Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Reverse charge – řešení problémových případů


Ing. Michal Kadlec
12. 10. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud se nám nepodaří určit, zda nějaké plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, můžeme využít institut závazného posouzení.

Foto: Fotolia

 

Přenesení daňové povinnosti není stále úplně zažitou oblastí. Okruh dotčených plnění se pořád rozšiřuje a objevují se nevyjasněné problémy, se kterými musíme bojovat. V článku se zaměříme na případy, které dělají největší obtíže.


 
Oproti běžnému režimu, kdy dodavatel (tuzemský plátce daně) fakturuje dodání zboží nebo poskytnutí služby odběrateli (tuzemskému plátci daně), který toto plnění použije ke své ekonomické činnosti tzv. s DPH, existuje již delší dobu režim přenesení daňové povinnosti (dále jen „RPDP“), kdy tento dodavatel fakturuje „bez DPH“.
 
Přenesení daňové povinnosti se týká v současné době:
  • dodání zlata,
  • dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) – tzv. odpady a šroty,
  • poskytnutí stavebních nebo montážních prací,
  • dodání zboží nebo poskytnutí služby (nad 100 000 Kč) uvedených v příloze č. 6 k zákonu o DPH – pokud tak stanoví vláda nařízením; v ČR je v současné době zaveden režim přenesení daňové povinnosti u těchto položek vycházejících z výše uvedené přílohy:
    • obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy (s příslušnými kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 10 a 12),
    • kovy, včetně drahých kovů (…),
    • mobilní telefony (…),
    • integrované obvody (…),
    • přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (…),
    • videoherní konzole (…),
    • od 1. 1. 2016 se tento režim použije i při dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH – tj. plátce se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit daň při dodání nemovité věci jinému plátci v případě, kdy by jinak bylo toto plnění považováno za osvobozené.

Problém č. 1 – zálohy před zavedením RPDP

K zálohovým platbám před zavedením RPDP (např. pro určitou novou komoditu) se „nepřihlíží“. Záloha je zdaněna „v běžném režimu“ a doúčtování plnění (které se uskuteční již v den, kdy je RPDP zaveden) podléhá tomuto „zvláštnímu“ režimu.

Příklad

Dodavatel obdržel zálohu za dodání zboží a tuto přijatou zálohu zdanil v „běžném režimu“ (10 000 + 2 100 DPH = 12 100 Kč). K dodání zboží (uskutečnění zdanitelného plnění) však dojde později – v době, kdy už se na tento druh zboží vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, a doplatek po odečtení zálohy činí 150 000 Kč.
 
Tuto částku (150 000 Kč) již bude dodavatel fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti (bez toho, že by nějakým způsobem manipuloval s dříve odvedenou daní z přijaté zálohy).
 
Nejnovějšími transakcemi, které podléhají RPDP, je dodání zboží podle přílohy č. 6 k zákonu o DPH – v případě, že o tom rozhodla vláda svým nařízením (povolenky, mobily, integrované obvody, herní konzole, tablety, laptopy, obilniny a technické plodiny, kovy atd.). RPDP se však u těchto zdanitelných plnění použije pouze, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje 100 000 Kč. A právě tento limit je spojen s řadou nejasností, kterým se budou věnovat následující odstavce.

Problém č. 2 – zálohy v době platnosti RPDP

Zde můžou nastat dvě problematické situace:
  1. Hodnota zboží (např. mobilní telefony), které je zamýšleno k dodání (např. hodnota objednaného zboží), má přesáhnout částku 100 000 Kč a z tohoto důvodu nebude z přijatých záloh odvedena daň. Celková hodnota dodaného zboží však nakonec dosáhne jen výše 90 000 Kč (např. se nepodaří dodat objednané množství). Celkové plnění tedy bude zdaněno v „běžném režimu“ (90 000 + 18 900 = 108 900 Kč).
  1. Dodavatel „zdaní“ přijaté zálohy (např. na dodání tabletů za 70 000 + 14 700 = 84 700 Kč), protože předpokládá, že celkové plnění nedosáhne hodnoty 100 000 Kč. Nakonec však celková cena dosáhne hodnoty 220 000 Kč. Ke zdaněným zálohám se již „nepřihlíží“. RPDP pak podléhá již jen rozdíl – tedy 150 000 Kč (220 000 – 70 000).

Problém č. 3 – vedlejší náklady

Při prodeji zboží, které podléhá RPDP (např. kovy nad 100 000 Kč), jsou kromě samotného dodání tohoto zboží poskytnuty odběrateli i další související služby, jako skladování, překládka, balné, přeprava. Také tyto služby podléhají režimu přenesení daňové povinnosti.
 
V situaci, kdy by toto dodání zboží bez vedlejších nákladů (skladování, přeprava atp.) nedosahovalo částky 100 000 Kč, ale s těmito vedlejšími náklady by této částky již dosáhlo, pak by celé toto plnění včetně vedlejších souvisejících služeb podléhalo RPDP.

Problém č. 4 – postupná plnění

Pokud dodavatel plní objednávku (160 000 Kč) na dodání zboží, které by po překročení základu 100 000 Kč podléhalo přenesení daňové povinnosti postupně (např. ve dvou dodávkách – každá po 80 000 Kč), pak tyto dodávky nepodléhají přenesení daňové povinnosti. Nehodnotíme hodnotu objednávky, ale hodnotu jednotlivé dodávky.
 
Další možností je, že například dodáváme jednomu zákazníkovi v jednom dni více dodávek stejného zboží (např. z různých skladů). V takovémto případě se taky hodnotí hodnota jedné dodávky, zda nepřevyšuje částku 100 000 Kč, a dodávky se nesčítají. Je třeba však zdůraznit, že nesmí jít o snahu „obejít zákon“.

Problém č. 5 – opakovaná plnění

Naopak u opakovaných plnění se hodnota dodávek v daném zdaňovacím období sčítá. Limit 100 000 Kč pak zkoumáme v součtu za všechny dodávky v tomto období. Každá takováto dodávka, i když nepřekročí samostatně 100 000 Kč, ale v součtu tuto hranici překročí, bude podléhat RPDP.
 
Opakovaným plněním rozumíme plnění uskutečňovaná během zdaňovacího období ve sjednaných lhůtách a musí jít o zboží stejného druhu, které je navzájem zastupitelné.

Příklad

Dodavatel se zaváže, že bude každé pondělí dodávat odběrateli obiloviny v hodnotě 50 000 Kč. Ačkoliv jednotlivé dodávky by nepřekročily limit pro RPDP, součet dodávek za zdaňovací období (měsíc) tento limit určitě překročí. Hodnota všech dodávek bude tedy podléhat RPDP.

Problém č. 6 – oprava základu daně

V případě, že dodavatel dodá vybrané zboží v RPDP (překročí limit 100 000 Kč) a následně nastanou skutečnosti, kvůli kterým je třeba opravit základ daně – a nově se tak základ dostane pod 100 000 Kč, oprava se provede opět v režimu přenesení daňové povinnosti.
 
Pokud dodavatel dodá vybrané zboží v běžném režimu a následně dojde k opravě základu daně, čímž dojde k překročení limitu 100 000 Kč, pak se běžný režim již neupravuje. Ale je třeba sledovat celkovou hodnotu základu s opravami, a pokud přesáhne hodnotu 100 000 Kč, pak se RPDP u této opravy uplatní.

Příklad

Dodavatel dodal zboží (kovy) v hodnotě 95 000 + 19 950 DPH = 114 950 Kč. Následně však došlo ke zvýšení ceny (zvýšení základu daně) o 10 000 Kč, na které se obchodní partneři shodli. Limit pro RPDP byl tedy následně po opravě základu daně překročen. Původní běžný režim zdanění se již nebude měnit, hodnota navýšení základu daně 10 000 Kč však již bude zdaněna v rámci RPDP.
 
Nicméně existují situace, kdy si i přes veškerou snahu nebudeme s režimem přenesení daňové povinnosti vědět rady. Pro tyto případy můžeme mimo jiné využít některý z následujících postupů.
 
  • Dohoda mezi poskytovatelem a příjemcem plnění
Pokud nebude možné posoudit, zda plnění podléhá přenesení daňové povinnosti (nejčastěji ne úplně jasné zařazení plnění ke konkrétnímu kódu nomenklatury celního sazebníku) a obě strany se shodnou, že pod RPDP spadá, budou jednat ve shodě a oba tento režim uplatní – bude aplikována právní fikce, že toto plnění režimu reverse charge podléhá. Samozřejmě se přepokládá, že tento institut nebude zneužíván. V rámci zjednodušení např. nelze sjednat dohodu mezi obchodními partnery, že RPDP nebudou uplatňovat nebo naopak budou uplatňovat na všechna plnění.
 
Dohoda je ale možná např. u množstevních bonusů, kdy nelze přesně přiřadit bonus konkrétnímu plnění (tedy plnění v běžném režimu nebo plnění v režimu přenesení daňové povinnosti).
 
  • Závazné posouzení
Pokud ani po vypětí veškerých sil nejsme schopni určit, zda nějaké plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, můžeme využít institut závazného posouzení. Žádost o závazné posouzení se podává u Generálního finančního ředitelství a musí obsahovat popis daného plnění (vždy jen jedno plnění v jedné žádosti) a také návrh výroku rozhodnutí. Správní poplatek za toto závazné posouzení je 10 000 Kč.


Související články:
Stanovení limitu pro reverse charge u vybraného zboží
Reverse charge při dodání zboží či poskytnutí služby
Jak řešit nejasnosti ohledně použití reverse charge?
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Otisky nožiček a ručiček
3D odlévací sady, Kouzelné otisky, Stříbrné šperky z odlitků a otisků.
www.3d-memories.cz

Připojen s.r.o.
Internet, Servis počítačů a Telefonování
www.pripojen.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,000 Kč
22,80 Kč
0,102 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru