Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění 2015


Bc. Michaela Sobotková
8. 3. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Roční zúčtování provedené zaměstnavatelem představuje pro zaměstnance nesporné výhody. Za jakých podmínek může zaměstnavatel udělat zaměstnanci roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2015?


 
Zaměstnanec má podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“) právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období 2015 jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2015 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky:
  • pouze od jednoho zaměstnavatele,
  • od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
  • případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2015 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. doplatky mzdy podle § 38ch ZDP).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsal na zdaňovací období 2015 v zákonné lhůtě prohlášení k dani anebo je podepsal podle § 38k odst. 7 ZDP alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v roce 2015, a to do 15. února následujícího roku).
 
Pozor, v případech, kdy poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 ZDP alespoň zpětně, se neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a ve Vyúčtování daně vybírané srážkou (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se ZDP).
 
To znamená, že v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani u srážkové daně a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis prohlášení k dani podle § 38k ZDP, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody, například:
  • odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
  • provádí se výlučně na žádost zaměstnance, to znamená, že má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
  • daň se vypočte u zaměstnance z celoročního základu daně, sníženého o prokázané roční nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané roční částky slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c ZDP a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
  • provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
  • zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, dokonce ani neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše 1/2 minimální mzdy,
  • taktéž je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka, u kterého byla zvýšena záloha na daň (či zálohy na daň) podle § 38ha ZDP o solidární zvýšení daně, avšak po konci roku se jeho daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a (to znamená, že jeho příjmy nedosahují 48násobku průměrné mzdy).
V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas nepodepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp.
 
Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat v zákonné lhůtě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě (do 15. 2.).
 
V praxi se vyskytují i případy, že ve stanovené lhůtě (do 15. 2.) zaměstnanec požádá u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a až dodatečně si uvědomí, že má z určitých důvodů povinnost podat daňové přiznání. Proto tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, který je povinnou přílohou k daňovému přiznání (pro rok 2015 vzor č. 23), obsahuje též údaj, zda bylo či nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a s jakým výsledkem. O případný přeplatek na dani vrácený z ročního zúčtování daně si pak poplatník v rámci daňového přiznání sníží sražené zálohy na daň.


Zdroj: Finanční správa
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Marta Zedníčková
21. 3. 2016 8:09:40
Dobrý den, mám dotaz , zda společnost s r.o. musí zaslat hlášení i někam jinam , než pouze na svůj Finanční úřad u kterého je registrován? Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

eva
9. 3. 2016 10:01:39
Simona: Bohužel v zákoně nikde výslovně toto není napsáno, že by byl zaměstnavatel povinen roční zúčtování udělat. V §38ch se píše, že "zaměstnanec může požádat", "zaměstnavatel provede" atp. Ale není tam přímo uvedeno, že musí nebo že je povinen. Takže asi záleží jen na domluvě a dobré vůli...
Hlášení závadného obsahu

Simona
9. 3. 2016 9:07:07
Dobrý den,
zaměstnanec má sice právo o roční zúčtování požádat, ale již několikrát jsem se v praxi setkala s tím, že (ačkoliv všechny požadavky pro provedení ročního zúčtování splňuje!) je zaměstnavatelem či jeho mzdovou účetní odmítnut. Důvody jsou ty, že zpracování zúčtování je pracovně zatěžuje a vrácení přeplatku zase finančně zatěžuje. Nemohu ovšem v zákoně najít, zda zaměstnavatel je povinen na žádost zaměstnance roční zúčtování provést nebo skutečně nemusí. Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ivona Bergerová
účetní služby Praha
www.ucto-bergerova.cz

MBSOLAR
Montáž solární stínící techniky, prodej solárních zařízení.
www.mbsolar.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru