Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zálohy na daň z příjmů – 2. část


Ing. Jaromír Chlada
15. 8. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Zálohy na daň z příjmů podle § 38h zákona o daních z příjmů platí poplatníci s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Příslušnou částku zálohy za ně spočítá, srazí a odvede jejich zaměstnavatel – plátce daně.


 
Zálohy na daň z příjmů podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), jsou povinni platit poplatníci s příjmy podle § 6 ZDP, tedy poplatníci s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Na rozdíl od podnikatelských subjektů nevypočítávají a neodvádějí tito poplatníci zálohy na daň z příjmů správci daně sami, ale příslušnou částku zálohy za ně spočítá, srazí a odvede jejich zaměstnavatel – plátce daně.
 
Plátcem daně je podle § 38c ZDP osoba se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, která podle tohoto zákona odvádí správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy, nebo úhradu na zajištění daně.
 
Základem, z něhož zaměstnavatel při výpočtu zálohy vychází, je pak úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi zpravidla za kalendářní měsíc (nebo zdaňovací období), kromě příjmů zdanitelných srážkovou daní podle § 36 ZDP a příjmů, které nejsou předmětem daně.
 
Tento úhrn je pro účely výpočtu zálohy dále snížen o částky, které jsou od daně osvobozeny, a zvýšen podle ustanovení § 6 odst. 13 ZDP o povinné pojistné, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnavatel.
 
Tento základ se zaokrouhlí do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Záloha z tohoto základu pak činí 15 % a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

Příklad 1

Pan Novák pracuje jako skladník, jeho mzda podle pracovní smlouvy činí 15.000 Kč měsíčně. „Hrubá“ záloha se u pana Nováka při odpracovaném plném počtu hodin v měsíci stanoví tak, že k 15.000 Kč zúčtovaného příjmu se podle § 6 odst. 13 ZDP přičte povinné pojistné, které je povinen odvádět zaměstnavatel na sociální zabezpečení, a to ve výši 3.750 Kč, a obdobně pojistné na zdravotní pojištění odváděné zaměstnavatelem ve výši 1.350 Kč. Celkem tedy 20.100 Kč.
 
Jelikož tato částka je již zaokrouhlena na celé stokoruny, „hrubá“ záloha na daň se stanoví jako 15 % z této částky, tedy 3.015 Kč.
 
V případě vysokých měsíčních příjmů se od roku 2013 zvyšuje navíc záloha vypočtená podle § 38 odst. 2 ZDP o tzv. „solidární zvýšení daně u zálohy“. Toto zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a mezi čtyřnásobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Příklad 2

Pan Dvořák pracuje jako obchodní ředitel firmy. Jeho měsíční hrubá mzda činí 150.000 Kč. Pan Dvořák uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.
 
Čtyřnásobek průměrné mzdy podle § 38ha činí pro rok 2013 částku 103.536 Kč. Nadlimitní příjem pro výpočet solidárního zvýšení daně u zálohy se stanoví ve výši 46.464 Kč (150.000 - 103.536 = 46.464). Záloha z tohoto nadlimitního příjmu je po zaokrouhlení 3.253 Kč (7 % z 46.464).
 
Záloha na daň vypočítaná podle § 38h vychází ve výši 30.150 Kč (15 % z 201.000 Kč). Celková záloha na daň z příjmů za příslušný kalendářní měsíc je 33.403 Kč, po uplatnění základní slevy na poplatníka (2.070 Kč) odvede firma za pana Dvořáka zálohu na daň ve výši 31 333 Kč.
 
Úhrn příjmů ze závislé činnosti (hrubá mzda) zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 se nazývá „superhrubou mzdou“. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Při výpočtu základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám na pojistném u zaměstnavatele ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.
 
Částka povinného pojistného podle § 6 odst. 13 se pro účely výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Jedná se o ty zaměstnance, u nichž se odvod pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnance, na které se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.
 
Konkrétně tedy jde o ty zaměstnance (daňové rezidenty podle § 2 odst. 2 ZDP), kteří mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucí ze zdrojů v zahraničí. V případě, že tyto příjmy plynou ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z příjmu v zahraničí.
 
Pokud příjmy plynou ze státu, s nímž Česká republika dohodu o zamezení dvojího zdanění uzavřela, je základem daně tento příjem zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z příjmu v zahraničí. Ale pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, která se zahrnuje do základu daně.
 
Pokud zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele – plátce daně na příslušné zdaňovací období tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků („růžový papír“) podle § 38k odst. 4 ZDP, potom plátce daně sníží vypočtenou „hrubou“ zálohu o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a dále o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění. Takto snížená záloha se pak nazývá „záloha po slevě“ (viz Příklad 3).
 
Pokud zaměstnanec Prohlášení poplatníka na příslušné zdaňovací období nepodepsal, potom plátce daně při výpočtu zálohy k měsíční slevě podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění nepřihlédne (výše zálohy na daň z příjmů se v tomto případě stanoví stejně jako v Příkladu 1).

Příklad 3

Pan Procházka pracuje jako skladník, jeho mzda podle pracovní smlouvy činí 15.000 Kč měsíčně. Pokud by pan Procházka podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka, potom by jeho zaměstnavatel snížil vypočtenou zálohu ve výši 3.015 Kč ještě o měsíční slevu na poplatníka ve výši 2.070 Kč. Záloha na daň po slevě by pak u pana Procházky činila 945 Kč.
 
Pokud by pan Procházka uplatňoval ještě měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, pak by neplatil žádnou zálohu na daň a ještě by měl nárok na daňový bonus ve výši 172 Kč.
 
Základ pro výpočet zálohy se nesnižuje o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen ze svého příjmu platit zaměstnanec. K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 ZDP a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (sleva na vyživovanou manželku) se na rozdíl od výše jmenovaných slev přihlíží až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
 
Zaměstnavatel (plátce daně) srazí zálohu při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
 
Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2.
 
Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4, tj. zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ve výši 15 %.

Příklad 4

Pan Svoboda, který je studentem vysoké školy a je mu 23 let, si příležitostně přivydělává formou dohody o provedení práce. Ve zdaňovacím období, na které podepsal pan Svoboda Prohlášení poplatníka, si za 6 měsíců vydělal 30.000 Kč, odměna mu byla vyplacena jednorázově po skončení práce. Pan Svoboda neuplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2.
 
Zaměstnavatel rozdělí v souladu s ustanovením § 38h odst. 8 příjem pana Svobody tak, jako by byl vyplacen v jednotlivých měsících. Pan Svoboda si pak uplatní za každý měsíc zvlášť slevy na dani podle § 35ba, tedy základní slevu na poplatníka a slevu na studenta.
 
Pokud zaměstnanec, který není povinen podat daňové přiznání, nepožádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna.
 
Plátce odvede úhrn sražených záloh nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
 
Poněkud specifická situace nastává v případě příjmů podle § 6 odst. 4 ZDP. Toto ustanovení se týká příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), tedy:
  • příjmů ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, příjmů za práci žáků a studentů z praktického výcviku, a
  • příjmů plynoucích v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce a příjmů podle § 6 odst. 10 ZDP, tedy funkčních požitků.
 
Tyto příjmy, jejichž úhrnná výše před navýšením podle § 6 odst. 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč a které jsou zúčtovány zaměstnanci, který u zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení poplatníka podle § 38k odst. 4 nebo 5, jsou po zvýšení podle § 6 odst. 13 zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36.
 
Základ daně pro výpočet daně vybírané zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. r), tedy z příjmů podle § 6 odst. 4, i daň vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhlují na celé koruny dolů.

Příklad 5

Pan Černý pracoval v měsíci březnu na dohodu o pracovní činnosti a vydělal si u zaměstnavatele odměnu ve výši 5.000 Kč. Pan Černý nepodepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka.
 
U pana Černého se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, který nepřevýšil zákonný limit 5 000 Kč. Z tohoto příjmu se však platí sociální a zdravotní pojištění. Podle § 6 odst. 13 ZDP se částka 5.000 Kč zvýší o povinné pojištění ve výši 34 % z 5.000 Kč, tedy o 1.700 Kč, a z výsledné částky 6.700 Kč srazí zaměstnavatel daň podle § 36 odst. 2 ZDP ve výši 15 %, tj. 1.005 Kč.
 
Ve většině případů se u příjmů, jejichž výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč, jedná o příjmy na základě dohod o provedení práce. Z příjmů plynoucích z dohody o provedení práce do výše 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele se pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů neplatí. Z tohoto důvodu nebude zaměstnavatel základ daně z příjmů na základě dohody o provedení práce navyšovat o výše uvedené pojistné.
 
Pokud příjem z dohody o provedení práce nepřesáhl v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal u plátce daně Prohlášení k dani, srazí plátce podle § 36 ZDP z tohoto příjmu pouze srážkovou daň 15 %.
 
Pokud příjem z dohody o provedení práce přesáhl v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal u plátce daně Prohlášení k dani, musí plátce ponížit odměnu poplatníka o zálohu na daň z příjmů ve výši 15 % ze zdanitelné mzdy zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.
 
Poplatník má podle ustanovení § 38k odst. 7 ZDP možnost podepsat nejpozději do 15. února následujícího roku dodatečně Prohlášení k dani. Prokáže-li poplatník v tomto Prohlášení skutečnosti rozhodné pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění anebo nezdanitelných částek, plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh. A to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně (příjmy do limitu 5 000 Kč podle § 6 odst. 4 ZDP).
 
 
Související články:
Zálohy na daň z příjmů – 1. část
Kalkulačka – Výpočet čisté mzdy pro rok 2013


Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
EPIMO spol. s r.o.
slaboproudé a zabezpečovací systémy
www.epimo.cz

Seikan účetní kancelář
Vadí vám zpracování účetnictví na poslední chvíli? POHODA v Cloudu!
www.seikan.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru