Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Příjmy stálé provozovny české firmy v přiznání


Ing. Martin Děrgel
30. 9. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Aby nedocházelo k dvojímu zdanění příjmů firem, které mají stálou provozovnu v zahraničí, má Česká republika s dalšími zeměmi uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Foto: 123RF

 

Česká firma, která má provozovny v zahraničí, je dnes běžnou záležitostí. To však nemění nic na složitějším daňovém řešení. Jak se předchází dvojímu zdanění? Jak správně vyplnit daňové přiznání, pokud nemáme příjmy pouze z tuzemska?


 
Mnoho českých firem podniká v zahraničí formou stálé provozovny, jejíž příjmy spravedlivě podléhají tamnímu zdanění. Z něho jsou totiž financovány veřejné služby, kterých tam česká firma využívá. Ovšem kvůli daňové rezidenci v České republice obecně platí, že daná firma musí do daňového přiznání k české dani z příjmů uvést rovněž ony příjmy plynoucí z její zahraniční stálé provozovny, i když už tam (tzv. u zdroje) byly zdaněny.

Naštěstí se není třeba příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaní v Česku podruhé, tomu totiž obvykle efektivně čelí příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění – smlouvy máme sjednány s 89 státy. Nicméně se zbývajícími zhruba 100 zeměmi světa takovéto ochranné smlouvy uzavřeny nemáme, a proto příjmy z tamních stálých provozoven u nás české firmy zdaní podruhé.

Jen malou úlevou je možnost zahrnout do daňových výdajů i zahraniční daň. Ve firemní praxi ovšem zcela převažují stálé provozovny českých firem v daňově příznivějších smluvních státech.

Důvod a řešení mezinárodního dvojího zdanění

Dvojí zdanění – opakované zdanění jednoho příjmu poplatníka stejnou daní, hrozí prakticky pouze u příjmů daňových rezidentů ze zahraničí. Tehdy si totiž nárok na zdanění činí jak stát zdroje příjmu, tak i stát jeho příjemce (rezidence). Většina států (včetně ČR) se totiž nechce vzdát obou druhů zdanění, a proto plně zdaňují své rezidenty (z celosvětových příjmů) a v omezené míře také nerezidenty (z příjmů ze zdroje na jejich území).

Příklad – Proč je třeba řešit dvojí zdanění

Česká firma si zřídila pobočku (provozovnu) na Slovensku, která jí za rok 2020 vynesla v přepočtu zisk 1 mil. Kč. Podle slovenského zákona o daních z příjmů se příjmy (zisky) tzv. stálých provozoven nerezidentů považují za příjmy ze zdroje na území Slovenska, a proto zde podléhají slovenské dani z příjmů. Což je oprávněný požadavek Slovenska, neboť z daní hradí veřejné statky (např. silnice, soudy, policii), které provozovna využívá.

Jelikož je ale česká firma (včetně své slovenské provozovny, která je její součástí, a nikoli samostatnou dceřinou společností) rezidentem Česka, musí u nás přiznat a zdanit veškeré celosvětové příjmy, včetně zisku 1 mil. Kč ze stálé provozovny (pobočky) na Slovensku.

Na tomto principu obecně nic nemění ani skutečnost, že tyto příjmy (zisk) již tato česká firma zdanila stejnou, respektive obdobnou daní z příjmů na Slovensku. Není totiž sporu, že firma v Česku využívá veřejných statků hrazených z českých daní, na jejichž provoz by měla přispět.


Je nasnadě, že neřešené mezinárodní dvojí zdanění by ale významně omezovalo mezinárodní obchod, toky kapitálů a příchod zahraničních investorů. Proto hospodářsky proaktivní státy mají řadu dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění s obdobně smýšlejícími zeměmi (dále jen „Smlouva“).

Ani Česká republika není výjimkou a aktuálně má takovéto Smlouvy sjednány již s 89 státy. Smlouvy sice vypadají podobně – mají totiž jednotnou strukturu a věcnou náplň vycházející z doporučené vzorové daňové smlouvy OECD, případně OSN – ovšem často se liší v řadě důležitých daňových „detailů“, proto je nutno pracovat vždy s příslušnou Smlouvou.

Účelem Smluv je obecně zejména řešení dvou hlavních příčin mezinárodního dvojího zdanění.
  1. Konkurence neomezené daňové povinnosti:
    • nastává při vícenásobné rezidenci (např. pan Novák bydlící v Česku dlouhodobě pobývá na Slovensku),
    • každý ze smluvních států by tedy chtěl zdanit dotyčnou osobu ze všech jejích celosvětových příjmů,
    • takovýto konflikt Smlouvy redukují na následující druhý případ.
  2. Konkurence mezi omezenou a neomezenou daňovou povinností:
    • nastává, když rezident jednoho státu pobírá příjmy ze zdroje na území druhého státu:
      • např. když česká s. r. o. nebo onen pan Novák (coby OSVČ) zřídí stálou provozovnu na Slovensku,
    • tento konflikt se dá Smlouvou vyřešit rozložením kompetencí ke zdaňování dvěma způsoby:
      • jeden ze států se plně vzdá práva na zdanění (zpravidla je to stát zdroje příjmu),
      • nebo se právo na zdanění „nějak“ rozdělí mezi oba státy (což je typické u kapitálových příjmů),
      • obecnou výhodou těchto opatření je, že tímto Smlouvy čelí rovněž „dvojímu nezdanění“ příjmů.

Příklad – Význam Smluv o zamezení dvojího zdanění

Pan Jan podniká jako OSVČ hlavně v Brně, kde bydlí s rodinou, ale letos dlouho podnikal i v Německu, kde měl stálou provozovnu a pronajatý druhý byt. Smlouva mezi ČR a SRN potenciálně dvojí rezidenci pana Jana rozsoudí ve prospěch Česka. Tímto odpadla hrozba, že by musel zdanit všechny své příjmy v obou zemích.

Smlouva dále stanoví, že příjmy tohoto daňového rezidenta ČR z podnikání v Německu tam mohou být zdaněny, ovšem pouze v rozsahu, v jakém je lze přičíst tamní stálé provozovně, čehož německý daňový zákon jistě využil. Načež Smlouva brání opakovanému (druhému) zdanění těchto příjmů ještě v Česku tím, že je vyjímá ze zdanění u nás.

Nicméně Smlouva umožňuje České republice, aby tyto příjmy ovlivnily (progresivní) sazbu české daně, kterou budou zdaněny ostatní (české) příjmy poplatníka. Vzhledem k tomu, že v Česku nyní nemáme sazbu progresivní, ale jednotnou, tak prakticky příjmy ze SRN neovlivní (nezvýší) míru zdanění ostatních příjmů z ČR.

Náš pan Jan si koupil akcie rakouské firmy, která mu v roce 2020 vyplatila na dividendách (podílech na zisku) 10 000 EUR. Protože v Rakousku poplatník nežije, není třeba řešit dilema jeho rezidence – zůstává v ČR – ovšem na zdanění těchto příjmů má zálusk také stát jejich zdroje.

V souladu se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Českem (stát rezidence poplatníka) a Rakouskem (stát zdroje) byl tento příjem zdaněn v Rakousku sazbou daně 10 %. Přičemž Smlouva umožňuje zdanit tyto příjmy rovněž v České republice, kde podléhají sazbě daně 15 %. Ovšem současně Smlouva čelí dvojímu zdanění příjmu tím, že o zaplacenou rakouskou daň se sníží česká daň z příjmů.

V důsledku se tedy o daňový výnos z rakouských dividend podělí oba smluvní státy tak, že:
  • státu zdroje příjmu (Rakousku) připadne daň 10 % z příjmů limitovaná Smlouvou,
  • státu rezidence poplatníka (Česku) zůstane daň nad limitem Smlouvy, tj. 5 % z příjmů.
Pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka stanovují Smlouvy obecně čtyři metody:
  • Vynětí příjmů plynoucích ze zahraničí z příjmů zdanitelných ve státě rezidence poplatníka, a to:
    1. vynětí úplné – k zahraničním příjmům se vůbec nepřihlíží, zdaňují se pouze tuzemské příjmy,
    2. vynětí s výhradou progrese – zahraniční příjmy ovlivní sazbu daně, kterou se zdaní tuzemské příjmy.
  • Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daňovou povinnost ve státě rezidence poplatníka, a to:
    1. zápočet plný – daň se vypočte ze všech příjmů poplatníka, načež se sníží o celou zahraniční daň,
    2. zápočet prostý – jako plný, ale uplatní se jen daň odpovídající poměrné výši zahraničních příjmů.
Nejjednodušší je úplné vynětí příjmů ze zahraničí, protože si jich není třeba vůbec všímat při výpočtu daně z příjmů ve státě daňové rezidence. Vynětí s výhradou progrese má význam pouze v případě, že sazba daně ve státě rezidence poplatníka je progresivní.

Protože v ČR nyní máme nyní rovné sazby daně (u osob fyzických 15 %, na čemž v principu nic nemění ani tzv. solidární zvýšení daně, u právnických 19 %), stává se prakticky vynětí příjmů s progresí úplným vynětím příjmů.

Nejsložitější je prostý zápočet zahraniční daně na českou daň. Ve Smlouvách uzavřených Českou republikou prakticky najdeme jen metody č. 2 a 4, přičemž příjmů ze zahraničních stálých provozoven se nejčastěji týká prostý zápočet zahraniční daně, jejich vynětí je výjimečné.

Vynětí zahraničních příjmů v přiznání k dani z příjmů právnických osob

Daňový rezident ČR, který je poplatníkem daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) , musí do daňového přiznání k české DPPO zahrnout obecně všechny své celosvětové příjmy, ať už byly či nebyly kdekoli a jakkoli v zahraničí zdaněny.

Patří sem i příjmy (výnosy), které se podle Smluv mají vyjmout ze zdanění v Česku, resp. ze základu daně, a to najednou v řádku 210 II. oddílu přiznání. Podle pokynů k jeho vyplnění je třeba na zvláštní příloze podrobně rozvést (upřesnit), z čeho tato vyjímaná částka příjmů sestává.

Je vhodné upozornit, že v souladu s § 38f odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) se „příjmy ze zdrojů v zahraničí“ pro účely vyloučení dvojího zdanění nerozumí samotné příjmy (výnosy) z ciziny, nýbrž příjmy snížené o související výdaje (náklady) stanovené podle ZDP. Přičemž není možno použít odčitatelné položky a další položky snižující základ daně dle zahraničních předpisů.

Příklad – Vynětí příjmů ze zahraničí

Metoda vynětí se v souladu se Smlouvou uplatňuje například u příjmů stálé provozovny („SP“) českého rezidenta umístěné v Německu. Ukážeme si, jak bude takový poplatník v přiznání k české DPPO postupovat.

Česká s. r. o. nebo a. s. za zdaňovací období kalendářního roku 2020 dosáhne následujících výsledků:
  • celkové účetní výnosy = 10 mil. Kč, které tvoří:
    • výnosy německé stálé provozovny = 4 mil. Kč (podléhá zdanění rovněž v Německu),
    • výnosy z podílů na zisku od dceřiných společností = 1 mil. Kč (osvobozeno od daně),
    • ostatní výnosy z činnosti v ČR = 5 mil. Kč (podléhají zdanění pouze v Česku),
  • celkové účetní náklady = 7 mil. Kč, které tvoří:
    • náklady německé stálé provozovny = 3 mil. Kč (ovlivnily také zdanění v Německu),
    • ostatní náklady z činnosti v ČR = 4 mil. Kč (ovlivní zdanění pouze v Česku),
  • celkový účetní výsledek hospodaření = 10 mil. Kč − 7 milionů Kč = 3 mil. Kč (zisk):
    • „zisk“ připadající na německou stálou provozovnu z toho činí = 1 mil. Kč,
  • z důvodu odlišného daňového pohledu na účetní náklady je nutno:
    • zvýšit účetní výsledek hospodaření o 500 000 Kč, z čehož:
      • 100 000 Kč připadá na německou stálou provozovnu,
      • 400 000 Kč souvisí s podnikáním firmy v tuzemsku.
Tab.: Jak poplatník vyplní relevantní řádky přiznání k DPPO v České republice (II. oddíl) za rok 2020?
 
Řádek Stručný popis věcné náplně Poznámka
10 Účetní výsledek hospodaření 3 000 000 Opsán účetní „výsledek hospodaření před zdaněním“
70 Položky zvyšující účetní VH 500 000 O kolik jsou účetní náklady vyšší než daňové náklady
110 Příjmy osvobozené od daně 1 000 000 Podíly na zisku od dceřiných společností (§ 19 ZDP)
200 Základ daně 2 500 000 Výpočtová položka = ř. 10 + ř. 70 − ř. 110
210 Úhrn vyňatých příjmů ze SRN 1 100 000 Vyloučení příjmů a výdajů SP = 4 mil. − (3 mil. − 100 000)
220 Základ daně po vynětí 1 400 000 Jen tolik zbývá ke zdanění v Česku = ř. 200 − ř. 210

Zápočet zahraniční daně v přiznání k DPPO

Zápočet daně zaplacené v zahraničí – v ČR se jedná vždy o tzv. prostý zápočet daně, je o něco málo složitější i proto, že Česko uplatňuje tzv. individuální variantu, kdy se zápočet daně počítá pro každý stát zvlášť.

Příklad – Metoda prostého zápočtu zahraniční daně

Česká s. r. o. dosáhne v roce 2020 ze stálé provozovny ve smluvním státě příjmy snížené o daňové výdaje 1 mil. Kč, z čehož v zahraničí uhradí daň 200 000 Kč (20 %). Z Česka měla příjmy snížené o daňové výdaje 5 mil. Kč. Příslušná Smlouva pro vyloučení dvojího zdanění pro ČR stanoví prostý zápočet zahraniční daně.

Základ daně = 5 000 000 Kč (z ČR) + 1 000 000 Kč (ze zahraniční stálé provozovny) = 6 000 000 Kč.

Vypočtená daň v ČR (neuvažujeme žádné odpočty ani slevy na dani) = 19 % z 6 000 000 Kč = 1 140 000 Kč.

Podíl zahraničních příjmů na celkových příjmech = 1 mil. Kč / 6 mil. Kč = 16,67 % = 0,1667.

Maximální zápočet = podíl zahraničních příjmů × vypočtená daň v ČR = 0,1667 × 1 140 000 = 190 038 Kč.

V zahraničí (z titulu stálé provozovny) zaplacená daň k zápočtu na českou daňovou povinnost = 200 000 Kč.

K zápočtu daně v ČR se uplatní nižší z obou částek, a to 190 038 Kč versus 200 000 Kč – což je 190 038 Kč.

Daň v ČR (po zápočtu) = vypočtená daň v ČR − daň uznaná k zápočtu = 1 140 000 − 190 038 = 949 962 Kč.

Část zahraniční daně nad maximální povolený zápočet na českou daň za rok 2020, tj. 9 962 Kč (200 000 Kč − 190 038 Kč) firma může v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP uplatnit jako daňový výdaj v roce 2021.


Tab.: Jak poplatník vyplní daňové přiznání k DPPO v ČR za rok 2020 (stručný výběr relevantních řádků)?
 
Řádek Stručný popis položky Výpočet dané položky nebo jiná věcná poznámka
II. oddíl základního daňového přiznání k DPPO
10 Účetní výsledek hospodaření 6 000 000 Pro jednoduchost neuvažujeme účetně-daňové rozdíly
220 Základ daně před úpravami 6 000 000 Zadaná hodnota, neuvažujeme žádné daňové komplikace
270 Základ daně po úpravách 6 000 000 V našem zjednodušeném případě se základ daně nezměnil
310 DPPO před zápočtem daně 1 140 000 DPPO před zápočtem zahraniční daně (19 % ze 6 mil. Kč)
320 Zahraniční daň k zápočtu 190 038 Zápočet zahraniční daně převzatý z tabulky I Přílohy č. 1
330 DPPO po zápočtu daně 949 962 Česká DPPO po prostém zápočtu (1 140 000 − 190 038)
Příloha č. 1 II. oddílu – Tabulka I – Zápočet zahraniční daně (zahraniční daň z tamní stálé provozovny)
2 Zaplacená zahraniční daň 200 000 Daň zaplacená v zahraničí pro metodu prostého zápočtu
3 Maximální prostý zápočet 190 038 Maximální prostý zápočet daně (ř. 7 samostatné přílohy)
5 Část daně neuznaná k zápočtu 9 962 Zahraniční daň, kterou nelze v Česku započíst (ř. 2 − ř. 3)
Samostatná příloha č. 1 k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu – Výpočet prostého zápočtu zahraniční daně
1 DPPO před zápočtem daně 1 140 000 DPPO před zápočtem z celosvětových příjmů (opis ř. 310)
2 Základ daně před úpravami 6 000 000 Základ výpočtu DPPO před odpočty (opis ř. 220)
3 Zaplacená zahraniční daň 200 000 Zahraniční daň zaplacená z příjmů stálé provozovny
4 Příjmy stálé provozovny Nezadáno Celkové příjmy (výnosy) stálé provozovny ve státě zdroje
5 Její uznané daňové výdaje Nezadáno Daňové výdaje (náklady) stálé provozovny (podle ZDP)
6 Dílčí základ daně provozovny 1 000 000 Příjmy stálé provozovny snížené o výdaje (ř. 4 − ř. 5)
7 Maximální prostý zápočet 190 038 Maximální zápočet zahraniční daně (ř. 1 × ř. 6 / ř. 2)

Vynětí zahraničních příjmů v přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Přesuňme se do druhé daně z příjmů – fyzických osob (dále jen „DPFO“). Zdůrazněme, že i příjmy vyjmuté ze zdanění v České republice musejí zdejší rezidenti nejprve uvést do daňového přiznání a teprve v dalším kroku, při vyplňování odpovídajícího řádku přiznání, je vyloučí ze základu daně, a to dle druhu příjmu konkrétně takto:
  • příjmy ze závislé činnosti (tzv. ze zaměstnání, uvádíme pro úplnost) se vyloučí od řádku 36a,
  • jiné druhy příjmů (tj. včetně příjmů podnikání v zahraniční SP) se vyloučí od řádku 41a.
Přičemž ze zdanění se tyto příjmy vyjímají se vším všudy, tedy spolu se souvisejícími daňovými výdaji, resp. u příjmů ze závislé činnosti i povinné pojistné zaměstnavatele dle příslušných pojistných zákonů. Dodejme, že takto vyjímané příjmy ze zahraničí se nezapočítávají ani pro účely solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP.

Pro účely české DPFO se cizoměnové položky přepočtou na Kč v souladu s § 38 odst. 1 ZDP, tedy buď podle běžných účetních pravidel (aktuální nebo pevný kurs vyhlášený Českou národní bankou), nebo jednotným kursem, který představuje celoroční průměr směnného kursu ČNB (vychází v lednovém Finančním zpravodaji).

Příklad – Zahraniční příjmy vyňaté ze zdanění v Česku

Pan Petr je český řemeslník, který měl v roce 2020 kromě příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti v Česku ve výši 500 000 Kč také ve stejné výši příjmy z jeho stálé provozovny v Německu 500 000 Kč. U těchto příjmů v tuzemsku uplatňuje tzv. paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů. Přes zimu, kdy neměl obchodní zakázky, krátkodobě pan Petr vykonával v Německu zaměstnání pro tamní firmu, za což utržil po přepočtu 100 000 Kč.

V souladu se Smlouvou byly obě výdělečné činnosti v Německu zdaněny. Přičemž výše daně nás nemusí zajímat, jelikož Smlouva stanoví pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka (tj. v ČR) metodu vynětí zahraničních příjmů s výhradou progrese.

Tato daňová progrese se s ohledem na jednotnou sazbu české DPFO 15 % sice mine účinkem, ovšem administrativní komplikaci vykázání německých příjmů v přiznání k české dani poplatník neujde, musí ji totiž „superhrubě“ navýšit o povinné pojistné zaměstnavatele dle českých zákonů.


Tab.: Jak poplatník vyplní daňové přiznání k DPFO v ČR za rok 2020 (stručný výběr relevantních řádků)?
 
Řádek Popis náplně vybrané položky, řádku přiznání Výpočet položky či jiná poznámka
31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (pouze z Německa) 100 000 Přepočet jednotným kursem eura
32 Úhrn povinného pojistného (dle českých pojistných zákonů) 33 800 Pojistné 24,8 % sociální a 9 % zdravotní
36 Dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 (ř. 31 + ř. 32) 133 800 Superhrubá mzda (ř. 31 + ř. 32)
36a Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 po vynětí 0 Má jen mzdu vyňatou ze zdanění
37 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – před vynětím 200 000 Výpočet v Příloze č. 1 (níže, ř. 113)
41 Úhrn dílčích základů daně mimo zaměstnání – před vynětím 200 000 V daném případě se opíše ř. 37
41a Úhrn dílčích základů daně mimo zaměstnání – po vynětí 100 000 Příjmy − výdaje z podnikání v ČR
42 Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a) 100 000 Jen z této částky se počítá DPFO
Příloha č. 1 – Zjištění dílčího základu daně ze samostatné činnosti alias z podnikání
101 Příjmy z podnikání – z Česka i Německa 1 000 000 Podle zadání 500 000 + 500 000
102 Výdaje související s příjmy z podnikání 800 000 Paušální výdaje 80 % z 1 mil. příjmů
104 Rozdíl mezi příjmy a výdaji z celosvětového podnikání 200 000 Stále před vynětím (ř. 101 − ř. 102)
113 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – před vynětím 200 000 V daném případě se opíše ř. 104
114 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti – po vynětí 100 000 Vyjmou se příjmy a výdaje za SP

Zápočet zahraniční daně v přiznání k DPFO

Pokud Smlouva stanoví pro zamezení dvojího zdanění v ČR u příjmů fyzické osoby (rezidenta) ze stálé provozovny (základny) ve smluvním státě metodu prostého zápočte daně zaplacené v zahraničí, dostane se ke slovu Příloha č. 3 k přiznání DPFO; věcně je obdobná samostatné příloze k tabulce i pro účely DPPO ad výše.

Příklad – Prostý zápočet zahraniční daně v přiznání k DPFO

Paní Jana je rezidentka ČR. V roce 2020 měla příjmy z řemeslné živnosti v ČR 1 mil. Kč a z obchodní živnosti ve slovenské stálé provozovně po přepočtu rovněž 1 mil. Kč, které byly zdaněny slovenskou daní po přepočtu 50 000 Kč. Pro zamezení dvojího zdanění těchto příjmů v Česku stanoví Smlouva metodu prostého zápočtu slovenské daně.

Podnikatelka u nás uplatňuje paušální výdaje – u řemeslné živnosti 800 000 Kč (80 % a u obchodní živnosti 600 000 Kč (60 %). Jiné zdanitelné příjmy v roce 2020 paní Jana neměla. Z daňových úlev nárokuje pouze nezdanitelnou částku 20 000 Kč za úroky z úvěru na bydlení a základní slevu na dani 24 840 Kč.

 
Řádek Stručný popis vybraných položek daňového přiznání k české DPFO
Zjištění dílčího základu daně ze samostatné činnosti (Příloha č. 1)
101 Příjmy ze samostatné činnosti alias z podnikání podle § 7 ZDP (z Česka i Slovenska) 2 000 000
102 Výdaje související s příjmy z podnikání (paušální výdaje 80 % z 1 mil. Kč a 60 % z 1 mil. Kč) 1 400 000
104 Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 − ř. 102), k zápočtu slovenské daně dojde až později 600 000
113 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti alias z podnikání (zde plně odpovídá ř. 104) 600 000
Zjištění základu daně
37 Dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (opíše se ř. 113 z Přílohy č. 1) 600 000
42 i 45 Základ daně za rok 2020 (dle zadání má sledovaná poplatnice jen příjmy z podnikání) 600 000
Výpočet daně (před zápočtem slovenské daně)
47 i 54 Nezdanitelná část základu daně podle § 15 ZDP (jen zaplacené úroky z úvěru na bydlení) 20 000
55 i 56 Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 − ř. 54) i zaokrouhlený na sta Kč dolů 580 000
57 Vypočtená česká daň z příjmů (15 % z ř. 56 = 0,15 × ř. 56) – ale před zápočtem SR daně 87 000
Zápočet slovenské daně z tamní stálé provozovny (Příloha č. 3)
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí podléhající prostému zápočtu daně (příjmy ze Slovenska) 1 000 000
322 Výdaje související s příjmy ze Slovenska podléhajícími prostému zápočtu daně z ř. 321 600 000
323 Daň zaplacená na Slovensku (mezinárodní daňová Smlouva zde žádné omezení neuvádí) 50 000
324 Koeficient zápočtu (jak se podnikatelské příjmy ze Slovenska snížené o výdaje podílejí na celkovém základu daně) = (ř. 321 − ř. 322) / ř. 42 × 100 = 400 000 / 600 000 × 100 (v %) 66,67
325 Ze slovenské daně (50 000 Kč) lze metodou prostého zápočtu na daň v ČR (87 000 Kč) uplatnit maximálně částku české daně úměrnou příjmům ze SR = ř. 57 × ř. 324 / 100 58 002,90
326, 328 Daň uznaná k zápočtu (uvede se nižší z částek na ř. 323 versus č. 325, zde tedy ř. 323) 50 000
330 Vypočtená částka české daně snížená o slovenskou daň uznanou k zápočtu (ř. 57 − ř. 328) 37 000
Slevy na dani (po zápočtu slovenské daně)
58 i 60 Daň z příjmů po zápočtu slovenské daně z tamní stálé provozovny (ř. 330 z Přílohy č. 3) 37 000
64 i 70 Úhrn slev na dani dle § 35ba ZDP (u paní Jany pouze základní „osobní“ sleva na dani) 24 840
71 i 74 Daň snížená o „osobní“ slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 − ř. 70); konečná DPFO 12 160


Související článek:
Stálá provozovna české firmy v zahraničí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Kompenzační bonus, nebo ošetřovné – OSVČ si musí vybrat

30. 10. 2020 | Byť na jaře to nebyl problém, na podzim už to možné není. OSVČ si musí vybrat, zda budou čerpat kompenzační bonus, nebo ošetřovné. V daném kalendářním dni totiž nelze kombinovat jednotlivé vládní programy pomoci, jako jsou kompenzační bonus, ošetřovné pro OSVČ a různé další programy na podporu sportu, kultury, nájemného atp. Více informací o kompenzačním bonusu najdete na webu Ministerstva financí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
FOODSPOL, s.r.o.
Výroba a distribuce knedlíků
foodspol.zaridi.to

Vyřešíme Vaše DLUHY
oddlužení dle zákona

Daňový kalendář

31. 10. 2020 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 4. čtvrtletí 2020)
31. 10. 2020 Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna následujícího roku, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace
2. 11. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2020
20. 11. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti

Další termíny

Kurzovní lístek

27,25 Kč
-0,115 Kč
23,30 Kč
-0,085 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 30.10.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru