Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

DPH u stavebních a montážních prací v rámci zemí EU


Ing. Filip Sinecký
20. 12. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Základní rozlišení, zda se jedná o dodání zboží s instalací a montáží, nebo o práci na nemovitosti, tkví v tom, že jednoznačně přiřadit výše uvedené práce a zboží do těchto dvou kategorií v principu nelze.

Foto: Fotolia.eu

 

Podívejte se na případ z praxe týkající se DPH u intrakomunitárních stavebních a montážních prací. V článku se budeme konkrétně zabývat pozicí hlavního německého dodavatele, který má své subdodavatele, a to z pohledu české DPH.


 
V následujícím textu se zabýváme pouze pozicí hlavního německého dodavatele, který má své subdodavatele, a to z pohledu české DPH.
 
Německý dodavatel má pro svého českého odběratele v ČR vybavit sklad regály, požárními dveřmi, pojízdnými kolejnicemi apod. Jedná se pouze o dodání a montáž těchto vnitřních zařízení (zabudované skladovací a manipulační techniky, dveře, elektroinstalace apod.), kdežto budovu jako takovou si postaví český odběratel sám. Budově jako takové se v následujícím textu nevěnujeme.
 
Montážní práce v ČR má německý dodavatel provádět přibližně jedenáct měsíců. Německý dodavatel bude mít své subdodavatele, se kterými bude mít on přímo smlouvu na subdodávky v ČR.
 
Belgický subdodavatel č. 1 dodá regály. Přepraví jednotlivé části zboží do České republiky a sestaví je dohromady až na místě v průběhu čtyř měsíců. Dříve se předpokládalo, že německý dodavatel převezme daňovou povinnost za svého subdodavatele (reverse charge). Bylo by to posuzováno odlišně, pokud celé regály budou smontovány v Belgii a v ČR budou jen zabudovány (namontovány)?
 
Německý subdodavatel č. 2 dodá a namontuje pojezdové kolejnice během dvou týdnů. Tyto kolejnice budou vyrobeny v Německu a následně namontovány v ČR do skladu. Na provedení montážních prací je zapotřebí jen docela málo materiálu. Proto se veškerý materiál přiveze a v ČR se nic nenakupuje.
 
Německý subdodavatel č. 3 dodá a namontuje protipožární dveře během jednoho měsíce.
 
Slovinský subdodavatel č. 4 dodá, namontuje a doinstaluje regály a nainstaluje elektroinstalaci během jednoho měsíce.
 
Otázky, které je nutno vyřešit z pohledu DPH:

1) Smlouva mezi německým dodavatelem a českým zákazníkem.
a) Stává se v ČR německý dodavatel plátcem?
b) Má povinnost odvést v ČR DPH?
c) Musí se v ČR registrovat k DPH?
d) Musí uvést na faktuře českou DPH?
 
2) Smlouvy německého dodavatele s jeho subdodavateli.
a) Uplatní se reverse charge?
b) Musí se německý dodavatel registrovat v ČR a převzít na sebe odvod DPH za subdodavatele?
c) Eventuálně uvádět české DPH na fakturách?
 
3) Vznikne v ČR německému dodavateli stálá provozovna z pohledu DPH v případě, že překročí doba instalace dvanáct měsíců?

Východiska

Hlavní (německý) dodavatel jakožto i jeho subdodavatelé z jiného členského státu (JČS) jsou pro účely posouzení celého případu posuzováni jako plátci registrovaní k DPH ve své domovské zemi (tj. v JČS). Všichni mají své DIČ z JČS (tj. např. DExxxxxxxxx, BExxxxxxxx apod.). Nikdo z nich nemá přidělené CZ DIČ pro účely DPH. Všichni dodávají primárně jako plátci z JČS pod jejich DE, BE, SL DIČ.
 
Všichni dodavatelé a subdodavatelé si veškerý potřebný materiál ke své práci, stejně jako „zboží“ (kolejnice, regály, dveře apod.), které budou instalovat do skladu v ČR, dovezou ze svého JČS a dodají v ČR. Nepředpokládá se, že by se v ČR nakupovaly nějaké dodávky (subdodávky, materiál, nástroje, přístroje apod.).
 
Základní rozlišení, zda se jedná o dodání zboží s instalací a montáží, nebo o práci na nemovitosti, tkví v tom, že jednoznačně přiřadit výše uvedené práce a zboží do těchto dvou kategorií v principu nelze.
 
Jediné, co můžeme považovat za jisté jako práce na nemovitosti, je dodání a montáž elektroinstalace, montáž oken a eventuálně i dveří, budou-li dodány včetně rámů. Zkrátka vše, co se pevně zabuduje do nemovitosti a bez čeho by nemovitost nemohla fungovat jako samostatný celek, nebo co nelze bez větší námahy a poškození odmontovat a umístit např. v jiné nemovitosti, můžeme považovat za práci na nemovitosti.
 
Naopak jako dodání zboží s instalací a montáží by se mohly považovat veškeré dodávky vybavení, které se sice musí namontovat do skladu, ale zrovna tak mohou být odmontovány a použity na jiném místě, aniž by se změnila funkčnost budovy, nebo se nějak znehodnotila. Např. dodával-li by dodavatel pouze dveře, které namontuje do existujících rámů, mohlo by se jednat o dodání zboží s instalací a montáží.
 
Při práci na nemovitosti, stejně tak při dodání zboží s instalací a montáží, se jedná vždy o místo plnění tam, kde se dané práce provádí. V našem případě to tedy bude vždy ČR dle § 7 odst. 3 a § 10 zákona o DPH („ZDPH“).
 
Podle základních ustanovení ZDPH, zejména § 24 odst. 4 u dodání zboží s instalací a montáží, vznikne povinnost přiznat DPH českému odběrateli ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni poskytnutí úplaty, podle toho, jaký okamžik nastane dříve. U prací na nemovitosti by se postupovalo obdobně.
 
U většiny dodávek by se mělo jednat o „dodání zboží s instalací a montáží“. Pouze, jak již bylo výše řečeno, u instalací zasahujících do nemovitosti se bude jednat o práci na nemovité věci. Nicméně z pohledu daňového posouzení místa plnění, data uskutečnění zdanitelného plnění a použití systému reverse charge (neboli přenesení daňové povinnosti) by se mělo postupovat v obou případech shodně.

Odpovědi na otázky

Ad 1) Německý dodavatel bude v principu provádět dodání zboží s instalací a montáží, jakožto v malé míře i práci na nemovitosti. Každopádně bude pro něj místo plnění v ČR a povinnost přiznat daň má český odběratel, pokud by nedošlo k naplnění následujícího bodu 2 (tj. reverse charge u subdodavatelských prací).
 
Následující odpovědi platí pouze pro případ, kdyby německý dodavatel nevyužíval subdodávek a byl jediným dodavatelem:

a) Z tohoto důvodu se v ČR německý dodavatel nestává plátcem DPH.

b) Německý dodavatel nemá povinnost v ČR odvádět DPH – je to na českém odběrateli.

c) Nemusí se v ČR registrovat k DPH.

d) Fakturu vystavuje německý dodavatel se svým DE DIČ pro CZ DIČ v režimu reverse charge, tj. bez DPH, ale s poznámkou, že příjemce je povinen přiznat a odvést DPH v CŘ (čl. 226 Směrnice 2006/112/ES o DPH).
 
Ad 2) I v tomto případě se posuzuje většina dodávek jako dodání zboží s instalací a montáží s místem plnění v ČR. Vyjma instalace elektroinstalace a případných dalších „zabudovaných“ součástí budovy.

a) V principu jsou subdodavatelé poskytující dodání zboží s instalací a montáží povinni zaplatit DPH. Ale lze aplikovat reverse charge. Ten je v tomto případě převeden ze subdodavatelů na německého hlavního dodavatele, který se tímto stává odběratelem subdodávek v ČR.

b) Proto se zde už německý dodavatel musí registrovat k DPH a bude přijímat faktury od subdodavatelů z JČS, kteří budou fakturovat v režimu reverse charge.

c) Subdodavatelé budou fakturovat německému dodavateli v systému reverse charge (tj. bez DPH, ale s poznámkou o přenesení daňové povinnosti dle čl. 226 Směrnice o DPH), a to na jeho CZ DIČ.
 
Německý dodavatel v ČR DPH přizná a odvede. Následně pak bude německý dodavatel fakturovat českému odběrateli s českou DPH (CZ DIČ na CZ DIČ). O tom, zda se v rámci fakturace mezi dvěma českými subjekty (německý dodavatel s CZ DIČ a CZ odběratel) bude fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92e ZDPH, je zapotřebí rozhodnout dle konkrétních CZ-CPA u každé dodávky samostatně.
 
Ad 3) ZDPH vyloženě stálou provozovnu nespecifikuje. Pouze jakési vodítko najdeme v § 4 ZDPH, kde je provozovna vázána na dostatečnou stálost, personální a materiální vybavení k poskytování služeb a dodávání zboží. Z pohledu DPH tedy německému dodavateli nemusí vznikat stálá provozovna.
 
Na druhou stranu, podíváme-li se na to z pohledu daně z příjmů, tak specifická úprava platí pro staveniště a stavební a montážní práce. Vzorová dohoda OECD 1977 stanoví, že provádění stavby nebo montáže je provozovnou pouze tehdy, pokud její trvání přesahuje dvanáct měsíců (limit českého zákona o daních z příjmů je přísnější – šest měsíců).
 
Při konkrétní aplikaci je třeba přihlédnout ke znění smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Německem, kde je zachován limit dvanácti měsíců. Pro počítání času by přitom mělo jít o kontrakt splňující místní a časovou souvislost.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
D&V technika s.r.o.
Prodej a servis čistících a mycích zařízení Kärcher
www.karcherdav.cz

Studiové záblesky 4studio
Hledáte kvalitní studiové blesky? Máme velký výběr. Podívejte se!
www.4studio.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
22,69 Kč
-0,048 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru