Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Vyúčtování srážkové daně za rok 2016


Ing. Filip Sinecký
6. 2. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Poplatníkem i plátcem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby jsou fyzické i právnické osoby.

Foto: Shutterstock

 

Vyúčtování srážkové daně provádí plátce za své zaměstnance z dohod o provedení práce, případně i z dalších svých povinností. Vyúčtování se podává odděleně za daně vybrané srážkou poplatníkům, kteří jsou fyzickými a právnickými osobami.


 
Zhruba touto dobou každoročně musíme vyplnit a podat na finanční úřady „Vyúčtování zálohové a srážkové daně“. Primárně se obě tyto daně, resp. jejich vyúčtování, týkají mezd za zaměstnance, ale v následujícím textu si ukážeme, že jsou i jiné případy, kdy se vyúčtování srážkové daně podává i bez závislosti na mzdových záležitostech.
 
Vyúčtování srážkové daně provádí plátce (firma, podnikatel) za své zaměstnance z dohod o provedení práce, případně i z dalších svých povinností, například z plateb vůči dodavatelům ze zahraničí ve specifických případech a dále z podílů na zisku apod.
 
Poplatníkem, tj. osobou, v jejíž prospěch se příjem vyplácí, i plátcem, tj. osobou, která příjem vyplácí a ze zákona nese odpovědnost za správně stanovenou, sraženou a odvedenou daň, neboli dle zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), zejména dle § 36, § 38d aj., daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby jsou fyzické i právnické osoby.
 
daňovém řádu (dále jen „DŘ“) je obecně vybírání daně srážkou řešeno v § 233 až § 236, ale ZDP stanovuje speciální lhůty a ustanovení.
 
Daň vybíranou srážkou provádí (srážky) plátce daně, a to při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Srážková daň se odvádí na finanční úřad do konce následujícího kalendářního měsíce, ve kterém byla povinnost daň srazit.
 
Vyúčtování o srážkové dani má povinnost podávat plátce dle výše uvedených kritérií a lhůt, které nelze prodloužit. Správce daně však může (ve výjimečných případech) lhůtu prodloužit, ale není na to zákonný nárok, jako bývá např. při podávání přiznání k daním z příjmů prostřednictvím daňového poradce.
 
Daň vybíraná srážkou se odvádí na číslo bankovního účtu finančního úřadu příslušné pro konkrétní kraj. S předčíslím daňového účtu 7720 v případě srážky daně z příjmu, který byl vyplacen fyzické osobě, a na 7712 z příjmu, který byl vyplacen právnické osobě.

Zdanění srážkovou daní bývá až na výjimky konečné

Zdanění srážkovou daní podle zvláštní sazby je v principu (až na výjimky dle § 36 odst. 7, 8 a § 38k odst. 7 ZDP) konečné zdanění příjmů nepřímým způsobem u plátce příjmu, pokud je současně i plátcem daně. Uplatnění takového zdanění se aplikuje zejména na takové příjmy, které by bylo problematické (nebo se zvýšenou administrativní zátěží) zdanit samostatným daňovým přiznáním.
 
Vyúčtování podává plátce daně odděleně za daně vybrané srážkou poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami, a poplatníkům, kteří jsou právnickými osobami. Vyplácí-li, poukazuje-li nebo připisuje-li plátce daně úhrady ve prospěch jak fyzických, tak i právnických osob, bude předkládat vyúčtování dvě.
 
Srážková daň zvláštní sazbou daně je konečnou daní kromě výjimek v zákoně uvedených pro příjmy:
  • z dohod o provedení práce do 10 000 Kč za kalendářní měsíc za podmínek podle § 6 odst. 4 ZDP u zaměstnance s dodatečně podepsaným prohlášením u zaměstnavatele podle § 38k odst. 7 ZDP v rámci ročního zúčtování, kdy např. zaměstnanec u zaměstnavatele oprávněného k provedení ročního zúčtování záloh nepodepsal prohlášení v průběhu roku, ačkoliv neměl souběžně podepsané u jiného zaměstnavatele, nebo např. u zaměstnance, který využije možnost zahrnout příjmy podrobené srážkové dani do svého přiznání k daním z příjmů fyzických osob a sraženou daň započítá na své celoroční příjmy a daň,
  • taxativně vyjmenované v § 36 odst. 6 ZDP, tj. např. u daňového rezidenta, jemuž plynou úrokové příjmy ze státních dluhopisů, které tento poplatník pořídil z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance,
  • u daňových rezidentů EU nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, pokud jde dle § 22 odst. 1 písm. b), c), f), g) ZDP o příjmy ze zdrojů v ČR ze zaměstnání, ze služeb, z nezávislého povolání, náhrady za použití průmyslového vlastnictví, autorské náhrady, z úroků z úvěrových finančních nástrojů, z užívání movité věci na území ČR, odměn členů orgánů právnických osob, ze sankcí ze závazkových vztahů, dále o příjmy ze svěřenského fondu a bezúplatné příjmy, které zahrnou do daňového přiznání při započtení sražené daně na celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů v ČR, za které se v ČR podává daňové přiznání.
Za správnost a včasnost sražení a odvodu srážkové daně je odpovědný plátce, přes kterého lze i požádat správce daně o vydání potvrzení pro zahraniční daňové nerezidenty.
 
Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se podává v obecné lhůtě podle § 137 odst. 2 DŘ, tj. do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku. Splatnost této daně je v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování, pokud z takového vyúčtování nějaká splatnost ještě plyne. Většinou totiž vyúčtování srážkové daně zahrnuje spíš jen přehled, kdy, kolik mělo být a bylo odvedeno.
 
Ale samozřejmě, že se může stát, že došlo například během roku k pochybení při výpočtu, odvodu, nebo se podává za konkrétní úkon, kdy se musí daň srazit a odvést a v tom případě dochází k doplacení daně ve lhůtě společné pro podání vyúčtování. Odchylné lhůty např. při zániku nebo úmrtí plátce jsou uvedeny v daném tiskopisu vyúčtování.
 
Zvláštní sazba daně ve výši 15 % se týká např. mimo jiné následujících příjmů:
  • klasických dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, pokud nemá poplatník (zaměstnanec) podepsané prohlášení,
  • plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů (vkladní knížky, listy, běžné účty apod.), které nejsou určeny k podnikání,
  • z cen a výher v loteriích a podobných hrách, jakožto i v reklamních soutěžích a slosováních, veřejných a sportovních soutěžích,
  • z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku u společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, stejně jako i z podílu na zisku tichého společníka,
  • z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
  • z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva při zániku jeho členství v družstvu,
  • z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál apod.,
  • ze zdrojů na území České republiky u poplatníků, kteří jsou daňoví nerezidenti v ČR.
Nejrozšířenější oblastí, kde se tzv. srážková daň uplatňuje (tj. sráží, odvádí a vyúčtovává), je oblast mezd. Zákon o daních z příjmů používá terminologicky „daň vybíraná srážkou“, která může být v oblasti mezd buď obecnou daní neboli sraženou zálohou (zálohová daň), nebo přímo srážkovou daní (jakožto konečná).

Obě tyto sražené daně, tj. zálohovou i daň sraženou podle zvláštní sazby (srážkovou daň), musí plátce (zaměstnavatel) vždy řádně vyúčtovat. To se provádí na formulářích: Pokud je plátce registrován k této dani, musí podávat vyúčtování tak jako tak bez ohledu na to, zda nějakou zálohovou daň srážel či nikoliv, tedy i nulové vyúčtování. Všechny druhy příjmů vyplacené fyzickým osobám se v příslušné části tiskopisu posčítají a poplatník podává jen jedno vyúčtování. Pokud má plátce povinnost odvádět daň jak z odměn na vrub právnických, tak fyzických osob, musí vyplnit a podat dvakrát daný formulář (1× pro fyzickou osobu a 1× pro právnickou osobu), viz výše v textu. U vyúčtování srážkové daně není důležité, kdo sráží, ale komu bylo sraženo.

Součástí tohoto formuláře je: Pokud podáváte vyúčtování zálohové daně v papírové formě, musíte jej podat do 1. 3. 2017. Pokud elektronicky, stačí do 20. 3. 2017 za rok 2016. Vyúčtování srážkové daně má termín 3. 4. 2017.

O povinnostech elektronické komunikace se zde nebudeme rozepisovat. Pouze to, že lze přes aplikaci „EPO“, kde je možné formuláře vyplnit, nechat vyúčtování zkontrolovat i odeslat. Další možností je datová schránka (nejlépe ve struktuře XML, ale ve schváleném a zveřejněném formátu), případně přes mzdový software (např. program PAMICA), který se umí napojit na EPO nebo datovou schránku.
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
REMA UH - HRAČKY/PAPÍR
Prodej HRAČEK, SPORTOVÍHO a PAPÍRENSKÉHO zboží, FOTOALB, BATOHŮ a jiné
www.remauh.cz

Jindřich KREIS
Prodej a servis travních traktorů, sekaček, elektrokol a elektropohonů
www.elektromotokola.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru