Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Změny srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti


Ing. Martin Děrgel
2. 6. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Studentské brigády budou letos díky daňovým změnám ještě výhodnější.

Foto: Fotolia

 

Od 1. 1. 2014 se srážková daň uplatní pouze u příjmů plynoucích z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc a zaměstnanec nepodepíše Prohlášení k dani. Co dalšího se změnilo?


 
Daně z příjmů dopadají na velmi rozsáhlou skupinu prakticky všech osob fyzických a právnických (i na entity bez právní osobnosti), což znamená potíž pro správu těchto daní. Drtivá většina poplatníků – hlavně osob fyzických – jsou naprostí daňoví laici, kteří si mnohdy své daňové povinnosti ani neuvědomují.
 
Bylo by tedy značně nepraktické, náročné a drahé nutit tuto masu poplatníků přiznávat všechny jejich příjmy pouze formou daňového přiznání. Proto byly pro celou řadu druhů příjmů zavedeny alternativní techniky splnění daňové povinnosti poplatníků, které je administrativně vůbec nezatěžují a současně značně zefektivňují výběr daní.
 
Jde o jednoduchý princip, kdy je administrace zdanění poplatníků přenesena přímo na plátce jejich příjmů – typicky na zaměstnavatele a banky. Těchto plátců je podstatně méně a jsou v daňových záležitostech zběhlejší, což minimalizuje chyby a usnadňuje kontrolu správcem daně.
 
A bez významu není ani skutečnost, že se tímto eliminuje riziko daňových podvodů. Pokud by si daně počítali samotní poplatníci, měli by obecně snahu třeba některé příjmy „přehlédnout“, zatímco když jejich příjmy na vlastní odpovědnost zdaňují plátci příjmů, pak tuto motivaci nemají, a navíc by za úspory na dani poplatníka dostal od správce daně sankci chybující plátce.
 
Nejznámější a nejčastější nepřímé zdanění příjmů poplatníků plátcem příjmů (alias plátcem daně) jsou:
  • zálohové zdanění mezd zaměstnavatelem, a
  • tzv. srážkové zdanění nejrůznějších příjmů (zejména fyzických osob) např. z kapitálového majetku (podíly na zisku, výnosy z bankovních produktů), z výher (nejsou-li osvobozeny od daně), z autorských honorářů do 10 000 Kč, z dohod o provedení práce do 10 000 Kč apod.

Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti – co se nezměnilo

Dále se zaměříme již pouze na srážkovou daň z příjmů ze závislé činnosti (ze zaměstnání). Přesněji řečeno se jedná o zdanění daní vybíranou srážkou zvláštní sazby daně 15 % ze samostatného základu daně podle § 6 odst. 4 a § 36 odst. 2 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
 
I když od roku 2014 došlo v systému této srážkové daně k řadě věcných změn (viz dále), i nadále se týká jen vybraných druhů příjmů ze závislé činnosti plynoucích ze zdrojů v ČR, pokud nepřesáhnou určitou částku a poplatník (zaměstnanec) u plátce příjmu (zaměstnavatele) nepodepsal tiskopis Prohlášení k dani.
 
Takže jestliže poplatník podepsal prohlášení k dani, kterým si v souladu s § 38k odst. 4, 5 a 7 ZDP nárokuje nejrůznější daňové výhody (slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti a nezdanitelné částky), pak se srážková daň nikdy neuplatní a příjem, resp. mzda vždy podléhá zálohovému zdanění ve smyslu § 38h ZDP. Přičemž prohlášení k dani na stejné období roku je možno podepsat nejvýše u jednoho plátce (zaměstnavatele).

Příklad: Prohlášení k dani = zálohové zdanění

Poté, co potomek začal chodit do školky, si paní Jana našla příležitostnou práci v zahradnictví. U tohoto zaměstnavatele podepsala tiskopis Prohlášení k dani.
 
Ohledně režimu zdanění příjmů zde není podstatné, zda jde o rok 2013 nebo 2014. Nemusíme vědět, jaký pracovněprávní vztah byl uzavřen (což ale může mít vliv na placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění), ani nezáleží na výši dosaženého příjmu (toto rovněž může být ale významné z pohledu pojistného). Dokonce ani nezáleží na tom, jaké, a zda vůbec nějaké, daňové slevy a odpočty paní Jana v tomto prohlášení nárokuje. A přesto jednoznačně víme, že tyto příjmy nebudou zdaněny srážkovou daní, ale zálohou na dani.
 
Dále se meziročně nezměnilo ani to, že je možno zdanění příjmů ze závislé činnosti srážkovou daní dodatečně zvrátit na zálohové zdanění. Což ovšem bylo a je i nadále možné pouze v rámci ročního zúčtování záloh a jedině ohledně srážkově zdaněných příjmů dotyčným zaměstnavatelem a nikoli jiným plátcem daně.

Příklad: Problém s postupnými zaměstnavateli

Slečna Helena byla do června v evidenci úřadu práce, přes léto si našla brigády u zaměstnavatele A, kde ale nepodepsala prohlášení k dani. S ohledem na druh závislé činnosti a výši příjmu jí proto tento plátce srážel srážkovou daň.
 
Od září nastoupila u zaměstnavatele B, přičemž prohlášení k dani podepsala s účinností až od října. Takže za září jí rovněž tento nový zaměstnavatel B zdanil příjem srážkovou daní – věcné podmínky k tomu byly splněny. Od října již ale příjem slečny Heleny od plátce B podléhal běžnému zálohovému zdanění.
 
Slečna Helena by ráda snížila své daňové zatížení, ovšem nechce podávat přiznání k dani z příjmů. Proto jednoduše po skončení daného roku požádá svého posledního zaměstnavatele v tomto roce (tj. plátce B) o provedení ročního zúčtování záloh. A současně u něj dodatečně podepíše prohlášení k dani i na minulé září. Čímž se dodatečně změní zdanění příjmu od zaměstnavatele B za září ze srážkové daně na zálohovou daň. Díky tomu jí bude možno tuto srážkovou daň „vrátit“, protože díky slevám zřejmě bude její daňová povinnost za uplynulý rok nulová, či přinejmenším o hodně nižší, než kolik činí úhrn záloh od října a srážkové daně za září.
 
Nic ovšem slečna Helena ani její poslední zaměstnavatel B nesvedou se srážkovou daní z letních brigád u předchozího zaměstnavatele A. U tohoto plátce totiž podle § 38k odst. 7 ZDP o roční zúčtování záloh požádat nemůže a tedy jej už nedonutí zvrátit „konečné“ zdanění srážkovou daní na pouhé zálohové zdanění.
 
A opět jsme záměrně neuvedli údaj o příslušném kalendářním roce, protože na tomto principu se mezi roky 2013 a 2014 nic nezměnilo. Ovšem s rokem 2014 by se slečně Heleně otevřela ještě další možnost, díky které by se mohla dostat i ke srážkové dani odvedené z letních brigád prvním zaměstnavatelem A. Jak si za chvíli upřesníme, musela by za tímto účelem podat daňové přiznání, což se jí nechce, a tak má zkrátka smůlu.

Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti – změny

Jak jsme ale avizovali, od roku 2014 došlo v systému srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti k několika významným věcným změnám.
  • Omezení druhu závislé činnosti:
    • nově se srážková daň může týkat pouze příjmů z dohod o provedení práce (DPP). Do konce roku 2013 mohlo jít o jakýkoli pracovněprávní, služební, členský nebo obdobný poměr, případně o příjmy související se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti.
  • Zvýšení limitní částky:
    • nově je uplatnění srážkové daně podmíněno tím, že úhrnná výše příjmů z DPP u téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč (do konce roku 2013 to bylo pouze 5 000 Kč).
  • Možnost zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do přiznání:
    • zvrátit „konečné“ zdanění srážkovou daní je nyní možné již nejen v rámci ročního zúčtování záloh (jak víme, pouze u tohoto jediného plátce daně), ale jednoduše a bez omezení tím, že takto zdaněné příjmy ze závislé činnosti (rovněž víme, že pouze z DPP do 10 000 Kč měsíčně) poplatník zahrne do přiznání k DPFO. Sraženou daň si pak započte na úhradu daňové povinnosti a případný přeplatek mu bude vrácen.

Příklad: Studentské brigády letos ještě výhodnější

Petr si při studiu vysoké školy přivydělává po různých brigádách, zvláště během letních prázdnin. Často jde třeba jen o nárazové akce na jeden nebo několik málo dní anebo má souběžně dvě práce (dopolední roznáška reklamních letáků a odpoledne doplňování zboží v supermarketu apod.). Takže během roku nemůže plně využít slevy na dani základní a na studenta, protože podkladové Prohlášení k dani může na jeden kalendářní měsíc podepsat vždy jen u jednoho plátce daně. Prakticky vždy jde přitom o DPP s odměnou do 10 000 Kč za měsíc.
 
Zatímco do konce roku 2013 srážková daň 15 % sražená z příjmů z brigád Petra zůstávala konečným řešením, od roku 2014 to může poplatník zvrátit. Stačí, když si od každého zaměstnavatele vyžádá potvrzení o sražené dani, které by mu v souladu s § 38j odst. 3 ZDP měl vyhotovit do 10 dnů. Načež takto zdaněné příjmy – pochopitelně v hrubé výši před zdaněním – uvede do přiznání k dani z příjmů, kde je zahrne do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.
 
Takto zjištěný základ daně může případně snížit o nezdanitelné částky podle § 15 ZDP (tj. o zaplacené úroky z úvěrů na bydlení, poskytnuté dary, platby na penzijní produkty apod.) a vypočtenou daň snížit o nárokované osobní slevy na dani za celý rok – slevu základní neboli také na poplatníka (24 840 Kč) a na studenta (4 020 Kč) – není přitom podstatné, že na brigády chodil jen po část roku.
 
Protože tyto slevy na dani fakticky zajišťují nezdanění příjmů, resp. základu daně až do výše 192 400 Kč, vyjde tak většině studentů (včetně našeho Petra) zpravidla nulová daň za příslušný kalendářní rok. Což znamená, že sraženou srážkovou daň nebude možno započíst na úhradu (nulové) daně a stane se tak v plném rozsahu vratitelným přeplatkem na dani.
 
O vrácení tohoto přeplatku poplatník jednoduše požádá rovnou na poslední straně tiskopisu daňového přiznání, které by měl podat do 1. 4. dalšího roku. A pak už jen bude čekat na konec dubna, kdy mu správce daně kýžený tučný přeplatek na dani vrátí složenkou nebo na bankovní účet.
 
Pokud ale poplatník plně využívá všech daňových odpočtů a slev, ať už v rámci ročního zúčtování zaměstnavatelem nebo v daňovém přiznání, pak obvykle nemá smysl komplikovat si život zahrnováním příjmů ze závislé činnosti zdaněných srážkovou daní do přiznání. V obou případech je totiž daňová sazba 15 %.
 
Někdy by si tím poplatník dokonce mohl i uškodit. A to zejména, pokud díky vysokým příjmům ze závislé činnosti anebo vysokému dílčímu základu daně ze samostatné činnosti podléhá ve smyslu § 16a ZDP solidárnímu zvýšení daně o 7 % z částky přesahující 1 245 216 Kč (limit platný pro rok 2014). Také je asi vhodné dodat, že poplatník případně může do přiznání zahrnout jen některé takto zdaněné příjmy v daném roce, nikoli všechny.
 
Na první pohled nenápadnou změnou režimu srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP ve znění roku 2014 versus 2013 je vypuštění zmínky o tzv. superhrubém zvýšení samostatného základu daně pro srážkovou daň o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které případně musel hradit zaměstnavatel.
 
Důvod je jasný. Příjmy z DPP do 10 000 Kč měsíčně totiž nepodléhají pojistnému na sociální ani na zdravotní pojištění – za zaměstnavatele ani za zaměstnance. A to je ostatně také důvod, proč legislativně došlo k této změně režimu srážkové daně. Souvisí to s chystaným zavedením jednoho inkasního místa (tzv. JIM), kdy stručně řečeno pojistné zastoupí daň z příjmů. Aby tedy stávající odvodové zatížení příjmů zaměstnanců zůstalo zachováno, bylo nutno příjmy nepodléhající pojistnému podrobit samostatnému zdanění.

Příklad: Varianty zdanění a zpojistnění příjmů z DPP

Paní Olga sjednala v roce 2014 s firmou X čtyři DPP. U tří (10. 5., 20. 5. a 15. 6.) byla odměna stejná, a to 6 000 Kč, u poslední (7. 7.) činila 12 000 Kč. Prohlášení k dani nepodepsala. Jak budou tyto odměny zdaněny a zpojistněny?

Ř. Výpočtová položka (částky uvedeny v Kč) Květen* Červen Červenec
1 Úhrn příjmů 12 000 6 000 12 000
2 Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 % ř. 1) 3 000 Nepodléhá 3 000
3 Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 % ř. 1) Nepodléhají Nepodléhá 1 080
4 Základ pro výpočet zálohy na daň (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3) 15 000 ----- 16 080
5 Základ pro výpočet zálohy na daň – zaokrouhlený 15 000 ----- 16 100
6 Vypočtená záloha na daň (15 % z ř. 5) 2 250 ----- 2 415
7 Skutečně sražená záloha na daň – žádné slevy (ř. 6) 2 250 ----- 2 415
8 Samostatný základ daně pro srážkovou daň (ř. 1) ----- 6 000 -----
9 Skutečně sražená srážková daň (15 % z ř. 8) ----- 900 -----
10 Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 % ř. 1) 780 Nepodléhá 780
11 Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 % ř. 1) Nepodléhají Nepodléhá 540
12 Čistá odměna – vyplaceno (ř. 1 – ř. 7/9 – ř. 10 – ř. 11) 8 970 5 100 8 265

Poznámka: * Pro účely pojistného na zdravotní pojištění se testuje samostatně každá DPP zvlášť (2 x 6 000 Kč), zatímco pro účely pojistného na sociální pojištění je určující úhrn za kalendářní měsíc (12 000 Kč).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Marty
14. 3. 2016 15:21:42
vojna: Pokud Vám byl příjem zdaněn srážkovou daní (DPP do 10.000 Kč a nepodepsané prohlášení k dani) nemusíte tento příjem už nikam uvádět. Přiznat musíte příjmy zdaněné zálohovou daní (nad 15.000 Kč/rok). Ale být Vámi tak uvedu veškeré příjmy z obou dohod do daňového přiznání, protože Vám vrátí srážkovou daň. V příznání si můžete uplatnit slevu na poplatníka (v celoroční výši) a slevu na studenta (také v celoroční výši pokud jste celý rok studovala).
Hlášení závadného obsahu

vojna
14. 3. 2016 10:48:14
Dobrý den,

prosím o radu. V roce 2015 ( jsem a byla studentka),pracovala jsem na DoPP a to leden - prosinec, kde jsem nepodepsala daňové prohlášení. Za listopad-prosinec jsem měla u jiného zaměstnavatele další DoPP, kdy jsem daňové prohlášení podepsala (omylem podepsané a k tomu odečet na poplatníka a ne na studenta), tudíž jsem neodváděla žádnou daň z výdělku.Daňové přiznání si podávám sama. A musím do něj uvést všechny výdělky zmíněné výdělky? Jak to bude za listopad a prosinec? Jak ,,napravit" nesprávný odečet? Mockrát děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Eliška
2. 3. 2016 11:40:28
pro Evu: Já myslím, že Vám to roční zúčtování může udělat klidně zaměstnavatel, protože se nejednalo o souběžný příjem (příjmy jste měla postupně za sebou). Pokud si přiznání budete dělat sama, do přiznání uvedete všechny výdělky a můžete si uplatnit slevu na poplatníka v celoroční výši a také slevu na studenta (za leden až květen).
Hlášení závadného obsahu

Eva
1. 3. 2016 18:28:49
Dobrý den,

chtěla bych poprosit o radu. V loňském roce jsem měla v únoru - červenci DPČ, kde jsem nepodepsala daňové prohlášení, byla jsem studentka. V květnu jsem dokončila studium. V říjnu a listopadu jsem měla DPP, kdy jsem daňové prohlášení podepsala, tudíž jsem neodváděla žádnou daň z výdělku. V prosinci jsem nastoupila na HPP ke stejnému zaměstnavateli jako na DPP, tudíž daňové prohlášení mi platilo. Daňové přiznání si tedy musím podat sama. A musím do něj uvést všechny výdělky zmíněné výdělky, že ano? Mockrát děkuji
Hlášení závadného obsahu

V
5. 2. 2016 20:22:54
Pro Vladimíra a Šárku: pokud zaměstnanec podepíše Prohlášení, tak se zdaňuje zálohovou daní i dohoda o provedení práce do 10 tis. Kč, proto se vydává Potvrzení o zdanitelných příjmech jako u pracovního poměru.
Hlášení závadného obsahu

Terezka S.
2. 2. 2016 14:24:52
Dobrý den. Pokud jsme za celý rok nebyli povinni podrobit příjem srážkovou daní, musíme podávat vyúčtování? Nikde jsem to nenašla, ani v pokynech pro vyplňování... program mi vyplivne nulové daňové přiznání, tak nevím jestli je to jak u DPH, že se musí podat, byť nulové? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

šárka
19. 1. 2016 10:54:43
pro Vladimíra - Vystavila bych "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně".
Hlášení závadného obsahu

Vladimír
14. 1. 2016 21:29:30
Dobrý den, prosím o informaci, jaký formulář vyplnit pro potvrzení o zdanitelných příjmech u osoby, která u nás pracovala na DPP a podepsala prohlášení. Nemá žádné jiné zaměstnání. Měsíční příjem do 10 000 Kč, tudíž bez jakýchkoli srážek pojistného a po odečtení slevy na poplatníka ani žádná záloha daně. Tato osoba si bude podávat sama daňové přiznání, protože má ještě příjmy z pronájmu. Jako účetní jí mám vyplnit formulář "POTVRZENÍ
o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
plynoucích na základě dohod o provedení práce" anebo formulář "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti" jako u klasických zaměstnanců na HPP? Děkuji předem za odpověď. Vladimír
Hlášení závadného obsahu

Ivaluki
14. 3. 2015 20:09:49
Dobrý večer, jak požádat o vrácení přeplatku daně,vzniklém po provedení ročního zúčtování daně ze závislé činnosti?V Pohodě je pouze formulář na vrácení přeplatku z bonusů.A to není tento případ.Děkuji IL
Hlášení závadného obsahu

Lada
13. 3. 2015 20:17:12
Dobrý den, syn pracuje příležitostně (v některých měsících) na DPP. Nepodepsal prohlášení poplatníka a je mu strhávána srážková daň. Protože úhrn příjmů za ro 2014 byl nižší než sleva na poplatníka, chtěli bychom sraženou daň vrátit. Pokud podáme daňové přiznání, dostaneme ji zpět? V daňovém přiznání úhrn příjmů dle §6 odst.4 do ř. 31 a sraženou daň dle §36 odst. 2 písm. p) do ř. 87a). Je to tak správně?
Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Viktor
3. 3. 2015 14:40:42
lily: Děkuji za návod, bohužel mi ale stále vychází, že mi vráti jen 98 Kč namísto výše Srážkové daně 5468 Kč. Je to možné? Bohužel jsem už někde četl, že to jestli mi ji vrátí bude záležet na příjmech z HPP.
Děkuji předem za Vaše rady.
Hlášení závadného obsahu

Markéta
3. 3. 2015 12:39:39
Dobrý den, kamarádka v roce 2014 pracovala u dvou zaměstnavatelů a u obou podepsala prohlášení za zdaňovací období 2014. U prvního zaměstanatele měla pracovní úraz, ze kterého obdržela příjem. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech od pojišťovny je uvedeno, že nepodepsala prohlášení na zdaňovací období 2014. Ráda by sama podala daňové přiznání, ale neví jestli tento příjem má uvést do daňového přiznání a přičíst ho k příjmům od zaměstnavatelů včetně odpočtu sražené daně, nebo tím, že u pojištění není podepsané prohlášení, není možné tento příjem a daň započítat. Předem Vám děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

lily
3. 3. 2015 8:56:29
Viktor: Všechny příjmy zdaněné srážkovou daní sečtete a uvedete na ř. 31 (tam uvedete také ostatní příjmy, např. z HPP). Sražená srážková daň se dává na ř. 87a, zálohová daň (po slevách na dani) ze závislé činnosti na ř. 84.
Hlášení závadného obsahu

Viktor
3. 3. 2015 2:56:32
Dobrý den,
pracuji na HPP a k tomu DPP do 10 tis.(srážková daň).
Musím si DAP podat sám, ale bohužel nevím kam zadat či přičíst příjmy a daně z DPP, abych mohl srážkovou daň dostat zpět.
Děkuji předem.
Hlášení závadného obsahu

Markéta 27
2. 3. 2015 10:47:24
Dobrý den, měla bych takový dotaz.Dělám přiznání k dani z příju FO, do kterého řádku v přiznání uvedu sraženou srážkovou daň?Děkuji Seidlerová
Hlášení závadného obsahu

Kessi
1. 3. 2015 17:06:14
Ilona a Ivana Ličmanová: Paní Ilono, v tom nemáte tak docela pravdu, jelikož pokud se jedná o souběh zaměstnání, tak takto se RZD udělat nemůže a v podstatě ani kdyby souběh nebyl... Paní nemůže v RZD zohlednit potvzení z jiného zaměstnání, které se týká srážkové daně a pán si musí podat sám za sebe DAP nebo v opačném případě, kdy by se mu zpracovalo RZD v rámci zaměstnání, tak by přišel o srážkovou daň z DPP od jiného zaměstnavatele. Přečtěte si pozorně článek z Pohody ohledně srážkové daně za rok 2014 a podmínky jejího vyúčtování, tam je to pěkně a hlavně správně vysvětleno.
Hlášení závadného obsahu

pája
18. 2. 2015 8:09:10
Patrik E:
Je to divné. Potvrzení by mělo vypadat nějak takto: http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5460-A_2.pdf?201502180800
A úhrn sražené daně by tam neměl chybět.
Hlášení závadného obsahu

Patrik E
17. 2. 2015 15:11:41
Dobrý den,
Dnes se mi dostalo do rukou Potvrzení o zdanitelných příjmech za loňský rok. Avšak pro mě zarážející zde není uvedená srážená záloha na daň ani záloha na daň (řádky č.9+12). Je zde pouze potvrzený příjem cca 110tis. povinné pojištění a základ daně. Je to možné u tohoto přijmu či jde o chybné potvrzení od zaměstnavatele? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

ilona
16. 2. 2015 8:47:13
Ivana Ličmanová: Můžete mu klidně udělat roční zúčtování kam mu zahrnete výdělky z HPP i DPP.
Hlášení závadného obsahu

Ivana Ličmanová
12. 2. 2015 15:57:27
dobrý den,jak postupovat u zaměstnance na HPP, který má u další naší firmy ještě DPP do 10tis-srážková daň.Podá zaměstnanec daň.přiznání pouze k srážkové dani a mzd.účetní provede roční zučtování HPP?
Hlášení závadného obsahu

Hlavsová
3. 2. 2015 19:18:26
V roce 2014 jsem pracovala jako důchodkyně 3 měsíce na dohodu o pracovní činnosti do 10 000 a byla mi sražena srážková daň mám nárok na vyúčtování a vracení srážkové daně?
Hlášení závadného obsahu

Lidka
3. 2. 2015 17:09:37
Dobrý den, je částka pro vrácení srážkové daně nějak omezena, nebo může student požádat o vrácení částky např. 100,- Kč? Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Mouka
30. 1. 2015 16:13:38
Je možné požádat o vrácení srážkové daně i u daně z úroků, případně jiných odměn, nebo se to týká jen odměny z dohody (DPP)?
Hlášení závadného obsahu

kenny
9. 1. 2015 11:59:47
Zdena: Podejte si sama daňové přiznání. Stačí si u zaměstnavatele požádat o vystavení potvrzení o sražené dani za rok 2014.
Hlášení závadného obsahu

Zdena
8. 1. 2015 18:28:20
Dobrý den, jsem důchodkyně pracuji na DPP a nepodepsala jsem prohlášení k dani.Měla jsem za celou dobu srážkovou daň. Mohu si požádat o vrácení daně?ˇJakým způsobem a mám o tom informovat zaměstnavatele? Ten však tvrdí že mám smůlu a že mě daně nevrátí. Prosím o odpověď.Nováková
Hlášení závadného obsahu

Kubikula
1. 1. 2015 19:03:54
Dobrý den,téměř po celý rok jsem jako student pracoval pro 4 firmy na DPP s výdělkem u každé firmy +-1000kč. V některých měsících jsem měl podepsané prohlášní poplatíka daně. Teďka si chci podat daňové přiznání a požádat o vrácení daňě. Od každé firmy mám potvrzení o sražené daňi. Není mi však jasné jestli do příjmů uvádět úplně všechny příjmy, nebo ty ze kterých jsem daň neplatil (protože jsem měl podepsané v daném měsíci u dané firmy prohlášení poplatníka daně) mám vynechat. Děkuji za odpoveď Jakub Páč
Hlášení závadného obsahu

Petra
3. 10. 2014 10:29:58
Jedná se o "nekolidující zaměstnání" a člověk vedený na ÚP si může takto vydělat max. 4.250 Kč/měsíc. Mrkněte na tento článek, kde je to hezky popsané: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/evidence-na-uradu-prace-a-nekolidujici-zamestnani/
Hlášení závadného obsahu

Markéta 27
3. 9. 2014 21:10:16
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to u člověka vedeného na ÚP.Mohu ho zaměstnat na DPP a může podepsat Prohlášení k dani?Moc děkuji za odpověď.Seidlerová
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
SQM4.com
Mikroprocesorové ARM moduly řídí, měří, počítají.
www.sqm4.com

Ondřej Drbal
Vojenské zboží, instalace linuxu
www.drbal.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru