Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 23. díl


Redakce
15. 1. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jak účtovat o prodloužené záruce? Máte nárok na slevu na poplatníka či daňové zvýhodnění na dítě, když jste byli vedeni na úřadu práce? V jakých případech máte zpětný nárok na odpočet DPH? Poradí vám naši odborníci na daně a účetnictví.


 

Účetnictví

Jak účtovat o prodloužené záruce?
Jak účtovat o prodloužené záruce o tři roky na zakoupený notebook? PC notebooku 16.000 Kč. Cena prodloužené záruky 2.000 Kč. Je nutné náklad na prodlouženou záruku časově rozlišit?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V daném případě se jedná o náklad související s pořízením tohoto majetku, tedy o jednorázový daňový náklad, stejně jako pořízený notebook.
 
Eura v pokladně
Jsme soukromá škola. Máme pár EUR na pokladně a chtěli bychom se tohoto účtu zbavit, protože v cizí měně nenakupujeme. Chceme tyto peníze dát zaměstnanci, aby nakoupil nějaké zboží v zahraničí. Jak se pak bude účtovat výdajový pokladní doklad? A v případě, že nákup překročí částku, kterou mu poskytneme, co poté? Lze mu zbytek proplatit v korunách?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Navrhovala bych částku EUR účtovat jako zálohu zaměstnanci a poté, co přinese doklad, provést vyúčtování poskytnuté zálohy. Níže uvádím účtování na příkladu (pro zjednodušení neuvažuji kurzové rozdíly a DPH):
  • výdajový pokladní doklad EUR pokladna: záloha zaměstnanci 10 EUR, kurz 28 Kč/EUR, tj. 280 Kč na 335/211

  • interní doklad: nákup zboží v zahraničí – vyúčtování zálohy 50 EUR, kurz 28 Kč/EUR, tj. 1 400 Kč na 504 (resp. 131)/335

  • výdajový pokladní doklad CZK pokladna: doplatek rozdílu vyúčtování zaměstnanci 1 120 Kč (1 400 - 280) na 335/211
 
V praxi bude třeba ještě provést vyúčtování případného kurzového rozdílu na účtu 335.

Daň z přidané hodnoty

Režim přenesení daňové povinnosti
Firma (plátce DPH) dodala a instalovala závoru a turniket druhé firmě (také plátce DPH). Jedná se o přenesení daňové povinnosti?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V uvedeném případě půjde, podle mého názoru, zcela určitě o stavební nebo montážní práce spadající do kódu 43 klasifikace produkce CZ-CPA. Zákon o DPH v § 92e odst. 2 stanoví, že pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti, a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely DPH výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.
 
Tedy lze stručně uvést, pokud poskytovatel zdanitelného plnění použije v případě nejasností režim přenesení daňové povinnosti a příjemce tento režim akceptuje, je vše v pořádku a neměl by být ze strany správce daně zpochybňován.
 
Stanu se automaticky povinným plátcem DPH?
Rád bych si založil e-shop. Hlavní příjem zboží bych měl z Číny, USA a poté z jiných zemí EU. Tím, že z těchto zemí budu nakupovat zboží na sklad a následně ho prodávat v ČR, se stávám automaticky povinným plátcem DPH? Zatím by se jednalo o menší nákupy a prodeje. Nepřesáhl bych 750.000 Kč obrat za 12 měsíců. Někteří dodavatelé jsou plátci DPH u nich v zemi a někteří nejsou.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Nejprve vyřešme otázku, odkdy byste se stal povinným plátcem DPH. V případě, že Vaše prodeje v tuzemsku (obrat podle ustanovení § 4a zákona o DPH, dále jen „ZDPH“) překročí limit podle § 6 ZDPH, tedy za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhnou obrat 1.000.000 Kč (s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně), pak jste povinen do 15 dnů po skončení měsíce, v němž došlo k překročení obratu, podat přihlášku k registraci k DPH.
 
Když se vrátíme do situace, že se nestanete povinně plátcem z důvodu dosažení registračního obratu, pak se podívejme na možnou povinnost platit DPH z titulu nákupu zboží jednak z třetích zemí a jednak z Evropské unie. Pokud byste nakupoval zboží jen z Číny, USA, případně jiných zemí mimo EU, neplatí zde žádný limit pro identifikaci k DPH – tedy pro povinnost stát se identifikovanou osobou. DPH vyměří a vybere celní úřad v rámci celního řízení.
 
Pro nákupy ze zemí EU ovšem platí jiná pravidla. V případě, kdy osoba povinná k dani (podnikatel), která není plátcem DPH, pořizuje zboží z jiného členského státu EU, může se stát tzv. identifikovanou osobou podle § 6g a následujících ZDPH.
 
Pominu-li ve Vašem konkrétním případě další skutečnosti, které rovněž vedou k povinnosti stát se identifikovanou osobou a které se týkají služeb, případně dodání zboží s montáží či instalací, pak Vy byste se stal identifikovanou osobou v případě, kdy celková hodnota Vámi pořízeného zboží z jiných členských zemí EU bez daně překročí v příslušném či bezprostředně předcházejícím kalendářním roce hodnotu 326.000 Kč. Předpokládám, že se ve Vašem e-shopu nebude jednat o zboží podléhající spotřební dani, u toho vzniká povinnost přiznat DPH bez ohledu na částku.
 
Ostatní podrobnosti týkající se identifikované osoby je možno najít v článcích na Portálu POHODA, například Identifikovaná osoba podle zákona o DPH.
 
Bude poplatek za tábor podléhat zdanění?
Městem zřízená příspěvková organizace Technické služby, pod které spadá i kultura, provoz autokempu atd., uspořádala letní příměstský tábor pro děti z okolí za úplatu v autokempu. Je poplatek za tábor zdanitelné plnění podle § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH, nebo je třeba plnění zdanit, protože se toto ustanovení týká jen organizací, jako jsou ZŠ, MŠ nebo VŠ, které jsou zároveň příspěvkovými organizacemi?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jde o výchovu a vzdělávání, které jsou osvobozeny od DPH podle ustanovení § 57 zákona o DPH, pak mezi tyto činnosti se mimo jiné zahrnují i výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže. Je zřejmé, že uspořádání letního příměstského tábora pro děti je z pohledu výše uvedeného paragrafu jasně volnočasovou aktivitou poskytovanou dětem. Z hlediska právní formy subjektů, které tuto službu poskytují, bych také problém neviděl. Technické služby jsou příspěvkovou organizací.
 
Důležité je, že vedle ustanovení zákona o DPH je v tomto případě potřeba se zabývat také evropským právem, konkrétně Směrnicí Rady EU č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. Tato směrnice k problematice volnočasových aktivit v článku 132 písm. i) uvádí, že daná služba je vázána též na okruh subjektů, které tyto služby poskytují, a to veřejnoprávní subjekty a další subjekty, které konkrétní jednotlivé členské státy uznávají za subjekty sociální povahy. Konkrétní stát je v podstatě v tomto svém rozhodování vázán pouze rozhodnutími Evropského soudního dvora.
 
Evropská unie tedy rozšiřuje okruh subjektů, které mohou poskytovat výchovu a vzdělávání i na jiné subjekty, než vymezuje zákon o DPH, nicméně jednotným prvkem v obou zákonných úpravách je podle mého názoru to, že se musí jednat o subjekty sociální povahy, resp. subjekty, jejichž hlavní činností (nebo jednou z hlavních činností) je v tomto případě provozování aktivit spojených s dětmi a mládeží. Z dotazu bohužel nevyplývá, zda Technické služby tuto definici naplňují, ale pravděpodobně nikoli. V tomto případě by tedy poplatek za tábor měl zřejmě podléhat zdanění DPH.
 
Zpětný nárok na odpočet DPH
Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci. Od 1/2015 se stávám plátcem DPH. Podle § 79 zákona o DPH mám nárok na odpočet. Mám nárok na odpočet u drobného hmotného majetku (tiskárna, počítač, pokladna) daný přímo do spotřeby (neodepisovaný), software (50.000 Kč) v daňové evidenci neodepisovaný – úprava z hlediska daně z příjmů, odpočet u zásob je zdanitelným příjmem. Úpravu provedu až v roce 2015, kdy se stávám plátcem DPH, i když pořízení bylo v roce 2014? A ještě jeden dotaz. Při prodeji zboží, které mi zákazník platí platební kartou, navyšuji částku platby o transakční poplatek, který si banka odečte z připsané částky. Je u tohoto transakčního poplatku DPH?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Zákon o DPH v § 79 odst. 1 stanoví, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku.
 
Obchodním majetkem pro účely zákona o DPH se rozumí souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. Uvedených 12 měsíců může pochopitelně zasahovat do dvou kalendářních roků.
 
Pokud jde o uvedený transakční poplatek, základ daně podle § 36 zákona o DPH zahrnuje také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění.
 
Identifikovaná osoba
Pokud český podnikatel, neplátce DPH, poskytne službu v Rakousku (roznášení letáků) rakouské firmě, plátci DPH, stane se identifikovanou osobou?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ano, stane. Roznášení letáků je služba podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Takže při jejím poskytnutí osobě povinné k dani (může jít o plátce i neplátce DPH) z jiného členského státu se stává poskytovatel služby osobou identifikovanou k dani dle § 6i, a to ke dni poskytnutí služby.

Daň z příjmů

Kdy musí právnická osoba odvést daň?
Společnost s ručením omezeným v 12/2014 sepsala kupní smlouvu na prodej nemovitosti. V 12/2014 byla smlouva s návrhem na zapsání vkladu do katastru nemovitostí vložena na katastr. Katastr smlouvu – vklad zapíše nejdříve za 20 dní, tedy 01/2015. Kdy je povinna právnická osoba odvést daň z příjmů PO, když kupní smlouva je sepsána v 12/2014, právní účinky vkladu nastanou 12/2014, vklad práva je zapsán 01/2015 a listina o doručení zapsání vkladu 01/2015? Nemovitost je osvobozena od DPH.
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Nabytí vlastnického práva u nemovité věci nastává zápisem do katastru nemovitostí, a to ke dni, kdy nastávají právní účinky vkladu, nikoliv ke dni, kdy byl zápis uskutečněn. Vlastnictví vzniká ke dni, kdy návrh na zápis došel katastrálnímu úřadu, a tedy vůbec nezávisí na datu, kdy došlo k zápisu do katastru nemovitostí.
 
Mám nárok na slevu na poplatníka, když jsem pracoval jen tři měsíce?
V loňském roce jsem pracoval jen tři měsíce. Po zbytek roku jsem byl v evidenci úřadu práce. Podporu jsem pobíral pět měsíců. Zjistil jsem, že mám nárok na slevu na poplatníka 24.840 Kč. To mi vyplatí v ročním zúčtování daně 24.840 – 3 * 2.070 = 18.630 Kč? I když jsem pracoval jen ty tři měsíce?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud jste byl poslední tři měsíce zaměstnán a příjmy od Vašeho současného zaměstnavatele jsou Vašimi jedinými příjmy, můžete požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. A to formou podpisu prohlášení poplatníka do 16. 2. 2015. V rámci ročního zúčtování Vám zaměstnavatel uplatní celou roční výši slevy na poplatníka ve výši 24.840 Kč. Sleva na poplatníka se nekrátí podle počtu měsíců, ve kterých byly zdanitelné příjmy. Vždy se uplatňuje v celé roční výši. Pokud jste tedy zaplatil v zaměstnání nějaké zálohy na dani z příjmů, je pravděpodobné, že Vám vznikne přeplatek.
 
Neoprávněné uplatňování zvýhodnění na děti
Manžel měl slevy uplatňované u svého zaměstnavatele, ale odešel od nás a nežije ve společné domácnosti. Chtěla jsem si zvýhodnění na děti převést na sebe, ale jeho zaměstnavatel mi řekl, že s tím musí souhlasit manžel, že nebude uplatňovat slevu na daních, jenomže on to neudělá. Co mám v této situaci dělat?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud manžel nežije ve společné domácnosti s vyživovaným dítětem, nemůže na něj uplatňovat daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1. Doporučuji tedy zaměstnavatele Vašeho manžela upozornit na skutečnost, že manžel nežije s dětmi ve společné domácnosti a že si daňové zvýhodnění uplatňuje neoprávněně. Pokud by i tak zaměstnavatel Vašeho manžela odmítl přestat uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě a vydat Vám potvrzení o neuplatňování, doporučuji situaci řešit přes správce daně, tj. příslušný finanční úřad.

Jiná situace by byla, pokud by manžel žil s dětmi ve společné domácnosti. Pak by samozřejmě měl nárok daňové zvýhodnění uplatňovat a bylo by nezbytné, abyste se domluvili mezi sebou.
 
Mám nárok na zvýhodnění na děti, když jsem byla vloni vedena na úřadu práce?
Jsem samoživitelka, mám dvě malé děti. Od ledna 2014 jsem vedena na úřadu práce. Zajímalo by mě, jestli mám nárok na daňové zvýhodnění na děti a jaký je postup.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě je třeba mít zdanitelné příjmy. Daňové zvýhodnění na dítě má formu slevy na dani, to znamená, že je třeba mít zdanitelné příjmy, ze kterých Vám vznikne povinnost platit daň. Tuto daň si pak můžete snížit daňovým zvýhodněním na dítě. A to buď ve vlastním daňovém přiznání, nebo podpisem prohlášení poplatníka a doložením nezbytných dokladů u Vašeho zaměstnavatele (viz článek Daňové zvýhodnění na dítě). Příjmy z úřadu práce jsou od daně z příjmů osvobozeny, takže z nich žádnou daň neplatíte a nelze na ně tedy uplatňovat ani daňové zvýhodnění na dítě.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Daniela
28. 1. 2015 11:05:22
Kurzové rozdíly
Hlášení závadného obsahu

Petra
27. 1. 2015 14:15:18
Dobrý den, od 1.9.2014 uplatňuji slevu na dani a daňový bonus na vyživované děti, které jsou na základě soudního rozhodnutí v mé péči, neboť se s manželem rozvádíme. Od 1.8.2014 s námi manžel nežije ve společné domácnosti, ale adresu trvalého bydliště si ještě nezměnil. Nyní po mě naše mzdová účetní chce potvrzení od manžela, že on neuplatňuje tuto slevu na děti, přestože jsem jí toto dala již v září 2014. Je toto potvrzení vůbec potřeba, když s námi manžel nežije a mám od soudu rozhodnutí, že děti jsou v době do a po rozvodu v mé péči a on na ně platí výživné? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Lea
20. 1. 2015 14:42:09
Jarka:
Pokud je situace taková: leden až únor - úřad práce, březen až prosinec - jedno zaměstnání (a žádné jiné příjmy), tak si nemusí manžel podávat přiznání sám. Zaměstnavatel mu provede roční zúčtování a slevu na poplatníka za leden a únor mu tam uplatní.
Hlášení závadného obsahu

Jarka
20. 1. 2015 11:14:23
Dobrý den, chtěla jsem se informovat, zda si manžel může nechat u svého zaměstnavatele požádát o provedení ročního zúčtování daně a to formou podpisu prohlášení poplatníka do 16.02. a to ikdyž si bude dělat daňové přiznání sám?Jedná se o to, že začátkem roku byl hlášený na úřadu práce dva měsíce, tak aby uplatnil slevu na poplatníka za tuto dobu. Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Katka
16. 1. 2015 8:37:58
dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda má přítel nárok na daňový bonus na dítě, když mají s bývalou přítelkyní střídavou péči??? děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DOPL s.r.o.
Dřevostavby, nízkoenergetické domy
www.dopl.cz

PALABA a.s.
Společnost vlastnící a spravující areál Komerční zóny Slaný
www.palaba.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru