Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 53. díl


Redakce
1. 11. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Můžete chodit do práce, aniž byste přišli o rodičovský příspěvek? Jak dlouho musíte archivovat účetní doklady? Je nutné zaměstnavateli oznámit, že budete pobírat důchod? Na vaše dotazy odpovídají naši odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z přidané hodnoty

Vyplatí se být plátcem DPH?
Začal jsem provozovat webový portál, kde budu mít reklamy od Google, musím se tedy stát identifikovanou osobou. Můžu přitom být neplátce DPH? Vyplatí se mi být plátce DPH v případě, že na portále budu prodávat reklamní trička, upomínkové předměty, fotoknihy apod. a nákup bude jen minimální? Na portále budu mít placenou inzerci firem, z toho budu mít zisk. V týmu budu mít několik lidí, jak se řeší vyplácení odměn v řádu stovek korun ročně třeba osmi lidem, když tito lidé nejsou mí zaměstnanci ani nejsou OSVČ?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Identifikovaná osoba je neplátce, který poskytuje nebo přijímá vybraná plnění, např. služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (tj. služby od osob povinných k dani z EU a třetích zemí), nebo poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě EU dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Pro obchody v rámci tuzemska vystupuje identifikovaná osoba jako neplátce DPH. To znamená, že nemá povinnost odvádět DPH z uskutečněných plnění v tuzemsku a zároveň nemá možnost uplatnit nárok na odpočet. Pokud byste se stal dobrovolně plátcem DPH, budete odvádět DPH z uskutečněných zdanitelných plnění v tuzemsku, tj. z prodeje zmiňovaného zboží, a zároveň budete moci uplatnit nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění od plátců, která slouží k uskutečňování ekonomické činnosti.
 
Co se týče posledního dotazu na odměňování spolupracovníků, doporučuji si přečíst článek Jak zaměstnat brigádníka v roce 2015 na Portálu POHODA. Informace uvedené v článku jsou aktuální i pro letošní rok.
 
Zpětné vystavení daňového dokladu na DIČ
Naše společnost prodala v obchodě zboží ve výši nad 10.000 Kč zákazníkovi jako fyzické osobě – nepodnikateli (zákazník nám neposkytl své DIČ a nevyžádal si vystavení faktury s uvedením jeho údajů), tudíž byl doklad zařazen do oddílu A.5. kontrolního hlášení. Po téměř dvou měsících (kontrolní hlášení již podáno na FÚ) se zákazník dožaduje vystavení daňového dokladu na své DIČ. Jsme ze zákona povinni doklad vystavit nově a poslat následné kontrolní hlášení? Nenalezli jsme v zákoně nic o povinnosti odběratele (zákazníka) nahlásit své DIČ při nákupu nebo do nějakého termínu. Jelikož se tato situace opakuje, prosím o radu, jak správně postupovat.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zákon o DPH neukládá dodavateli povinnost aktivně zjišťovat, zda je odběratel plátce DPH. Pokud odběratel nesdělí dodavateli své DIČ, je v pořádku k němu přistupovat jako k osobě nepovinné k dani. Zároveň zákon o DPH ani žádný jiný zákon neukládá povinnost měnit již vystavený daňový doklad zpětně, pokud se odběratel rozhodne, že bude v již uskutečněné obchodní transakci vystupovat jako osoba povinná k dani – plátce DPH.
 
Dle mého názoru nemáte povinnost takovýmto žádostem vyhovět a zpětně předělávat již vystavený daňový doklad k již skončenému obchodnímu případu a podávat následné kontrolní hlášení.
 
Fakturace poskytnutí služeb do jiného členského státu EU
Budu fakturovat s DPH, nebo bez DPH u poskytnutí služeb do jiného členského státu EU, když jsme polské firmě (plátci daně v Polsku) tady v ČR poskytli školení s ubytováním a stravou?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Dle § 10b zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy místo konání kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, pokud jde o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním.
 
Pokud jste tedy poskytli vzdělávací službu na území tuzemska, je místo plnění v tuzemsku a bude se uplatňovat česká DPH. A to nejen u hlavní služby oprávnění vstupu, ale i u souvisejících služeb, resp. doplňkových plnění, jako je poskytnutí stravování a ubytování v souvislosti se vzdělávací službou.
 
Pokud by však nešlo o službu spočívající v oprávnění vstupu na vzdělávací akci, ale šlo by například o uzavřené školení výhradně pro zaměstnance zmiňované firmy, postupovalo by se podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Místo plnění bude v sídle příjemce služby, tj. v Polsku, a použije se režim přenesení daňové povinnosti na příjemce služby – osobu povinnou k dani.
 
Fakturování služby pro plátce DPH na Slovensko
Budu fakturovat službu pro plátce DPH na Slovensko. Mohu fakturovat v Kč a vyznačit % DPH? DPH bude odvádět odběratel?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud budete poskytovat službu podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH osobě povinné k dani se sídlem v jiném členském státě, bude místo plnění v sídle příjemce služby, tj. na Slovensku. Využijete přenesení daňové povinnosti na příjemce služby, který přizná daň podle pravidel Slovenska. Zákon o DPH v tomto případě ukládá povinnost uvést na daňový doklad větu „daň odvede zákazník“. Není povinnost uvádět sazbu DPH platnou ve státě příjemce. Pokud však chcete na daňový doklad uvést sazbu DPH podle slovenského zákona, tak to zakázáno není. Daňový doklad můžete vystavit v korunách.
 
Je refundace mzdy za zaměstnance s DPH, nebo bez DPH?
Fakturujeme obci refundaci mzdy za zaměstnance, kteří se účastní komisí ve volbách, nebo za výkon veřejné funkce neuvolněného starosty. Fakturovaná částka je složena pouze ze mzdy zaměstnance za příslušné hodiny a ze zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnavatele. Dále není nijak navyšovaná. Bylo mi řečeno, že naši částku máme ještě navyšovat o DPH 21 %. Musíme u faktur opravit dopočtení DPH a udělat dodatečné přiznání?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Překážky v práci jsou skutečnosti, které brání zaměstnanci ve výkonu práce v pracovní době a po časově omezenou dobu. Překážky na straně zaměstnance mohou být v podobě osobních překážek nebo překážek z důvodu obecného zájmu. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu řadíme dle ustanovení § 200 a násl. zákoníku práce výkon veřejné funkce, občanské povinnosti a další úkony v obecném zájmu.
 
Člen volební komise či neuvolněný obecní zastupitel vykonávají výkon veřejné funkce. Takový člen, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru, má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může následně obrátit na příslušný úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy.
 
V uvedeném případě se jedná o náhradu mzdy za tzv. uvolnění ve veřejném zájmu, která není dle mého názoru předmětem DPH (nejedná se o plnění v rámci uskutečňování ekonomické činnosti firmy).

Účetnictví

Zaúčtování nákupu nefunkčního přístroje
Společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, bez zaměstnanců (jednatel vykonává veškerou činnost bezúplatně), nakupuje nefunkční přístroje na náhradní díly. Další potřebné díly pro funkčnost přístrojů nakoupí a vlastní činností zhotoví funkční přístroj, který následně prodá. Zásoby účtuje metodou B. Jak má zaúčtovat nákup nefunkčního přístroje – 501, nebo 504? Má svoji vlastní činnost nějak zaktivovat, když provádí činnost bezúplatně? Prodej funkčního přístroje má účtovat na 604?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Na účty 504 a 604 se účtuje nákup a prodej zboží v nezměněném stavu. Pokud tazatel zhotovuje funkční přístroje, pak se jedná o výrobky, které se účtují na účet 602. Ke zhotovení výrobků je použit materiál, který se účtuje na účet 501, i když se jedná o materiál „ve formě“ nakoupeného nefunkčního přístroje na náhradní díly. Vlastní činnost, která je bezplatná a není tedy v nákladech společnosti, se neaktivuje. Za zvážení ovšem stojí aktivace ostatních nákladů, jako energie, nájem, odpisy apod.
 
Jak správně rozúčtovat mzdové náklady na zakázky?
Pracuji ve stavební firmě. Náklady rozúčtovávám na zakázky, ale zajímalo by mě, jak správně rozúčtovat mzdové náklady na zakázky, kterých účtů se to týká (521, 522, 524)? A jak by to mělo být správně?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Při rozúčtování mzdových nákladů by se mělo přihlédnout ke všem mzdovým nákladům, to znamená ke všem účtům účtové skupiny 52. Na správné rozúčtování není univerzální šablona. Rozúčtování by nemělo být příliš složité, ale mělo by být přehledné a průkazné. Rozúčtování by mělo probíhat na základě stanovených kritérií – například dle odpracovaných hodin jednotlivými pracovníky na konkrétní zakázce. Účtování zakázek a jejich ocenění (rozúčtování nákladů) by mělo být stanoveno vnitřním účetním předpisem.
 
Přesažení obratu pro vedení účetnictví
Podnikal jsem několik let s předmětem „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a uplatňoval výdajové paušály 60 %. V roce 2014 jsem dosáhl obratu nad 25 milionů, což by znamenalo, že v roce 2016 bych už musel vést účetnictví, které by pro mě bylo velmi nevýhodné. Proto jsem 13. 5. 2015 zrušil živnost úplně. Zajímá mě, zda můžu živnost tento rok (2016) znovu založit a jestli po založení se na mě bude stále vztahovat povinnost vedení účetnictví. V kalendářním roce 2015 jsem nepřesáhnul obrat 25 milionů.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle zákona o účetnictví se za účetní jednotku považují i ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Tyto účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou. S výjimkou ukončení činnosti mohou takové účetní jednotky ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.
 
Účetní jednotka – fyzická osoba byla povinna vést účetnictví od 1. 1. 2016, které však ani nezahájila, jelikož ukončila činnost již v roce 2015. Ukončením podnikatelské činnosti ukončila účetní jednotka předčasně i vedení účetnictví. Pokud se však stejná účetní jednotka – fyzická osoba rozhodne zahájit podnikání opět v roce 2016, může správce daně situaci posoudit tak, že se ve skutečnosti nejednalo o ukončení činnosti, ale pouze o její přerušení. Pak by fyzická osoba měla začít vést účetnictví a nikoliv daňovou evidenci. Pro bližší posouzení je nutné seznámit se blíže s ukončenou a nově zahájenou činností. Podle mého názoru je k posouzení situace rozhodující i například oblast, v jaké začne podnikatel opět podnikat. Například zda bude podnikat ve stejném oboru či se stejnými dodavateli/odběrateli.
 
Jak dlouho musím archivovat účetní doklady?
Od 30. 12. 2014 jsem zaregistrován na FÚ jako identifikovaná osoba, předtím jsem podnikal jako fyzická osoba. Jak dlouho musím archivovat účetní doklady?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podnikatelskou činnost můžeme vykonávat buď jako fyzická osoba – pod vlastním jménem, na základě živnostenského oprávnění, nebo prostřednictvím obchodní společnosti (korporace). Fyzickou osobou neboli OSVČ (osobou samostatně výdělečně činnou) zůstává podnikatel i tehdy, když se stane identifikovanou osobou dle zákona o DPH.
 
Lhůty pro uchovávání různých dokladů se odvíjí od skutečností, zda podnikatel vede daňovou evidenci, či účetnictví, zda je plátcem DPH, či identifikovanou osobou, či zda vede i mzdovou agendu (má zaměstnance).
 
Pokud podnikatel vede daňovou evidenci či uplatňuje výdaje procentem z příjmů, pak lhůta pro uchování dokladů vychází z doby, po kterou může být doměřena daň z příjmů. Osobě, která není plátcem DPH ani identifikovanou osobou, tedy obecně stačí archivovat doklady za tři poslední zdaňovací období.
 
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu, kterou stanovuje zákon o účetnictví. Účetní doklady se archivují dle tohoto zákona po dobu pěti let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají), účetní závěrka a účetní zpráva se uschovávají po dobu deseti let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají).
 
Z hlediska DPH povinnost uchovávat daňové doklady po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo, má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která:
  • daňový doklad vystavila, nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo
  • má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku.
Nejdelší z lhůt se týká uchování mzdových listů nebo účetních záznamů o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, a to po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Daň z příjmů

Můžu si dát do nákladů fakturu za internet a telefon, když není vystavena na IČ?
Můžu si dát do nákladů (daňová evidence, neplátce DPH) fakturu za internet a telefon, když není vystavena na IČ, ale pouze na jméno a bydliště?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podnikající fyzická osoba, která není plátcem DPH a vede daňovou evidenci, se řídí zejména ustanoveními živnostenského zákona a zákona o daních z příjmů. Ani v jednom z těchto právních předpisů není povinnost uvádět na vydaných a přijatých dokladech o prodeji zboží a poskytnutí služby (většinou se jedná o faktury a paragony) identifikační číslo odběratele. Určitě ale podnikatel nic nezkazí tím, když přijatý doklad označí vlastním razítkem.
 
Klíčové pro daňovou správu však je, že podnikatel uplatní pouze takové daňové výdaje, které jsou vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Výdaje může samozřejmě uplatnit také pouze v poměrné výši (např. podnikatel internet používá z 50 % pro soukromé účely, tudíž uplatní pouze polovinu výdajů za tuto přijatou službu).
 
Zdravotní pojištění při dlouhodobém neplaceném volnu
Kolik budu platit zdravotní pojištění za měsíc, když jsem starobní důchodce, jsem zaměstnán na plný úvazek a mám ze závažných důvodů dlouhodobě neplacené volno?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Starobní důchodci patří mezi pojištěnce, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Ve dnech, kdy je jim u zaměstnavatele poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, se proto nedopočítává k úhrnu skutečně dosažených příjmů započitatelných do vyměřovacího základu v příslušném měsíci poměrná část minimální mzdy, připadající na dané kalendářní dny, ve kterých bylo pracovní volno bez náhrady příjmů poskytnuto.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že starobní důchodce nebude zdravotní pojišťovně za období čerpání neplaceného volna odvádět žádné pojištění.
 
Obec chce vykoupit moji garáž, budu platit daň?
Mám garáž na obecním pozemku a obec nyní garáže vykupuje z důvodu změny územního rozhodnutí. Budu platit daň z prodeje?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
V tomto konkrétním případě je příjem z prodeje garáže osvobozen, pokud doba mezi nabytím a prodejem je více jak pět let. Podmínkou je, že garáž nebyla užívána k podnikání a nebyla zařazena do obchodního majetku. Jinak by se lhůta pěti let pro osvobození počítala ode dne vyřazení z obchodního majetku.
 
Pokud garáž splňuje pětiletý test pro osvobození, příjem je osvobozen a neuvádí se do daňového přiznání. V opačném případě se příjem uvede v daňovém přiznání jako ostatní příjem (§ 10 zákona o daních z příjmů).
 
Daňové zvýhodnění na nevlastní děti
Zaměstnanec má dvě děti, které nejsou jeho, ale žije s nimi ve společné domácnosti a živí je. Žije s nimi také matka dětí, která je na mateřské dovolené, tudíž slevy na děti neuplatňuje. Nejsou to manželé. Může si je nevlastní otec uplatňovat? A jak je to v případě exekucí, může si uplatnit přítelkyni a děti na exekucích jako nezabavitelnou částku?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě poplatníka pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Na děti přítelkyně, ačkoliv žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, tedy nelze daňové zvýhodnění uplatnit.
 
Nezabavitelnou částku lze uplatnit také pouze na manželku (nikoliv na přítelkyni) a na děti žijící ve společné domácnosti, ke kterým se váže vyživovací povinnost (tedy obvykle na děti vlastní či osvojené).

Pracovněprávní oblast

Mohu chodit do práce při pobírání rodičovského příspěvku?
Jsem na rodičovské dovolené, kterou mám na 3 roky věku dítěte. Nyní má syn 1,5 roku. Z finančních důvodů se potřebuji vrátit do práce na plný úvazek (7,5 hodiny denně), kde mám smlouvu na dobu neurčitou. Syna mi bude hlídat maminka. Rodičovský příspěvek jsem nedočerpala. Přijdu o něj, když se vrátím do práce? Musím to někde hlásit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V době čerpání rodičovského příspěvku je možné pracovat zcela bez omezení, aniž by zaměstnankyně o tento příspěvek přišla. Tuto skutečnost není nutné ani nikde hlásit. Jedinou podmínkou je, zajistit patřičný dohled nad svým dítětem jinou zletilou osobou.
 
V případě využití jeslí nebo mateřské školky je u dětí do dvou let při čerpání rodičovského příspěvku zaveden limit 46 hodin měsíčně. Od dvou let pak může být dítě umístěno do mateřské školky zcela bez omezení.
 
Je nutné zaměstnavateli oznámit, že budu pobírat důchod?
Budu si podávat žádost o přiznání starobního důchodu, který by mi měl být vyplácen od února 2017. Chci dál pracovat, pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou. Musím současnému zaměstnavateli oznámit, že budu důchod pobírat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Informovat zaměstnavatele ohledně podání žádosti o přiznání starobního důchodu je vhodné co nejdříve, jelikož k žádosti o starobní důchod vyplněné občanem musí být doloženy zaměstnavatelem potvrzené některé skutečnosti, nezbytné pro rozhodnutí nároku na důchod a jeho výplatu. Jedná se o tyto údaje:
  • zda zaměstnavatel provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu, nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
  • zda trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu,
  • zda k datu požadovaného přiznání výplaty důchodu (nebo po tomto datu) trvá u zaměstnance období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), při níž zaměstnanci náleží náhrada mzdy, platu nebo odměny, popř. snížený plat (snížená odměna).
Pokud nebudou uvedené informace od zaměstnavatele doloženy společně s žádostí o přiznání starobního důchodu, pak bude zaměstnavatel ze strany okresní správy sociálního zabezpečení vyzván, aby tyto skutečnosti písemně do osmi dnů potvrdil.
 
Podmínkou přiznání starobního důchodu před rokem 2010 byla skutečnost, že žadatel mohl mít uzavřenou pracovní smlouvu pouze na dobu určitou. Tato podmínka již neplatí a podaná žádost o starobní důchod není důvodem ke změně pracovní smlouvy.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Eduard melo
19. 11. 2016 11:16:47
Mohu pracovat v OSVČ na IČO v Polsku aniž bych byl paláce DPH v České republice?
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
2. 11. 2016 0:45:37
Pro Václav Podaný: Dobrý den pane Podaný, dovolím si s Vámi tentokrát nesouhlasit a svůj názor opírám i o Vámi uváděné stanovisko GFŘ z jednání Koordinačního výboru s KDP ČR, konaného dne 6.6.2012. Ačkoliv se jednalo o případ refundace mzdových nákladů mezi dvěma zaměstnavateli podle ZP, není zde výslovně řečeno, že tedy všechny ostatní případy týkající se refundace mezd budou považovány za zdanitelná plnění ve smyslu zákona o DPH. Podstatné jsou dle mého názoru důvody, které vedly GFŘ k závěru, že přeúčtování nákladů na zaměstnance mezi zaměstnavateli není považováno za úplatu za zdanitelné plnění. Refundací mzdy u dočasného přidělení zaměstnance podle zákoníku práce, a nebo refundací mzdy zaměstnance uvolněného do volební komise se v obou případech jedná pouze o úhradu nákladů, které zaměstnavatel na přiděleného (uvolněného) zaměstnance vynaložil a není zde vytvořena žádná další přidaná hodnota. Přeúčtování mzdových nákladů na zaměstnance by dle mého názoru nemělo být ani v případě uvolnění člena volební komise považováno za úplatu za zdanitelné plnění, protože mezi oběma zaměstnavateli (stranami) nevzniklo zdanitelné plnění, jehož by úhrada mzdových a jiných nákladů mohla být protiplněním.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
1. 11. 2016 9:46:02
Podle stanoviska GFŘ není refundace mzdy předmětem DPH v případech refundace mzdových nákladů striktně mezi dvěma zaměstnavateli podle ZP. V případě uvolnění zaměstnance pro účely členství ve volební komisi by nejspíš FÚ požadoval navýšení o DPH oprávněně.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
účetnictví - daně - mzdy
online účetnictví, účetnictví obchodních organizací i neziskovek, daně
www.klo.cz

Dopler Studio s.r.o.
Prodej průmyslových a dekorativních barev. Distribuce pásek tesa
www.dopler.eu

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,84 Kč
0,005 Kč
23,07 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru