Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Daňové přiznání na papíru, nebo elektronicky?


Ing. Michaela Martínková, CA
1. 7. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

I správně vyplněný daňový formulář podaný v řádném termínu může být postižen pokutou, nebo se na něj může hledět, jako kdyby vůbec podaný nebyl – jen proto, že se nedodrží správná forma podání.

Foto: Fotolia

 

Nadpis článku rozhodně nenavozuje shakespearovskou otázku „Být, či nebýt“, ale v některých případech má forma podání daňového přiznání téměř existenciální dopady na fungování podnikatele.


 
I správně vyplněný daňový formulář podaný v řádném termínu může být postižen pokutou, nebo se na něj může hledět, jako kdyby vůbec podaný nebyl – jen proto, že se nedodrží správná forma podání. Skutečnost, že elektronická podání v daňovém řízení hrají velkou roli, dokazuje i přehled takových podání, který zveřejňuje Finanční správa na svých internetových stránkách.
 
Je pravdou, že statistiky jsou ovlivněny mírou „nedobrovolnosti“ zvolit jinou formu podání než elektronickou (od 1. 1. 2014 u DPHod 1. 1. 2015 u ostatních formulářových podání). Ale i před rokem 2014 byly počty elektronických podání poměrně vysoké – naše kancelář tak komunikuje s finanční správou od samého počátku, kdy byla forma elektronické komunikace umožněna.
 
Ačkoli jsou s ní spojeny některé problematické body, kterými se zabývají daňoví poradci se specializací na daňový proces (zejména týkající se formátu podání – PDF či XML a ukládání povinností pouhým sdělením na webu), spatřuji v elektronické komunikaci řadu výhod, která převáží nad papírovou formou podání. Úsporu nákladů na tisk papírů a poštovné řadím spíš mezi dodatečné výhody, prvotně elektronickou formu využívám pro efektivní časovou úsporu, snadnou archivaci a identifikaci každého podání.
 
Základní zákonné mantinely pro podání směřující na finanční správu jsou dány daňovým řádem, konkrétně § 70 a násl. A hned následující paragraf nám určuje, že podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je buď podepsána uznávaným elektronickým podpisem, odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo jde o datovou zprávu s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. U elektronického podání tedy je nutné mít zřízen přístup do datové schránky nebo disponovat uznávaným elektronickým podpisem.
 
Za účinné se však považuje i takové podání učiněné vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno způsobem, který daňový řad považuje za účinné podání.
 
Např. plátci DPH – fyzické osoby bez zřízené datové schránky toto využívají ve formě tzv. e-tiskopisu, aby dodrželi elektronickou formu podání, aniž by měli k tomu elektronický podpis. Po podání přes aplikaci www.daneelektronicky.cz zvolí jako možnost podání bez podpisu, datová zpráva se odešle a vygeneruje tiskopis, který je nutné podepsat a doručit na finanční úřad v zákonných lhůtách (je zde sice uvedeno 5 dnů od doručení původní datové zprávy, ale toto neplatí u kontrolního hlášení k DPH, kdy podepsaný formulář musí být doručen ve lhůtě 5 dnů, ale současně musí být doručen ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, což může dobu pro podání e-tiskopisu výrazně zkrátit).
 
Na místě je nyní třeba upozornit na skutečnost, že tuto formu „dodatečného potvrzení“ elektronického podání již nemohou od 1. 1. 2016 využívat ty subjekty, které mají zřízenou datovou schránku (je jedno, zda dobrovolně, či povinně), dále zástupci takového subjektu s datovou schránkou nebo subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem. Přechodné období, kdy tak bylo možné činit, skončilo se závěrem roku 2015.

Povinnost podávat elektronicky

Co vše je tedy povinné podávat elektronicky? Platí pro subjekty, které mají zřízenou datovou schránku nebo mají povinný audit účetní závěrky ze zákona:
  • přihlášku k registraci,
  • oznámení o změně registračních údajů,
  • řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení.
Ne všechna daňová tvrzení (v podstatě jde o přiznání, vyúčtování a hlášení) je však nutné podat elektronicky, protože pro ně nebyl zveřejněn formát a struktura. Jde o daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí.
 
V odborné veřejnosti se vedou diskuse nad tím, zda nepovinná forma elektronického podání znamená, že není možné toto učinit elektronicky vůbec, jak si finanční správa vykládala dříve poněkud dogmaticky – dnes již přijímá např. dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí ve formátu PDF přes datovou schránku jako řádně podané, ač jsme u takových podání v naší kanceláři ze začátku museli tento způsob „probojovat“.
 
Speciální ustanovení o elektronickém podání v sobě obsahuje zákon o DPH, kde již povinnost podávat elektronická podání běží od roku 2014, byť s řadou výjimek pro fyzické osoby, které však skončily od 1. 1. 2016 – povinnost podávat elektronicky se tedy vztahuje na všechny plátce DPH (více viz článek Povinné elektronické podání DPH od roku 2016).
 
od 1. 5. 2016 došlo k další novelizaci, která může mít negativní dopady na daňové subjekty, pokud nedodrží předepsanou strukturu podání. Pokud totiž bude podání učiněno elektronicky bez odpovídajícího formátu a struktury, bude toto podání považováno za neúčinné – bude tedy na něj pohlíženo, jako by vůbec nebylo podáno.
 
Do té doby platilo, že podání učiněno bylo, ale pro své vady nelze zpracovat a pokud byly vady po výzvě správce daně odstraněny ve lhůtě, hledělo se na něj jako na podání učiněné řádně a včas.
 
Tato malá novela, která byla do zákona o DPH vtělena spolu s přijetím doprovodného zákona o evidenci tržeb, může přinést velké problémy zejména u kontrolního hlášení, protože zde jsou stanoveny poměrně velké pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
 
Proto finanční správa doporučuje provádět podání přes webovou aplikaci EPO, popř. soubor ve formátu XML, posílaný přes datovou schránku, nejprve pomocí této aplikace zkontrolovat, zda neobsahuje chyby, které by znamenaly nesprávný formát takového podání, a po novelizaci zákona tedy i neúčinnost podání.
 
Pokud čtenáře z nadpisu článku napadlo, že mu tyto řádky pomohou vybrat mezi papírovou a elektronickou formou daňového přiznání, jistě brzy pochopil, že v některých ohledech je k elektronizaci přímo donucen zákonem.

Milovníci tištěných formulářů a vlastnoručního podpisu na papíru mají pár možností, jak této své zálibě dostát, ovšem pokud podnikají jako právnické osoby, je jim situace značně ztížena. Vzhledem k tomu, že se k této kategorii neřadím, nemohl článek vyznít jinak než jako „ano elektronickému podání“.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

assistentin11
18. 11. 2016 20:56:59
Dobrý obsáhlý článek.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Make-up Studio
Holandská dekorativní kosmetika nejen pro TV, film, divadlo a reklamu.
www.make-upstudio.cz

PROFIK plus, s.r.o.
Jsme společností zaměřující se na úklidové služby, rekonstrukce
www.profikplus.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
22,69 Kč
-0,048 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru