Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Roční vyúčtování daně z pohledu zaměstnavatele


Bc. Alena Haas Kubátová
25. 3. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Roční sleva na první dítě činí 15 204 Kč, na druhé 19 404 Kč a na třetí a každé další dítě 24 204 Kč.

Foto: 123RF

 

Do 31. března musí každý zaměstnavatel pro svého zaměstnance vyhotovit roční zúčtování záloh na dani, pokud o něj zaměstnanec požádá. Za jakých podmínek může zaměstnanec o roční zúčtování záloh zažádat? A jaké podklady k tomu musí doložit?


 
O roční zúčtování záloh daně může svého zaměstnavatele požádat pouze ten poplatník, který nemá povinnost podávat daňové přiznání. Zopakujme si, o koho se jedná:
  • takový poplatník neměl v uplynulém roce příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vyšší než 6 000 Kč,
  • neměl příjmy ze závislé činnosti podle § 6 od více zaměstnavatelů,
  • neměl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí (nebyla-li sražena daňová záloha),
  • měl příjmy od jednoho plátce (rozuměj zaměstnavatele) nebo více plátců po sobě jdoucích, včetně doplatků mezd od těchto plátců, a u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období učinil prohlášení,
  • neuplatňuje jakožto daňový nerezident odpočty nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP, slevu na dani na manžela/manželku s nízkým příjmem, slevu na invaliditu či držitele průkazu ZPT/P, slevu za umístění dítěte nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
  • neměl příjem podléhající solidárnímu zvýšení daně podle § 38g odst. 4 ZDP v úhrnu za celé zdaňovací období,
  • neuplatňoval pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých do zahraničí,
  • neobdržel nebo mu nebyly dodatečně vyplaceny příjmy ze závislé činnosti zúčtované v předchozích letech,
  • jeho zaměstnavatel neoznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla vinou poplatníka správci daně,
  • nedošlo u něj k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění či jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Roční zúčtování provádí poslední plátce, u kterého poplatník podepsal prohlášení. Učiní tak nejpozději v březnových mzdách, tzn. do 31. 3. následujícího roku. Pokud by snad plátce zanikl, provede roční zúčtování záloh jeho právní nástupce. Není-li ustanoven, provede roční zúčtování příslušný finanční úřad na základě žádosti podané do 15. února.

Podmínky pro provedení ročního zúčtování daně

Zaměstnanec žádá o roční zúčtování svého zaměstnavatele písemně. Nejčastěji tak, že vyplní a podepíše část III tolik „populárního“ růžového prohlášení, a to nejpozději do 15. února po skončení roku. Do stejného data musí také zaměstnavateli předložit doklady o výši vyplacených příjmů ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň z těchto příjmů od předchozího zaměstnavatele.

A nyní již přikročme k samotnému výpočtu ročního zúčtování záloh. Budeme potřebovat mzdový list, prohlášení poplatníka (existuje-li) a dále různá potvrzení, která nám zaměstnanec musí dodat. Postup je pak následující:

K roční hrubé mzdě za příslušný rok připočteme povinné roční pojistné ve výši 34 % hrubé mzdy, a dostaneme tak základ daně. Od něj odečítáme nezdanitelné části základu daně.

Odpočty nezdanitelných částí základu daně – podmínky pro rok 2019

  • dary – bezúplatná plnění právnickým či fyzickým osobám ve výši nejméně 1 000 Kč nebo > 2 % ze základu daně, nejvýše však 15 % základu daně za zdaňovací období,
  • zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření / z hypotečního úvěru v maximální prokázané výši 300 000 Kč,
  • příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem / penzijní pojištění / doplňkové penzijní spoření v maximální prokázané výši 24 000 Kč,
  • pojistné na soukromé životní pojištění v maximální prokázané výši 24 000 Kč,
  • zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace v maximální prokázané výši 3 000 Kč,
  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání v maximální prokázané výši 10 000 Kč na poplatníka (v případě že se jedná o zdravotně postiženého poplatníka se výše odpočtu zvyšuje).
Nezdanitelné části základu daně jsou takové, které je možné odečíst od daňového základu a již nepodléhají zdanění. Zde je důležité zmínit, že odpočty nezdanitelných částí základu daně neovlivňuje, kolik měsíců v roce u zaměstnavatele poplatník odpracoval.

Po odečtení nezdanitelné části základu daně dostáváme roční základ daně, který je třeba zaokrouhlit na 100 Kč dolů. Takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně 15 %, a tím získáme samotnou daň. Od té máme opět možnost odečítat některé položky, souhrnně nazývané jako slevy na dani. Jedná se o tyto:
  • roční sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok,
  • roční sleva na manželku či manžela ve výši 24 840 Kč, pokud ovšem vlastní příjem uplatněné osoby nepřesáhnul částku 68 000 Kč, případně 2 070 Kč za každý měsíc v případě, kdy bylo uzavřeno manželství v daném roce,
  • roční sleva na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 2 520 Kč (210 Kč za každý přiznaný měsíc invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně),
  • roční sleva na invaliditu třetího stupně ve výši 5 040 Kč (420 Kč za každý přiznaný měsíc, na jehož počátku byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně),
  • roční sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč (1 345 Kč za každý měsíc, kdy byl poplatník držitelem průkazu ZTP/P nebo bylo rozhodnuto o jeho přiznání).
Zde je dobré zmínit, co vlastně průkaz ZTP/P je. Zkratka ZTP/P znamená „zvlášť těžké postižení s průvodcem“. Jde tedy o průkaz určený zvlášť těžce postižené osobě, která potřebuje průvodce, tedy osobu, která jí může v mnoha situacích pomoci.

Příkladem jsou např. těžké poruchy hybnosti, praktická slepota, těžší porucha autistického spektra apod. Jedná se o třetí stupeň výhod pro zdravotně postižené. I když výhoda je v tomto případě relativní pojem, asi nikdo z nás by tyto výhody za takovou cenu nechtěl čerpat. Přiznaný invalidní důchod neznamená automaticky nárok na průkaz ZTP.
  • roční sleva pro studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání ve výši 4 020 Kč (335 Kč za každý měsíc) maximálně do 26 let věku, případně do 28 let věku u denního doktorského studia,
  • roční sleva na dítě ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě ve výši 19 404 Kč a na třetí dítě a každé další dítě ve výši 24 204 Kč (1 267 Kč měsíčně na jedno dítě, 1 617 Kč na druhé dítě a 2 017 Kč na třetí a každé další dítě),
  • výdaje za umístění vyživovaného dítěte, tzv. školkovné, maximálně do výše minimální mzdy, která v roce 2018 činí 12 200 Kč.
Platí, že všechny slevy na dani může zaměstnanec uplatnit již v průběhu roku, a to prostřednictvím prohlášení poplatníka. Neuplatní-li tyto slevy, lze je uplatnit dodatečně právě při ročním zúčtování.

Zvláštní kapitolou je daňové zvýhodnění na dítě neboli daňový bonus. Přijetím daňových balíčků v roce 2017 se zásadně změnilo daňové zvýhodnění a daňový bonus na děti. Daňový bonus jsou peníze, které rodičům dětí vyplatí stát v případě, že daňové zvýhodnění je vyšší než vypočtená daň z příjmů.

Je-li zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné hospodařící domácnosti. Výše daňového bonusu musí být za rok v minimální výši 100 Kč a v maximální výši 60 300 Kč. Měsíčně pak v minimální výši 50 Kč a v maximální výši 5 025 Kč.

V případě těžce postiženého dítěte se ZTP/P je daňové zvýhodnění ještě dvakrát vyšší. Podmínkou pro přiznání a vyplacení daňového bonusu je, aby poplatníkův roční příjem podle § 6 nebo § 7 příjem dosáhl alespoň šestinásobku platné minimální mzdy.

V kalendářním měsíci pak jeho příjem musí dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy. Pozor, do výčtu příjmů nepatří příjmy od daně osvobozené a příjmy, u nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Jde tedy např. o příjmy z prodeje objektů (za splnění podmínek v zákoně), prodej jiných nemovitostí, stipendia, podpory či prodej cenných papírů do 100 000 Kč.

Od daňového bonusu se vraťme zpět k výpočtu. Nyní dostáváme konečnou daňovou povinnost, kterou je třeba porovnat se skutečně zaplacenou daní. Nastávají dvě situace, buď došlo k přeplatku na dani, či naopak nedoplatku.

Pokud vznikne přeplatek na dani, sníží zaměstnavatel o tento přeplatek poplatníkovi nejbližší odvody záloh správci daně, a to nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo roční zúčtování záloh provedeno. Ovšem v případě, že nepožádá správce daně o vrácení přeplatku. Přeplatek se poplatníkovi vrací pouze v případě, kdy je vyšší než 50 Kč.

Zaměstnavatel tak učiní nejpozději v březnových mzdách. Naopak případný nedoplatek z ročního zúčtování plátce daně zaměstnanci nesráží. Tedy za předpokladu, že byla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období správně odváděna.


Související články:
Termín pro přiznání daně z příjmů se blíží
Jak vyplnit daňové přiznání
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Marcela Wolfová
Konzultace Pohoda, účto. Graf. práce, korektury. Okr. Vsetín, Praha.
firmy.pohoda.cz

Penzion Rosa
Penzion nedaleko moderního Skiparku Červená Voda.
www.energotis.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
0,000 Kč
23,23 Kč
-0,058 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru