Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zaměstnanecké půjčky


Ing. Jaromír Chlada
27. 3. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Je tedy jen na zaměstnavateli a zaměstnanci, zda půjčku uzavřou jako úročenou, nebo bezúročnou.

Foto: Fotolia.eu

 

Zaměstnavatelé, kteří mají volné peněžní prostředky, jež mohou načas oželet, mohou svým pracovníkům nabídnout zajímavý benefit ve formě zvýhodněné zaměstnanecké půjčky. A to buď bezúročné, nebo s úrokem nižším, než je obvyklý.


 
V dnešní době, kdy je vysoká nezaměstnanost, by se zdálo, že si zaměstnavatelé budou mít na trhu práce z čeho vybírat. Převis poptávky po pracovních místech nad jejich nabídkou obvykle znamená, že zaměstnanci jsou nuceni slevit ze svých mzdových nároků.

Ovšem nedostatek vysoce kvalifikovaných zaměstnanců s dlouholetou odbornou praxí přetrvává, a proto zájemci o jejich práci musí vedle motivujícího platu nabídnout i rozsáhlé další výhody (benefity).
 
U těch zaměstnavatelů, kteří disponují volnými peněžními prostředky, jež mohou načas oželet, je zajímavým benefitem zvýhodněná zaměstnanecká půjčka. A to buď bezúročná, nebo s úrokem nižším, než je obvyklý. Skutečnost, že na takto zvýhodněnou půjčku není právní nárok, umožňuje zaměstnavatelům zvýhodňovat jen ty zaměstnance, kteří podávají dlouhodobě kvalitní pracovní výkon.
 
Zaměstnanecká půjčka je bezesporu stabilizačním prvkem. Ovšem zaměstnavatelé si musí současně uvědomit, že výhoda vyplývající z nižšího nebo žádného úročení je svým způsobem skrytá v porovnání třeba s výší základní mzdy, což by se mohlo negativně projevit zájmem zaměstnanců o nabídky konkurence. Je proto nutno výhodnost tohoto benefitu umět zaměstnancům náležitě „prodat“.

Přijetí půjčky a daň z příjmů

Pokud jde o hledisko právní, smlouva o půjčce se uzavírá podle ustanovení § 657 a § 658 občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Je tedy na věřiteli (zaměstnavateli) a dlužníkovi (zaměstnanci), zda půjčku uzavřou jako úročenou, nebo bezúročnou.
 
V případě půjček peněžitých musí tyto naplňovat základní znaky:
  • jedná se o přenechání peněz zaměstnanci (dlužníkovi) ze strany zaměstnavatele (věřitele),
  • dlužník se smluvně zavazuje vrátit věřiteli věci stejného druhu – tedy v tomto případě peníze,
  • je-li tak smluvně dohodnuto, zavazuje se dlužník za poskytnutí půjčky zaplatit úroky.
Pokud jde o hledisko daňové, potom na straně zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, předmětem daně nejsou „úvěry a půjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena.“
 
To znamená, že pro zaměstnance není přijetí návratné půjčky od zaměstnavatele předmětem daně z příjmů. Ovšem zdanitelným příjmem zaměstnance je v případě poskytnutí půjčky bezúročné nebo s nižším úrokem, než je obvyklá výše úroku, právě rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky.
 
To vyplývá z ustanovení § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů (ZDP), který uvádí, že „příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci (kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.“
 
Výjimkou ze zdanění u zaměstnance je splnění podmínek pro poskytnutí zaměstnaneckých půjček vyplývajících z ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) ZDP.
 
Jedná se o následující podmínky:
  • musí se jednat o půjčky návratné
  • půjčky jsou poskytnuty na zákonem vymezené účely a při splnění limitů pro výši půjčky, konkrétně pak:
    • výše půjčky do 100.000,- Kč na bytové účely nebo
    • výše půjčky do 20.000,- Kč k překlenutí tíživé finanční situace zaměstnance nebo
    • u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše 1.000.000,- Kč na bytové účely a do výše 200.000,- Kč k překlenutí tíživé finanční situace
  • půjčky jsou zaměstnavatelem poskytnuty buď z fondu kulturních a sociálních potřeb – FKSP (podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmů) po jeho zdanění.
Živelní pohroma je pak definována v § 24 odst. 10 ZDP jako nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 kilometrů za hodinu, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

Více menších půjček

Pokud u půjček poskytnutých na bytové účely nebo na řešení tíživé finanční situace dojde k překročení daňových limitů, nebo poskytne zaměstnavatel zaměstnanci půjčky na jiné účely, než je výše uvedeno, je peněžní zvýhodnění předmětem daně z příjmů.
 
V případě bezúročných půjček nebo půjček se sníženým úrokem je tímto zvýhodněním obvyklý úrok, resp. rozdíl mezi úrokem obvyklým a úrokem, který zaměstnanec platí svému zaměstnavateli.
 
Úrokem obvyklým se přitom rozumí úrok, který je v příslušném čase a místě poskytnutí peněžních prostředků na požádání dlužníka obvykle používán peněžními ústavy. Pro zaměstnavatele to znamená při stanovení úroku ve výši obvyklé vzít v úvahu všechny skutečnosti a zjistit úrok obvyklý k úvěru co nejvíce se blížícímu podmínkám, za jakých poskytuje půjčku zaměstnanci.
 
V případě poskytnutí více menších půjček na jednotlivé účely se nesplacené částky půjček pro každý jednotlivý účel sčítají. Pokud součet nesplacených částí půjček překročí limity stanovené zákonem, vypočítává se peněžní zvýhodnění pro účely zdanění zaměstnance z rozdílu mezi touto nesplacenou částí půjček a výší limitu.
 
Samozřejmě v případě poskytnutí zvýhodněné půjčky na účely jiné, než jsou stanoveny zákonem, se počítá peněžní zvýhodnění pro účely zdanění z celé nesplacené částky půjček (nesnižuje se o limity).

Peněžní zvýhodnění zaměstnance se vypočte podle vzorce:
 
PZ = [P x (ÚO – ÚP)] / 365 x D
 
PZ = peněžní zvýhodnění
P = částka poskytnuté půjčky (resp. částka převyšující limit)
ÚO = procentuální roční úroková sazba úroku obvyklého
ÚP = procentuální roční úroková sazba úroku zvýhodněného
D = počet dní, ve kterých byla půjčka zvýhodněna v rozporu se zákonem
 
Takto vypočtené peněžní zvýhodnění zaměstnance se připočítá k příjmům ze závislé činnosti a podléhá u zaměstnance jak zdanění, tak i odvodu pojistného pro sociální a zdravotní pojištění.
 
Výjimkou je pouze případ, kdy se nebude jednat o návratnou zaměstnaneckou půjčku, ale o jednorázovou sociální výpomoc zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádné události.
 
V tomto případě se peněžní zvýhodnění nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
 
Zatímco peněžní zvýhodnění je vždy předmětem zdanění daně z příjmů u zaměstnance, a to jak v případě nesplnění podmínek stanovených zákonem, tak i v případě, kdy by byla část nesplacené půjčky zaměstnanci prominuta, poněkud jiný režim platí v případě, kdy bude část nesplacené půjčky prominuta u rodinného příslušníka zůstavitele. U pozůstalého je prominutí půjčky klasifikováno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu a toto podléhá dani darovací.

Daňové hledisko na straně zaměstnavatele

Pokud jde o hledisko daňové na straně zaměstnavatele, nejsou půjčky poskytnuté zaměstnancům pro zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Daňovým výdajem bude pouze povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem v případě, kdy bude příjem ze závislé činnosti zaměstnance navýšen o peněžní zvýhodnění podléhající zdanění.
 
V případě zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě FKSP, se půjčky poskytují z tohoto fondu. U ostatních zaměstnavatelů se pak půjčky poskytují buď ze sociálního fondu (pokud tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po zdanění), nebo přímo ze zisku po zdanění. Přijaté úroky jsou pak zdanitelným příjmem zaměstnavatele.
 
Stejný režim jako pro „klasické“ zaměstnance pak platí i pro společníky společností s ručením omezeným, pokud vykonávají pro společnost práci a jsou za ni odměňováni. V tomto případě jsou jejich příjmy za tuto práci (v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. b) ZDP) považovány za příjmy ze závislé činnosti a jako poplatníci s příjmy ze závislé činnosti jsou po právní stránce zaměstnanci.
 
Problém nastává v případě jednatelů s.r.o., neboť s těmi může společnost uzavřít smlouvu o půjčce jen za „podmínek obvyklých v obchodním styku“. Tedy jednatel nemůže od společnosti obdržet zvýhodněnou peněžní půjčku jako zaměstnanec.

Nenávratná půjčka

Vedle zvýhodněných návratných půjček od zaměstnavatele mohou zaměstnanci v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. o) ZDP obdržet rovněž od daně z příjmů osvobozenou jednorázovou sociální výpomoc (nenávratnou půjčku – dar).
 
Tato výpomoc až do výše 500.000 Kč může být poskytnuta v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Podmínkou tedy je, aby zaměstnanec, přijímající sociální výpomoc, bydlel na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav.
 
Obdobně jako u návratných půjček, i tato pomoc musí být poskytnuta z FKSP nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o tvorbě FKSP nevztahuje, nebo ze zisku (příjmů) po jeho zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů).
 
V případě, kdy bude nenávratná sociální výpomoc poskytnuta v jiném než vyjmenovaném případě, nebo vyšší než 500.000 Kč, bude tato výpomoc považována za příjem zaměstnance podléhající dani z příjmů.
 
Jak již bylo řečeno, nezahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Jaromír Chlada
15. 12. 2016 6:32:23
Dobrý den. Předpokládám, že Vaše divadlo je povinno se řídit Vyhláškou MF 114/2002 o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve které jsou v paragrafech 4 až 14 vyjmenovány druhy výdajů, na které lze z FKSP čerpat. Příspěvek nebo půjčka na náhradní zuby v této vyhlášce skutečně uvedeny nejsou, teoreticky mne napadá jediná možnost a to čerpání sociální výpomoci na řešení tíživé nebo neočekávané sociální situace podle § 11 této vyhlášky. Záleží ovšem na zaměstnavateli, zda posoudí Váš problém jako tíživou situaci, navíc je toto čerpání omezeno limitem 15.000 Kč.
Hlášení závadného obsahu

drag
14. 12. 2016 22:45:20
dobry den mam dotaz pracují v divadle jsem operním zpěvák je možnost dostát pujčku fksp na zuby sou mi potřebné do moji práce mi bylo zděleno ze ně děkují za odp.
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
9. 4. 2014 14:33:45
Dobrý den paní Černohorská.
Nejprve bych rád upozornil na to, že článek jsem psal v roce 2013, kdy platilo jiné zákonné ustanovení než v současnosti. Jak jste jistě zaznamenala, původní Občanský zákoník byl novelizován a v souvislosti s tím byly provedeny změny i u dalších zákonů, včetně zákona o daních z příjmů. Nově byly také nahrazeny některé pojmy, místo půjčky se bavíme o zápůjčce a místo dlužníka o vydlužiteli.
V současnosti se problematika půjčování věcí i peněz řídí ustanoveními § 2390 až 2394 NOZ. I přes některé změny ale zůstaly v podstatě zachovány tyto základní principy:
- nezměnily se podmínky poskytování bezúročných půjček na bytové účely a sociálních půjček stanovené vyhláškami o FKSP jak pro organizační složky státu a PO (114/2002 Sb.), tak pro státní podniky (310/1995 Sb.)
- ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat zápůjčky ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění za podmínek stanovených v PS, vnitřním mzdovém předpisu nebo kolektivní smlouvě
- ustanovení § 6 odstavec 9) písmeno l) bylo zrušeno
- otázka zdanění majetkového prospěchu při bezúročné (nebo nízkoúročené) zápůjčce je nově upravena ustanovením § 3 odstavec 4) písmeno j), podle něhož předmětem daně z příjmů není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce a to bez ohledu na výši bezúročné zápůjčky.
Pokud jde o odvod SP a ZP, platí i nadále, že u majetkového zvýhodnění plynoucího zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se neodvádí ani daň z příjmů, ani pojistné na SZ a ZP.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Černohorská
Uživatel POHODA
9. 4. 2014 12:55:22
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda jsem správně pochopila výše uvedený výklad, tak pokud půjčí firma z fondu FKSP, který již několik let tvoří, zaměstnanci bezúročnou půjčku na vybavení bytu ve výši 40000,-, tak může být tato půjčka bezúročná (splácena cca 2 roky) a nebude docházet ani k žádnému zdanění a odvodu SP a ZP. Zaměstnanci tak bude pouze každý měsíc z čisté mzdy srážena částka na úhradu této půjčky až do jejího úplného zaplacení. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
4. 3. 2014 9:01:18
Dobrý den paní Seidlerová.
Obecně může společník poskytnout své vlastní společnosti finanční půjčku na financování provozních potřeb - včetně Vámi zmíněného nákupu materiálu a podobně.
Pokud jde o úročení této půjčky (podle NOZ již "zápůjčky"), ustanovení § 23 odstavec 7) zákona o daních z příjmů připouští pro tuto situaci vyjímku z tzv. ceny obvyklé - tedy sjednané mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích. V případě, kdy věřitelem je společník a dlužníkem jeho vlastní společnost, a sjednaná výše úroků u půjčky je NIŽŠÍ než výše "obvyklá", pak nebude správce daně zjištěný rozdíl dodaňovat. Nižší v tomto případě znamená i žádná, tedy jsou přípustné i půjčky bezúročné.
Ještě jednu poznámku k tomuto dotazu, v praxi zejména v poslední době dochází často k situaci, kdy společník má volné peněžní prostředky a hledá pro ně výhodné zhodnocení - vyšší než nabízejí banky nebo jiné investiční společnosti. Často bývá pak jak pro společnost, tak pro společníka výhodné poskytnout úročenou půjčku vlastní společnosti - společnost získá levnější zdroje než je bankovní úvěr a společník zhodnotí lépe své peníze než na termínovaném vkladu nebo dluhopisu. Je ovšem potřeba si v tomto případě pohlídat jednak cenu obvyklou (úročení nesmí být vyšší) a dále pamatovat na tzv. test daňové uznatelnosti finančních nákladů.
Hlášení závadného obsahu

Markéta 27
4. 3. 2014 8:25:45
Dobrý den, zajímalo by mě, zda může společnost (firma s.r.o.) uzavřít se společníkem smlouvu o bezúročné půjčce na pokrytí pořízení materiálu k realizaci zakázek.Jak na to bude pohlížet FÚ a zda může být bezúročná.Děkuji Seidlerová
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
GourmetKava.cz
Nejen káva pražená každý týden ;-)
www.gourmetkava.cz

Ing. Kamil Kocurek
Účetnictví, daňová evidence, daně.
www.consilio.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru