Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 45. díl


Redakce
29. 3. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Musí si zaměstnanec kvůli odškodnění za pracovní úraz podat sám daňové přiznání? Jak řešit daňové odpisy majetku při přestupu z paušálních výdajů na skutečné? Nejen na tyto dotazy vám odpovídají odborníci na daně, účetnictví a pracovní právo.


 

Daň z příjmů

Jaké výdaje lze uplatnit u pronájmu dodávek?
Fyzická osoba je majitelem tří dodávkových automobilů, které pronajímá. Automobily nejsou zapsány v obchodním majetku, FO platí silniční daň, má živnostenské oprávnění k půjčování věcí movitých. Jaké výdaje může v tomto případě uplatnit? Je možné uplatnit paušální výdaje? A mohlo by se jednat i o příjem podle § 9 (pronájem) a za jakých podmínek?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Ustanovení § 9 (příjmy z nájmu) zákona o daních z příjmů („ZDP“) lze použít pouze tehdy, pokud se nejedná o provozování živnosti, o pronájem obchodního majetku a ani o příležitostný pronájem movitých věcí. Příjem z pronájmu hmotného majetku na základě živnostenského oprávnění („Pronájem a půjčování věcí movitých“ podle přílohy č. 4živnostenskému zákonu) musí být vždy zdaněn v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, jelikož se jedná o příjem ze živnostenského podnikání.
 
Poplatník uvedený v § 2 ZDP, zdaňující příjmy podle § 7 ZDP, který nezařadil automobily do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 ZDP, nemůže uplatnit daňové výdaje ve skutečné výši vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP). Zaplacenou silniční daň lze uplatnit jako daňově uznatelný náklad.
 
Poplatník samozřejmě může k příjmům podle § 7 ZDP místo výdajů ve skutečné výši uplatňovat daňové výdaje v paušální výši 60 % (jedná se o neřemeslnou činnost), a to až do výše 1.200.000 Kč.
 
Zdanění příjmů z dohody o provedení práce
Poplatník pracoval na dohodu o provedení práce u firmy A a B a nepodepsal prohlášení. Byla mu sražena daň srážkou (měsíčně vždy do 10.000 Kč). V následném měsíci podepsal prohlášení u firmy B a začali mu daň srážet zálohově. Nyní si dělá daňové přiznání. Může do něj zapsat příjmy z firmy A, nebo pouze z firmy B, ze kterých mu byla sražena daň srážkou?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud má poplatník za příslušné zdaňovací období příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“) podléhající zálohové dani podle § 38h ZDP, a zároveň příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (srážkovou daní) podle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP, může všechny tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatelé vystaví zaměstnanci tzv. „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“ a „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“.
 
Poplatník, který má příjmy pouze z ČR podle § 6 ZDP, vyplní pro účely stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání na základě vystavených potvrzení o příjmech tyto řádky:
  • ř. 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů: uvede veškeré příjmy zdaněné jak zálohovou, tak srážkovou daní,
  • ř. 32 – Úhrn povinného pojistného (zaplaceného zaměstnavatelem): pokud bylo zaplaceno (pouze v případě, že příjem z dohody o provedení práce v měsíci přesáhl částku 10.000 Kč),
  • ř. 34 – Dílčí základ daně podle § 6 ZDP: součet řádků 31 a 32.
Od základu daně lze odečíst případné nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky a z takto sníženého základu daně vypočítá poplatník daň, která činí 15 %. Po uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění vyjde konečná daňová povinnost poplatníka.
  • ř. 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani): uvede výši zaplacené zálohové daně,
  • ř. 87a – Sražená daň podle § 36 odst. 7 ZDP: uvede výši zaplacené srážkové daně,
  • ř. 91 – Zbývá doplatit: pokud vyjde kladná hodnota, jedná se o nedoplatek na dani, pokud vyjde záporná hodnota, jedná se o přeplatek na dani.

Odškodnění za pracovní úraz v daňovém přiznání
Zaměstnanec dostal odškodnění za pracovní úraz, bez bolestného činí 12.000 Kč, obdržel potvrzení o příjmu od pojišťovny. Musí podat sám daňové přiznání a toto plnění zdanit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Náhrada za ztrátu příjmů se dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“) považuje za zdanitelný příjem, který plyne poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a poplatník má v souladu s § 38g ZDP povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
 
Daňové odpisy hmotného majetku při přestupu z paušálních výdajů na skutečné
Jak řešit daňové odpisy hmotného majetku („HM“) při přestupu z paušálních výdajů na skutečné? Např. stroj byl koupen v roce 2007, byl uplatněn 1 rok odpis (v roce 2007 skutečné výdaje), poté byl vrácen výrobci kvůli vadám a probíhalo soudní jednání. Odpisy jsou přerušeny. V roce 2013 byl vrácen a zařazen do užívání, v té době uplatněny paušální výdaje až do roku 2014. V roce 2015 přechod na skutečné výdaje. Mohu uplatnit v roce 2015 odpisy odpovídající 4. roku odpisování? Dále máme pořízený HM v době paušálních výdajů a nebylo zahájeno odpisování, mohu teď i po pěti letech HM zařadit do evidence a zahájit odpisování prvním rokem?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů („ZDP“) lze přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze dle § 26 odst. 8 ZDP za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.
 
V uvedeném případě se domnívám, že pokud stroj nebyl v letech 2008 až 2013 prokazatelně odpisován z důvodu vad, lze o tuto dobu odpisování prodloužit. V roce 2013 a 2014 se odpisy vedly pouze evidenčně z důvodu uplatnění výdajů paušální částkou a v roce 2015 lze uplatnit odpisy odpovídající 4. roku odpisování.
 
Majetek pořízený v době uplatňování výdajů paušální částkou lze daňově začít odpisovat až v roce, kdy daňový subjekt přejde k uplatňování skutečných výdajů, po zařazení do obchodního majetku. Při vložení majetku do obchodního majetku je třeba pro účely odpisování správně určit jeho vstupní cenu. Pokud byl movitý majetek pořízen úplatně v době delší než jeden rok před vložením do obchodního majetku, pak nelze použít jeho pořizovací cenu, ale je nezbytné takový majetek ocenit reprodukční pořizovací cenou dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP.
 
Musí se dodaňovat závazky, které společnost eviduje na účtu 365?
Musí se dodaňovat i závazky, které společnost eviduje na účtu 365 – Ostatní závazky ke společníkům? Popřípadě existuje nějaký limit, do kterého se nemusí dodaňovat (např. 1.000.000 Kč)? A pokud by společnost uvedla, že závazky nejsou po splatnosti, nebo prodloužila lhůtu splatnosti, musí i tak tuto položku dodanit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dotaz je zřejmě směřován k ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona o daních z příjmů, kdy se výsledek hospodaření zvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela.
 
Toto se nevztahuje na dluhy dlužníka, který:
  • je v úpadku podle zvláštního právního předpisu (insolvenční zákon),
  • u ostatních poplatníků na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
  • plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
  • a dále na dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.
Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
 
Z dotazu není zřejmé, o jaký konkrétní závazek se jedná, proto budu předpokládat, že se jedná o bezúročnou zápůjčku společníka. V takovém případě se na vzniklý závazek po splatnosti výše uvedené ustanovení nevztahuje.
 
Jedním z řešení situace, kdy společnost z nějakého důvodu nemůže půjčku společníkovi vrátit, je tzv. kapitalizace pohledávky do základního kapitálu. Společník přemění svou pohledávku zvýšením podílu ve společnosti. Společnost se touto metodou zbaví svých závazků a přemění je na vlastní kapitál.
 
Účtování u společnosti by pak bylo následující:
 
Text Částka MD/D
Přijetí zápůjčky 5.000.000 Kč 221/365
Úpis peněžního vkladu 5.000.000 Kč 353/419
Zápočet s hodnotou závazku 5.000.000 Kč 365/353
Zápis zvýšení základního kapitálu 5.000.000 Kč 419/411

Pracovněprávní oblast

Zaměstnavatel nemá přes zimu pro zaměstnance práci
Pracuju jako natěrač, mám smlouvu na neurčito a nyní přes zimu nemáme práci. To však není náš problém, ale zaměstnavatele, máme právo na 60 % platu? Mohl bych si k zaměstnání přivydělat, když mám tu možnost (smlouva na dohodu)? A když mám smlouvu na neurčito a dvouměsíční výpovědní lhůtu, můžu si najít novou práci na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou? Kdy ukončit tu stávající smlouvu?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Nemůže-li zaměstnavatel v podnikatelské sféře přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se dle zákoníku práce o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Úpravu nalezneme v ustanovení § 209 a tento případ se nazývá tzv. částečná nezaměstnanost. Během této doby by měl zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat alespoň část práce. Dále v této situaci zaměstnavatel musí při této překážce v práci poskytnout náhradu mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance. Působí-li u něj odborová organizace, měl by zaměstnavatel uzavřít dohodu o výši náhrady či upravit výši náhrady vnitřním předpisem (není-li odborová organizace u zaměstnavatele).
 
Jako další řešení dané situace výhodné z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance se nabízí nařídit zaměstnanci vybrat si dovolenou. Zde platí, že zaměstnavatel musí při nařízení čerpání dovolené určenou dobu čerpání dovolené oznámit písemně zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
 
Dále zaměstnavatel může požádat o příspěvek v době částečné nezaměstnanosti úřad práce. Podrobnosti k tomuto nástroji aktivní politiky zaměstnanosti naleznete v článku Novela zákona o zaměstnanosti od 1. 10. 2015.
 
Zákoník práce nebrání zaměstnanci pracovat pro jednoho či více zaměstnavatelů na základě několika pracovních poměrů. Práva a povinnosti vznikající z takovýchto pracovních poměrů je zapotřebí posuzovat samostatně, není-li zákonem či jinými právními předpisy stanoveno jinak. V podvědomí lidí je stále rozlišování pracovních poměrů na tzv. hlavní a vedlejší. Toto členění současná právní úprava nezná a je nutné tedy na každý pracovní poměr hledět jako na „hlavní“, i když jich má zaměstnanec u zaměstnavatele či zaměstnavatelů vedle sebe uzavřených několik.
 
Ohledně rozvázání pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou lze využít samozřejmě písemnou výpověď ze strany zaměstnance. Zaměstnanec může zaměstnavateli dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, nicméně je nutné respektovat zákonnou výpovědní dobu v délce dvou měsíců, jež začíná plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli (např. zaměstnanec dá výpověď 23. 3., dvouměsíční výpovědní lhůta začíná běžet od 1. 4. a pracovní poměr skončí 31. 5.).
 
Samozřejmě je možné zkusit se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Tento způsob rozvázání pracovního poměru je nejjednodušší, a to zejména z toho důvodu, že na něj zákoník práce neklade příliš vysoké nároky z hlediska náležitostí. Nařizuje pouze písemnou formu a povinnost uvádět v dohodě o rozvázání pracovního poměru datum, ke kterému má pracovní poměr skončit. To je výhoda, pokud chcete změnit zaměstnavatele rychle a Váš stávající zaměstnavatel je přístupný k uzavření dohody.
 
Svátek v pracovní den
Jak to má s počtem odpracovaných hodin zaměstnanec, který má pravidelnou pracovní dobu (pondělí až pátek), pevný měsíční plat a svátek připadne na pracovní den? Počítá se tento den jako odpracovaný, když se mu mzda nekrátí?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Dny pracovního klidu jsou vymezeny v ustanovení § 91 zákoníku práce („ZP“) s odkazem na zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, který konkrétní dny vyjmenovává. Jedná se o následující dny.
 
Státní svátky: 1. 1., 8. 5., 5. 7., 6. 7., 28. 9., 28. 10., 17. 11.
 
Ostatní svátky: 1. 1., Velký pátek (nově od roku 2016), Velikonoční pondělí, 1. 5., 24. 12., 25. 12., 26. 12.
 
Platí to, že státní svátky a ostatní svátky jsou, vedle dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu (tj. vedle dní, kdy zaměstnanec nemá rozvržené směny), dny pracovního klidu. Obecně platí zákaz výkonu práce v tyto dny. Nicméně zákoník práce připouští, že lze zaměstnanci nařídit práci ve výjimečných případech. Tím se rozumí výkon nutných prací, jako jsou například naléhavé opravné práce, inventurní a závěrkové práce, práce v nepřetržitých provozech, práce v dopravě apod.
 
Pracuje-li zaměstnanec „pravidelně“ od pondělí do pátku a svátek připadne, jak je to ve Vašem dotazu, na jeden z jeho obvyklých pracovních dní (pondělí až pátek), tak v případě, že zaměstnanec v tento den nepracoval, přísluší mu dle ustanovení § 115 odst. 3 ZP náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
 
Správný výpočet mzdy
Dne 15. 2. jsem nastoupila do firmy a hned 17. 2. jsem onemocněla. Dne 22. 2. jsme po dohodě rozvázali pracovní poměr. Měla jsem smlouvu na rok. Mzdový výměr byl 8.500 Kč (poloviční úvazek). Dne 15. 2. jsem byla v práci 8 hodin, 16. 2. jsem byla v práci 10 hodin, poté čtyři dny neschopnosti, tudíž placený jen jeden den. Jsem studentka a měla jsem podepsaný „růžový papír“ kvůli slevě na dani. Ve výplatě jsem měla pouze 600 Kč, což mi přijde velmi málo.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže zaměstnankyně odpracovala 18 hodin čistého času (po odečtení přestávek na jídlo a oddech), pak na základě uvedených informací by byl její hrubý příjem za odpracovanou dobu ve výši 1.877 Kč (uvažuji hodinovou sazbu ve výši 104,30 Kč). Po odvodu částek na sociální a zdravotní pojištění (208 Kč) by měla čistá mzda činit 1.669 Kč.
 
Od 4. dne nemoci přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku, náhradu mzdy vyplácí do 14. dne nemoci zaměstnavatel. Ale pouze za dny, které by byly pro zaměstnance pracovní. Náhrada mzdy by v případě, že zaměstnankyně měla naplánovanou směnu (čtyři hodiny z důvodu polovičního úvazku), činila 226 Kč.
 
Na závěr upozorňuji, že zde provedený výpočet čisté mzdy a náhrady mzdy je velice orientační a může se lišit od konečné částky k vyplacení, jelikož neznám bližší podrobnosti uvedeného případu, zejména případné srážky ze mzdy.
 
Doporučuji Vám obrátit se co nejdříve na mzdovou účetní a požádat ji o vysvětlení:
  • postupu při výpočtu mzdy za odpracovanou dobu,
  • stanovení náhrady mzdy při pracovní neschopnosti,
  • stanovení konečné částky k vyplacení.

Daň z přidané hodnoty

Vrácení přeplatku na DPH
Do roku 2006 jsem byl plátcem DPH. V loňském roce mi správce daně vrátil za toto období přeplatek DPH ve výši 268 Kč. Od roku 2006 jsem neplátcem DPH a podnikám na vedlejší činnost s paušálem. Musím výše uvedenou částku zohlednit v daňovém přiznání za rok 2015 a případně jak?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Domnívám se, že v uvedeném dotazu je chybně uvedený rok 2006 místo roku 2016. V souladu s ustanovením § 79a zákona o DPH („ZDPH“) je plátce při zrušení registrace povinen (v následujícím daňovém přiznání k DPH) snížit uplatněný nárok na odpočet u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet nebo jeho část. Pokud je k datu ukončení registrace k DPH „drobný majetek“ součástí zásob (obchodního majetku), pak podléhá tzv. „dodanění“. Jestliže však byl již majetek vydán do spotřeby, resp. do užívání, pak se nepovažuje za součást zásob a nesnižuje uplatněný nárok na odpočet.
 
Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se použije ustanovení § 78d odst. 2 ZDPH (lhůta pro úpravu odpočtu je pětiletá).
 
Tzv. dodanění majetku se nevztahuje na majetek pořízený například od neplátce nebo na služby pořízené od plátců, a to i s uplatněným nárokem na odpočet, i když by se jednalo o rozsáhlé opravy obchodního majetku.
 
Uplatnění odpočtu DPH ze zásob v kontrolním hlášení
Pokud proběhne nová registrace k DPH a chceme uplatnit odpočet DPH ze zásob, v přiznání k DPH toto uvedeme na řádek 45. Uvádí se to také v kontrolním hlášení?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Korekce odpočtů podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c zákona o DPH uváděných na řádku 45 daňového přiznání se v kontrolním hlášení neuvádí.
 
 Jak správně zaúčtovat přijatou fakturu?
Jak správně zaúčtovat fakturu přijatou, vystavenou dne 10. 3. 2016, s datem uskutečnění plnění 29. 2. 2016? Jak správně zaúčtovat do DPH a jak do kontrolního hlášení? A jak zaúčtovat v případě režimu přenesení daňové povinnosti?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Přijatou fakturu účetně zaevidujeme do období, se kterým časově a věcně souvisí – tedy k 29. 2. 2016. Datum nároku na odpočet DPH však nastává až okamžikem doručení daňového dokladu. U dokladu, který se týká února, ale doručen byl až v březnu, tak nelze nárok na odpočet DPH odečíst dříve než za měsíc březen. Za stejné zdaňovací období se přijaté plnění uvede v kontrolním hlášení.
 
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to v souladu s ustanovením § 92a odst. 1 zákona o DPH. V tomto případě je datum uskutečnění zdanitelného plnění 29. 2. 2016 a plátce je povinen přiznat daň v daňovém přiznání a kontrolním hlášení za měsíc únor.

Podnikání

 Nedostatečný základní kapitál na pořízení vybavení
V letošním roce založil klient společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 50.000 Kč. Tento základní kapitál však nestačí na pořízení strojů a vybavení. Jak nejlépe postupovat? Řešit jako vklad společníka na běžný účet, nebo jako zápůjčku? A jak následně zaúčtovat a postupovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uvedenou situaci lze řešit několika způsoby – například vkladem do základního kapitálu, příplatkem mimo základní kapitál, úvěrem či půjčkou mezi společníkem a společností. V případě úroků z úvěru se ne vždy musí jednat o daňově uznatelný náklad, u bezúročné půjčky je třeba řešit tzv. bezúplatné plnění.
 
Často se jako vhodná varianta jeví příplatek mimo základní kapitál, podmínky týkající se poskytnutí a vrácení příplatku společníkovi jsou uvedeny v zákoně o obchodních korporacích v ustanoveních § 162 až § 166.
 
Postup účtování je pak následující:
 
Text MD/D
Vklad společníka na BÚ 221/365
Rozhodnutí o příplatku 365/413
       
Pokud společnost později zjistí, že poskytnuté příplatky již dále nepotřebuje, může je společníkům vrátit, avšak pouze v rozsahu, v jakém převyšuje ztráty společnosti.
 
Při poskytnutí příplatku je nutné pamatovat na ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) bod 4 zákona o daních z příjmů, na základě kterého není od daně osvobozen převod podílu na obchodní korporaci u společníka, který odpovídá zvýšení nabývací ceny podílu plněním ve prospěch vlastního kapitálu, pokud k úplatnému převodu došlo do pěti let od poskytnutí tohoto plnění (příplatku).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Marie
20. 6. 2018 17:18:25
Dobrý den chci se zeptat pracují na dpč,.měla sem úraz nepracovni,je nárok na náhradu výdělku při pracovní neschopnosti?děkuji.marie
Hlášení závadného obsahu

Alexandra P.
21. 4. 2016 8:44:15
Příležitostný příjem nemůže být pravidelně opakující se příjem. To už je podnikání.
Hlášení závadného obsahu

Hana Svobodová
19. 4. 2016 14:22:32
Je příležitostný příjem dle Zákona 586/1992 § 10 odst. 1 písm. a) např. pořádání workshopu 1x až 2x do měsíce? Příjem ročně nepřesáhne Kč 30 000,-. Přitom s objednavatelem a zhotovitelem je sepsána smlouva o dílo na každou akci. Nejedná se o jednoho objednavatele, je jich více.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
HDO, spol. s r.o.
Opracování zinkoslitiny na CNC HAAS, robotech KUKA, 3D měření Wenzel.
www.hdo-gmbh.com

Computer services
Komplexní služby v oblasti IT podpory. Servery, notebooky a servis.
www.computerservices.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru