Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 17. díl


Bc. Michaela Sobotková
21. 8. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Je možné zaměstnat manžela či manželku, nebo je lepší využít institut spolupracující osoby? Jak účtovat prodej přes Paysafecard? Nejen na tyto otázky vám dají odpověď naši odborníci na účetnictví a daně.


 

Pracovněprávní oblast

Zaměstnání nebo institut spolupracující osoby?
Jsem zaměstnán a zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Od 10/2014 otevírám prodejnu potravin, manželka je nyní vedena na úřadu práce. Je pro mě výhodnější ji zaměstnat, nebo využít institut spolupracující osoby?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
OSVČ nemůže zaměstnat manželku. Zákaz zaměstnávání mezi manžely nebo partnery je zakotven v § 318 zákoníku práce: „Základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3 nemůže být mezi manžely nebo partnery“. Pokud vám manželka pomáhá při vaší činnosti OSVČ, jedná se o spolupracující osobu. Spolupracující osoba nemusí mít vlastní živnostenské oprávnění, ale musí se registrovat jako spolupracující osoba na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Zálohy na sociální a zdravotní bude platit stejné jako běžná OSVČ. Zároveň by měla vznik spolupracující osoby oznámit na úřadu práce.


Hmotná odpovědnost zaměstnance
Když jsem nastoupila na dohodu do práce, podepsala jsem hmotnou odpovědnost. A když jsem dostala výpověď, nikdo mi nechtěl dát potvrzení o tom, že nic nedlužím. Je to v pořádku? A pak jsem ještě ani jednou nepodepsala výplatní pásku, a tak ani nevím, jestli za mě bylo odvedeno zdravotní pojištění. Je pravda, že ho za mě zaměstnavatel musel platit i přesto, že jsem byla na dohodu a vydělala jsem si cca 12.000 Kč měsíčně?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Předpokládejme, že ve svém dotazu „dohodou“ míníte dohodu o provedení práce (DPP), nikoli dohodu o pracovní činnosti. Odpověď bych začal od poslední otázky. V případě, kdy jste si na DPP vydělala více než 10.000 Kč měsíčně, podléhá tato dohoda odvodům sociálního i zdravotního pojištění.
 
Pokud jde o dotaz na nepodepsání výplatní pásky, zřejmě jste měla na mysli, že jste výplatní pásku vůbec nedostala. V takovém případě samozřejmě zaměstnavatel porušuje své povinnosti. Podle ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. Pokud jde ovšem o podepisování výplatní pásky, takovou podmínku zákon nepožaduje. V případě, kdy je mzda zaměstnanci vyplacena v hotovosti, podepisuje převzetí této hotovosti zaměstnanec na výplatnici mezd, případně výdajovém pokladním dokladu.
 
K dotazu na hmotnou odpovědnost bych jen ve stručnosti odpověděl, že v případě, kdy zaměstnanec podepisuje dohodu o hmotné odpovědnosti, zpravidla podpisu této dohody nejprve předchází provedení inventarizace hodnot, které má zaměstnanec v dohodě převzít. U individuální hmotné odpovědnosti je podle ustanovení § 254 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel přímo povinen při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti tuto inventarizaci provést. Stejně tak i při zániku této dohody, například při ukončení pracovního poměru. Touto inventarizací se samozřejmě zjistí, zda zaměstnanec zaměstnavateli „něco dluží“.
 
Poněkud jiná je ale situace v případě, kdy na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou hmotnou odpovědností, je zařazen nový zaměstnanec, který o provedení inventarizace nepožádá a dohodu o společné hmotné odpovědnosti přitom podepíše. V takovém případě tento zaměstnanec podle ustanovení § 254 odst. 3 zákoníku práce odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventurou. Obdobně, pokud zaměstnanec se společnou hmotnou odpovědností při skončení pracovního poměru nebo převedení na jinou práci, přeložení a podobně nepožádá o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na tomto jeho dřívějším pracovišti.


Jednatel a nárok na dovolenou
Český jednatel v s.r.o. měl uzavřenu smlouvu o odměně jednatele s rakouským společníkem s.r.o. (rok 2013). V této smlouvě nebyl sjednán nárok na dovolenou. Jednatel podepsal „růžové prohlášení“ a odměna se mu zúčtovávala běžným způsobem – odváděla se záloha, sociální i zdravotní pojištění. Jednatel měl i další příjmy ze živnostenského oprávnění. Je správné, že neměl nárok na dovolenou?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle dotazu předpokládám, že měl jednatel se společností uzavřenu smlouvu o výkonu funkce v souladu s ustanovením § 66 odst. 2 obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013. Výkon této funkce podle takovéto smlouvy nelze ztotožňovat s pracovněprávním vztahem. Tedy na jednatele se z tohoto důvodu nevztahují automaticky příslušná ustanovení zákoníku práce, včetně nároku na dovolenou, jako na normální zaměstnance.
 
Pokud jde o odměňování jednatele, do konce roku 2013 byla tato odměna zdaňována podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních příjmů. Od 1. 1. 2014 je příjem za práci jednatele upraven ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) téhož zákona. V obou případech se však tento příjem považuje za příjem ze závislé činnosti se všemi z toho plynoucími důsledky, tedy včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
 
Pokud jde o úpravu dovolené ve smlouvě o výkonu funkce, podle mého názoru jejímu sjednání nic nebrání, ovšem je potřeba si uvědomit, že obecně se výkon funkce jednatele neváže na jeho fyzickou přítomnost na pracovišti. Bude-li však ve smlouvě o výkonu funkce nad rámec povinných náležitostí upravených v § 59 až § 62 a § 2430 až § 2444 zákona o obchodních korporacích sjednáno i místo výkonu funkce a pracovní doba jednatele, pak má své opodstatnění i sjednání výše dovolené.


Může mít odměna jednatele povahu pracovněprávního vztahu?
Jsem jedinou jednatelkou s.r.o., zároveň jsem v s.r.o. i zaměstnána. Na valné hromadě před 30. 6. 2014 proběhlo schválení zpoplatněné smlouvy pro výkon jednatelské činnosti (smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti). Jakým typem příjmu je pro jednatele odměna vyplácená z této smlouvy (příjem fyzické osoby podnikající)? Může mít odměna pro jednatele povahu pracovněprávního vztahu (DPP, popř. DPČ)?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Do 31. 12. 2013 se výkon funkce jednatele řídil mandátní smlouvou, od 1. 1. 2014 vychází z příkazní smlouvy podle ustanovení § 2430 až 2444 nového občanského zákoníku. Odměna jednatele vyplácená ze smlouvy o výkonu funkce je vždy příjmem ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů – jako odměny členů orgánů právnické osoby.
 
Pokud jde o zdravotní pojištění, pak jednatel je považován za zaměstnance a jeho odměna nezávisle na výši podléhá odvodům pojistného na zdravotní pojištění. Pokud jednatel žádnou odměnu nepobírá a nemá ani jiný příjem jako zaměstnanec nebo OSVČ, je na něho pohlíženo jako na osobu bez zdanitelných příjmů. Odvodům sociálního pojištění podléhají jednatelé, kteří vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni částkou dosahující hranice rozhodného příjmu, tj. v roce 2014 částky 2.500 Kč.


Může jednatel pracovat na dohodu?
Může mít s.r.o. pouze jednoho zaměstnance na dohodu o provedení práce? Ten bude současně jednatelem.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
„Eseróčko“ může mít libovolný počet zaměstnanců, to znamená i jen jednoho nebo žádného. Jednatel může pro vlastní s.r.o. vykonávat práci na základě dohody o provedení práce. Nesmí však jít o souběh funkcí s funkcí jednatele – tj. neměl by na dohodu o provedení práce vykonávat řídící funkce. Bližší informace o souběhu funkcí od roku 2014 najdete v článku Souběh funkcí od roku 2014.

Daň z přidané hodnoty

Zjednodušený daňový doklad
Ráda bych si upřesnila pojem zjednodušený daňový doklad. Doposud jsem byla přesvědčená, že se jedná pouze o paragony, účtenky, prodejky – samozřejmě vše do 10.000 Kč. Myslela jsem si, že faktura – daňový doklad je běžný daňový doklad, nelze na ni využít pravidla, která platí u zjednodušeného daňového dokladu. Tím myslím hlavně označení odběratele. S kolegyní se nemůžeme shodnout, jak to je správně. Zda můžeme fakturu – daňový doklad považovat za zjednodušený daňový doklad, když na ní chybí označení odběratele a je na částku do 10.000 Kč.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zjednodušený daňový doklad definuje § 30 zákona o DPH takto: „Daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10.000 Kč.“ Zjednodušený daňový doklad lze nově vystavit bez ohledu na formu úhrady – tedy i na plnění placená bankovním převodem, pokud je celková částka na dokladu do 10.000 Kč včetně DPH.
 
Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit u:
  • dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,
  • zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,
  • uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo
  • prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Zákon o DPH nikde neuvádí omezení týkající se pojmenování zjednodušeného daňového dokladu, že by muselo jít o paragon, prodejku apod. Článek 220a Směrnice Rady 2006/112/ES hovoří o pravidlech pro vystavování „zjednodušené faktury“. Z toho mi vyplývá, že i faktura může být vystavena jako zjednodušený daňový doklad.


Krácení daně
Firma fakturuje nájemné podle § 51 bez DPH, další příjmy má pouze z přefakturace anebo z prodeje hmotného investičního majetku. Určitě spadá do krácení daně, ale nevím, jestli veškeré náklady budou v členění daně jako PK – Tuzemské plnění krátit nárok, anebo pouze náklady na energie, vodu, opravy atp. spojené s případnými pronajímanými nemovitostmi.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud byste ve své činnosti uskutečňovali pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet DPH na vstupu, pak byste neměli nárok si uplatnit odpočet daně u žádného přijatého plnění. Tedy poskytujete-li například nájemcům plnění související s nájmem (teplo, chlad, plyn, voda, elektrická energie) a postupujete přitom podle ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH, tedy neuplatňujete si nárok na odpočet DPH, pak toto plnění není rovněž předmětem daně na výstupu.
 
Krácení daně by připadalo v úvahu za podmínky, že by některá z výše uvedených plnění nebyla od daně osvobozena (například pokud byste nepostupovali u přeúčtování nákladů podle § 36 odst. 11 zákona o DPH). Pak by podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o DPH platilo, že použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak i pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
 
Tedy nekrátil by se nárok u veškerých nákladů, ale jen u těch, které by se vztahovaly jak k osvobozeným, tak k neosvobozeným plněním na výstupu. Samozřejmě, že u nákladů vztahujících se jen k neosvobozeným plněním se nárok na odpočet nekrátí vůbec, naopak u nákladů vztahujících se jen k osvobozeným plněním není možno si nárok uplatnit ani částečně.


Prodej přes Paysafecard z hlediska DPH
Trafika začala poskytovat prodej Paysafecard, jedná se o plátce DPH vedoucího účetnictví. Jak účtovat tento prodej, jak bude řešen z hlediska DPH?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle mého názoru jsou Paysafecard platebními prostředky (poukázkami) nahrazujícími peníze. Z těchto důvodů jejich prodej není předmětem daně z přidané hodnoty (§ 4 odst. 2 zákona o DPH).
 
Pokud jde o účtování nákupu a prodeje těchto poukázek trafikou, jedná se o klasický nákup a prodej zboží a v účtování záleží jen na tom, jakým způsobem je sjednáno čerpání provize za prodej těchto poukázek. Například může být nákup realizován rovnou za cenu sníženou o provizi, nebo je provize účtována samostatně. Uvedeme si obě možnosti v příkladech níže.
 
A.
Nákup poukázek hotově za cenu sníženou o provizi (2 %)             504/211             9.800 Kč
Prodej poukázek zákazníkům v plné nominální hodnotě                211/604            10.000 Kč
 
B.
Nákup poukázek hotově za nominální hodnotu                              504/211           10.000 Kč
Prodej poukázek zákazníkům v plné nominální hodnotě                211/604           10.000 Kč
Vyúčtování provize z prodeje (2 %)                                                311/602                200 Kč
Inkaso provize (například snížením úhrady za další nákup)           211/311                200 Kč


Příjem služby ze zahraničí od osoby registrované k DPH
Musel bych odvádět daň, kdybych přijímal službu ze zahraničí od osoby registrované k DPH jinde než v ČR? To platí i na zboží, které bych koupil třeba z „třetích zemí“, kde bych koupil zboží i s DPH? Musel bych pak odvádět DPH ještě jednou zde v ČR? Nebo bych mohl nakupovat jako neplátce DPH a nakupovat tudíž s DPH a vést si pouze evidenci o DPH a na fakturách mít napsáno, že nejsem plátce DPH?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Záleží na konkrétních okolnostech. V první řadě je třeba určit místo plnění. Více informací o místě plnění naleznete v článku DPH pro začátečníky – 3. část. Pokud je místo plnění v ČR, je třeba odvést českou DPH, a to bez ohledu na to, jestli už byla zaplacena nějaká cizí DPH. Přijetím služby či zboží se jako neplátce pravděpodobně stanete osobou identifikovanou k dani. To znamená, že se budete muset registrovat na finančním úřadě jako osoba identifikovaná k dani a z vybraných plnění odvedete českou DPH, bez nároku na její uplatnění. Pro ČR dále zůstáváte neplátcem.
 
Osobou identifikovanou k dani se stáváte z těchto důvodů:
  • pořizujete zboží z EU v částce převyšující 326.000 Kč za rok,
  • přijmete službu od osoby neusazené v tuzemsku, tj. z EU nebo ze třetí země, s místem plnění v ČR (což je většina služeb) bez ohledu na částku,
  • poskytnete službu s místem plnění v jiném členském státě EU.
Více informací o identifikované osobě najdete v článku DPH pro začátečníky – 1. část a v článku Identifikovaná osoba podle zákona o DPH.

Účetnictví

Zaúčtování benzínu a opravy
Jsem účetní začátečník a účtuji v PÚ a firma je plátce DPH. Účtovala jsem auto na skutečné náklady + kniha jízd – přinesl lístek za benzín, opravu, proplatila jsem to a zaúčtovala daňově na 503 (511). Letos bych chtěla jet na paušál, protože je to lepší a auto už je odepsané. Auto je v obchodním majetku, ale je na to auto vydaná značka ZTP a je používané i pro soukromé účely, asi bych měla jen na 80 %? A jak potom zaúčtuji benzín a opravy? Na benzín si udělám nedaňový účet (třeba 503.99) a na ten, aby to nešlo do DPH a opravy 80 % na účet 511 a 20 % na nedaňový 511.99?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podmínkou pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů je, že vozidlo nesmí být přenecháno k užívání jiné osobě, a to ani po část měsíce. To platí i pro využívání zaměstnancem pro soukromé účely, což je případ, který popisujete. Pokud účtujete právnickou osobu (s.r.o. apod.), nemůžete tedy paušál použít, pokud je vozidlo používáno k soukromým cestám zaměstnance, resp. společníka či jednatele firmy. Výdajový paušál 80 % mohou využít pouze OSVČ, které vozidlo používají k vlastním služebním i soukromým cestám a zároveň neposkytnou vozidlo jiné osobě.
 
V takovém případě by účtování u OSVČ, která vede podvojné účetnictví, bylo tak, jak popisujete – PHM zaúčtujete jako nedaňový náklad na příslušný analytický účet účtu 50x (osobně bych použila spíše 501 než 503), náklady na opravu pak rozdělíte mezi příslušné analytické účty 511, tak jak uvádíte – 80 % na 511 daňový a 20 % na 511 nedaňový.
 
Co se týče DPH, tak tam žádný paušál není, takže je třeba uplatnit jen poměrnou část DPH podle poměru soukromých a služebních kilometrů. Zákon o DPH v tomto nenařizuje použít knihu jízd, lze využít jakýchkoliv průkazných způsobů stanovení poměru využití k ekonomické a neekonomické činnosti.

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Hana
28. 2. 2017 7:33:00
Dobrý den, jsme dva společníci. Chceme snížit základní jmění, peníze na vyplacení máme na účtu nerozděleného zisku, základní jmění jsme nikdy nezvyšovali ale vklad byl ve formě pozemku a budovy pro podnikání. Potřebovala bych informaci jak se promítne účtování sníženého základního jmění a jestli z účtu nerozděleného zisku při vyplacení peněz se to promítne někde jinde. nemáme v tom jasno. Když na účtě nerozděleného zisku peníze zůstanou a ve skutečnosti budou vyplacené. prosím o radu. Děkuji Hana
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
1. 12. 2015 8:30:03
Jan:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz naleznete zde:
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/odpovedi-na-dotazy-z-online-poradny-%E2%80%93-38-dil/
Hlášení závadného obsahu

Jan
10. 11. 2015 22:38:46
Může být dohoda o provedení práce uzavřena na nulovou částku? (Jen vymetzující činnost mezi společností a dobrovolníkem, který nechce odměnu.)
Hlášení závadného obsahu

Katka
6. 2. 2015 9:55:17
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na to, zda když má zaměstnanec pracovní smlouvu část roku a zbytek roku má Smlouvu o výkonu funkce, jestli se maximální vyměřovací základ počítá pro každou smlouvu zvlášť, nebo jestli je u tohoto možno chápat to tak, že má příjem pouze u nás celý rok a tím pádem hlídáme max.vym.základ pouze jeden pro obě smlouvy.
Hlášení závadného obsahu

Míla
24. 10. 2014 13:43:32
Je možné, aby jednatel společnosti, který svoji funkci vykonává bezplatně, uzavřel v této společnosti dohodu o provedení práce na částku 9000 Kč a z této částky byla sražena srážková daň. Nebo musí mít vždy daň zálohovou?
Hlášení závadného obsahu

Hosnedlová
19. 9. 2014 14:19:13
Uplatňujeme auto kráceným paušálem. Můžeme si dát do nákladů, cestu hromadnými dopravními prostředky(když jedeme na pracovní cestu autobusem nebo třeba letadlem)Děkuji za radu.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Reelton s.r.o.
Obchodní a poradenská společnost.
www.reelton.com

bpcom
Mzdy - účetnictví - IT správa kanceláře
www.bpcom.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,000 Kč
22,80 Kč
0,102 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru