraného zboží (spadajícího věcně pod více výše uvedených různých písmen a. až f.), budou se základy daně těchto různých druhů zboží pro určení hodnoty limitu sčítat.
 
Může tak dojít např. k situaci, kdy při uvedení více než jednoho druhu vybraného zboží na jednom daňovém dokladu bude režim přenesení daňové povinnosti aplikován při překročení celkové částky základu daně na všechny druhy vybraného zboží, ačkoli u (jednoho či více) jednotlivých druhů zboží základ daně samostatně nepřekročí limitní hodnotu. Ve výpise z evidence pro daňové účely (od 1. 1. 2016 v kontrolním hlášení) by jednotlivé druhy zboží uvedené na jednom daňovém dokladu měly být deklarovány samostatně (pod samostatným kódem předmětu plnění), a to v hodnotě základu daně pro jednotlivý druh zboží.
 
Dejte si pozor, aby vaše jednání neposoudil správce daně jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud např. dodavatel vystaví několik daňových dokladů (popř. několik kupních smluv) pro jednoho odběratele s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, hodnota základu daně na jednotlivých dokladech (popř. kupních smlouvách) přitom nepřekročí stanovený limit 100 000 Kč, ale v souhrnu za všechny daňové doklady (kupní smlouvy) bude tato hodnota základu daně překročena, přičemž tento dodavatel neuhradí daň na výstupu, může správce daně danou situaci vyhodnotit jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti.
 
V případě, že nastane sporná situace či bude případ nejednoznačný, můžete režim přenesení daňové povinnosti použít, pokud s tím bude poskytovatel i příjemce plnění souhlasit. A to na základě aplikace právní fikce (§ 92f odst. 2 zákona o DPH) a za předpokladu splnění všech zákonných povinností pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na straně dodavatele i odběratele (více naleznete v článku Jak řešit nejasnosti ohledně použití reverse charge?).

Zálohové platby

V případě využití zálohových plateb u dodání vybraného zboží je pro správnou aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nezbytné předem znát celkovou dohodnutou hodnotu základu daně vybraného zboží. V tomto případě se jedná o jedno zdanitelné plnění ve smyslu nařízení vlády č. 361/2014 Sb.
 
Pokud hodnota základu daně vybraného zboží přesáhne určený limit, budou se aplikovat pravidla pro režim přenesení daňové povinnosti (zálohové platby se nebudou zdaňovat, rozhodující pro zdanění transakce bude datum uskutečnění zdanitelného plnění). V opačném případě se budou při splnění zákonných podmínek aplikovat pravidla běžného režimu (se zdaněním přijatých zálohových plateb).
 
Zálohové platby se tedy neposuzují pro účely stanovení limitu samostatně, ale zahrnují se do celkové hodnoty základu daně pro dané zdanitelné plnění.

Příklad 1

Plátce A se dohodl s plátcem B (objednávka, smluvní ujednání) na dodání mobilních telefonů a videoherních konzolí (přitom základ daně pro mobilní telefony je 80 000 Kč a pro videoherní konzole 90 000 Kč). Zároveň bylo domluveno poskytnutí zálohové platby před uskutečněním plnění, a to v měsíci květnu 2015, ve výši 80 000 Kč, zbývající platba bude uhrazena ke dni uskutečnění plnění v měsíci červenci 2015.
 
Vzhledem k celkové hodnotě plnění budou v daném případě aplikována pravidla režimu přenesení daňové povinnosti (celková dohodnutá hodnota základu daně vybraného zboží je 170 000 Kč a přesahuje tak stanovený limit). Tj. plátce A nemá v daném režimu povinnost přiznat v daňovém přiznání přijatou úplatu (zálohovou platbu) ke dni jejího přijetí, ale vzniká mu povinnost přiznat hodnotu daného plnění (v celkové výši 170 000 Kč) až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 25 daňového přiznání). Není nutno přitom ani rozlišovat, ke kterému druhu zboží se zálohová platba vztahuje. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je také vystaven daňový doklad na obě položky zboží s hodnotou plnění a údajem „daň odvede zákazník“ (§ 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH).
 
Plátce B mimo dalších povinností přizná základ daně (ve výši 170 000 Kč) a vypočtenou daň (v daném případě za použití sazby 21 %) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 10 daňového přiznání za příslušné zdaňovací období).

Postup při změně hodnoty dodávaného zboží po přijetí zálohové platby

V praxi nelze vyloučit situaci, že bude hodnota objednaného zboží přesahovat stanovený limit a z přijatých zálohových plateb nebude z tohoto důvodu přiznána daň. Hodnota zboží, které bude nakonec skutečně dodáno, však bude pod stanoveným limitem (např. z důvodu momentálního nedostatku zboží na skladě u dodavatele nebo kvůli následné změně objednávky odběratelem).
 
Při uskutečnění plnění se v takovém případě uplatní běžný režim, přičemž do základu daně musí být zahrnuty i dříve nezdaněné zálohy. Důvod nezdanění zálohových plateb v příslušném zdaňovacím období je plátce povinen prokázat.

Příklad 2

Plátce objednal u prodejce elektroniky notebooky v hodnotě 120 000 Kč. Zaplatil zálohu 50 000 Kč, kterou prodejce elektroniky nezdanil, neboť na základě údajů v objednávce předpokládal, že celá transakce proběhne v režimu přenesení daňové povinnosti. Odběratel však těsně před dodáním zboží objednávku snížil na hodnotu 90 000 Kč.
 
Zdaněno bude proto v běžném režimu, základ daně se stanoví ve výši 90 000 Kč, tj. včetně nezdaněné zálohové platby. Dodavatel doloží správci daně, že původní objednávka přesáhla limit, což jej opravňovalo k nezdanění zálohové platby.
 
Nelze vyloučit ani situaci, kdy plátce z přijaté zálohové platby přizná daň, neboť důvodně předpokládá, že hodnota základu daně vybraného zboží nepřesáhne stanovený limit 100 000 Kč. K datu uskutečnění zdanitelného plnění však hodnota daného plnění stanovený limit přesáhne a toto plnění má tedy podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.
 
V daném případě lze postupovat podle § 92a odst. 7 zákona o DPH, tj. neaplikovat zpětně režim přenesení daňové povinnosti na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby, a při výpočtu hodnoty, na kterou se režim přenesení daňové povinnosti uplatní, vycházet z obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH.

Oprava základu daně u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

V případě opravy základu daně u plnění, u kterého byl aplikován režim přenesení daňové povinnosti, protože byl překročen limit 100 000 Kč, a následně nastanou takové skutečnosti, které vedou ke zvýšení nebo snížení původního základu daně, musí být na opravu aplikován režim přenesení daňové povinnosti bez ohledu na výši prováděné opravy.
 
Pokud tedy plátce dodal vybrané zboží v režimu přenesení daňové povinnosti (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění překročil stanovený limit) a následně nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně (§ 42 a § 45 zákona o DPH), čímž dojde ke snížení původního základu daně (základ daně za zdanitelné plnění je nově pod stanovený limit), bude po provedení této opravy platit nadále původně uplatněný daňový režim, tj. provede se pouze oprava základu daně (§ 42 odst. 7 zákona o DPH), nikoli oprava původně uplatněného režimu.

Příklad 3

Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde ke snížení základu daně o 30 000 Kč. Protože u původního dodání zboží byl překročen limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, bude snížení hodnoty základu daně o 30 000 Kč také uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti.
 
Obdobně bude plátce daně postupovat v případě, kdy dojde ke zvýšení původního základu daně, u kterého byl uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.

Příklad 4

Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 20 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti byl překročen již u původního dodání zboží, navýšení hodnoty základu daně o 20 000 Kč a případné každé další navýšení hodnoty základu daně bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.

Oprava základu daně u plnění v běžném režimu uplatnění DPH

Pokud plátce dodal vybrané zboží v běžném režimu (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění nepřekročil stanovený limit a plátce uplatnil DPH na výstupu) a následně nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně, čímž dojde ke zvýšení původního základu daně, uplatněný běžný režim původního plnění se již zpětně neopravuje.
 
Zároveň je ale nutno za účelem řádného zdanění samotné opravy daně ve správném režimu podle obecného principu stanoveného v § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. prověřit celkovou hodnotu základu daně po navýšení. Pokud tato celková hodnota základu daně (s promítnutím všech oprav) přesáhne hodnotu 100 000 Kč, bude se tato oprava základu, při které dojde k překročení limitu a všechny následující, považovat za plnění, na které se režim přenesení daňové povinnosti uplatňuje.

Příklad 5

Původní základ daně při dodání videoherních konzolí činil 90 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 60 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně po navýšení činí 150 000 Kč.
 
Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti byl po opravě základu daně překročen. Hodnota navýšení základu daně (v daném případě 60 000 Kč) bude podléhat zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. Režim u původního základu daně, který podléhal běžnému režimu zdanění, se již neopraví.

Příklad 6

Původní základ daně při dodání notebooků činil 50 000 Kč. Na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 30 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně po navýšení činí 80 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nebyl po opravě základu daně překročen, oprava bude provedena v běžném režimu.
 
Následně dojde k navýšení hodnoty základu daně o dalších 40 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně činí 120 000 Kč. Hodnota navýšení základu daně (v daném případě 40 000 Kč) bude podléhat zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti.

Množstevní bonusy a jiné slevy

V případě uplatnění množstevních bonusů nebo jiných slev, které se vztahují k většímu množství samostatných transakcí, přičemž půjde o situaci, kdy hodnota některých z nich přesáhla stanovený limit a hodnota ostatních nikoli, lze v odůvodněných případech (např. vzhledem k charakteru zboží nelze určit, zda se sleva vztahuje na dodávku v režimu přenesení daňové povinnosti nebo dodávku v běžném režimu) využít pro určení způsobu opravy základu daně vzájemnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem, na základě které obě strany shodně opravu vztáhnou buď k dodání v běžném režimu, nebo k dodání v režimu přenesení daňové povinnosti.

Příklad 7

Celkový objem dodávek kukuřice za rok je 1 000 000 Kč. 70 % z této částky bylo původně zdaněno v režimu přenesení daňové povinnosti, 30 % bylo zdaněno v běžném režimu. Následně byl přiznán bonus ve výši 100 000 Kč, tento ale vzhledem k charakteru zboží nelze jednoznačně přiřadit ke konkrétnímu dodání, tj. nelze rozlišit, zda tato byla zdaněna v běžném režimu nebo v režimu přenesení daňové povinnosti.
 
Odběratel s dodavatelem se dohodnou, že celková oprava základu daně bude celá vztažena k dodávce (dodávkám) v režimu přenesení daňové povinnosti a obě strany ve shodě takto opravu provedou.
 
 
Související články:
Režim reverse charge se od 1. dubna 2015 rozšíří
Od července dojde k dalšímu rozšíření reverse charge


Zdroj: Finanční správa
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
14. 7. 2015 15:02:29
Dobrý den paní Pavlíčková, ano, režim přenesení daňové povinnosti se od 1. července 2015 aplikuje též na veškeré komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a 12 – obiloviny a technické plodiny.
Hlášení závadného obsahu

Monika Pavlíčková
14. 7. 2015 13:37:49
Na netu jsem četla, že nově se bude povinnost týkat všech zemědělských komodit zahrnutých v kapitolách 10 a 12 společného celního sazebníku EU. Ve vašem příspěvku jsem pod bodem a/ obiloviny a technické plodiny našla pouze některé z tohoto sazebníku. Můžete mi prosím odpovědět, zda podléhají režimu přenesené daňové povinnosti i travní semena. Tato jsou uvedena v kapitole 12 pod číslem 1209. Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ekomaziva s.r.o.
maziva pro lisování, maskování pro povrchovky
www.ekomaziva.cz

Bohumila Matějková
Kompletní zpracování účetnictví pro malé obce a neziskové organizace.

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru