Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 50. díl


Redakce
9. 8. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jak postupovat při překročení obratu při zasílání zboží do jiného členského státu EU? Jak nejlépe vyřešit dvě současně podepsaná prohlášení k dani? Jak účtovat přijatý dar? Nejen na tyto dotazy vám odpovídají naši odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z přidané hodnoty

Jak postupovat při překročení obratu při zasílání zboží do jiného členského státu EU?
Jak postupovat v případě překročení obratu při zasílání zboží do jiného členského státu EU? Musí se v případě překročení obratu 35.000 eur při zasílání zboží prostřednictvím e-shopu občanům na Slovensko firma registrovat k DPH na Slovensku? Jakou DPH uplatníme u prodeje tohoto zboží? Budeme vykazovat prodej tohoto zboží do řádku 24 přiznání k DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V případě překročení obratu pro zasílání zboží je místo plnění dle § 8 odst. 1 zákona o DPH v místě ukončení přepravy. Registrace a přiznání k DPH se dále řeší dle zákona tohoto státu. Registraci při překročení limitu pro zasílání zboží na Slovensko řeší § 6 odst. 1 zákona č. 222/2004 Z.z. o dani z pridanej hodnoty (slovenský zákon o DPH): „Ak zahraničná osoba dodáva tovar do tuzemska formou zásielkového predaja a celková hodnota bez dane takto dodaného tovaru dosiahne v kalendárnom roku 35.000 eur, táto zahraničná osoba je povinná podať žiadosť o registráciu pre daň Daňovému úradu Bratislava, a to pred dodaním tovaru, dodaním ktorého dosiahne hodnotu 35.000 eur.“
 
Zaregistrujete se na příslušném finančním úřadě pro Bratislavu. Při zasílání zboží budete aplikovat slovenskou DPH podle slovenského zákona o DPH. A podle slovenského zákona o DPH budete podávat přiznání a platit DPH na Slovensku. V českém přiznání k DPH vykážete evidenčně na ř. 24. V ČR zasílání zboží nebude podléhat DPH.
 
Zrušení registrace k DPH a dodanění zásob
Podnikám jako knihkupkyně a chtěla bych zrušit registraci k DPH. Co je s tím konkrétně spojeno a je třeba dodanit zásoby? Všechny, nebo jen za nějaké určité období?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce DPH může požádat o zrušení registrace k DPH za podmínky, že uplynul jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a zároveň nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1.000.000 Kč (§ 106b odst. 1 zákona o DPH). Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Ke dni zrušení registrace musí plátce provést inventarizaci majetku a provést snížení uplatněného odpočtu u zásob, které má ke dni zrušení registrace na skladu (snížení se vykáže na ř. 45 v přiznání k DPH).
 
Poněkud složitější situace je u dlouhodobého majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet. Nejprve je třeba zjistit, zda máme nějaký dlouhodobý majetek podléhající úpravě DPH, tj. ve lhůtě pro úpravu daně dle § 78. Tato lhůta činí u dlouhodobého majetku pět let a u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků deset let. U tohoto majetku provedeme korekci podle § 78d. Postup výpočtu úpravy odpočtu u dlouhodobého majetku je popsán v článku Zrušení registrace k DPH. Snížení odpočtu se provádí pouze u obchodního majetku (zásob, dlouhodobého majetku), u kterého byl uplatněn nárok na odpočet DPH.
 
Používání paušálních výdajů a zpětné uplatnění DPH
Podnikám na živnostenský list, uplatňuji paušální výdaje (a i nadále budu) a od příštího měsíce se stávám plátcem DPH. Je možné uplatnit si při registraci DPH na vstupu z majetku, zboží a zásob nabytých do roka před registrací a zařazených do podnikání? Vím, že z pohledu zákona o daních z příjmů při využití paušálních výdajů v podstatě neexistuje obchodní majetek, ale jak je to z pohledu DPH? Mohu uplatnit DPH na vstupu například za mobil pořízený minulý měsíc z Číny?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ustanovení § 79 odst. 1 zákona o DPH („ZDPH“) uvádí, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku.
 
Obchodní majetek je pro účely DPH definován odlišně než pro účely daně z příjmů – viz § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH: „Pro účely tohoto zákona se rozumí obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.“ Není tedy podstatné, zda je o majetku účtováno, resp. zda je zahrnut do obchodního majetku pro účely daně z příjmů, ale zda slouží k uskutečňování ekonomických činností. Nicméně odpočet při registraci lze uplatnit pouze z tuzemských plnění, tj. od tuzemských plátců DPH, ke kterým vlastníte daňový doklad. Odpočet za zboží pořízený ze třetí země nelze uplatnit.
 
Je možné u ubytování v rámci EU požádat o vratku DPH?
Je možné u ubytování v rámci EU požádat o vratku DPH? Jak je to s menšími výdaji (taxi, MHD)? Lze si uplatnit DPH i mimo EU?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, má v souladu s ustanovením § 82 zákona o DPH nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem.
 
Obvykle se jedná o tyto platby s místem plnění mimo tuzemsko:
  • nákupy pohonných hmot (benzin, nafta),
  • ubytování (hotely, penziony), úhrady v restauracích, stravování,
  • pomocné práce při dodávkách a instalacích technologií spojených s nemovitostmi,
  • většina služeb spojených s nemovitostí,
  • parkovné, trajekty, nakládka a ostatní dopravní náklady,
  • jízdné, krátkodobé výpůjčky automobilů – taxi, půjčovny.
Základní pravidla pro vrácení DPH v dané oblasti obsahuje směrnice Rady 2008/9/ES. Podrobnější pravidla si pak stanovují jednotlivé členské státy samostatně (některé země například nevrací DPH z účtů za pohonné hmoty či z hotelů a restaurací).
 
Plátce, který žádá o vrácení DPH zaplacené na vstupu v jiném členském státě, kde nemá místo podnikání nebo provozovnu, tak činí prostřednictvím portálu Generálního finančního ředitelství. Místně příslušný správce daně vydá do 15 dnů od obdržení žádosti oprávnění k přístupu na elektronický portál, prostřednictvím kterého plátce podá žádost o vrácení daně. Podaná žádost je následně předána příslušnému členskému státu a její zpracování je již plně v kompetenci daného státu. Tuzemský plátce nemůže v žádném případě uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně v jiném členském státě prostřednictvím tuzemského daňového přiznání.
 
Nárok na odpočet DPH na vstupu je možné uplatnit ve všech členských státech EU a dále státech EHS (Norsko, Švýcarsko, Island), popř. dalších státech, se kterými je uzavřena dvoustranná smlouva (např. s Makedonií).
 
Musím vystavit následné, nebo opravné kontrolní hlášení?
Obdržím fakturu od dodavatele za materiál. Faktura přijde 11. 5. 2016, ale zdanitelné plnění je 25. 4. 2016. Odpočet DPH uplatním v 5/2016, ale kontrolní hlášení 4/2016? Musím toho 11. 5. 2016, kdy jsem obdržela fakturu, vystavit následné, nebo opravné kontrolní hlášení?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Nárok na odpočet se v kontrolním hlášení uvádí shodně jako do daňového přiznání, tj. do kontrolního hlášení za období, ve kterém je nárok na odpočet uplatněn. To znamená nejdříve v období, ve kterém byly splněny podmínky pro uplatnění odpočtu včetně vlastnictví daňového dokladu, nejdéle tři roky od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. V daném případě tedy bude nárok na odpočet vykázán v přiznání k DPH i v kontrolním hlášení za 5/2016. Nebudete dělat ani následné ani opravné kontrolní hlášení za duben 2016.
 
V kontrolním hlášení v oddílu B.2. (pokud půjde o doklad nad 10.000 Kč) ve sloupci DPPD uvedete datum 25. 4. 2016. Viz pokyny k vyplnění kontrolního hlášení k části B.2.: „Datum, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat (dodavatelem), tj. datum vzniku nároku na odpočet daně podle § 72 odst. 3 (datum povinnosti přiznat daň dodavatelem – „DPPD“). Tímto datem je den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty, a to den, který nastane dříve (§ 21).“

Účetnictví

Mám zaplacené faktury, ale o platbě nebylo účtováno
Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. V roce 2013 byly do nákladů zaúčtované přijaté daňové doklady a faktury, byly zaplacené, ale o platbě nebylo vůbec účtováno. To znamená, že doklady (v závazcích) i faktury se jeví jako nezaplacené. Snažím se o nápravu, ale nevím, přes jaký účet doklad/fakturu (respektive platbu) zaúčtovat tak, aby se doklad/faktura jevily jako zaplacené. Nechci to však účtovat v letošním roce přes pokladnu (což by bylo nejjednodušší), protože bych se dostala do záporného stavu pokladny.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předpokládám, že k původní nezaúčtované platbě došlo prostřednictvím účtu 211 – Pokladna. V takovém případě nebyla správně prováděna inventarizace účtové třídy 2, jelikož by účet musel vykazovat zjistitelný rozdíl. Platba přijatých dokladů měla být zaúčtována k datu, kdy skutečně došlo k výdeji peněz. Bohužel vzhledem k uzavřeným účetním knihám není toto již možné.
 
Doporučuji tedy zaúčtovat úhradu dokladů (faktur) k datu, kdy se na vzniklou chybu přišlo. Jediné správné řešení v této situaci je skutečné zaúčtování úhrady na účet 321/211 Pokladna. Pokud Vám vychází záporný stav pokladny (i přes to, že byly přijaté faktury z roku 2013 z pokladny skutečně uhrazeny), pak je pravděpodobně ve vztahu k účtu Pokladna společnosti nezaúčtovaná a neuhrazená jiná pohledávka (např. za zaměstnancem, společníkem atd.).
 
Jak účtovat přijatý dar – drobný dlouhodobý majetek?
Jakým způsobem účtovat přijatý dar – drobný dlouhodobý majetek (konkrétně televizi)? Tento typ majetku obvykle neúčtujeme na rozvahové účty, ale rovnou do nákladů. Bude se tedy účtovat: 501/395, 395/648? Předpokládám, že na 501 se bude jednat o náklad daňově neuznatelný?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při své odpovědi vycházím z předpokladu, že se nejedná o společnost, která nebyla založena za účelem zisku (např. nezisková či příspěvková organizace). O přijatém drobném majetku se účtuje jako o zásobách. Z pohledu účtování záleží na tom, jaký má společnost stanovený způsob účtování. Pokud pro tento druh zásob je stanoven způsob účtování B, pak se reprodukční cena přijatého daru zaúčtuje rovnou do nákladů a televizor se bude evidovat pouze na podrozvahové evidenci. Přijatý televizor se pak může přímo zaúčtovat způsobem 501/648. Nákladový účet je pak v případě použití přijatého daru k dosažení zisku daňově účinný.
 
Jak má spolek zaúčtovat nákup a pokládku koberce?
Jak správně zaúčtovat nákup a pokládku (včetně lišt a lepidla) nového koberce? Jsme zapsaný spolek (nezisková organizace) a jsme v pronájmu.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud by se jednalo o výměnu stávajícího koberce a přilepení nového, považovala by se tato výměna za opravu budovy a účtovalo by se na účet 511. Jestliže by se však jednalo o novou pokládku tam, kde žádný koberec nebyl, mohlo by se jednat o technické zhodnocení pronajatého movitého majetku. Pak by se účetní případ zaúčtoval na účet 042. Pokud by celkové náklady za celý rok nepřesáhly částku 40.000 Kč, na konci roku by subjekt zaúčtoval celou částku do nákladů na účet 548. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení hrazené nájemcem, může tento nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem začít odpisovat, pokud není vstupní cena u hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Odpisy by se účtovaly na účet 551/081.
 
Daňové odpisy u neziskových organizací je však možné uplatňovat pouze za situace, že se jedná o majetek, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu (k doplňkové, vedlejší či podnikatelské činnosti).

Daň z příjmů

Dítě je v péči babičky – může si rodič uplatnit daňové zvýhodnění?
Mám zaměstnance, který chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. S dítětem žije ve společné domácnosti, ale dítě je soudně v péči matky zaměstnance (babička dítěte). Zaměstnanec platí výživné. Může zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jednou z podmínek pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě je společně hospodařící domácnost. Za vyživované dítě je považováno nejen dítě vlastní, ale i dítě osvojené, svěřené, děti druhého z manželů a také vnoučata, pokud si na ně daňové zvýhodnění nemohou uplatnit rodiče. Na základě výše uvedeného si zaměstnanec (otec dítěte) může na dítě daňové zvýhodnění uplatnit. Samozřejmě pouze v případě, že si zároveň na toto dítě neuplatňuje slevu někdo jiný (například matka dítěte).
 
Zakládání „eseróčka“ na Slovensku
Budu zakládat společnost s ručením omezeným na Slovensku českým s. r. o. spolu s fyzickou osobou (Slovákem). Platí, že podíl na zisku v případě české s. r. o. je osvobozený od daně? Bude to dceřiná společnost?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Mateřskou společností se obecně rozumí obchodní společnost, která drží jakýkoliv obchodní podíl v jiné obchodní společnosti, která je označovaná jako dceřiná. Založení pobočky je jednoduchý způsob, jak rozšířit podnikání, aniž by se musela zakládat nová společnost. Podmínkou pro rozšíření podnikání prostřednictvím pobočky nebo organizační složky je mít řádně zdokumentovanou mateřskou společnost sídlící v České republice. Hlavní výhodou organizační složky je snazší vznik či zánik a výhodnější daňové podmínky. Jedná se o majetkově oddělenou a samostatně fungující pobočku. Organizační složka je povinna podávat daňová přiznání, mateřská společnost může odečíst náklady spojené s její podporou, zároveň lze přerozdělit i zisk mezi českou a slovenskou společností.
 
Pokud je kvalifikovaný podíl mateřské společnosti na dceřiné společnosti alespoň 10 % podílu na základním kapitálu, a to nepřetržitě alespoň po dobu nejméně 12 měsíců, pak je podíl na zisku pro mateřskou společnost osvobozeným příjmem. Mezi další podmínky patří, aby dceřiná společnost měla právní formu společnosti podle směrnice EU, aby se jednalo o daňového rezidenta v některém ze států EU nebo EHP anebo Švýcarsku a zároveň nikde jinde a aby společnost podléhala zdanění v ČR daní z příjmů právnických osob (a současně nesmí být od této daně osvobozena ani mít možnost zvolit si toto osvobození). Mateřská společnost je skutečným vlastníkem podílů na zisku a nejedná se pouze o zprostředkovatele. Mateřskou společností samozřejmě nikdy nemůže být fyzická osoba.
 
Dvě současně podepsaná prohlášení k dani
Před státními zkouškami jsem nastoupila na DPP a podepsala prohlášení (růžový papír) ještě jako student. Od 15. 6. 2016 jsem nastoupila na HPP a podepisovala smlouvu 8. 6. 2016 (již jako nestudent) a opět jsem podepsala růžové prohlášení. Což mi zpětně (po přijetí obou výplat) přišlo, že je špatně. Na brigádě jsem měla ke dni 14. 6. 2016 skončit, ale v rámci domluvy, „že někdy přijdu vypomoct“, jsme tak neučinili. Nyní mi napsali, že když už nejsem student, nebudu u nich dále mít prohlášení podepsané a budu mít tím pádem nižší výplatu. V práci na HPP mi mzdová účetní řekla, že mi v další výplatě strhne daň, kterou mi nyní odečetla jako slevu a neměla (protože mi ji odečetli na brigádě). Jak mám nyní dále postupovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Prohlášení k dani může zaměstnanec podepsat v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud byla poplatníkovi sražena záloha nižší, než měla být, postupuje zaměstnavatel podle ustanovení § 38i zákona o daních z příjmů – srazí poplatníkovi vzniklý rozdíl ze mzdy.
 
Řešením nastalé situace je takový postup, kdy poplatník nahlásí u jednoho zaměstnavatele změnu, od kterého měsíce již nechce uplatňovat slevu na dani (tuto změnu podepíše v prohlášení k dani). U druhého zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani k příslušnému měsíci tak, aby byla sleva na dani uplatněna jen u jednoho zaměstnavatele. Druhému zaměstnavateli vzhledem k vzniklým skutečnostem může doložit kopii prohlášení se zaznamenanou změnou od zaměstnavatele, kde již neuplatňuje slevu na dani.
 
Daňový bonus u zaměstnance v pracovní neschopnosti
Máme zaměstnance nemocného od 16. 5. 2016 a neschopnost stále trvá. Zaměstnanec má daňové zvýhodnění na jedno dítě. V červnu mu byl ve mzdě za květen vyplacen daňový bonus 1.117 Kč. Ve mzdě za červen (trvající neschopnost) byla vypočtena mzda nulová a také nulový daňový bonus. Je to tak správně?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uvedený postup týkající se výplaty daňového bonusu je správný. Nárok na měsíční daňový bonus zaměstnanci vzniká v měsíci, kdy úhrn jeho zdanitelného příjmu u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci činí alespoň polovinu minimální mzdy, to znamená 4.950 Kč.

Ostatní daně

Kdo platí spotřební daň?
Kdo platí spotřební daň? Ten, kdo provozuje večerku a prodává alkohol? Nebo jen ten, kdo vyrábí a prodává do obchodu?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V naprosté většině případů běžný prodejce zboží (například provozovatel večerky), které je zatíženo spotřební daní, není plátcem této daně.

Spotřební daň je nepřímá daň, která se platí z těchto výrobků:
  • z minerálních olejů,
  • z lihu,
  • z piva,
  • z vína a meziproduktů,
  • z tabákových výrobků.
Plátcem spotřební daně je fyzická či právnická osoba:
  • která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
  • jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit:
    • při dovozu,
    • v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
    • v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
    • v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků,
  • která uplatňuje nárok na vrácení daně,
  • která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu,
  • jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání,
  • která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
  • které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům apod.,
  • která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.
Osoba, která je povinná platit spotřební daň, se musí registrovat jako plátce u celního úřadu, a to nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

Pracovněprávní oblast

Co dělat, když jsme vyplatili náhradu za dovolenou místo náhradního volna?
Zaměstnankyni byla omylem zadána dovolená v měsíci, kdy čerpala náhradní volno. Dovolená jí tedy nenáležela, ale byla jí vyplacena náhrada za dovolenou. Jak má zaměstnavatel postupovat při této chybě?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatel provede opravu výpočtu mzdy vyplacené v daném měsíci a případný přeplatek či nedoplatek po dohodě se zaměstnancem vyrovná v následující výplatě. Na základě provedené opravy zaměstnavatel také musí vypořádat vzniklé přeplatky či nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění a u záloh na dani.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
6. 10. 2016 8:47:51
pro Petr:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz naleznete zde: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-52-dil/
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
1. 9. 2016 8:26:53
pro Klecovak:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz byla zveřejněna zde: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-51-dil/
Hlášení závadného obsahu

Petr
27. 8. 2016 16:15:39
Dobrý den, zajímalo by mě z účetního hlediska jak by vypadal nákup zboží z EU od plátce DPH a já jsem taky plátcem DPH. Jaká by byla daň na vstupu a výstupu a můj čistý zisk. Pokuk možno uveďte nějaký příklad děkuji
Hlášení závadného obsahu

Klecovak
10. 8. 2016 22:58:45
Dobrý den, pronajímám bytové i nebytové prostory. Jsem plátcem DPH a doposud jsem si DPH z přijatých faktur za energie neuplatňovala. Chtěla bych od nového vyúčtování začít nárokovat DPH. Jak mají vypadat mnou vystavené faktury? Co vše musí obsahovat? Jak konkrétně musí na nich být rozepsaná spotřeba energie, na kterou jsem si nárokovala DPH? Mám v plánu ze záloh DPH si neuplatňovat až z celkového vyúčtování. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Čerpací stanice Semerád
Čerpací stanice s PHM - Bantice, Brno, Hevlín, Chvalovice.
www.pavelsemerad.cz

NEST.HB spol. s r.o.
generální dodávky staveb na Vysočině i v celé ČR
www.nesthb.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru