Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 65. díl


Redakce
14. 6. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

V dnešním díle poradny se podrobně podíváme na téma dovozu zboží ze zahraničí a jeho následného prodeje na e-shopu v souvislosti s DPH. A také vám poradíme, jak postupovat, pokud v rámci motivačního programu dostanete od zaměstnavatele akcie.


 

Daň z přidané hodnoty

DPH při dovozu zboží ze zahraničí a prodeji na e-shopu
V roce 2019 jako OSVČ prodávám zboží přes e-shop. Jsem povinen platit daň, jakmile můj roční obrat, od založení společnosti je to dvanáct měsíců, přesáhne 1 milion Kč? Musím platit daň, pokud peníze utržené prodejem (celkové obdržené peníze bez nákladů) za dvanáct měsíců přesáhnou milion korun? V případě, že nejsem plátce daně, musím tedy shromažďovat dokumenty, faktury a dávat přiznání na finanční úřad?

Pokud objednávám zboží ze zemí EU (případně Anglie) do určité hodnoty (opět za 12 měsíců), jsem omezen nějakou částkou, než se stanu plátcem DPH? Tedy, je cena zboží, za kterou za rok objednám, nějak omezena, než se stanu plátcem DPH? Objednávám zboží z Číny, Indie, Vietnamu, USA, platí nějaké omezení, do jaké hodnoty mohu zboží za rok objednat, než se stanu plátcem DPH? Pokud budu platit clo za zboží, které není z EU, tak od určité hodnoty prý platím nejen clo, ale i DPH? Platím pak znovu daň finančnímu úřadu?


Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
První část dotazu se zřejmě týká ročního obratu z pohledu DPH. Definice obratu je uvedena v ustanovení § 4a zákona o DPH (dále jen „ZDPH“). Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
  • zdanitelné plnění,
  • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
  • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Naopak do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Plátcem se pak stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je povinna se mimo jiné řídit zákonem o dani z příjmu fyzických osob. Předmětem této daně jsou i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Základem daně z příjmů fyzických osob jsou pak zdanitelné příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník (který není účetní jednotkou) musí vést o těchto příjmech a výdajích daňovou evidenci podloženou patřičnými doklady.

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje v konkrétním případě dle písmene § 7 odst. 7 písm. b ve výši 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč.

Přiznání k dani z příjmů povinně odevzdává každý podnikatel, který si za zdaňovací období vydělal víc než 15 000 Kč (posuzuje se hrubý příjem před odpočtem výdajů). A také podnikatel, který skončil ve ztrátě (kterou případně může odečítat v dalších letech). Naopak přehledy České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně se podávají vždy, i když jsou nulové.

Při pořízení zboží z jiných členských států EU (dále jen „JČS“) se může podnikatel dostat do situace, kdy se bude muset povinně registrovat k institutu identifikované osoby, která je definována v § 6g až 6i ZDPH a to při pořízení zboží z JČS v hodnotě vyšší než 326 000 Kč za kalendářní rok nebo při pořízení zboží podléhající spotřební dani z JČS či při pořízení nového dopravního prostředku z JČS.

Příklad

Neplátce DPH (osoba povinná k dani) v období od 17. ledna 2019 do 3. června 2019 pořizuje zboží od osob registrovaných v jiných členských státech:
  • 17. 1. 2019 nákup výpočetní techniky ze Slovenska v hodnotě 86 000 Kč,
  • 26. 3. 2019 nákup televizorů z Polska v hodnotě 193 000 Kč,
  • 3. 6. 2019 nákup mobilních telefonů z Rakouska v hodnotě 48 000 Kč.
Dne 3. 6. 2019 byl překročen limit 326 000 Kč a do 15 dnů od tohoto data je osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci identifikované osoby, kterou se stává od 3. 6. 2019.

Vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty, podávání přiznání k DPH, souhrnného hlášení a placení daně identifikovanou osobou je pak upraveno v ustanoveních § 100 až 102 a § 108 ZDPH.

Dovoz zboží (tj. dovoz ze zemí mimo EU) je pod celním dohledem a zboží podléhá vyměření tzv. celního dluhu, který zahrnuje clo, DPH (nebude-li se jednat o osvobozené plnění dle § 71 ZDPH) a případně spotřební daň. Při dovozu zboží se tedy DPH odvádí přímo v rámci celního řízení, přičemž zdanitelné plnění vzniká u zboží zejména v rámci propuštění zboží do celního režimu volného oběhu.

Pro vyměření cla a DPH je rozhodná cena zboží, která je uvedena na přiloženém dokladu, obvykle faktuře, která se k dováženému zboží vztahuje. DPH se pak počítá ze součtu hodnoty zboží, ceny dopravy a vyměřeného cla. Samozřejmě v této souvislosti platí, že jako neplátce DPH si nebudete moci uplatnit nárok na odpočet takto zaplacené daně.

V případě dovozu zboží nepatrné hodnoty se při splnění daných podmínek neplatí clo ani DPH. Hodnota pro dovoz zboží bez vyměření cla je částka 150 EUR. Od DPH je pak osvobozen dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje částku 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáků a tabákových výrobků. U zboží v hodnotě vyšší než 22 EUR do 150 EUR se nevyměřuje clo, ale DPH ano. Nad hodnotu 150 EUR se pak jedná o dovoz zboží, které podléhá celému celnímu dluhu (vyměření cla, DPH, případně spotřební dani).

Daň z příjmů

Ztráta v daňovém přiznání
Můj dotaz se týká daňového přiznání fyzických osob – OSVČ. V roce 2018 jsem měla ztrátu 500 000 Kč. Znamená to, že na daňovém přiznání za rok 2018 vlastně pouze vykazuji tuto ztrátu a v následujícím roce v přiznání za rok 2019 budu tuto ztrátu uplatňovat?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže poplatník vykáže v daňovém přiznání za běžné zdaňovací období daňovou ztrátu, logicky mu nevzniká žádná povinnost odvodu daně z příjmů. V následujících pěti zdaňovacích období lze pak využít možnosti odpočtu této ztráty v jakékoliv výši v souladu ustanovení § 34 odst. 1 ZDP.
 
Zahraniční akcie a daňové přiznání
Zaměstnanec obdržel od českého zaměstnavatele zdarma akcie americké mateřské společnosti. Nepodléhají tedy zdanění a odvodům u zaměstnavatele. O jaký typ příjmu se jedná? Jak tento příjem správně uvést v daňovém přiznání? Navyšuje se hodnota akcií o povinné pojistné dle § 6 odst. 12 zákona?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z hlediska občanského zákoníku se akcie, podílové listy, dluhopisy, směnky či kupóny považují za cenné papíry. V posledních letech dochází v rámci motivačních programů k nabídce zaměstnancům výhodně nakoupit či zdarma obdržet určité množství akcií společnosti, ve které pracují. Jejich množství a pořizovací cena je předem stanovena v tzv. opčním plánu, který společnost zpracovává.

V opčním plánu jsou stanoveny podmínky, které je zaměstnanec při nakládání s akciemi povinen dodržet. Při samotném udělení akcií ještě nevzniká daňová povinnost ani povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Rozhodujícím momentem se stává tzv. uplatnění opce (v tomto případě prodej akcií), kdy se jedná o nepeněžní příjem ze závislé činnosti, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Příjmem je (kladný) rozdíl mezi aktuální tržní cenou a cenou, za kterou zaměstnanec akcii díky opčnímu programu získal.

Pokud je poskytovatelem opčního programu mateřská firma, zahraniční daňový rezident bez přímého vztahu se zaměstnancem, potom není možné zdanění provádět při výplatě mzdy. Nepeněžní příjem tudíž zahrnuje zaměstnanec do svého daňového přiznání, které je z tohoto důvodu povinen podat a daní jej. Takový příjem nepodléhá odvodům na zdravotní či sociální pojištění.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Vedení účetnictví a mezd
Zpracováváme účetnictví, daně a mzdovou agendu. Bereme nové klienty!
www.prahavedeniucetnictvi.cz

Cestovní kancelář EMMA
Zájezdy do všech hlavních destinací Evropy a Jižní Ameriky.
www.emma.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,020 Kč
23,19 Kč
-0,047 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru