Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 37. díl


Redakce
12. 11. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Můžete si uplatnit daňový bonus na děti na rodičovské dovolené? Musíte přivýdělek do 30.000 Kč zdanit? Co dělat, když zaměstnanec nedodrží výpovědní lhůtu a nepřijde už do práce? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na daně, účetnictví a právo.


 

Daň z příjmů

Uplatňování daňového bonusu na rodičovské dovolené
Jsem matka samoživitelka, mám v péči dvě dcery, na které momentálně uplatňuji daňový bonus, jelikož jsem zaměstnaná. V prosinci nastoupím na mateřskou a následně na rodičovskou dovolenou se svým třetím dítětem, které není potomkem otce mých dvou dětí. S otcem třetího dítěte také nežiji. Mohu uplatňovat daňový bonus na rodičovské dovolené na všechny tři děti? Případně jakým způsobem?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové zvýhodnění na dítě můžete uplatňovat na všechny vaše děti, které s vámi žijí ve společné domácnosti. Podmínkou pro uplatňování daňového bonusu je, že máte příjmy podle § 6 (ze zaměstnání), § 7 (z podnikání), § 8 (z finančního majetku) nebo § 9 (z nájmu) zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. pro rok 2015 ve výši 55.200 Kč (6 × 9.200 Kč), od roku 2016 potom ve výši 59.400 Kč (6 × 9.900 Kč).
 
Uplatnění slev na dani a použití paušálního výdaje
Poplatník byl zaměstnán od 1. 1. do 31. 8. 2015 (u zaměstnavatele uplatňoval slevu na dani na děti) a pak začal podnikat. Chce použít paušální výdaj, který omezuje slevy na dani. Je možné postupovat tak, že slevu na děti uplatní za měsíce leden až srpen a za další měsíce už nemá nárok? A nemůže si uplatnit ani slevu na dani na manželku, která v roce 2015 nemá žádné příjmy?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ne, takto postupovat není možné. Testují se všechny zdanitelné příjmy za celý rok. Pro posouzení, zda můžete uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku, je dle § 35ca zákona o daních z příjmů podstatné, zda dílčí základ daně, u kterého uplatníte paušální výdaje (základ daně z podnikání) bude vyšší než 50 % celkového základu daně (tj. z podnikání a zaměstnání celkem). Pokud nikoliv, můžete uplatnit daňové zvýhodnění i slevu na manželku při splnění ostatních podmínek v plné výši. Pokud přesáhne základ daně z podnikání 50 % celkového základu daně, nemůžete daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku uplatnit vůbec.
 
Musím přivýdělek do 30.000 Kč zdanit?
Jsem vedená na úřadu práce a mám možnost si přivydělat opravami oděvů 29.000 Kč za rok 2015. Musím tyto peníze přiznat v daňovém přiznání? Nebo tento přivýdělek patří k ostatním příjmům dle § 10 a příjem se nemusí přiznávat a tím pádem ani zdaňovat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 10 zákona o daních z příjmů („ZDP“) se za ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až § 9 ZDP, považují mimo jiné příjmy z příležitostných činností. Tyto příjmy jsou od daně osvobozené, jestliže jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne za zdaňovací období 30.000 Kč. Základní podmínkou však je, že nelze mít na tuto činnost platný živnostenský list a že se musí jednat o příležitostné výdělečné činnosti, tedy jednorázové činnosti a služby, které by se neměly pravidelně opakovat.
 
Nezřídka je hranice mezi příležitostnou a soustavnou činností tenká, proto je nutné blíže posoudit, zda uvedená výdělečná činnost již nenaplňuje znaky podnikání.
 
 Příjmy z pronájmu u živnostníka
Když mám pouze příjmy z pronájmu a uplatním paušál, nemohu si uplatnit odpočet na manžela či manželku a nemohu uplatnit ani daňové zvýhodnění na děti. Pokud si neuplatním žádné výdaje, mohu uplatnit slevu na manžela/manželku a daňová zvýhodnění na děti. Platí to i v podnikání? Živnostník, např. zedník, s příjmem cca 20.000 Kč měsíčně, neuplatní žádné výdaje a tím by měl možnost uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 35ca zákona o daních z příjmů nemůže slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti uplatnit poplatník, jehož dílčí základ daně z podnikání (§ 7) nebo pronájmu (§ 9), u kterého poplatník uplatní paušální výdaje, přesáhne 50 % celkového základu daně. Pokud se poplatník rozhodne uplatnit výdaje ve skutečné výši (ať už z podnikání, nebo pronájmu), může slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě uplatnit. Výdaje se uplatňují v prokázané výši. Pokud se rozhodne poplatník uplatnit výdaje skutečné v nulové výši, je pravděpodobné, že správce daně po něm nebude chtít prokazovat, že výdaje nebyly vyšší a že zaplatil na dani více, než měl. Nicméně podmínka skutečných výdajů v prokázané výši platí stejně pro příjmy z pronájmu jako z podnikání.

Daň z přidané hodnoty

 Výše odpočtu DPH a pořizovací ceny auta v účetnictví
Podnikám ve finančních službách a provozuji obchod s prodejem koženého zboží, kde jsem plátce DPH. Zvažuji koupi osobního automobilu ve výši 320.000 Kč včetně DPH. V jaké výši bude odpočet DPH a odpočet pořizovací ceny auta v účetnictví, když mé příjmy jsou ze 70 % z finančních služeb a z 30 % z obchodu?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši je uveden v ustanovení § 76 zákona o DPH („ZDPH“). Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu.
 
Tento koeficient se vypočte jako procentní podíl, v jehož:
  • čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH,
  • jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plátcem uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně.
Do čitatele i jmenovatele se započítávají též přijaté úplaty, pokud z nich plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 21 odst. 1 ZDPH. Koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
 
Z dotazu usuzuji, že plátce bude automobil využívat k ekonomickým činnostem pro plnění s nárokem na odpočet z 30 %. Zálohový koeficient pro stávající období tedy činí 30 %. Z celkové částky 320.000 Kč včetně DPH stanovíme základ daně ve výši 264.448 Kč a daň ve výši 55.552 Kč. Uplatněný nárok na odpočet se stanoví jako 55.537 × 30 %, plátce tedy může uplatnit odpočet ve výši 16.666 Kč.
 
Po skončení běžného kalendářního roku provede plátce podle § 76 odst. 7 ZDPH vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku („vypořádací období“). Toto vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání.
 
Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období použije plátce koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období. Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.
 
Vozidlo z pohledu účetnictví patří mezi samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok. V účetnictví je tento majetek vymezen dle jeho životnosti, přičemž finanční limity si účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem. Účetní odpisy mají odpovídat skutečnému opotřebení majetku.
 
Zákon o daních z příjmů vymezuje tento majetek pro účely daňových odpisů, pokud je vozidlo používáno pouze k podnikání, pak ho lze během pěti let rovnoměrně či zrychleně odepsat až do výše vstupní ceny.
 
Vstupní cena bude ve výši 264.448 Kč + 38.886 Kč (neuplatněná DPH).

Pracovněprávní oblast

 Odstupné a evidence na úřadu práce
V říjnu mi končí pracovní poměr s tříměsíčním odstupným. Po dobu tří měsíců tedy nemám nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jak je to se zdravotním pojištěním? Budu si ho muset po tuto dobu sama platit? Mohu si přivydělat brigádně? Když si přivydělám do 4.500 Kč brutto za měsíc, zastaví se mi podpora?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnanec má v případech stanovených v zákoníku práce nárok na tzv. odstupné. Obecně nárok na odstupné, odbytné či odchodné ze zákona má zaměstnanec v případě, kdy dostane výpověď, anebo jeho pracovní poměr skončí dohodou z tzv. organizačních důvodů.
 
Po ukončení pracovního poměru může bývalý zaměstnanec:
  • ihned nastoupit do nového zaměstnání (neztrácí tím nárok na odstupné), nebo
  • zaevidovat se do tří dnů od ukončení pracovního poměru na úřadu práce – zdravotní pojištění za uchazeče o zaměstnání hradí stát, pouze v případech, kdy nevzniká nárok na odstupné ze zákoníku práce, ale například dle kolektivní smlouvy, je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazeno z vyměřovacího základu odstupného.
Výplata podpory v nezaměstnanosti se dle § 44a a § 44b zákona o zaměstnanosti posouvá v případě, pokud odstupné, odbytné či odchodné bylo ze strany zaměstnavatele řádně vyplaceno. V praxi to znamená odsunutí výplaty podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou bude odstupné, odbytné či odchodné vypláceno. Tuto dobu určuje počet násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých je odvozena výše odstupného, odchodného nebo odbytného. Kolik násobků odstupného bývalému zaměstnanci ze zákona náleží, o tolik měsíců se mu posune podpora v nezaměstnanosti.
 
Uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce může vykonávat činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nebo odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Na základě pracovněprávního vztahu si tedy lze souběžně s evidencí na úřadu práce vydělat v roce 2015 maximálně 4.600 Kč. Výplata podpory v nezaměstnanosti se po dobu trvání brigády pozastaví. Více užitečných informací naleznete na Portálu POHODA v článku Evidence na úřadu práce a nekolidující zaměstnání. (Pozn.: Jedná se o článek z roku 2014, a tudíž je v článku uvedena jiná výše minimální mzdy, ostatní informace jsou však stále aktuální.)
 
Co když zaměstnanec nedodrží výpovědní lhůtu?
Co dělat v situaci, kdy zaměstnanec nepřijde už vůbec do práce a nedodrží výpovědní lhůtu?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
V případech, kdy zaměstnanec nevykonává práci a jedná se o neomluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, lze takovéto jednání zaměstnance považovat dle zákoníku práce za porušení jeho povinností, které mu plynou z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to zvlášť hrubým způsobem. V tom případě má zaměstnavatel možnost ukončit stále trvající pracovní poměr (běží výpovědní lhůta) okamžitým zrušením pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce. Okamžité zrušení musí být předáno, případně doručeno druhé straně, aby nastaly jeho účinky. Případně je možné před samotným okamžitým zrušením učinit výzvu zaměstnanci, aby se dostavil do práce.
 
Průměrný roční přepočet počtu zaměstnanců pro účely zákona o zaměstnanosti
Naše firma zaměstnává 25 zaměstnanců včetně společníků, kteří nemají sjednanou pracovní smlouvu, ale smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti. Počítají se tito společníci do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců (kvůli přepočtu zaměstnanců na úřad práce dle § 83 zákona o zaměstnanosti)?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je podle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. Pracovní poměr je smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje za mzdu (popř. plat) pro zaměstnavatele vykonávat. Sjednání pracovního poměru se řídí zákoníkem práce, přičemž pracovní smlouva musí mít vždy písemnou formu.
 
Smlouva o výkonu funkce vyplývá ze zákona o obchodních korporacích a nejedná se tedy o pracovní poměr ve smyslu ustanovení zákoníku práce. Proto se osoby, se kterými byl výkon funkce sjednán, nezahrnují do průměrného ročního přepočtu počtu zaměstnanců pro účely § 81 zákona o zaměstnanosti. Stejně se postupuje i u ostatních prací konaných mimo pracovní poměr, jako jsou dohody o provedení práce a o pracovní činnosti.

Účetnictví

Jak správně účtovat služební byt?
Jak účtovat služební byt pro jednatele a zaměstnance (nájem, zálohy na energie)?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poskytnutím přechodného ubytování formou nepeněžitého plnění má zaměstnanec osvobozen příjem do částky 3.500 Kč za jeden kalendářní měsíc. Pokud hodnota poskytnutého přechodného ubytování přesáhne tento limit, hodnota přesahující limit je zdanitelným příjmem zaměstnance. Na straně zaměstnavatele se jedná dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 v kombinaci s ustanovením § 25 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů o daňově uznatelný výdaj v plné výši. Podmínkou však je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, stanoveno vnitřním předpisem, nebo přímo v pracovní či jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem. Dále se musí jednat o přechodné bydliště v jiné obci, než je bydliště zaměstnance a nesmí se jednat o ubytování při pracovní cestě.
 
Nájem i energie placené zaměstnavatelem jsou při splnění výše uvedených podmínek daňově uznatelnými náklady. Účtování těchto služeb je detailně popsáno na Portálu POHODA v článku Účtování o spotřebě energií.
 
Pokud zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje částečnou úhradu nájmu či energií, zaúčtuje pohledávku vůči zaměstnanci na účet 335.
 
Jak účtovat platbu do té doby, než opustí zboží ČR?
Mám internetový obchod, kde si zákazníci ze třetích zemí platí zboží dopředu (předobjednávka) a zboží posíláme přes celnici o dva až tři měsíce později. Jak účtovat platbu, kterou pošlou na účet, do té doby, než opustí zboží fakticky ČR? Dle FÚ se jedná o vývoz zboží do třetích zemí až na základě dokladu z celnice o opuštění ČR.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
O přijaté platbě lze účtovat jako o přijatých zálohách:
 
Text MD/D
Vystavení zálohové faktury neúčtuje se
Přijatá záloha 221/324
Vystavení faktury celkem 311/604
Odúčtování zálohy 324/311
 
Nákup antén na posílení služeb – patří do zboží, nebo vložit do majetku?
Jsem fyzická osoba a mám firmu zabývající se telekomunikačními službami. Nakoupili jsme antény na posílení služeb v ceně 261.000 Kč vč. DPH. Mohu tyto antény dát do zboží, nebo je musím vložit do majetku? Nákup jsme provedli na základě snížení čtvrtletní DPH.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
O zboží by se jednalo v případě, pokud by antény byly součástí zboží (zásob) podnikatele. Zboží jsou movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud s nimi účetní jednotka obchoduje. Na základě položeného dotazu se však domnívám, že by se mohlo jednat o dlouhodobý obchodní majetek, kterým jsou samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Může se však jednat i o drobný hmotný majetek, jelikož není z dotazu zřejmý počet nakoupených antén za uvedenou cenu, popřípadě se může jednat také o technické zhodnocení zařízení, na které by byly antény nainstalovány.
 
 Správný postup při vyřazení automobilu z podnikání
Můj klient, plátce daně, vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupil automobil za 39.000 Kč včetně DPH. Vložil ho do podnikání. Nyní v roce 2015 jej chce z podnikání vyřadit a používat ho jen pro svou potřebu. Jak máme postupovat, abychom dodrželi správný postup při vyřazení vozidla?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dnem vyřazení obchodního majetku z daňové evidence se rozumí den, kdy jej podnikatel naposledy uváděl v daňové evidenci. Prakticky se vyřazení provede tak, že se na inventární kartu majetku uvede datum vyřazení z obchodního majetku. V souvislosti s vyřazením automobilu z obchodního majetku nemusí podnikatel činit žádné změny v registru vozidel ani v technickém průkazu. Z hlediska daně z příjmů nebude dopad u drobného hmotného majetku vyřazeného pro osobní spotřebu fyzické osoby žádný, pokud podnikatel tento majetek dále neprodá.
 
Pokud podnikatel uplatnil při koupi automobilu nárok na odpočet DPH na vstupu, jeho vyřazení z obchodního majetku se považuje za dodání zboží za úplatu podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH. Základem daně pak v tomto případě bude podle § 36 odst. 6 písm. a) cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Cenu obdobného zboží může podnikatel zjistit například prostřednictvím bazarového ocenění svého vozidla.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

jitka
10. 6. 2016 13:20:50
mám dotaz,dcera byla přijatá do pracovního poměru z ÚP smlouvu má do 31.7.2016. Jelikož si našla jinou práci bez dojíždění i s větším příjmem.Chci se zeptat zda může podat výpověd dohodou.Předem děkuji za vstřícnost.J.Ž.
Hlášení závadného obsahu

zdendula741
28. 1. 2016 14:42:34
Dobry den.Mám dotaz.V lednu 2015 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou a nyní jsem na RD.Z prvního manzelství mam 2 nezletilé děti a ted jedno s přítelem.Nejsme manželé.Muj dotaz zní:Mám nárok na vracení daní za ty dvě děti?Jestli ano,jak a kde to má řešit?Děkuji za odpověd Zdena
Hlášení závadného obsahu

Jan Toman
23. 11. 2015 23:32:11
Dobrý večer, jak probíhá přestávka na jídlo a oddech u řidičů kamionů, kteří jezdí ve dvojici a při střídání řidičů u volantu dochází jen k přehození karet řidičů v tachografu a jede se dál. Dále mám dotaz, když řidič který zrovna v tu dobu neřídí, má tkz. pohotovost. Ale musí také sedět v té malé kabině a jediný rozdíl je v tom, že nedrží volant. Tak tato doba se počítá do pracovní doby, nebo ne? Děkuji Toman
Hlášení závadného obsahu

kyselova
13. 11. 2015 7:11:46
Jsme příspěvková organizace,ale máme i ekonomickou činnost.Od 1.1.2015 jsme plátci DPH.Kam na konci roku zúčtuji zůstatky účtu 343 kde zachycuji DPH.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
AITOM
Fullservisová agentura pro vaši online prezentaci.
www.aitom.cz

i-servis.cz
Tvorba, optimalizace a provoz webů, redakční systémy a e-shopy.
www.i-servis.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru