Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Souhrnné hlášení a jeho podání


Ladislav Kandler, DiS.
20. 5. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Co je to souhrnné hlášení? Kdo má povinnost jej podávat a v jakých termínech? Jakým způsobem je možné souhrnné hlášení doručit finančnímu úřadu? Nejen na tyto otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku.


 
Na používání a časté aktualizace daňových formulářů si již začínáme pomalu zvykat. Pro podnikatele to znamená sledovat aktuální změny a novinky, kterých není za poslední dobu málo. Obzvláště plátci daně z přidané hodnoty a osoby identifikované k dani se „nenudí“, neboť v této oblasti je změn, úprav a nových evidencí opravdu požehnaně, zvláště po postupném začleňování standardů a nařízení dle Evropské unie.
 
Proto se v dnešním článku zaměříme právě na oblast DPH a na jeden nástroj, který úzce souvisí s plátcovstvím DPH a Evropskou unií, a to na podávání souhrnného hlášení. I když se jedná o vcelku zavedenou záležitost, mnoho podnikatelů v této oblasti stále tápe a často nevědomky dochází k opomenutí této evidenční a oznamovací povinnosti.
 
Zjednodušeně řečeno, souhrnné hlášení podávají dotčené subjekty z toho důvodu, aby svého správce daně neboli finanční úřad informovali o těch zdanitelných plněních, jež byla uskutečněna s jinými plátci DPH registrovanými v některém z jiných členských států Evropské unie.

V jakých případech se souhrnné hlášení podává?

Situace, na základě kterých je nutné tento formulář podat a další problematiku týkající se tohoto instrumentu, rozebírá zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.), konkrétně v § 102. Z odst. 1 vyplývá, že plátce DPH je povinen podat souhrnné hlášení v následujících čtyřech případech:
  • dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,

  • přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,

  • dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo

  • poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.
Tento poslední důvod zakládá povinnost podání souhrnného hlášení i pro identifikovanou osobu. V takovém případě je nutné souhrnné hlášení podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

Jakým způsobem se podává souhrnné hlášení?

Způsob podání je v tomto případě zcela jasný – papírových formulářů se nedočkáte, neboť podat souhrnné hlášení je možné pouze elektronicky. Zasílá se na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně (finančním úřadem). Způsob vyplnění a možnost jeho zaslání si rozebereme v následujících odstavcích.
 
Zároveň platí, že v případě, že je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Veškeré údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně, nikoli v eurech či jiných měnách.
 
Pokud jste účastníkem sdružení, pak vězte, že souhrnné hlášení za sdružení podává určený účastník sdružení, jež je určený k podávání daňového přiznání.
 
V případě, že plátce nebo identifikovaná osoba zjistí, že uvedli chybné údaje v již podaném a odevzdaném souhrnném hlášení, pak vzniká povinnost do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení.

Kdy se podává souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení se podává pouze v případě, že k tomu vznikl důvod. Jedná se tedy o odlišný postup, než je tomu u podávání daňového přiznání k DPH, kde musíte podat i tzv. nulové přiznání. Pokud jde o lhůtu určenou pro podání, ta je do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
 
Pokud plátce DPH poskytuje v rámci EU pouze služby (viz čtvrtý případ u výše uvedeného výčtu povinnosti podat souhrnné hlášení nebo § 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH), pak podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
 
Může se také stát, že v některém z měsíců daného čtvrtletí takovýto plátce kromě poskytnutí služeb v rámci EU začne např. dodávat i zboží (vznikne tedy i jiný důvod pro podání souhrnného hlášení, než je poskytnutí služby). V takovém případě vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za dané měsíce podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k dodání zboží.

Postup při vyplnění a odeslání formuláře

Tolik tedy v krátkosti některé z důležitých pojmů a teorie, nyní se dostáváme k praktické ukázce a vysvětlení toho, jakým způsobem formulář podat. Podání souhrnného hlášení přes Daňový portál Finanční správy je velice jednoduché, jen je potřeba nezapomenout na důležité údaje a vypsat je do správných polí.
 
Souhrnné hlášení VIES – jedná se o úplný název daného formuláře, který nyní budeme popisovat. Hned v úvodu je nutné správně vyplnit identifikaci našeho správce daně, resp. finančního úřadu. Nezapomeňte vyplnit také své DIČdatum vyplnění. Stejně tak je důležité uvést, za jaké zdaňovací období tento formulář podáváte, tedy měsíc nebo čtvrtletí a příslušný rok.
 
Následují údaje o vás, tedy o plátci. To znamená, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu a dále uvádíte své jméno, příjmení, sídlo či místo pobytu fyzické osoby. Pokud tento formulář podepisuje za vás někdo jiný (např. účetní či daňový poradce svým elektronickým podpisem), měl by se identifikovat v části „Údaje o podepisující osobě“. U tohoto bodu se ještě krátce zastavíme, neboť součástí těchto údajů je také vypsání tzv. kódu podepisující osoby, na což se může často zapomenout.

O jaké kódy a s jakým označením se konkrétně jedná? Připravili jsme pro vás níže uvedenou krátkou tabulku, aby byl přehled ucelený (stejný princip se uplatňuje i u ostatních daňových formulářů).
 
Kód Podepisující osobou je fyzická osoba
1 zákonný zástupce nebo opatrovník
2 ustanovený zástupce
3 společný zástupce, společný zmocněnec
4a obecný zmocněnec (fyzická osoba i právnická osoba)
4b fyzická osoba daňový poradce nebo advokát
5a osoba spravující pozůstalost
5b zástupce osoby spravující pozůstalost
6a dědic po skončení řízení o pozůstalosti
6b zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti
7a právní nástupce právnické osoby
7b zástupce právního nástupce právnické osoby
   
Kód Podepisující osobou je právnická osoba
2 ustanovený zástupce
3 společný zástupce, společný zmocněnec
4a obecný zmocněnec (fyzická osoba i právnická osoba)
4c právnická osoba vykonávající daňové poradenství
5a osoba spravující pozůstalost
5b zástupce osoby spravující pozůstalost
6a dědic po skončení řízení o pozůstalosti
6b zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti
7a právní nástupce právnické osoby
7b zástupce právního nástupce právnické osoby


Jste-li právnickou osobou, uvedete identifikaci fyzické osoby oprávněné k podpisu a její vztah k této právnické osobě (např. zda se jedná o jednatele, pověřeného pracovníka apod.). Zároveň také vyplňujete údaj o tom, kdo formulář sestavil, včetně uvedení telefonického kontaktu.
 
A poté následují již jednotlivé řádky souhrnného hlášení. Do příslušných polí vyplníte následující.
 
Kód země – jedná se o kód státu, který přidělil daňové identifikační číslo registrace k DPH pořizovatele.
 
DIČ pořizovatele – do tohoto pole uvedete příslušné DIČ registrace k DPH pořizovatele v jiném členském státě (bez kódu státu). Vyplníte jej bez mezer, čárek a teček. Žádné DIČ nesmí být v hlášení uvedeno více než jednou se stejným kódem plnění. Např. prostřední osoba v rámci zjednodušeného postupu uvádí odděleně dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu označené kódem „2“, a zároveň může vykázat dodání zboží stejnému pořizovateli označené kódem „0“ (jednotlivé kódy budou popsány níže).
 
Pro zjednodušení jsme pro vás připravili seznam kódů zemí.

Tab.: Daňová identifikační čísla členských států EU
 
Název země Kód země Formát DIČ
pořizovatele zboží
bez kódu země
Počet znaků Poznámky
Belgie BE 123456789 9 pouze číslice
Dánsko DK 12345678 8 pouze číslice
Estonsko EE 123456789 9 pouze číslice
Finsko FI 12345678 8 pouze číslice
Francie FR 12345678901 X1123456789 1X123456789 XX123456789 11 obsahuje buď jen číslice, nebo na prvním nebo druhém místě nebo na prvním a druhém místě písmeno, s výjimkou písmen „I“ a „O“
Irsko IE 1234567X 1X34567X 8 obsahuje jedno nebo dvě písmena, a to na posledním místě nebo na druhém a na posledním místě
Itálie IT 12345678901 11 pouze číslice
Kypr CY 12345678X 9 obsahuje na posledním místě jedno písmeno
Litva LT 123456789 123456789012 9 nebo 12 pouze číslice
Lotyšsko LV 12345678901 11 pouze číslice
Lucembursko LU 12345678 8 pouze číslice
Maďarsko HU 12345678 8 pouze číslice
Malta MT 12345678 8 pouze číslice
Německo DE 123456789 9 pouze číslice
Nizozemsko NL 123456789B01 12 prvních devět znaků jsou číslice, poslední tři znaky jsou vždy v rozsahu B01 až B99
Polsko PL 1234567890 10 pouze číslice
Portugalsko PT 123456789 9 pouze číslice
Rakousko AT U12345678 9 první znak je vždy U, zbývajících osm jsou číslice
Řecko EL 123456789 9 pouze číslice
Slovenská republika SK 1234567890 10 pouze číslice
Slovinsko SI 12345678 8 pouze číslice
Španělsko ES X12345678 12345678X X1234567X 9 obsahuje jedno nebo dvě písmena, a to na prvním nebo posledním místě nebo na prvním a posledním místě
Švédsko SE 123456789012 12 pouze číslice
Velká Británie GB 123456789 nebo 123456789012 nebo GD123 nebo HA123 9 nebo 12 nebo 5 pouze číslice nebo na prvním a druhém místě písmena GD nebo HA – v případě 12 číslic poslední tři představují identifikaci organizační složky pořizovatele zboží, písmena GD a tři následující číslice představují identifikaci vládní instituce, písmena HA a tři následující číslice představují identifikaci zdravotnické organizace


Kód plnění – vybíráte z následujících kódů plnění:
 
0 – dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 13 odst. 1 a 2 zákona o DPH)

1 – přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu (§ 13 odst. 6 zákona o DPH)

2 – dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17 zákona o DPH), tento kód vyplňuje pouze prostřední osoba

3 – poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 zákona o DPH), pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby

 
Počet plnění – uvádíte příslušný počet plnění
 
Celková hodnota plnění – jak už jsme uvedli v předchozích odstavcích, zadávají se hodnoty v českých korunách. Daňový doklad dobropis se do celkové částky započítává záporně. Zároveň platí, že celková hodnota plnění se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a musí se vždy jednat o celé číslo.

Následné souhrnné hlášení

Pokud po odeslání zjistíte, že jste v souhrnném hlášení udělali chybu, nemusíte zoufat, můžete využít možnosti podat následné souhrnné hlášení. To se podává do 15 dnů od data zjištění chybných údajů. Opravou údajů se rozumí vložení nového řádku (v případě, že předchozí podání tento řádek vůbec neobsahovalo), storno řádku z předchozích podání (v případě, že v předchozím podání tento řádek neměl být vůbec uveden) a oprava údajů řádku z předchozích podání.
 
Opravy údajů se provádí následujícími způsoby:
  • vložením nového řádku vyplněním všech údajů uvedených v ODDÍLU B.,

  • stornováním řádku z předchozích podání proškrtnutým křížkem ve sloupci označeném „Storno řádek“; do následného souhrnného hlášení se ve stornovaném řádku vyplní všechny údaje vyplněné v původním řádku,

  • opravou údajů řádku z předchozího podání stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku.

Kontrola údajů a odeslání formuláře

Na závěr je možné využít funkci Protokol chyb, na základě které vám systém vyhodnotí, zda jste na nic důležitého nezapomněli, případně které položky je potřeba opravit. Výsledný formulář můžete uložit a připravit k odeslání do datové schránky nebo přímo přes webové rozhraní jej zaslat svému správci daně za použití elektronického podpisu.
 
V každém případě doporučujeme uložit si odeslaný zašifrovaný soubor, včetně vygenerovaného formuláře do PDF, a potvrzení o odeslání.
 
Velkým pomocníkem je již zmíněné webové rozhraní Daňového portálu, kde můžete využít příslušného průvodce. Díky tomu budete eliminovat případné chyby na minimum a výsledné souhrnné hlášení dorazí přesně tam, kam má.


Související článek:
Souhrnné hlášení
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Funkcniponozky.cz
Ponožky se stříbrem - velmi kvalitní české antibakteriální ponožky.
www.funkcniponozky.cz

LERIKA Tax & Accounting
Vše v oblasti daní a účetnictví v Čechách i na Slovensku
www.lerika.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru