Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Společné jmění manželů – daňová optimalizace


Ing. Markéta Lexová, Ph.D.
9. 1. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Příjmy z nájmu věci ve společném jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich.

Foto: 123RF

 

Po uzavření manželství a v průběhu jeho trvání vzniká majetek ve společném jmění manželů. V tomto článku si na příkladu ukážeme, jak se zdaňují příjmy plynoucí manželům z nájmu a ostatní příjmy plynoucí z majetku ve společném jmění.


 
Majetek ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) – tento pojem občanského práva již několik let nahrazuje dříve zavedený pojem bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Jestliže je takový majetek používán k dosahování příjmů, musí i daňové právo na to odpovídajícím způsobem reagovat.

Pohybujeme se v rámci zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v dani z příjmů fyzických osob, v kategorii příjmů podle § 9 (příjmy z nájmu a pachtu) a § 10 (ostatní příjmy). Nezabýváme se zde situací, kdy byl nebo stále je majetek v SJM vložen do obchodního majetku (§ 4 odst. 4 ZDP).

Pravidlo ZDP pro zdanění příjmů z nájmu a ostatních příjmů s vazbou na majetek v SJM zní:

Příjmy plynoucí z nájmu věci (movité i nemovité) v SJM se zdaňují jen u jednoho z manželů (§ 9 odst. 2 ZDP). Ostatní příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich (§ 10 odst. 2 ZDP).“

Důsledkem tohoto pravidla je následující postup správného zdanění:
  1. Nejdříve správně stanovit, zda majetek, ze kterého plynou příjmy, je ve SJM nebo ve výlučném vlastnictví („VV“) jen jednoho z manželů. Příjmy plynoucí z majetku ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů logicky zdaňuje pouze ten z manželů, který má k majetku vlastnické právo.
  2. Rozdělit příjmy z majetku ve SJM do správných kategorií podle ZDP, tedy zda jde o příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) nebo příjmy ostatní (§ 10 ZDP). Upozorňujeme na tzv. příležitostný nájem movitých věcí, který nespadá do § 9, ale ke zdanění do § 10.
  3. Veškeré příjmy spadající do § 9 a současně plynoucí ze SJM zdanit pouze u jednoho z manželů. Manželé si mohou vybrat, kdo za daný kalendářní rok tyto příjmy zdaní.
  4. Veškeré příjmy spadající do § 10 a současně plynoucí z nebo do SJM zdanit pouze u jednoho z manželů. Manželé si mohou vybrat, kdo za daný kalendářní rok tyto příjmy zdaní.
Obr.: Přehled příjmů manželů


Konkrétní rodinné situace z hlediska:
  • rozsahu příjmů ke zdanění jednotlivých manželů
  • a rozsahu příjmů z majetku ve společném jmění manželů
mohou vytvořit prostor pro vytvoření více variant správného postupu zdanění, ze kterých je pak potřeba vybrat tu s nejnižším daňovým zatížením pro rodinu (daňová optimalizace).

Ukažme si na konkrétním příkladu takové varianty.

Příklad

Manželé Dvořákovi společně vychovávají tři nezletilé děti ve společně hospodařící domácnosti. Paní Dvořáková je s nejmladším dítětem na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Pan Dvořák má příjmy ze zaměstnání. Kromě toho měli oba manželé v daném kalendářním roce pouze tyto příjmy:
  • Příjem z prodeje vytěženého dřeva ve výši 80 000 Kč.
  • Příjem z pachtu polí zemědělskému družstvu ve výši 30 000 Kč.
  • Příjem z nájmu bytu ve výši 96 000 Kč.
Pozemek s lesním porostem a pole darovali paní Dvořákové její rodiče, proto nejsou součástí společného jmění manželů, ale jsou ve výlučném vlastnictví paní Dvořákové. Byt je ve společném jmění manželů.

K příjmu z prodeje dřeva nemají žádné výdaje (doklady doložitelné). K příjmu z pachtu polí existuje jeden související výdaj, a to zaplacená daň z nemovitých věcí ve výši 1 500 Kč. Související výdaje k příjmu z nájmu bytu vynaložené v daném roce činí 56 000 Kč.

Pan Dvořák má dostatečně vysoké příjmy ze zaměstnání, proto mu i po uplatnění všech nezdanitelných částí základu daně, slev na dani i daňového zvýhodnění na všechny děti vychází z těchto příjmů daňová povinnost.


Podívejme se, jak danou „rodinnou“ situaci optimálně řešit z hlediska minimalizace odvodu daně z příjmů.

Řešení příkladu

Příjem z bodu a) je příjmem z kategorie ostatních příjmů – § 10 ZDP, který podléhá zdanění (nejsou splněny podmínky osvobození od zdanění podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP). Musí jej zdanit paní Dvořáková, neboť pochází z majetku, který je jejím výlučným vlastnictvím. Těžba dřeva v tomto případě představuje příležitostný příjem z lesního hospodářství, k němuž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmu – § 10 odst. 4 ZDP.

Příjmy z bodů b) a c) jsou příjmy zdaňované v kategorii příjmů z nájmu a pachtu podle § 9 ZDP. Příjem z pachtu polí musí a zároveň může zdanit pouze paní Dvořáková právě proto, že pole jsou v jejím výlučném vlastnictví.

U příjmu z nájmu bytu je situace jiná. Jde o nájem věci ve společném jmění manželů a manželé si mohou zvolit, kdo takový příjem zdaní. U příjmů z nájmu lze uplatnit buď výdaje v prokázané výši, nebo výdaje ve výši 30 % z příjmů.

Přičemž ale platí, že v jednom kalendářním roce u dané osoby (poplatníka) nelze prokázané výdaje s výdaji stanovenými procentem z příjmů kombinovat. Nelze tedy u příjmu z nájmu či pachtu jedné věci uplatnit prokázané výdaje a z nájmu (pachtu) druhé stanovit výdaje v paušální výši.

Obr.: Možné varianty řešení příkladu (údaje v Kč)



Varianta 1 obsahuje řešení, kdy příjem z nájmu bytu zdaní pan Dvořák, zatímco ostatní příjmy paní Dvořáková. V tomto případě by bylo výhodné, kdyby pan Dvořák k příjmu z nájmu uplatnil výdaje v prokázané výši, zatímco paní Dvořáková u příjmů z pachtu polí stanoví výdaje ve výši 30 % z příjmů. Celkový základ daně z těchto příjmů za oba manžele činí 77 000 Kč.

Ve variantě 2 veškeré příjmy z nájmu či pachtu a ostatní příjmy zdaní pouze paní Dvořáková. K celkovým příjmům z nájmu a pachtu ve výši 126 000 Kč je výhodnější uplatnit výdaje v prokázané výši, tedy 57 500 Kč (56 000 + 1 500). Výdaje k ostatním příjmům jsou stanoveny ve výši 80 % z příjmů (viz předchozí výklad). Celkový základ daně z těchto příjmů za oba manžele tak činí 84 500 Kč.

Z porovnání celkových částek základu daně z těchto variant bychom mohli dospět k závěru, že výhodnější z hlediska zdanění daní z příjmů je varianta 1. A to by skutečně byla, pokud by situace v naší rodině byla rozehrána jinak: Kdyby paní Dvořáková měla jiné příjmy ke zdanění (např. ze zaměstnání nebo podnikání), ze kterých by ji i po uplatnění všech nezdanitelných částí daně, slev na dani, popř. daňového zvýhodnění vyšla daňová povinnost.

V našem případě však bude výhodnější, aby výše uvedené rodinné příjmy a), b) i c) přiznala ke zdanění paní Dvořáková. Jiné příjmy podléhající zdanění totiž nemá. Patnáctiprocentní daň z příjmů ze základu 84 500 Kč činí 12 675 Kč, ale je tu ještě základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč, kterou vůči dani 12 675 Kč paní Dvořáková v daňovém přiznání uplatní.

Výsledkem tedy je, že uvedené příjmy se sice přiznají ke zdanění (paní Dvořáková musí podat daňové přiznání), ale žádná daň se z nich nezaplatí. Zatímco u varianty 1 se odvede daň u pana Dvořáka z částky 40 000 Kč, tj. 6 000 Kč.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
H-servis
Zahradní technika a náhradní díly, servis a prodej
www.servis-h.cz

HDO, spol. s r.o.
Opracování zinkoslitiny na CNC HAAS, robotech KUKA, 3D měření Wenzel.
www.hdo-gmbh.com

Daňový kalendář

25. 6. 2019 Souhrnné hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Kontrolní hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Přiznání DPH (za květen 2019)
1. 7. 2019 Přiznání k dani z příjmů za rok 2018 (prodloužený termín)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,61 Kč
0,050 Kč
22,80 Kč
0,045 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.06.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru