Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 44. díl


Redakce
17. 3. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jak můžete zpětně uplatnit slevu na dítě? Může s. r. o. poskytnout osobě blízké jako bezúplatnou výpůjčku rodinný dům? Co se započítává do průměrného výdělku pro dovolenou? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na daně, účetnictví a pracovní právo.


 

Daň z příjmů

Zpětné uplatnění slevy na dítě
Minulý rok jsem nepodepsal v práci úlevu na dítě. Vrátí mi slevu na dítě v tomto roce za minulý rok automaticky, nebo budu muset na finanční úřad?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnanec mohl do 15. února 2016 požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2015, pokud:
  • měl v roce 2015 příjmy jen od jednoho zaměstnavatele,
  • pobíral příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou,
  • podepsal u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani,
  • nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání (ačkoliv i po provedení ročního zúčtování lze daňové přiznání podat).  
Zaměstnavatel na základě podložených skutečností (např. potvrzení zaměstnavatele partnerky, že neuplatňovala daňové zvýhodnění na dítě či její čestné prohlášení atd.) vezme v úvahu uvedený nárok na daňové zvýhodnění za příslušné zdaňovací období a zaměstnanci v rámci provedeného ročního zúčtování přeplatek vrátí.
 
Jestliže zaměstnanec o roční zúčtování zaměstnavatele nepožádal, pak má možnost uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na dítě prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které je nutné podat na finanční úřad do 1. 4. 2016.

Daňové zvýhodnění na dítě lze za rok 2015 uplatnit v roční výši 13.404 Kč na první dítě, 15.804 Kč na druhé dítě a 17.004 Kč na třetí a další dítě (v případě, že na něj má poplatník nárok podle ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů).
 
Paušální výdaje u příjmů, které nedosáhly 15.000 Kč
Potřebovala bych objasnit situaci, kdy dle § 38g zákona o daních z příjmů nejsem povinna podat daňové přiznání, pokud nevykazuji příjmy vyšší než 15.000 Kč nebo daňovou ztrátu. Jak pak ale v takovém případě postupovat u podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení? Jsem OSVČ, která si zvolila uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Mohu tedy do výdajových řádků v daných přehledech uvést 60% výdaje z celkových příjmů, které nedosáhly zákonem stanovených 15.000 Kč?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Přehledy příjmů pro sociální a zdravotní pojištění musí osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) podat i v případě, kdy jí nevznikla povinnost podat daňové přiznání. V těchto přehledech OSVČ uvede zisk neboli rozdíl příjmů a výdajů, a to ve stejné výši, jak by byly příjmy a výdaje uvedeny v daňovém přiznání (v uvedeném případě budou výdaje činit 60 % příjmů). Pokud OSVČ nemá povinnost podávat daňové přiznání, musí přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení odevzdat do 1. srpna 2016 a přehled pro zdravotní pojišťovnu dokonce již do 8. dubna 2016.
 
Pro úplnost doplním, že ačkoliv není OSVČ povinna podat daňové přiznání, je vhodné tuto skutečnost správci daně oznámit. V opačném případě může finanční úřad vyzvat plátce daně k podání daňového přiznání.
 
Co se počítá do nákladů při prodeji nemovitosti?
Zdědila jsem nemovitost po bratrovi a v roce 2015 ji prodala. Jelikož nejde o osvobozený příjem, budu muset příjem z prodeje zdanit daní z příjmů fyzických osob. Nevím si však rady s určením nákladů v příloze k přiznání. Výše příjmů je jasná, ale do nákladů nevím, co vše mohu a nemohu započítat, a jak tyto náklady finančnímu úřadu prokázat. Zjistila jsem, že je možné jako náklady uplatnit zaplacenou daň z převodu nemovitostí či náklady na realitního makléře. Co třeba náklady na energie, které se musely platit, než se podařilo sehnat kupce? Jaké ještě další náklady lze započíst u tohoto případu, kdy jsem dům sama nekupovala (nákupní cena nula), ale zdědila?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V odpovědi na uvedený dotaz vycházím z předpokladu, že uvedená nemovitá věc nebyla zahrnuta v obchodním majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo nesloužila k pronájmu.
 
V ustanovení § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů („ZDP“) je uvedeno, že u příjmů z prodeje nemovitých věcí podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) ZDP je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně – např. zděděním, je výdajem cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon o oceňování majetku) ke dni nabytí. Daňově uznatelným výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. Skutečná spotřeba energií může být tedy také daňově uznatelným výdajem, ale pouze v případě, že souvisela s opravou či údržbou nemovité věci a nikoliv s osobní potřebou poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.

Na závěr si dovolím poznamenat, že v souladu s ustanovením v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je od daně osvobozen příjem z prodeje nemovitých věcí, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu pěti let. Doba pěti let se zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitá věc prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé. Podle ustanovení § 772 odst. 1 nového občanského zákoníku jsou osoby v linii přímé příbuzné tehdy, pokud pochází jedna od druhé. V případě bratra se jedná o osobu příbuznou v linii vedlejší, proto příjem z prodeje nemovitosti nemůže být do pěti let od nabytí vlastnického práva osvobozený od daně z příjmů.
 
Vrácení přeplatku za nájem
Je vrácení přeplatku za nájem daňový či nedaňový příjem?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Obecně platí, že pokud by si plátce uplatňoval celou výši nájmu jako daňově uznatelný výdaj, pak vrácený přeplatek musí zahrnout do svých zdanitelných příjmů.
 
Do jaké částky se neplatí sociální pojištění?
Mé dceři je 30 let, začala znovu studovat (denní studium). Pozastavila si živnostenský list, je osobou bez stálého příjmu. Daňové přiznání za rok 2015 podá, pokud příjem z příležitostné činnosti přesáhne 30.000 Kč za rok. Do jaké částky příjmu nemusí platit sociální pojištění?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Sociální pojištění povinně odvádí zaměstnanci (kromě příjmů z dohod o provedení práce a pracovní činnosti do určitého limitu) a osoby samostatně výdělečně činné (hlavní činnost). Ostatní osoby sociální pojištění platit nemusí, ale toto období se jim nezapočítává pro důchodové účely a případné nemocenské dávky.

Od 1. 1. 2010 již studium samo o sobě účast na důchodovém pojištění nezakládá. Studenti však mají možnost, nikoliv povinnost, zajistit si účast na pojištění jiným způsobem (např. pojistit se dobrovolně, nastoupit do zaměstnání či začít vykonávat samostatnou výdělečnou činnost). Jestliže se student pro některou z možností rozhodne, je taková účast na pojištění již spojena s povinností odvádět pojistné. Jestliže student nevykonává výdělečnou činnost, žádné pojistné odvádět nemusí ani je za něj nikdo neodvádí.
 
Student nad 26 let si však musí hradit sám zdravotní pojištění (pokud jej neodvádí v zaměstnání nebo jako OSVČ nebo nesplňuje některou z podmínek uvedenou v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Stává se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů a v roce 2016 si musí platit zdravotní pojištění ve výši 1.337 Kč měsíčně.
 
Do jakého řádku přiznání uvést zvýšení základu daně z příjmů?
OSVČ se v lednu 2015 stala plátcem DPH. V prvním přiznání si nárokovala DPH z předchozích 12 měsíců. Tato částka, jestli se nemýlím, by měla zvýšit základ daně z příjmů 2015. Do jakého řádku ji v DPFO uvést?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s pokynem GFŘ D-22 je příjmem podle zákona i DPH, kterou plátce daně uplatní jako nárok na odpočet daně při změně režimu podle § 79 odst. 1 až 3 zákona o DPH v souvislosti s registrací plátce.
 
Daň z přidané hodnoty není příjmem, jestliže poplatník při uplatnění nároku na odpočet DPH sníží:
  • vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku o poměrnou část DPH podle § 79 odst. 1 až 3 zákona o DPH způsobem uvedeným v pokynu k § 29 zákona v bodu 3.,
  • hodnotu zásob o uplatněný odpočet DPH, vede-li účetnictví.
Nejjednodušší postup je takový, že daňový subjekt celou částku odpočtu při změně režimu zahrne do částek zvyšujících výsledek hospodaření a tuto částku uvede na řádku č. 105 Přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
 
Může s. r. o. poskytnout osobě blízké jako bezúplatnou výpůjčku rodinný dům?
Může s. r. o. poskytnout osobě blízké jako bezúplatnou výpůjčku rodinný dům? Nebo lze tento dům pronajmout za 1 Kč?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání, přičemž vypůjčit lze movitou i nemovitou věc. Na straně půjčitele v takovém případě nevzniká žádná daňová povinnost.
 
Naopak na straně vypůjčitele se jedná o bezúplatný příjem ve formě majetkového prospěchu, který je od 1. 1. 2015 předmětem daně z příjmů. Bezúplatný příjem může být v některých případech od daně z příjmů osvobozen. Na základě informací uvedených v dotazu se domnívám, že osvobození od daně z příjmů by se týkalo pouze situace, kdy by příjem v podobě majetkového prospěchu od téže osoby (s. r. o.) nepřesáhl u vypůjčitele ve zdaňovacím období částku 100.000 Kč.
 
Ještě méně výhodnou se jeví druhá varianta. Pokud by byla uzavřena mezi spojenými osobami nájemní smlouva a nájemné by bylo sjednané pouze v jakési symbolické výši, může správce daně upravit základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl do výše ceny obvyklé.
 
Faktura zaplacená v roce 2008, ale příjem nebyl zdaněný
V daňové evidenci mám vydanou fakturu v roce 2008 jako nezaplacenou. Faktura ale byla zaplacena již v roce 2008, příjem z této faktury však nebyl zdaněn. Co s tím mám nyní dělat? Mám ji ještě dodanit? Není to již promlčené?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V ustanovení § 148 daňového řádu je uvedeno, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
 
Pokud měl poplatník prostřednictvím daňového přiznání přiznat příjem za rok 2008 do 31. 3. 2009, pak tímto dnem počala běžet lhůta pro doměření daně za rok 2008 a tříletá lhůta běžela až do 30. 3. 2012. Po uplynutí tohoto data již daň nelze stanovit.

Daň z přidané hodnoty

Převedení automobilu do soukromého využívání
Manžel je FO a vede jen evidenci. Osobní automobil koupil a zařadil do firmy v prosinci 2010, je již celý odepsaný. Při nákupu jsme koupili auto od společnosti, která nám vystavila fakturu bez DPH, a tudíž jsme si DPH neuplatnili. Společnost ho prý vyhrála a DPH tak nebylo možné uplatnit. Nyní chceme automobil převést do čistě soukromého využívání – musíme odvádět DPH z ceny obvyklé? Jestli ano, je možné se této povinnosti zbavit, kdybychom automobil darovali dceři, která je tělesně postižená?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se za dodání zboží za úplatu také považuje použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 zákona o DPH rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, jeho trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
 
Jelikož nebyl v daném případě uplatněn odpočet daně na vstupu, nemusí v tomto případě plátce při vyřazení automobilu z obchodního majetku uplatnit DPH na výstupu.
 
Zprostředkování z hlediska DPH
Firma XY, s.r.o, plátce DPH, vystavila fakturu v cizí měně firmě MM do třetí země na provizi za prodané zboží v ČR. Toto zboží prodává jiná firma GG, firma XY je v tomto případě pouze zprostředkovatelem. Jak postupovat z hlediska DPH, je toto plnění osvobozeno, nebo se musí odvést DPH? V kterém řádku přiznání se tato částka případně uvede?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při hledání odpovědi, jak postupovat, je nutné určit místo plnění zprostředkovatelských služeb. Z dotazu je zřejmé, že služby jsou poskytované osobám povinným k dani (podnikatelům) a místo plnění se určí podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH. Také je důležité uvědomit si, pro koho jsou zprostředkovatelské služby poskytovány – s kým je sjednaná zprostředkovatelská smlouva. Pokud jsou zprostředkovatelské služby poskytované osobě povinné k dani ze třetí země, je tato země i místem plnění (bez ohledu na to, kde je zboží prodáno). Tyto služby se vykazují v ř. 26 daňového přiznání k DPH – ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet DPH (jedná se o plnění osvobozené od DPH).
 
Přefakturace elektřiny
Vedu daňovou evidenci, jsem plátce DPH a za únor mám účtovat fakturu došlou za elektřinu v režimu přenesení daňové povinnosti, kterou dále přefakturovávám zemědělskému družstvu. Nevím, jak má přefakturace vypadat – bude s DPH, nebo bez DPH? Současně budu družstvu fakturovat za vyrobenou elektřinu z malé fotovoltaické elektrárny. Bude to za únor také v režimu přenesení daňové povinnosti?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Nařízením vlády č. 11/2016 Sb. se od 1. 2. 2016 zavádí režim přenesení daňové povinnosti na dodání elektřiny nebo plynu pouze obchodníkům s těmito druhy zboží vymezených v § 7a odst. 2 zákona o DPH. Obchodníkem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn, elektřinu, teplo nebo chlad zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. Za obchodníka se považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou. Režim přenesení daňové povinnosti se aplikuje pouze mezi „obchodníky“, tedy mezi subjekty, které jsou držiteli licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem udělené Energetickým regulačním úřadem na základě energetického zákona, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používají pro vlastní spotřebu. Podmínkou je, že se musí jednat o dodávku elektřiny nebo plynu výhradně mezi plátci. Udělené licence pro obchod s elektřinou a plynem pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti jsou uvedeny v přílohách na stránkách Finanční správy.
 
V souladu s výše uvedeným je zřejmé, že doklady v přenesení daňové povinnosti nesmí obchodník vydávat například nájemcům, kteří nejsou obchodníky s těmito energiemi.
 
Pokud jsou splněny podmínky pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, pak daňový doklad splňuje všechny povinné náležitosti, kromě vyčíslené DPH, zároveň plátce – dodavatel na faktuře uvede sdělení, že se jedná režim přenesení daňové povinnosti a daň odvede zákazník.

Pracovněprávní oblast

Co se započítává do průměrného výdělku pro dovolenou?
Jak se vypočítává dovolená, která je čerpána bezprostředně po mateřské dovolené v případě, že mzda je tvořena základní mzdou plus osobním ohodnocením? Osobní ohodnocení bylo před nástupem na mateřskou dovolenou propláceno vždy v plné výši. Bude průměr na dovolenou počítán jen ze základní mzdy, nebo ze základní mzdy včetně osobního ohodnocení?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Průměrný výdělek (viz § 352 a násl. zákoníku práce, dále jen „ZP“) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.
 
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek (§ 355 ZP). Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl, přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
 
Do hrubé mzdy lze zahrnout smluvní mzdu, osobní ohodnocení, odměny, prémie, příplatky či naturální mzdu. Naopak do ní nelze zahrnout náhrady mzdy (při překážkách v práci), odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost nebo odměny například při životním pracovním výročí.

Účetnictví

Pořizovací cena majetku
Patří do pořizovací ceny majetku ubytování, které zaplatíme pracovníkovi, který nám přijel do firmy zprovoznit nový koupený stroj? Toto ubytování máme domluvené ve smlouvě, že uhradíme my jako kupující firma.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Oceňování majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením související řeší ustanovení v § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Do pořizovací ceny se mimo jiné zahrnuje i dopravné, montáž či instalace. Pokud by pracovníkovi nebyla cena za ubytování ze strany odběratele hrazena, pak by byla pravděpodobně zahrnuta ve fakturované částce za zprovoznění stroje. Proto se přikláním k názoru, že ubytování technika je nedílnou součástí instalace zařízení a cenu za ubytování bych považovala za náklad související s pořízením stroje.
 
Jak dát do pořádku účetnictví?
Převzala jsem torzo účetnictví s. r. o. Není zaúčtovaný základní kapitál zapsaný v OR (účet 411 úplně schází), místo něj je účet 491 se zápornou hodnotu, pohledávky a závazky z obchodních vztahů jsou také v minusu, dluh u DPH, i když firma dávno není plátce – určitě opět evidenční chyba než opravdový dluh vůči FÚ. Účetnictví předchozích let neexistuje, co s tím mám dělat? Jak vše narovnat na skutečnost, abych mohla provést inventarizace?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z popisu je zřejmé, že společnost neplnila své povinnosti, které jí vyplývají ze zákona o účetnictví („ZoÚ“). V takovém případě je nutné provést tzv. „rekonstrukci účetnictví“. Bohužel v účetních předpisech k tomuto neexistuje žádný jednotný postup, pouze v ustanovení § 35 odst. 6 ZoÚ je uvedeno, že pokud jsou účetní záznamy ztracené, odcizené nebo zničené, je účetní jednotka povinna provést opatření k obnově průkaznosti účetnictví. Jedná se mnohdy dle konkrétního stavu účetnictví o náročnou operaci zahrnující mnoho dílčích kroků. Je vhodné pokusit se získat co nejvíc dat pro následnou rekonstrukci, a to i například z institucí a správních orgánů, jako jsou daňová přiznání, přehledy, výpisy a zúčtování plateb, bankovní výpisy, účetní doklady, doklady o nabytí majetku a další. Poté teprve je možné přistoupit k zavedení a kontrole správnosti počátečních stavů účtů a účetních knih, zaúčtování jednotlivých operací, kontrole souvztažných vazeb, vypořádání inventarizačních rozdílů a nakonec ke kontrole koncových stavů a účetní závěrce.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Martin Š.
22. 3. 2016 9:34:34
Dobrý den.Chtěl bych se zeptat jestli si mohu snížit daňový základ o úroky z hypotečního úvěru,který jsem si musel vzít a řešit jím vyplacení podílu na rodinném domě ve kterém žiji bývalé manželce při vyrovnání SJM? A musím nějakým způsobem nabytí onoho podílu na domě zdanit? Děkuji předem za odpovědi.
Hlášení závadného obsahu

Kamila
21. 3. 2016 8:06:48
Daniel Demczak: Pokud příjem z DPČ dosáhne za měsíc alespoň 2500 Kč, vzniká Vám účast na pojištění. I když už jednou SP a ZP někde platíte.
Hlášení závadného obsahu

Sylvie Kurfürstová
Uživatel POHODA
20. 3. 2016 21:39:05
Dobrý den, firma je plátce DPH, bude poskytovat ubytování a poskytování dalších služeb souvisejících s ubytováním. Chtěla jsem si upřesnit sazbu DPH, ubytování - 15%, parkování auta v objektu - 21%, uschování kola - 21% a zapůjčení ložního prádla -15%. Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Daniel Demczak
20. 3. 2016 18:44:10
Dobrý den..Mám dotaz ohledně soc. a zdrav. pojištění.Třetím rokem mám pracovní poměr ze kterého odvadím sociální i zdravotní pojištění.V únoru tohoto roku jsem podepsal dohodu o pracovní činnosti s jinou firmou. Musím z této dohody platit sociální a zdravotní pojištění,když už ho platím z hlavního pracovního poměru?Děkuji ză odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Veronika Jedlinková
19. 3. 2016 20:46:14
Dobrý den, žádám Vás tímto laskavě o radu. Klientka - příjmy pouze ze závislé činnosti, vlastnila v podílovém spoluvlastnictví se svou sestřenicí (tedy bez osvobození) budovu, a to každá jednu ideální polovinu, na základě darovací smlouvy z roku 2007. V roce 2015 uzavřely dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví s vypořádáním, kdy v rámci této dohody vyčlenily v budově dvě bytové jednotky a každá získala do výlučného vlastnictví jednu z nich. Má klientka však získala do vlastnictví jednotku o 17 m2 větší. Tedy získala majetkový prospěch - bezúplatný příjem. Dle znaleckého posudku je hodnota jednotky mé klientky vyšší o 112.790,- Kč. Předpokládám tedy, že tato částka je bezúplatným příjmem mé klientky. Jaké mohu uplatnit výdaje? Je výdajem například rekonstrukce? Nová plastová okna, podlaha atd.? Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
17. 3. 2016 19:23:50
Pro Simonu: Dobrý večer paní Simono, děkuji Vám za upozornění na chybu v odpovědi, bratr samozřejmě není příbuzný v linii přímé a to v souladu s ustanovením § 772 NOZ. Za chybu se omlouvám - odpověď opravíme.
Hlášení závadného obsahu

Michaela
17. 3. 2016 17:25:24
Dobrý den, mohu převést v s.r.o. krátkodobou půjčku yspolečníka na část úhradu ztráty? Tedy 365/354 ? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Simona
17. 3. 2016 13:51:32
Dobrý den,
jsem autorkou jednoho z dotazů: konkrétně "Co se počítá do nákladů při prodeji nemovitosti?" a nejprve bych velmi ráda poděkovala za otištění odpovědi a zodpovězení dotazu. Avšak mám závažnou poznámkou k poslednímu odstavci Vaší odpovědi, o němž si myslím, že jde o chybnou odpověď. Podle mého názoru bratr není příbuzným v řadě přímé...a proto prodej takto zděděné nemovitosti nemůže být nikdy osvobozen. Při tom vycházím ze svého průzkumu na Google, kde se všude uvádí tento názor, že sourozenci nejsou příbuzní v řadě přímé...Děkuji za Vaši reakci.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Vladimír Širůček
Výroba reklamy,velkoplošný tisk,potisk trik,samolepky,písmomalířství
www.sirucek.cz

FTA Consulting
Zabýváme se zpracováním účetnictví a daní malých a středních subjektů.
www.ftac.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru