Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 67. díl


Redakce
8. 7. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Když podnikatel přestane být plátcem DPH, kdy podává poslední daňové přiznání? Je možné uplatnit školkovné zpětně po podání ročního zúčtování? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v dnešní poradně.


 

Daň z příjmů

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti
Kdy bude prodávající platit daň z příjmů z prodeje nemovitosti v případě uzavření kupní smlouvy se zástavou nemovitosti se splátkami na deset let? Bude platit každý rok dílčí část?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
V případě prodeje nemovitosti z majetku fyzické osoby je vhodné nejdříve zkoumat, zda nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně z příjmů. Toto osvobození se vztahuje na příjem z prodeje nemovitostí, pokud k němu dojde po dvou letech, kdy v něm měl poplatník bydliště, popř. po pěti letech od nabytí nemovitosti, pokud nejsou splněny podmínky dvou let bydliště před prodejem.

Pokud podmínky pro osvobození naplněny nejsou, zdaňují se příjmy z prodeje nemovitostí podle § 10 – Ostatní příjmy zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tento paragraf v odst. 5 stanovuje, co je výdajem k dosaženému příjmu při prodeji nemovitosti a jak se vypořádat se splátkami v různých zdaňovacích obdobích.

Výdajem tedy je cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl – pokud je tento výdaj v prvním roce vyšší než dosažitelný příjem (tedy než splátky v daném zdaňovacím období), použije se výdaj jen do výše příjmů a zbývající část se postupně umořuje v letech následujících.

Příklad

Poplatník prodal nemovitost za 5 mil. Kč se splatností na deset ročních splátek po 0,5 mil. Kč, kterou koupil před třemi lety za 3,6 mil. Kč. V nemovitosti nebydlel, proto musí příjem zdanit.
 
Rok Příjem v Kč Výdaj v Kč Daňový základ v Kč
1. 500 000 −500 000 0
2. 500 000 −500 000 0
3. 500 000 −500 000 0
4. 500 000 −500 000 0
5. 500 000 −500 000 0
6. 500 000 −500 000 0
7. 500 000 −500 000 0
8. 500 000 −100 000 400 000
9. 500 000 0 500 000
10. 500 000 0 500 000

Rozdíl mezi kupní cenou za prodej a původní nákupní cenou činí 1,4 mil. Kč. Tento příjem poplatník díky splátkám zdaní až v 8. až 10. roce.
 
Zpětné uplatnění školkovného
Naše zaměstnankyně má umístěné dítě ve školce již třetím rokem (od dvou let dítěte). Letos poprvé si požádala o uplatnění slevy na dani za umístění dítěte. Za předešlé roky si nic nenárokovala, protože jim ze školky nedali potvrzení. Vzhledem k tomu, že daňové zvýhodnění na dítě si uplatňuje manžel, ani jsem s ní tuto slevu dříve neřešila, předpokládala jsem, že ji uplatňuje manžel.

Může si ona, popřípadě manžel dodatečně požádat o uplatnění slevy za umístění dítěte za předešlé období? Oba manželé mají roční zúčtování u svého zaměstnavatele. Pokud si slevu mohou dodatečně uplatnit, tak jakým způsobem – sami formou daňového přiznání, nebo toto musí provést zaměstnavatel? Vím, že maximální částka této slevy je do výše minimální mzdy pro daný rok.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pokud zaměstnanec nepožádal do 15. 2. následujícího roku o roční zúčtování daně, zaměstnavatel toto roční zúčtování neprovede. A pokud o roční zúčtování daně zaměstnanec požádal, zpracuje zaměstnavatel roční zúčtování z dokladů, které mu zaměstnanec poskytl. To se v daném případě zřejmě nestalo.

Zaměstnanec má možnost zpracovat a podat své vlastní daňové přiznání, kam zahrne příjmy ze zaměstnání na základě potvrzení o zdanitelných příjmech, o které může zaměstnavatele požádat. Pokud zaměstnavatel již předtím provedl roční zúčtování daně, bude potvrzení obsahovat i údaje o výsledku tohoto ročního zúčtování. Do svého daňového přiznání pak zaměstnanec zahrne slevu na „školkovné“.
 
Prodej nemovitosti a daňové přiznání
Koupila jsem byt, který jsem opravila a prodala. Budu podávat daňové přiznání. Do příjmů v § 10 uvedu prodejní cenu z kupní smlouvy (znalecký posudek je nižší než prodejní cena)? Potom jsou výdaje – tam uvedu cenu z kupní smlouvy, náklady na opravu bytu, mohu tam dát daň z prodeje nemovitosti (tedy mého původního nákupu, který se uskutečnil v roce 2017, i daň uhrazenou v roce 2017)?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Příjmy dle § 10 ZDP jsou mimo jiné též příjmy z úplatného převodu nemovité věci, tedy i bytu. Za příjem je považována cena dle kupní smlouvy. Dílčím základem daně dle § 10 je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.

Výdajem je cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl – tedy cena z kupní smlouvy při pořízení bytu. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci (bytu) včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje. Výjimkou jsou výdaje na osobní potřebu poplatníka, ty uplatnit nelze.

Taktéž se nepřihlíží k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil. Naopak lze uplatnit jako výdaj daň z nabytí nemovitých věcí, která byla zaplacená poplatníkem, a to i v případě zaplacení jakožto ručitelem. V případě prodeje věci ve společném jmění manželů je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená kterýmkoliv z nich.

Dan z přidané hodnoty

Kontrolní hlášení DPH, nemovitost v obchodním majetku a odpočet DPH
K 1. 2. 2019 jsem přestal být čtvrtletním plátcem DPH, podávám poslední hlášení do 25. 2., anebo až do 25. 4. 2019? Jak je to s nemovitostí v obchodním majetku, na niž se uplatnil odpočet DPH (před 18 lety)?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Pokud subjekt přestane být plátcem DPH, podává daňové přiznání podle periodicity, kterou měl dosud. Tedy, pokud byl čtvrtletním plátcem, bude posledním přiznáním k DPH, které podá, přiznání za čtvrtletí, kdy byla ukončena jeho registrace jako plátce DPH.

Běžně ke změně ze čtvrtletního na měsíční období dochází vždy od začátku kalendářního roku dle zákonem stanovených podmínek. Výjimkami jsou případy, kdy se plátce stane nespolehlivým plátcem, pak je od následujícího čtvrtletí po tom, co se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Taktéž v insolvenčním řízení je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a to pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení.

Ohledně nemovitosti v obchodním majetku je situace následující: původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků deset let.

Pokud by tedy ve zmiňovaném případě došlo k tomu, že nemovitost by byla např. vyňata z obchodního majetku a dále sloužila k soukromému užívání, došlo by sice ke změně, nicméně lhůta deseti let je již překročena. Nevzniká tedy povinnost původní odpočet vypořádávat.

Mzdy a práce

Práce přesčas
Převzala jsem mzdy od předchozí účetní, která proplácela příplatky za přesčas zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Podle zákoníku práce se prací přesčas u zaměstnanců s kratší pracovní dobou rozumí práce přesahující týdenní pracovní dobu – což je 40 hodin týdně, tolik ale nikdy neodpracují. Jedná se o soukromou firmu, majitel si myslí, že se v této praxi může pokračovat a že se může sám rozhodnout tyto příplatky zaměstnancům proplácet, přestože jim podle zákoníku práce nenáleží. Je to správný postup?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je u zaměstnanců s kratší pracovní dobou práce přesčas taková práce, která přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Stanovená týdenní pracovní doba je však vázána na tohoto zaměstnance, nikoli obecně na běžnou pracovní dobu 40 hodin týdně.

Pokud tedy má zaměstnanec stanovenou např. dvacetihodinovou pracovní dobu týdně a odpracuje 23 hodin, jsou tři hodiny prací přesčas a náleží zákonem stanovený příplatek za práci přesčas. To však nebrání zaměstnavateli, aby příplatek nerozšířil nad rámec zákonných ustanovení – pokud chce proplácet příspěvek vyšší, je to možné. Tyto příplatky stanoví např. vnitřním předpisem společnosti.
 
OSVČ na mateřské dovolené
Od května budu místo manželky pobírat peněžitou pomoc v mateřství (po dobu 22 týdnů). Je mi jasné, že po tu dobu nelze vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Manželka je však spolupracující osoba a nemalou část příjmů přerozděluji i na ni a na projektech pracujeme společně (překlady). Zároveň také sama podniká (oba máme přiděleno IČ i DIČ) ve stejném oboru.

Je možné po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství vystavovat faktury i na mě, když je manželka spolupracující osobou? U několika klientů vystavuji totiž faktury na sebe a u jiných zase na manželku, ale práci vykonáváme zhruba stejnou měrou.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Předpokladem pro pobírání peněžité pomoci v mateřství otcem dítěte je uzavření dohody, že otec bude pečovat o dítě – dávku může pobírat až od sedmého týdne po porodu dítěte; podpis na dohodě musí být úředně ověřen.

Dalším obecným předpokladem pobírání dávky z nemocenského pojištění OSVČ je skutečnost, že osoba, která dávku pobírá, nevykonává sama fyzicky tuto činnost, ale zajišťuje ji např. svými zaměstnanci nebo spolupracujícími osobami.

Pokud na projektech pracujete společně, jak uvádíte v dotazu, nesplňujete základní podmínku, že podnikání nevykonáváte vůbec. Pokud by fakticky činnost vykonávala jen manželka, budete mít na peněžitou pomoc v mateřství nárok, a nehraje zde tedy roli, na jaké IČ bude fakturováno.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Štěpán
30. 7. 2019 17:20:42
Dobrý den, v poslanecké sněmovně parlamentu se již cca 2 měsíce projednává návrh senátu na zrušení (resp. snížení) daně z převodu nemovitostí. Nemáte aktuální informaci, zda došlo k této věci k nějakému pokroku? Zda je zrušení či snížení daně reálné. Děkuji a zdravím
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
a-daimond.eu jewels s.r.o
On-line prodej zlatých šperků s diamanty a drahými kameny.
www.ad-klenoty.cz

Ing. Lukáš Secký
Účetnictví, daně, mzdy
www.ucetni-secky.cz

Daňový kalendář

16. 12. 2019 Silniční daň (4. záloha)
16. 12. 2019 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
16. 12. 2019 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2019 Přiznání DPH (za listopad 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,53 Kč
0,005 Kč
23,01 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 05.12.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru