Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Rozšíření reverse charge od 1. října 2016


Ing. Martina Truhlářová
14. 10. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Od 1. října 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády, kterým dochází k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací. Koho se tato nová povinnost týká?


 
Od 1. října 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády, kterým dochází k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH (tzv. reverse charge) na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací.
 
Tímto novým nařízením č. 296/2016 Sb. se změnilo dosud platné nařízení č. 341/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Dne 29. 9. 2016 vydalo Generální finanční ředitelství („GFŘ“) k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací tuto informaci.
 
K zavedení přenesení daňové povinnosti na telekomunikační služby došlo z důvodů zabránění úniků na DPH v tuzemsku, ke kterým docházelo, a zároveň z důvodů prevence možného přesunu podobných podvodů z jiných členských států EU do ČR.
 
Režim přenesení daňové povinnosti se bude týkat pouze poskytování služeb na velkoobchodní úrovni a v kontrolním hlášení budeme příslušné plnění vykazovat následovně:
  • firmou vydaná faktura pro odběratele v oddílu A.1., kód předmětu plnění 21,
  • firmou přijatá faktura od dodavatele v oddílu B.1., kód předmětu plnění 21.
V daňovém přiznání k DPH budeme vykazovat následovně:
  • odběratel na ř. 10 nebo 11 a souběžně na ř. 43 nebo 44,
  • dodavatel na ř. 25.

Koho se týká použití režimu reverse charge

Režim se týká plátců podle zákona o DPH, kteří jsou podnikateli v elektronických komunikacích s místem plnění v tuzemsku, a to na základě osvědčení o oznámení komunikační činnosti podle zákona o elektronických komunikacích. Databázi podnikatelů v elektronických komunikacích, tj. subjektů, které splnily svoji oznamovací povinnost, zveřejňuje Český telekomunikační úřad v elektronické podobě.
 
Režimu přenesení však bude podléhat i plnění od plátců, kteří svoji oznamovací povinnost nesplní (což je posuzováno jako správní delikt, za jehož spáchání lze uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč).
 
Pro aplikaci přenesení daňové povinnosti je tedy důležité faktické poskytování služeb na velkoobchodní bázi.
 
Příjemcem předmětné služby elektronických komunikací spadajících do režimu přenesení daňové povinnosti nemůže být nikdy plátce, který je konečným spotřebitelem této služby. Pokud by se však jednalo o plátce, který pořizuje tuto službu jak pro svou potřebu, tak například pro její další prodej, platí, že u takového plnění se režim přenesení daňové povinnosti použije.

Co se myslí službou elektronických komunikací

Služby elektronických komunikací podléhající režimu přenesení daňové povinnosti jsou poskytovány mezi podnikateli v elektronických komunikacích prostřednictvím:
  • přístupu k sítím elektronických komunikací,
  • propojení sítí elektronických komunikací, nebo
  • na základě nákupu a prodeje těchto služeb.
Důležitou podmínkou je skutečnost, že služba elektronických komunikací nese znaky přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.
 
Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi jednotlivými plátci operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
 
Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto zákona. Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi.
 
Samostatný okruh činností v oblasti elektronických komunikací, u kterých se požije režim přenesení daňové povinnosti, tvoří služby elektronických komunikací mající charakter propojení či přístupu k sítím elektronických komunikací, jež jsou přeprodávány jinému podnikateli v elektronických komunikacích, který pořizuje tyto služby se záměrem jejich dalšího prodeje.
 
Jako příklady služeb, u kterých se použije reverse charge, informace GFŘ uvádí:
  • přístup k hlasovým službám, např. originace, terminace, tranzit volání,
  • přístup k datovým službám, např. přístup k datovému toku (bitstream),
  • přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,
  • přístup ke službám virtuálních sítí,
  • propojení veřejných komunikačních sítí,
  • služby pronájmu okruhů (koncové segmenty, páteřní segmenty, kombinace obou),
  • přeprodej vymezených služeb elektronických komunikací, kdy plátce pořizuje danou službu elektronických komunikací za účelem jejího dalšího prodeje, např. mezi společnostmi (plátci) buď tvořícími tzv. holding, anebo zabývajícími se centralizací nákupních činností.
 
Kterých plnění se reverse charge netýká:
  • poskytnutí elektronicky poskytovaných služeb ve smyslu § 10i odst. 2 písm. c) zákona o DPH (např. hostitelství internetových stránek, poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace, zpřístupňování databází, internetové balíčky služeb, v nichž tvoří telekomunikační složka doplňkovou a podřízenou část,
  • poskytnutí služeb rozhlasového a televizního vysílání definovaných v § 10i odst. 2 písm. b) zákona o DPH,
  • poskytnutí tzv. pre-paid (předplacených) služeb a post-paid služeb (služeb hrazených dodatečně, tedy až po využití služby) konečnému spotřebiteli (i když je tento plátce),
  • poskytnutí vybraných služeb podle § 78 zákona o elektronických komunikacích, které nespočívají v přenosu signálu a nenaplňují tak definici služeb elektronických komunikací, jsou-li tyto služby poskytnuty samostatně bez vazby na poskytnutí služby elektronických komunikací, např.:
    • pronájem budovy, stožáru nebo prostředku pro vedení kabelů, např. pro vodovodní potrubí nebo pro elektrické vedení,
    • přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,
    • přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,
    • přístup k systému podmíněného přístupu,
    • přístup k informačním systémům nebo k databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci,
  • přeprodeje vybraných služeb elektronických komunikací, při kterém plátce:
    • vystupuje při pořízení dané služby elektronických komunikací v roli osoby nepovinné k dani, tj. mimo rámec své ekonomické činnosti (např. obec, kraj, organizační složka státu apod.),
    • pořizuje danou službu elektronických komunikací, která je vedlejším plněním k plnění hlavnímu, např. telefonní poplatek fakturovaný společně se službou ubytování či nájmu, nebo za účelem vlastní spotřeby (např. v souvislosti s nájmem).

Obecná pravidla fungování přenesení daňové povinnosti

Při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u služeb elektronických komunikací plátce postupuje obdobně, jako u přenesení daňové povinnosti u služeb, na které se tento režim vztahoval již dříve.
 
Místem plnění při poskytnutí služby elektronických komunikací plátci je místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
 
Při poskytnutí služby elektronických komunikací na úrovni velkoobchodu se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, je-li možné toto zjistit. V ostatních případech je to dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.
 
Základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Součástí základu daně jsou také vedlejší výdaje (např. náklady na přístup k přiřazeným prostředkům, tj. kabelovodům, stožárům, anténám, věžím, rozvodným skříním; nebo služby přenosu čísel).
 
Základ daně obsahuje i samotný materiál související s uskutečňovanou službou. Vedlejší plnění pak tvoří s hlavním plněním neoddělitelné plnění a na celé se použije režim přenesení daňové povinnosti.
 
U opravy základu daně u zdanitelného plnění, které bylo uskutečněno před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, se použije režim zdanění platný ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, tj. běžný režim zdanění.
 
U záloh na služby elektronických komunikací přijatých před účinností režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých vznikla povinnost přiznat daň, se bude postupovat podle § 92a odst. 4 zákona o DPH. Na faktuře tedy uvedeme rozdíl mezi celkovou úplatou za zdanitelné plnění bez daně a součtem záloh snížených o přiznanou DPH.
 
V případě kladného rozdílu bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti pouze hodnota doplatku. V případě záporného rozdílu bude tato částka – přeplatek podléhat běžnému režimu zdanění, neboť de facto dochází k vrácení části zálohy.
 
Pokud by bylo uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v konkrétním případě sporné, použije se právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá a obě strany použijí tento režim. Je též možné požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení, zda se jedná v konkrétním případě o režim přenesení daňové povinnosti – za správní poplatek 10 000 Kč.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ADaKa & MK s.r.o.
Společnost poskytuje účetní služby, zpracování mezd i daň. přiznání
www.adakamk.cz

JANDA Consulting s.r.o.
Finance, Účetnictví, Daně, Mzdy, Právo, Webdesign, Marketing
www.jandaconsulting.org

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
0,000 Kč
23,23 Kč
-0,058 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru