Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 59. díl


Redakce
18. 4. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jaký má vliv na obrat DPH zboží, které si zákazník objedná, zaplatí a následně vrátí? Za jakých podmínek si může OSVČ a zároveň zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na oblast daní a účetnictví.


 

Daň z příjmů

OSVČ a zároveň zaměstnanec a uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
Jsem zaměstnána a zároveň OSVČ. Mám jedno dítě. Slevu na poplatníka jsem dosud neuplatňovala u zaměstnavatele. Daně uplatňuji paušálem. Od roku 2013 nemohu uplatňovat daňovou slevu na dítě, a proto jsem začala uplatňovat slevu na dítě u zaměstnavatele. Nyní jsem se dozvěděla od mzdové účetní zaměstnavatele, že pokud neuplatňuji slevu na poplatníka, nemám nárok na jiné slevy. Jak mám postupovat, abych mohla slevu na dítě uplatnit?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Slevy na dani a daňové zvýhodnění, případně daňový bonus může zaměstnanec měsíčně uplatnit pouze v případě, že podepsal prohlášení k dani u svého zaměstnavatele. Poplatník v prvním oddíle daňového prohlášení uvádí slevy a zvýhodnění, na které má nárok a které mu bude zaměstnavatel zohledňovat ve mzdě za každý měsíc ve výši 1/12 celkové částky. Sleva na poplatníka je základní slevou na dani, na kterou má nárok každý zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani. Kromě slevy na dani může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na vyživující děti, které žijí s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Poplatník splňující zákonné podmínky může měsíčně uplatnit kombinaci slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění nebo daňového bonusu.
 
Pokud však zaměstnanec zároveň i podniká, je pravděpodobně povinen za příslušné zdaňovací období podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Za zdaňovací období 2016 mohlo dojít k situaci, kdy na základě podaného daňového přiznání musel zaměstnanec a OSVČ v jedné osobě „vrátit“ daňové zvýhodnění na dítě, pokud by jeho příjmy z podnikání přesáhly 50 % příjmů ze zaměstnání a uplatňoval by výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajový paušál).
 
V roce 2017 by již tato situace nastat neměla, jelikož za aktuální zdaňovací období mohou podnikající fyzické osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů uplatnit daňové zvýhodnění na dítě či slevu na manželku za stejných podmínek, jako by vedli daňovou evidenci či účetnictví.
 
 Zpětné odebrání ZTP/P úřadem práce
Řešíme sporný případ ohledně uznání daňového zvýhodnění na dítě ZTP/P při zpětném odebrání ZTP/P úřadem práce. Zaměstnanci byl formou rozhodnutí odejmut status ZTP/P na dítě od 1. 6. 2016. Původní rozhodnutí platilo však do 30. 6. 2016. Daňové zvýhodnění na dítě na ZTP/P jsme od 1. 6. 2016 neuznali. Udělali jsme správně?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na něj částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž se tato skutečnost posuzuje vždy k 1. dni měsíce. Pokud k 1. 6. 2016 dítě již nebylo držitelem průkazu ZTP/P, pak nemá poplatník nárok na dvojnásobné daňové zvýhodnění na toto dítě, a to bez ohledu na skutečnost, že původní rozhodnutí platilo až do 30. 6. 2016.
 
Podobná situace může nastat i u plnoletého studenta, který dostane potvrzení o studiu na celý školní rok či semestr, ale ukončí studium před uplynutím této lhůty. Poplatník uplatňující daňové zvýhodnění na vyživované dítě je v takovém případě povinen tuto skutečnost zaměstnavateli neprodleně oznámit.
 
Uplatnění nesprávného výdaje v DPH
Při sestavování přiznání DPFO jsem zjistila, že ve 3. čtvrtletí jsem uplatnila v DPH výdaj, který nespadá do podnikání. Lze to nějak opravit? A jak?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Jedinou možností, jak postupovat správně podle zákona o DPH, je podání dodatečného přiznání za období 3. čtvrtletí, ve kterém chyba vznikla.
 
Pobírání poúrazové renty a nárok na slevy na dani
Měl jsem pracovní úraz, takže pobírám poúrazovou rentu, jelikož jsem osoba zdravotně znevýhodněná. Chodím do práce za minimální mzdu. Na jaké slevy na dani mám nárok? Jsem ženatý a bezdětný.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnanec s přiznanou úrazovou rentou má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody.
 
Z hlediska slevy na dani má takový zaměstnanec při podepsaném prohlášení k dani u svého zaměstnavatele nárok na měsíční slevu na poplatníka ve výši 2.070 Kč a v případě uznaného invalidního důchodu i slevu na invaliditu, a to:
  • ve výši 210 Kč měsíčně, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,
  • ve výši 420 Kč měsíčně, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění.

Ovlivňují úpravy dle § 23 výdaje u zdravotní pojišťovny?
Vyplňuji přehled pro zdravotní pojišťovnu za rok 2016. V daňovém přiznání uplatňuji v tabulce E paušál na auto dle § 23. Ovlivňují úpravy dle § 23 výdaje u zdravotní pojišťovny?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník, který v daňové evidenci neuplatňuje skutečné výdaje na nákup pohonných hmot a parkovné jako daňově uznatelné výdaje, může uplatnit tzv. paušální výdaj na dopravu. V daňovém přiznání částku paušálního výdaje uvede v Příloze č. 1 v tabulce E do části „Popis úpravy podle § 5 a § 23 snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“ a současně tuto částku uvede v ř. 106 Přílohy č. 1.
 
Do přehledu zdravotní pojišťovny uvede poplatník na ř. 1 veškeré příjmy ze samostatné činnosti za příslušné zdaňovací období. Do ř. 2 pak uvede veškeré výdaje ze samostatné činnosti za příslušné zdaňovací období včetně paušálních výdajů na dopravu.
 
Kdy mám danit peněžní prostředky na platební kartě?
Příjmy z internetu dávám do příjmů podle § 7, protože mám živnostenský list. V roce 2016 jsem si v rámci internetové peněženky zřídil platební kartu. Když jsem si peníze posílal na účet, danil jsem částku, která přišla na účet. Kdy mám danit prostředky na kartě? Když s ní zaplatím nebo vyberu z bankomatu? Anebo již při připsání prostředků na kartu? V druhém případě je to v EUR, to by se přepočítávalo na CZK jednotným kurzem, je to tak? A stačí tyto příjmy uvést v daňovém přiznání, nebo mají být zaneseny v daňové evidenci?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pro účely vyhodnocení příjmů a výdajů v daňové evidenci je podstatné, kdy byly peněžní prostředky připsány od zákazníka na účet či kartu poplatníka, nebo naopak kdy byly peníze poplatníkem odeslány dodavateli.
 
Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
 
Daňová evidence slouží primárně ke správnému stanovení základu daně v daňovém přiznání neboli příjmy a výdaje uvedené v daňovém přiznání musí vycházet z informací uvedených v daňové evidenci.

Daň z přidané hodnoty

Nárokování DPH z pohonných hmot
Společnost s ručením omezeným má v majetku osobní automobil. Jak je to s nárokováním DPH z pohonných hmot („PHM“) během roku, pokud při uzavírání účetního roku využiji možnost uplatnit výdaje na PHM paušálem 5.000 Kč za měsíc? Zároveň nevedu a ani nechci vést knihu jízd. Mohu si měsíčně nárokovat DPH z pohonných hmot, nebo je celá suma za PHM daňově neuznatelný náklad a DPH nárokovat nemohu?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Paušální výdaj 5.000 Kč se týká uplatňování nákladů na PHM z pohledu zákona o daních z příjmů. Z pohledu zákona o DPH máte nárok na odpočet z přijatých plnění, pokud splníte zákonné nároky na odpočet (zejména § 72). Z toho plyne, že DPH z nákupu PHM uplatnit můžete, i když pro účely daně z příjmů uplatňujete paušál.
 
Co se týká knihy jízd, tak z pohledu daně z příjmů ji vést nemusíte, pokud uplatňujete paušální výdaje na PHM. Ale z hlediska DPH, pokud uplatňujete odpočty DPH (při nákupu automobilu, z oprav, údržby a PHM), musíte prokázat, že automobil používáte v rámci ekonomické činnosti. To lze v podstatě jen knihou jízd.
 
Vrácení zboží zákazníkem a vliv na obrat DPH
Bude se do obratu DPH počítat přijatá úplata za zboží (oblečení), které si zákazník objedná, zaplatí a následně vrátí zpět, protože mu nesedí apod., a podnikatel obchod stornuje a vrátí mu celou zaplacenou částku mimo části nákladů na dopravu?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 4a odst. 1 zákona o DPH se obratem pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
  • zdanitelné plnění,
  • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
  • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Rozhodující není den, kdy osoba povinná k dani obdrží úplatu, ale den, kdy bylo plnění uskutečněné. Plnění nelze dle mého názoru považovat za uskutečněné pro účely zákona o DPH od chvíle, kdy zákazník zboží vrátí. Při stanovení obratu pro účely DPH je tedy možné snížit obrat pro účely DPH o částky stornovaných dokladů.

Účetnictví

Zaúčtování platby z plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Na jaký účet mám zaúčtovat platbu z plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou podle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením („OZP“) ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
 
Výše uvedenou povinnost plní zaměstnavatel:
  • zaměstnáváním OZP v pracovním poměru,
  • odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75 zákona o zaměstnanosti), kteří jsou OZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od OZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
  • odvodem do státního rozpočtu.
Účtování odvodu do státního rozpočtu:
 
Text MD/D
Předpis povinného podílu OZP MD 548 (ostatní provozní náklady)/D 345 (ostatní daně a poplatky)
Platba předpisu MD 345/D 221
 
 Správný postup u odpisu pohledávky v účetnictví u dlužníka v insolvenci a konkurzu
Dlužník je v insolvenci a v konkurzu. Jaký je správný postup u odpisu pohledávky v účetnictví za rok 2016?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Věřitel v souladu s ustanovením § 8 zákona o rezervách vytváří opravné položky do výše rozvahové hodnoty nepromlčené pohledávky přihlášené u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. Opravné položky se vytváří v období, v němž byly tyto pohledávky přihlášeny.
 
V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů lze jednorázově do daňově účinných nákladů odečíst jmenovitou hodnotu pohledávky, pokud:
  • soud u dlužníka zrušil konkurz pro nedostatek majetku, poplatník – věřitel má současně přihlášenu pohledávku u insolvenčního soudu a tato pohledávka měla být vypořádána z majetkové podstaty (tj. v praxi insolvenční správce pohledávku nepopřel), nebo
  • dlužník je v úpadku nebo mu hrozí úpadek, pak lze uplatnit odpis na základě výsledků insolvenčního řízení.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Pavelka
12. 6. 2018 16:58:41
Dobrý den,
jsem od 1.6.2018 nově plátcem DPH. Prosím o informaci, radu,..v následující věci, kde si nejsem jist řešením. V daňovém přiznání 2017 jsem jako OSVČ využil paušální odečet pro vynaložené náklady v roce 2017(40%,činnost v soudnictví). S ohledem na situaci, kdy jsem již předjímal, že moje činnost bude vzrůstat, pořídil jsem pro podnikání PC, nový telefon, notebook - vše do max 40 tis.Kč bez DPH /kus. Nyní, již od 1.6.2018 již v režimu plátce DPH si nejsem jist, zda v prvním daňovém přiznání k DPH za 6/2018(podám do 25/7/2018) mohu provést daňový odpočet těchto předmětů k podnikání - odpočet DPH z uhrazených faktur (splněna podmínka nákupu v posledních 12.měsících od registrace). Je tento postup - tedy odpočet DPH v 6/2018 správný, když předměty byly nakoupeny v 12/2017 ? Na fakturách musí být mé IČ ? Telefon koeficientem pracovní/soukromý ? Děkuji za pomoc. Pavel K
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Bio obchod Bazalka
Bazalka Hradec Králové: obchod, vegetariánská restaurace, rozvoz
www.bazalkahk.cz

Ú.D.P. Olomouc s.r.o.
Účetní a daňová kancelář
www.udpol.cz

Daňový kalendář

25. 6. 2019 Souhrnné hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Kontrolní hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Přiznání DPH (za květen 2019)
1. 7. 2019 Přiznání k dani z příjmů za rok 2018 (prodloužený termín)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,61 Kč
0,050 Kč
22,80 Kč
0,045 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.06.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru