Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Závazky z pohledu daně z příjmů – fyzické osoby


Ing. Michaela Martínková
21. 10. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Neuhrazené závazky mohou mít v určitých případech vliv na základ daně z příjmů.

Foto: Fotolia.eu

 

Neuhrazené závazky mohou mít v určitých případech vliv na základ daně z příjmů, a to pro obě skupiny poplatníků z řad fyzických i právnických osob. V prvním díle si popíšeme situaci fyzických osob.


 

Fyzická osoba – podnikatel uplatňující výdajové paušály

Dalo by se říci, že této skupiny podnikatelů se nijak závazky netýkají; vždyť musí evidovat jen záznamy o příjmech a vést evidenci pohledávek. Ovšem pokud nastane situace, že tato osoba přejde z uplatňování výdajových paušálů na výdaje skutečné, musí se vypořádat se situací, kdy v roce uplatnění výdajů skutečných hradí závazek vzniklý v roce, kdy uplatňovala výdajový paušál.
 
V daňové evidenci je výdajem až úhrada závazku sloužícího k podnikání, nikoli vznik nákladu/závazku, jak je tomu v běžném účetnictví. Pokud tedy podnikatel uhradí závazek, který vznikl v roce uplatnění výdajových paušálů, až v roce, kde již uplatňuje výdaje skutečné (tj. vede daňovou evidenci), pak úhradu těchto závazků nemůže považovat za daňový výdaj (viz § 25 odst. 1 písm. zd) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen ZDP).
 
Může nastat i situace opačná, tedy že fyzická osoba uplatňuje skutečné výdaje a v roce následujícím přejde na uplatňování výdajů paušálem. Závazky vzniklé v roce uplatňování výdajů, které budou uhrazeny až v následujícím roce, již do řádného daňového přiznání nijak nezahrne. Může však podat dodatečné daňové přiznání za rok před přechodem na paušál, kde tyto závazky sníží daňový základ.

Fyzická osoba – podnikatel uplatňující výdaje skutečné (daňová evidence)

Jak bylo naznačeno výše, musí si podnikatel při případné změně uplatňování výdajů z paušálu na skutečné výdaje rozdělit úhradu závazků na ty, které vznikly v roce uplatňování paušálu (ty nebudou daňovými výdaji), a ty, které vznikly již při vedení daňové evidence (jejich úhrada pak bude řádným daňovým výdajem).
 
Pro úplnost dodávám, že se to týká i fyzické osoby – pronajímatele, který uplatňuje skutečné výdaje pro účely zdanění příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu ZDP (stejně jako celý následující popis).
 
Zdálo by se, že poplatník uplatňující skutečné výdaje nemusí nikterak sledovat své neuhrazené závazky v období vedení tzv. daňové evidence, protože ty nijak neovlivnily základ daně, když je neuhradil. To však není úplně pravda, jak ukáží následující případy.
 
Pohledem do § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 ZDP bychom mohli z jeho poslední věty dojít k závěru, že všechny neuhrazené závazky se splatností delší než 36 měsíců (nebo promlčené) musí podnikatel zahrnout do základu daně z příjmů.
 
V ZDP je totiž uvedeno: „Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců...“.
 
Výjimku tzv. dodanění by tvořily jen závazky dlužníka, který je v úpadku. Naštěstí toto ustanovení bylo předmětem jednání na Koordinačním výboru Komory daňových poradců a Ministerstva financí a výsledkem jednání je, že dodanění závazků se netýká fyzických osob, které vedou daňovou evidenci. Jinak by podle textu zákona totiž danili něco, co nebylo nikdy jejich daňovým výdajem, protože k úhradě závazku nedošlo.
 
Dodanění se však plně týká závazků z titulu pořízení hmotného majetku a nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku. Zde totiž daňový základ ovlivňují odpisy majetku, resp. časově rozložené nájemné po dobu leasingu.
 
Takže i v případě, že takový závazek nebyl uhrazen, ovlivnil základ daně z příjmů a „sankce“ v podobě dodanění závazků více jak 36 měsíců po splatnosti zde vstupuje v platnost. Pokud by nastala situace, že poplatník takto dodaněné závazky uhradí, sníží si daňový základ v roce úhrady.

Spojené osoby

Další pozornost by měli věnovat i poplatníci, kteří uplatnili jako daňový výdaj hodnotu záloh, a to tzv. spojené osobě vedoucí účetnictví, pokud nedošlo k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, kdy byly zálohy uplatněny. Toto se netýká záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (§ 5 odst. 10 písm. b) ZDP).
 
Krok je to vcelku logický z pohledu zákonodárce – zatímco osoba přijímající zálohu, která vede účetnictví, nemá tuto částku v základu daně z příjmů, fyzická osoba, která zálohu uhradila, uplatňuje daňový výdaj.
 
Ještě jednou zdůrazňuji, že se to týká pouze spojených osob, které ZDP vymezuje v § 23 odst. 7 (jde o kapitálově spojené osoby s podílem na hlasovacích právech nebo základním kapitálu alespoň 25 %, nebo jinak spojené osoby – osoby blízké, shodné osoby nebo osoby blízké se podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládané a ovládající nebo ovládané stejnou osobou).
 
Vzájemné propojení a fakturace podnikatelů ke spřízněným osobám není nikterak ojedinělá, proto si musí fyzické osoby dát pozor i na toto často opomíjené ustanovení ZDP.
 
Posledním bodem, který zmíním u fyzických osob uplatňujících daňové výdaje v souvislosti se závazky, je situace, kdy fyzická osoba ukončí činnost (nebo jen činnost přeruší a nezahájí ji do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období).
 
Neuhrazené závazky by nebyly uplatněny jako výdaj vůbec, proto zde ZDP nabízí v § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 možnost upravit daňový základ o hodnotu závazků, které by jinak byly daňovými výdaji při úhradě (netýká se však zaplacených záloh; nájemné z finančního pronájmu s následnou koupí se zahrnuje jen poměrně bez ohledu na výši závazku).
 
Úprava se provede za zdaňovací období předcházející dni ukončení činnosti. Pro úplnost dodávám, že se toto týká i pohledávek, které logicky daňový základ zvýší.

Okruh fyzických osob – podnikatelů, kteří vedou účetnictví, z pohledu závazků spadá do stejné kategorie jako právnické osoby, kterým bude věnována druhá část článku.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.


Související články:
Závazky z pohledu daně z příjmů – právnické osoby
Závazky z pohledu účetnictví
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Martia 2000, s.r.o.
Komplexní služby v oblasti účetnictví a daňového poradenství
www.martia2000.cz

VANESA
Dámské oděvy, pletené oděvy -velkoobchod
www.vanesa.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,82 Kč
0,030 Kč
23,18 Kč
0,092 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru