Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 21. díl


Bc. Michaela Sobotková
27. 11. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Může podnikatel sám sobě vést účetnictví a vyplácet si za to odměnu? Musí OSVČ komunikovat s FÚ elektronicky? Je nutné vklad do ostatních kapitálových fondů notářsky ověřit? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na daně, účetnictví a právo.


 

Daň z příjmů

Podnikatel chce sám sobě vést účetnictví
Jakým způsobem smluvně ošetřit, když si podnikatel (s.r.o.) sám sobě povede účetnictví a bude si za vedení účetnictví vyplácet odměnu? Jak se bude na tento příjem pohlížet z hlediska daně z příjmů?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Vedení účetnictví je vázaná živnost. Pokud tedy jednatel/společník s.r.o. nemá příslušné živnostenské oprávnění, nemůže vést účetnictví jako OSVČ, a to ani vlastnímu s.r.o. V úvahu tak připadá pouze pracovněprávní vztah s vlastním s.r.o. A to buď klasický pracovní poměr na pozici účetního, nebo dohoda o provedení práce (DPP) na vedení účetnictví. „Eseróčko“ bude vystupovat jako zaměstnavatel, jednatel/společník jako zaměstnanec. Dále se postupuje jako u kteréhokoliv jiného pracovního poměru.
 
Vzhledem k tomu, že půjde o spojené osoby, doporučuji, aby sjednaná mzda/odměna u DPP byla přiměřená, tj. aby nebyla nepřiměřeně vysoká. V případě DPP je třeba pamatovat, že limit 300 hodin v roce se týká všech DPP, které má daný zaměstnanec u daného zaměstnavatele. Do 10 000 Kč měsíčně bude odměna z DPP osvobozena od sociálního a zdravotního pojištění. Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka a bude uplatňovat slevu na poplatníka (prohlášení nesmí mít současně podepsané jinde nebo uplatňovat slevu na jinou mzdu či odměnu u dané společnosti), vyjde daň nula (z DPP do 10 000 Kč hrubého). Pokud nepodepíše prohlášení, bude mu společnost srážet a odvádět srážkovou daň 15 %. Pro společnost bude tato mzda daňový náklad. Problém s daňovým nákladem by mohl vzniknout pouze v případě, pokud by mzda za vedení účetnictví byla nepřiměřeně vysoká.
 
Zpracování daňového přiznání po úmrtí OSVČ
Při zpracování daňového přiznání po úmrtí OSVČ, pokud nikdo v živnosti nechce pokračovat – zvýší se základ daně o pohledávky a sníží se o závazky podle § 23 zákona o daních z příjmů?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V případě úmrtí podnikatele fyzické osoby (zůstavitele) z hlediska daně z příjmů jeho podnikání končí. A to bez ohledu na to, zda bude nebo nebude v jeho živnosti pokračovat dědic či jiná osoba podle § 13 zákona o živnostenském podnikání (osoba spravující pozůstalost). Dle ustanovení § 239a daňového řádu se pro účely správy daní hledí na právní skutečnosti tak, jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
 
Podle § 239b daňového řádu je osoba spravující pozůstalost povinna plnit daňovou povinnost zůstavitele. Přitom je povinna podávat za zůstavitele v podstatě několik daňových přiznání. První daňové přiznání je povinna podat do tří měsíců ode dne úmrtí zůstavitele, přičemž se jedná o daňové přiznání za zdaňovací období, resp. jeho část, která uplynula přede dnem smrti zůstavitele. Pokud by ale podnikatel zemřel ještě před podáním řádného daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, pak je dědic povinen podat v této lhůtě také daňové přiznání za toto období. V těchto daňových přiznáních (tedy za období ještě před úmrtím podnikatele) je možno uplatnit příslušné slevy na dani, nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně a daňové zvýhodnění.
 
Pokud není řízení o pozůstalosti ukončeno do konce roku, v němž došlo k úmrtí zůstavitele, je osoba spravující pozůstalost povinna podat další daňové přiznání, a to za období ode dne úmrtí zůstavitele do konce roku (zdaňovacího období). Poslední daňové přiznání pak podává do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V těchto daňových přiznáních (tedy týkajících se daňové povinnosti vzniklé ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti) již není možno podle § 38ga zákona o daních z příjmů („ZDP“) uplatnit nezdanitelnou část základu daně, položku odčitatelnou od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění.
 
V posledním daňovém přiznání (při skončení řízení o pozůstalosti) je nutno provést úpravu základu daně podle ustanovení § 23 odst. 8 ZDP. V tomto případě se postup úpravy základu daně odvíjí podle skutečnosti, zda zůstavitel vedl účetnictví, daňovou evidenci, nebo uplatňoval výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 ZDP.
 
Sleva na dítě za rok 2013 a 2014
Dítě má víc než 18 let, po ukončení střední školy 6/2013 bezprostředně nastoupilo na jednoletý kurz uznaný MŠMT (školní rok 2013/2014) a teď od 9/2014 nastoupilo na státní vysokou školu. Je možná sleva na dítě za rok 2013 a 2014?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové zvýhodnění na dítě, které studuje vysokou školu v České republice, lze uplatnit, a to až do věku 26 let věku dítěte. V prezenční i distanční formě studia. Dobu studia v jednoletém kurzu lze uznat pouze v případě, že šlo o jednoletý kurz cizích jazyků s denní výukou podle příslušných právních předpisů, tj. postavené na roveň studia na SŠ. Toto doporučuji ověřit přímo u příslušné vzdělávací instituce.
 
Mám nárok na slevu na postiženou dceru?
Jsem v zaměstnaneckém poměru, mám postiženou dceru (držitelka ZTP/P). Na konci roku 2013 dovršila věk 18 let a současně pobírá invalidní důchod ve 3. stupni. Dcera v současné době chodí do školy a účetní zaměstnavatele mi stále za letošní rok i část loňského roku provádí odpočty na dceru. Chci se zeptat, zda postupuje správně? Mám nárok na odpočet na dítě, či nikoliv? Pokud ne, jak mám nejlépe postupovat? Roční daňové vyúčtování si podávám každý rok sám na základě dodaných dokladů od účetní.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ustanovení § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů říká, že daňové zvýhodnění na zletilé dítě lze uplatnit až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud dítě dosáhlo zletilosti (18 let) a zároveň pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, není možné na něj uplatňovat daňové zvýhodnění. Doporučuji oznámit zaměstnavateli, že již neuplatňujete daňové zvýhodnění na dítě.

Podnikání

Musí OSVČ komunikovat s finančním úřadem elektronicky?
Od 1. 1. 2015 budou „eseróčka“ povinně posílat všechny formuláře na finanční úřad elektronicky, jinak hrozí pokuta 2.000 Kč. Musí OSVČ, která vede účetnictví, má datovou schránku a nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, také s úřadem komunikovat elektronicky?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Dne 1. 1. 2015 nabývá účinnosti novelizace daňového řádu. Podle aktualizovaného ustanovení § 72 tohoto zákona, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen pouze formou datové zprávy učinit následující podání:
  • přihlášku k registraci,
  • oznámení o změně registračních údajů,
  • řádné daňové tvrzení,
  • dodatečné daňové tvrzení.
Tato datová zpráva musí být ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a odeslána způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.
 
To znamená, že tato povinnost se týká i všech OSVČ, které mají zřízenu datovou schránku nebo má datovou schránku zřízenu jejich zástupce.
 
Uplatnění výdajů procentem
Je pravda, že v případě zaměstnávání zaměstnanců musím vést daňovou evidenci včetně mzdové evidence, ale nemohu uplatnit výdaje procentem pro DPFO?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zaměstnavatel (jakýkoliv) má povinnost vést mzdovou evidenci v rozsahu stanoveném zákoníkem práce a dalšími předpisy. Ale zaměstnávání zaměstnanců nebrání u fyzické osoby uplatňování paušálních výdajů v daňovém přiznání. Pouze se pak některým OSVČ nemusí vyplatit paušální výdaje, protože nemohou uplatnit výdaje na mzdy. Pokud chce zaměstnavatel (fyzická osoba) uplatňovat daňové výdaje na mzdy zaměstnanců, musí vést daňovou evidenci.

Občanské a obchodní právo

Uznání závazku v roce 2014
Do roku 2013 platilo uznání závazku podle § 323 obchodního zákoníku. Chtěla jsem se zeptat, jak je to v roce 2014?
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Ustanovení § 323 obchodního zákoníku může v zásadě odpovídat po 1. 1. 2014 ustanovení § 2053 nového občanského zákoníku, máte-li na mysli včas a řádně nesplněný závazek, tedy dluh. Obdobné účinky, tedy uznání dluhu, může mít i dlužní úpis dle § 1952 zmíněného zákona.
 
Notářské ověření vkladu do ostatních kapitálových fondů
Dívala jsem se do zákona a dříve podle obchodního zákoníku musel být vklad do ostatních kapitálových fondů notářsky ověřen (resp. rozhodnutí valné hromady), ale nyní v novém zákoně o obchodních korporacích se o zvýšení vlastního kapitálu vůbec nemluví. Takže by vklad vůbec nemusel být notářsky ověřen a mělo by k tomu stačit jen rozhodnutí z valné hromady. Je tomu tak?
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Máte pravdu, dle úpravy v obchodním zákoníku byl tento proces spojen s určitými obtížemi, především s velkou nákladností celého procesu, kdy pro souhlas valné hromady se vkladem do ostatních kapitálových fondů byla zákonem stanovena povinnost vyhotovit notářský zápis, za jehož pořízení byl stanoven procentuální poplatek z výše příplatku. Dle nové právní úpravy, tedy dle zákona o obchodních korporacích („ZOK“), může společník poskytnout dobrovolný příplatek společnosti s podmínkou pouze souhlasu jednatele společnosti.
 
Tento souhlas může přitom být udělen pouze tak, že jednatel se společníkem uzavře smlouvu o příplatku. Tento dobrovolný příplatek (na rozdíl od povinného) může být poskytnut jako peněžitý i jako nepeněžitý. Nepeněžitý však musí být oceněn znalcem, přičemž znalec nemusí být ustanoven soudem, výběr znalce provede jednatel společnosti. Obecně úpravu příplatků u společnosti s ručením omezeným nalezneme v ustanoveních § 162 až § 166 ZOK.

Pracovněprávní oblast

Sociální pojištění a čerpání neplaceného volna
Jak je to s placením zaměstnavatele sociálního pojištění při čerpání neplaceného volna v trvání 35 dnů bez přerušení pracovní smlouvy?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Nejdříve bych uvedl, že čerpání neplaceného volna není nijak upraveno zákoníkem práce. Nejsou stanoveny ani důvody pro poskytnutí neplaceného volna, ani omezena délka poskytnutého volna. Pokud jde o placení sociálního pojištění a daně z příjmů, tak tyto se při poskytnutí neplaceného volna neplatí.
 
Jediné, co se po dobu neplaceného volna platí, je zdravotní pojištění. Výpočet vyměřovacího základu pro platbu zdravotního pojištění je uveden v ustanovení § 3 odst. 5 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a to včetně výjimek, kdy se zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna neplatí.
 
Pokud jde o způsob placení pojistného za dny neplaceného volna, tento je upraven ustanovením § 9 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Účetnictví

Zaúčtování pořízení majetku v daňové evidenci
Jak mám zaúčtovat pořízení majetku v daňové evidenci, aby se mi zobrazil na ř. 47 v přiznání k DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V daňové evidenci se o pořízení dlouhodobého majetku účtuje jako o výdaji nesnižujícím základ daně – nedaňový výdaj. V programu POHODA se použije předkontace bVNm – Nákup dlouhodobého majetku a členění DPH PDmaj – Pořízení majetku v tuzemsku.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Patrik A.
15. 2. 2015 7:47:33
Dobrý den, před dvěma lety jsem zakoupil OA, který je uložen od r. 2002 v depozitu (v té době na době bez nutnosti prodlužovat) a je odhlášen v dědictví na minulého majitele (tudíž nemusím platit EKO daň). OA podstupuje renovaci vyžadující min 2 roky práce. Mění se něco ohledně dohlášení, EKO daně, doby uložení v depozitu se změnami 1.1.2015 a ke dni 30.6.2015 (jak se uvádí v tomto článku http://www.novinky.cz/finance/361689-tisicum-ridicu-hrozi-ztrata-pojisteni-auta.html ) Děkuji moc za pomoc. Patrik Andrle
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
HLEDÁTE DAŇOVÉHO PORADCE?
Vše od běžných konzultací až po převzetí celé účetní a daňové agendy.
www.filipmacoun.cz

DRIP kalendáře.diáře
velkoochod kalendářů, diářů, plánovacích záznamníků, notesů. Brusivo.
www.drip.cz

Kurzovní lístek

25,68 Kč
-0,035 Kč
22,65 Kč
-0,125 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.02.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru