Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zvýšení daňové podpory spoření na stáří od roku 2017


Ing. Martin Děrgel
8. 2. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Příspěvky poplatníků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření se nově již nesnižují o paušální částku 12 000 Kč za zdaňovací období, ale o individuální částky.

Foto: Shutterstock

 

Podmínky pro daňové výhody penzijního připojištění nebo doplňkového spoření a životního pojištění se od 1. ledna 2017 změnily. Jak si co nejvýhodněji upravit příspěvky a kolik může nyní zaměstnavatel přispívat, aby to zaměstnanec nezdanil?


 
Není tajemstvím, že česká populace stárne, proto nebude pro masy budoucích důchodců již postačující státní důchodové zabezpečení. Státní penze sice zůstanou, ale zpřísňující se podmínky nesplní více lidí a výše penzí bude klesat vůči průměrné mzdě.
 
Díky tomu se prosazují alternativní soukromé penzijní produkty a toto „spoření na stáří“ podporuje stát formou příspěvků a daňových výhod, které se od roku 2017 razantně navýšily.

Dva, tři a zase dva penzijní pilíře

Největší objem důchodů připadá na tzv. I. penzijní pilíř. Jde o státní průběžný systém důchodového pojištění, v němž ekonomicky aktivní generace povinně přispívá do „jednoho balíku“, z něhož jsou ihned vypláceny penze dnešním důchodcům. Jeho správu zajišťuje převážně Česká správa sociálního zabezpečení.
 
Pojistné činí 28 % z vyměřovacího základu („VZ“), kterým je u zaměstnanců hrubá mzda („HM“), u OSVČ polovina dílčího základu daně z podnikání. Samotní zaměstnanci se podílejí jen z 6,5 % HM, zbylých 21,5 % hradí zaměstnavatel nad rámec HM. Kvůli výtkám Ústavního soudu je nyní již průběžný systém více zásluhový, přičemž pojistné se platí (a důchody počítají) pouze do stropu VZ, kterým je 4násobek průměrné (roční) mzdy.
 
Od roku 2013 přibyl II. pilíř tvořený důchodovým spořením, který ovšem byl v roce 2016 novou vládou ukončen.
 
III. pilíř tvoří dva penzijní produkty: penzijní připojištění (do něhož ale bylo možno vstoupit jen do konce roku 2012, čehož využilo cca 4,4 milionů lidí) a od roku 2013 doplňkové penzijní spoření. Výhodou prvého je garance nezáporného zhodnocení, trumfem druhého je možnost volby odvážnější investiční strategie (rizikovější, ale potenciálně výnosnější) a čerpání tzv. předdůchodu až 5 let před starobním důchodem, které posléze nekrátí starobní penzi (na rozdíl od předčasných důchodů v rámci I. pilíře).
 
Účastník si může přispívat, kolik chce, nejméně však 100 Kč měsíčně. Jeho příspěvky přesahující á 300 Kč jsou podporovány státním příspěvkem (90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč), který může činit nejvýše 230 Kč měsíčně, a to u příspěvků 1 000 Kč měsíčně nebo jakkoli více. Vyšší příspěvky účastníka jsou pak zvýhodněny možností jejich odečtení od základu daně z příjmů účastníka a zaměstnance může daňově výhodně podporovat i zaměstnavatel, viz dále.

Penzijní pojištění není připojištění

Kvůli zajištění slučitelnosti s primárním právem EU bylo nutné sjednotit přístup k produktům spoření na stáří a rozšířit daňové úlevy i na produkty „penzijního pojištění“ poskytovaného institucemi penzijního pojištění, jejichž činnost byla povolena kdekoli v EU, Islandu, Lichtenštejnsku či Norsku. Instituce penzijního pojištění je definována věcnými podmínkami: byla zřízena pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém a je provozována na principu fondového hospodaření.
 
Přes slovní podobnost jde o zcela jiný penzijní produkt než tuzemské penzijní připojištění, které je podporováno státním příspěvkem. Aby bylo možno u „penzijního pojištění“ čerpat daňové výhody jako u penzijního připojištění, musejí být splněny obdobné podmínky. Tedy zejména pojistné plnění nejdříve v 60 letechminimální doba pojištění 60 měsíců.

Soukromé životní pojištění

Kromě penzijních produktů III. pilíře a penzijního pojištění se lze finančně připravit na stáří i formou pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou. Na rozdíl od pojištění majetku je předmětem pojistné ochrany a důvodem pojistného plnění dožití se určitého věku. Kvůli dále uváděným daňovým výhodám se obvykle jedná o pojistný produkt „soukromé životní pojištění“, který definuje zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
 
Tento produkt není podporován státními příspěvky. Aby bylo možno čerpat daňové výhody za soukromé životní pojištění, musí být opět splněny obdobné podmínky jako u spoření na důchod uvedené výše. Tedy zejména pojistné plnění nejdříve v 60 letech a minimální doba pojištění 60 měsíců. Navíc nesmí smlouva umožnit ani výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Tři daňové výhody spoření na stáří

Pro podporu zájmu o všechny výše zmíněné penzijní produkty pro finančně spokojenější stáří – vedle státních příspěvků penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření – slouží tři daňové výhody:
  1. Příspěvky účastníka lze (s jistým omezením) uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů.
  2. Příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce osvobozeny od daně.
  3. Penze a dlouhodobá (doživotní, resp. nejméně 10 let) pojistná plnění jsou osvobozeny od daně z příjmů.
Nyní se blíže podíváme na první dvě daňové výhody, u nichž došlo k velké věcné změně od roku 2017.

Příspěvky účastníka spoření sníží jeho základ daně

Daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) se v rámci daňového přiznání nebo prostřednictvím zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh počítá ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Mezi těmito „nezdanitelnými částkami“ v § 15 ZDP najdeme také následující čtyři typy:
  • příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho penzijní připojištění,
  • příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření,
  • příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho penzijní pojištění,
  • pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění.
Podle očekávání je maximální výše těchto nezdanitelných částek shora omezena, neboť cílem je naučit spořit hlavně lidi, jejichž státní důchod z I. pilíře bude průměrný a nižší. A právě výše a výpočet tohoto limitu se zásadně změnily od 1. 1. 2017, a to díky doprovodnému zákonu ke zrušení II. pilíře. Jednalo se o zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření.
 
Maximální nezdanitelné částky za spoření na stáří účinné do konce roku 2016 (upravený text):
  • až do úhrnu 12 000 Kč za zdaňovací období příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho:
    • penzijní připojištění (po snížení o 12 000 Kč, na které obvykle dostává státní příspěvek),
    • doplňkové penzijní spoření (po snížení o 12 000 Kč, na které dostává státní příspěvek),
    • penzijní pojištění (bez snížení, tento produkt totiž není podporován státními příspěvky),
  • až do úhrnu 12 000 Kč za zdaňovací období pojistné zaplacené poplatníkem na jeho:
    • soukromé životní pojištění (a to i v případě, že má více pojistných smluv s více pojišťovnami).
Příspěvky poplatníka z titulu prvních tří penzijních produktů jsou sloučeny do jedné nezdanitelné částky, jedná se totiž věcně o substituční možnosti. Není přípustný souběh penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření a penzijní pojištění je jejich zahraniční obdobou.
 
Smysl snížení příspěvků poplatníka na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření o 12 000 Kč spočívá v tom, že do této výše jsou zpravidla již příspěvky účastníka podporovány státními příspěvky – pokud přesáhnou 300 Kč za měsíc. Jejich výše činí 90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč (maximálně však 230 Kč měsíčně) u příspěvků 1 000 Kč měsíčně nebo jakkoli více. V určitých případech ale mohou být poškozeni (znevýhodněni) účastníci hradící mimořádný měsíční příspěvek.

Příklad – Nespravedlnost nezdanitelné částky za spoření na stáří do roku 2016

Manželé Novákovi jsou účastníky penzijního připojištění (obdobně u doplňkového penzijního spoření).
 
Paní Nováková hradí měsíční příspěvky á 1 000 Kč. Celkově tedy na penzijní připojištění za rok 2016 zaplatila 12 × 1 000 Kč = 12 000 Kč. Proto jí po odečtení částky 12 000 Kč nezůstane ani koruna pro uplatnění nezdanitelné částky za tento penzijní produkt. Státní příspěvky (počítají se za každý kalendářní měsíc) obdržela v maximální možné výši na plnou výši příspěvků 12 × 1 000 Kč, tedy ve výši 12 × 230 Kč = 2 760 Kč.
 
Pan Novák hradí měsíční příspěvky á 500 Kč. Na prosinec 2016 se ale s penzijní společností dohodl na mimořádném příspěvku 6 000 Kč, takže úhrada za prosinec byla 6 500 Kč. Celkově na penzijní připojištění za rok 2016 zaplatil na příspěvcích 11 × 500 Kč + 6 500 Kč = 12 000 Kč. Takže po odečtení částky 12 000 Kč mu také nezůstane ani koruna pro uplatnění nezdanitelné částky za tento penzijní produkt. Přičemž státní příspěvky (počítají se za kalendářní měsíce) obdržel ale jen na tyto části měsíčních příspěvků 11 × 500 Kč + 1 000 Kč, tedy ve výši 11 × 130 Kč + 230 Kč = 1 660 Kč. Na část příspěvku za prosinec 5 500 Kč tedy nedostane státní příspěvek ani jej nemůže uplatnit jako nezdanitelnou částku. Což jeho situaci znevýhodňuje oproti manželce.
 
 
A právě tato nespravedlnost byla zčásti důvodem avizované novelizace, nicméně hlavním účelem bylo zvýšení (zdvojnásobení) maximálního limitu všech nezdanitelných částek týkajících se spoření na stáří. Cílem změn je zatraktivnit tyto nestátní penzijní produkty a především motivovat k vyšším měsíčním příspěvkům, aby byly vyšší následné důchody plynoucí účastníkům z těchto spoření, resp. z pojištění.
 
Maximální nezdanitelné částky za spoření na stáří účinné od roku 2017 (upravený text):
  • až do úhrnu 24 000 Kč za zdaňovací období příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho:
    • penzijní připojištění ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
    • doplňkové penzijní spoření ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
    • penzijní pojištění (bez snížení, tento produkt totiž není podporován státními příspěvky),
  • až do úhrnu 24 000 Kč za zdaňovací období pojistné zaplacené poplatníkem na jeho:
    • soukromé životní pojištění (a to i v případě, že má více pojistných smluv s více pojišťovnami).
Příspěvky poplatníků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření se tedy nově již nesnižují o paušální částku 12 000 Kč za zdaňovací období, ale o individuální částky. Výše tohoto snížení odpovídá úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
 
Připomeňme, že maximální státní příspěvek náleží za měsíční příspěvek účastníka 1 000 Kč. Takže pokud poplatník platil a i nadále bude platit měsíční příspěvky na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření ve výši 1 000 Kč, tak se pro něj situace nemění.
 
Příznivou změnu ale pocítí účastníci platící nerovnoměrné nižší příspěvky, jako třeba pan Novák z příkladu výše. Kdo si bude přispívat více, ať už rovnoměrně, nebo ne, může dosáhnout až na dvojnásobnou nezdanitelnou částku oproti roku 2016.

Příklad – Spravedlnost nezdanitelné částky za spoření na stáří od roku 2017

Pan Novák hradí měsíční příspěvky á 500 Kč. Na prosinec 2017 se ale s penzijní společností dohodl na mimořádném příspěvku 6 000 Kč, takže úhrada za prosinec bude 6 500 Kč. Celkově na penzijní připojištění za rok 2017 zaplatí na příspěvcích 11 × 500 Kč + 6 500 Kč = 12 000 Kč.

Takže státní příspěvky (počítají se za každý kalendářní měsíc) obdrží na tyto části svých měsíčních příspěvků 11 × 500 Kč + 1 000 Kč, tedy ve výši 11 × 130 Kč + 230 Kč = 1 660 Kč. Na část příspěvku za prosinec ve výši 5 500 Kč tudíž ani tentokrát nedostane státní příspěvek (stejně jako v roce 2016), ale nově jej od roku 2017 může uplatnit jako nezdanitelnou částku.

 
 
Od roku 2017 je optimální hradit příspěvky na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření 3 000 Kč měsíčně, z čehož na částku 1 000 Kč účastník obdrží maximální státní příspěvek 230 Kč, a zbývající 2 000 Kč (v úhrnu za rok tedy 24 000 Kč) si poplatník bude nárokovat v daňovém přiznání nebo v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele jako maximální nezdanitelnou částku z titulu tohoto spoření na stáří. A vedle toho ještě platit na soukromé životní pojištění 24 000 Kč ročně. Ovšem pro většinu lidí tento výdaj – 5 000 Kč měsíčně, resp. 60 000 Kč ročně – zřejmě převýší možnosti jejich rodinného rozpočtu.
 
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, umožňuje hradit příspěvky na doplňkové penzijní spoření a také na penzijní připojištění za delší období než za kalendářní měsíc. Typicky jednorázově v lednu na celý nadcházející kalendářní rok.
 
V souladu s § 14 odst. 3 tohoto zákona se pak v těchto případech stanoví výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek. Přičemž nezdanitelná částka se nově od roku 2017 spočítá z úhrnu dílčích přesahů poměrných měsíčních příspěvků nad částku 1 000 Kč, za kterou náleží maximální státní příspěvek (á 230 Kč).

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní produkty zaměstnanec nezdaní

Pro zaměstnavatele jsou příspěvky na všechny zmíněné penzijní produkty jeho zaměstnanců daňově účinné bez omezení, využije-li § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Podle kterého jsou daňově uznatelné výdaje vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Žádné jiné, speciální ustanovení ZDP totiž ohledně těchto příspěvků, resp. pojistného na penzijní produkty zaměstnanců, nestanoví jinak. Na příspěvky od zaměstnavatele ale nenáležejí státní příspěvky.
 
A neméně daňově příznivé to bude také s druhou stranou „mince“, tedy z pohledu takto podporovaného zaměstnance. Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je totiž od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena platba zaměstnavatele, a to až do celkového úhrnu za zdaňovací období (od každého jednotlivého zaměstnavatele):
  • 30 000 Kč ročně (limit platný do konce roku 2016),
  • 50 000 Kč ročně (limit platný od roku 2017).
Důvodem tohoto razantního navýšení příjmu osvobozeného od daně u zaměstnance je pochopitelně opět podpora zájmu o tyto penzijní produkty spoření na stáří u samotných zaměstnanců a také u jejich zaměstnavatelů coby zaměstnanecký benefit.

Připomeňme, že pro daňové účely se za „zaměstnance“ považuje mimo jiné rovněž jednatel i společník s. r. o. nebo třeba člen představenstva či dozorčí rady a. s., jak vyplývá z § 6 odst. 1 a 2 ZDP.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Jirka
9. 8. 2017 12:46:03
Pořád mi není jasné, jestli je limit pro daňový odečet 24000 celkový, nebo pro každý produkt zvlášť. Řekněme, že mám penzijní připojištění 3000Kč měsíčně a k tomu životní pojištění, ze kterého taky můžu uplatnit 24000 jako nezdanitelné. Znamená to, že mi stát nebude počítat daň z 2x24000=48000Kč?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
bpcom
Mzdy - účetnictví - IT správa kanceláře
www.bpcom.cz

Andrea Mášová
Účetní a daňové služby.
seznam.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru