Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 15. díl


Bc. Michaela Sobotková
3. 7. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Pohlíží se na jednatele z hlediska odvodů na sociální a zdravotní pojištění stejně jako na zaměstnance? Může finanční úřad prominout či zmírnit předepsané penále? Lze u cizince uplatnit slevu na poplatníka? Na vaše dotazy odpovídají naši odborníci.


 

Daň z přidané hodnoty

Správné zaúčtování daňového dokladu za nájemné
Dne 20. 6. 2014 jsem obdržela daňový doklad za nájemné na III.Q.2014. Uplatním si DPH na vstupu za období 6/2014, protože jsem obdržela daňový doklad. Náklad bude zaúčtován v účetním období 7/2014. Je tento postup správný?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ano, Váš postup je správný. Nárok na odpočet máte v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň (§ 72 odst. 3 zákona o DPH) a zároveň máte daňový doklad (§ 73 odst. 1), tj. 20. 6. 2014. Účetní záznam se provádí do období, se kterým věcně a časově souvisí, tj. do 3.Q. Kromě toho je možné využít pro účtování účet náklady příštích období – zvlášť, pokud půjde o významnou částku. Zaúčtování do správného měsíce je důležité, pokud účetní jednotka sestavuje měsíční závěrky. Pokud ne, stačí, když je účetní záznam ve správném roce.


Nezveřejněný účet
Co se stane, když jako plátce DPH nemám zveřejněný účet na FÚ? Může se stát, že nedostanu zaplaceno za práce? I při režimu přenesení daňové povinnosti?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zda máte zveřejněný účet, je dobré si zkontrolovat v registru plátců. Pokud odběratel zaplatí na nezveřejněný účet, stává se ručitelem za odvod daně, a to pokud úplata za plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona o omezení plateb v hotovosti, tj. 700.000 Kč (§ 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Nezveřejnění účtu v registru plátců tedy může být u odběratele důvodem pro odmítnutí platby na nezveřejněný účet.
 
Snížená sazba DPH u opravy čerpadla
Firma dodala a namontovala k rodinnému domu bazén, kde fakturovala se sníženou sazbou DPH, dle § 48a zákona o DPH. Po roce opravovala čerpadlo z bazénu, včetně demontáže, přepravy a následné montáže. Může i zde při fakturaci použít sníženou sazbu DPH?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákona o DPH se v případě stavebních prací spojených s opravou dokončené stavby rodinného domu, včetně jeho příslušenství, uplatní snížená sazba daně. Příslušenstvím rodinného domu jsou také stavby plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a ostatní stavby, včetně bazénů. Takže při opravě čerpadla jako součásti bazénu se uplatní snížená sazba DPH.
 
Kdy můžeme uplatnit odpočet DPH?
Dne 29. 5. 2014 jsme koupili osobní automobil a k tomuto dni máme vystavenou fakturu – daňový doklad. V technickém průkazu jsme zapsáni jako majitelé až 9. 6. 2014. Kterým dnem můžeme uplatnit odpočet DPH? Bylo nám řečeno, že až dnem zápisu do technického průkazu, ale dříve jsme si nárokovali dnem vystavení faktury.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Jak v dotazu uvádíte, automobil jste zakoupili dne 29. 5. 2014. Předpokládám, že jste automobil pořídili v tuzemsku. V takovém případě v souladu se ustanovením § 21 zákona o DPH je dnem uskutečnění zdanitelného plnění buď den dodání automobilu podle § 13 odst. 1 zákona o DPH (pokud byl automobil dodán na základě kupní smlouvy s místem plnění v tuzemsku), nebo den fyzického převzetí automobilu v ostatních případech (mimo kupní smlouvu). Vzhledem k tomu, že jste k výše uvedenému dni rovněž měli k dispozici daňový doklad, je pro uplatnění nároku na odpočet podstatný den uskutečnění zdanitelného plnění, tedy 29. 5. 2014, nikoli den vystavení technického průkazu. Údaj v technickém průkazu měl své opodstatnění jen do platnosti novely zákona o DPH č. 87/2009 Sb., tedy do 1. 4. 2009, kdy se podle kategorie vozidla zapsané v technickém průkazu odvozovala možnost uplatnění či neuplatnění odpočtu DPH.
 
Musím platit DPH při dovozu šumivého vína?
Vzniká mi povinnost platit DPH při dovozu šumivého vína z Francie (objem 108 litrů)? Ke spotřební dani přihlášen jsem.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o DPH je předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani. Předpokládám, že osobou povinnou k dani jste. Předmětem daně sice není podle § 2a zákona o DPH pořízení zboží z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326.000 Kč, nicméně tento limit se netýká zboží podléhajícího spotřební dani.
 
Takže ve Vašem případě se stáváte identifikovanou osobou podle ustanovení § 6g zákona o DPH, a to ode dne prvního pořízení tohoto zboží.
 
Daň při opravě fasády
Na bytovém domě se prováděla oprava fasády. Firma vyúčtovala opravu s daní 15%, protože podlahová plocha bytů je větší než podlahová plocha komerčních prostor. Po nějakém čase jsme se dozvěděli, že by měla být daň účtována 21%, polovina s 15 % a další s 21 %. Která daň je správná?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Důležité je, jestli tento bytový dům odpovídá definici bytového domu podle ustanovení § 48 zákona o DPH. Tedy jedná se o stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Pokud ano, pak při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených v souvislosti s opravou dokončené stavby bytového domu se uplatní snížená sazba daně, tedy 15%.
 
Mám nárok na vrácení DPH?
Jsem podnikatel, neplátce DPH. Nakoupil jsem software za cca 500.000 Kč s DPH od firem v ČR. Část nakoupeného software jsem prodal do Anglie za cca 300.000 Kč, ale za akcie firmy, které jsem SW prodal. Zbylý SW si nechávám ve firmě k práci. Mám nárok na vrácení DPH za SW, který jsem prodal do Anglie? DPH je za prodej do Anglie asi 63.000 Kč.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud jste neplátce DPH, nemáte nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění. Nárok na odpočet daně z přijatých plnění nemají ani identifikované osoby. Ve Vašem případě půjde pravděpodobně o uplatňování § 6i zákona o DPH – poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě. Nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění má pouze plátce daně (viz § 72 odst. 1 zákona o DPH).

Podnikání

Reklamace notebooku využívaného k podnikání
Před rokem jsem zakoupil notebook a jeho nákup uplatnil v podnikání. Tím na počítač můžu uplatňovat pouze roční záruku „na IČ“, která je uvedena v předávacím protokolu. Od začátku jsou s notebookem problémy, u kterých jsem již třikrát uplatnil stejnou záruční reklamaci. Nyní je počítač ve čtvrté reklamaci a po telefonickém potvrzení o příjmu do opravy čekám na vyřízení bez jakékoliv zprávy již přes měsíc. Již při třetí uznané reklamaci mi dodavatel oznámil, že pro podnikání při třetí stejné reklamaci neplatí právo na odstoupení od kupní smlouvy. Také jsem četl, že v obchodním zákoníku není uvedena ani doba na vyřízení reklamace (v občanském je max. 30 dní). Můžete mi tedy tyto informace potvrdit, případně poradit, jak řešit stále se opakující závadu?
 
Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Ano, máte pravdu, pokud koupíte počítač tzv. na IČ, jedná se o koupi dle obchodního zákoníku (ObchZ). Poměrně často si lidé kupují zboží tzv. na firmu, tj. na účtence živnostník uvede své IČ. V takovém případě se však nákup i případná reklamace řídí podmínkami obchodního zákoníku, nikoliv občanského. Pokud podnikatel kupuje zboží pro svou živnost, nemá automaticky nárok na dvouletou záruční lhůtu. Délku záruky si musí sjednat v kupní smlouvě, ve Vašem případě to byl 1 rok.
 
Předpokládáme-li, že jste notebook zakoupil před rokem, tedy ještě v roce 2013 (pozn. od 1. 1. 2014 již ObchZ není účinný), bude se právní režim řídit právě podle úpravy obsažené v obchodním zákoníku a protože koupě v obchodním zákoníku je založena na smluvním principu, nemůžete se dovolávat stejných práv jako spotřebitelé, na které dopadají ustanovení týkající se spotřebitelských smluv dle občanského zákoníku (tedy za předpokladu, že živnostník nenakupuje výrobky za jiným účelem než pro podnikání, zde totiž ochrana spotřebitele není závislá na právní formě podnikatele, ale na způsobu, jakým je se zakoupeným výrobkem nakládáno – § 2 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele). Notebook pravděpodobně však používáte jako pracovní nástroj, budou se tak na Vás v takovémto případě vztahovat pravidla uvedená v třetí části hlavě druhé obchodního zákoníku.
 
Na základě výše zmíněného máte, za předpokladu, že by šlo dle ustanovení § 345 odst. 2 ObchZ o porušení smlouvy podstatným způsobem, možnost domáhat se dle ustanovení § 436 ObchZ:
  • odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad,
  • odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné,
  • požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
  • odstoupit od smlouvy.
 
V případě, že by se jednalo o porušení smlouvy nepodstatným způsobem, doporučuji postupovat dle § 437 odst. 5 ObchZ: „Neodstraní-li prodávající vady zboží ve lhůtě vyplývající z odstavce 3 nebo 4, může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit, jestliže upozorní prodávajícího na úmysl odstoupit od smlouvy při stanovení lhůty podle odstavce 3 nebo v přiměřené lhůtě před odstoupením od smlouvy. Zvolený nárok nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího měnit.“
 

Musí se jednatel registrovat jako plátce DPH?
Musí se jednatel, který má svolení společníků s podnikáním dle § 199 ZOK a zahajuje podnikání OSVČ jako vedlejší činnost, registrovat jako plátce DPH?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
To, že je OSVČ kromě své podnikatelské činnosti společníkem s.r.o., není samo o sobě důvodem k registraci k DPH. Pro případné plátcovství DPH platí stejné podmínky jako pro všechny ostatní plátce (viz § 6 zákona o DPH).

Pracovněprávní oblast

Má zaměstnanec nárok na příplatek za přesčas?
Pokud prodavač pracuje v dlouhém a krátkém týdnu a v práci je 12 hodin denně, počítá se mu pracovní doba celých 12 hodin nebo 11,5 hodin + půl hodiny přestávka? V pracovní smlouvě má nerovnoměrnou pracovní dobu 40 hodin týdně. Má nárok na přesčasový příplatek? Pokud by se počítalo 12 hodin, vycházelo by při stanovení vyrovnávacího období 26 týdnů průměr na týden 42 hodin, tím si myslím, že by měl mít za 2 hodiny týdně nárok na přesčasový příplatek. Při 11,5 hodinách vychází týdenní průměr 40,25 hodin. Měl by nárok také na přesčasový příplatek, který by byl 1 hodinu měsíčně?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Nejprve ve své odpovědi vyloučím varianty poskytnutí náhradního volna namísto proplacení práce přesčas. Rovněž vyloučím případ, kdy by byla mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas podle ustanovení § 114 zákoníku práce. V tomto případě samozřejmě mzda ani příplatek za práci přesčas ani náhradní volno zaměstnanci nepřísluší.
 
Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rozvrh pracovních směn. Stanovená týdenní pracovní doba je dána jako zákoníkem práce vymezená maximální délka pracovní doby. Nejvyšší přípustný rozsah týdenní pracovní doby se podle § 79 odst. 1 zákoníku práce stanoví na 40 hodin týdně.
 
Podle ustanovení § 88 odst. 4 zákoníku práce se do pracovní doby nezapočítávají přestávky v práci na jídlo a oddech. Při výpočtu průměrné týdenní délky pracovní doby bez práce přesčas u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby se pak porovnáním se skutečně odpracovanou pracovní dobou dostaneme k určení hodnoty práce přesčas.
 
Pokud budu vycházet z Vámi uvedené vypočtené hodnoty průměrné týdenní délky 40,25 hodiny, pak zaměstnanci skutečně vzniká nárok na proplacení mzdy a přesčasového příplatku za jednu přesčasovou hodinu měsíčně. Podle ustanovení § 141 odst. 2 zákoníku práce totiž mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
 
Pohlíží se na jednatele stejně jako na zaměstnance?
Pohlíží se z hlediska odvodů na sociální a zdravotní pojištění na jednatele stejně jako na zaměstnance? A jsou nějaké změny při rozdělování zisku z HV?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Od roku 2014 se odměňování jednatelů řídí zákonem o obchodních korporacích. Podle tohoto zákona, není-li odměňování jednatele sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, je výkon funkce bezplatný. Smlouvy o výkonu funkce měly být přitom sjednány (upraveny) v souladu s novými zákonnými normami do 30. 6. 2014.
 
Pokud budeme vycházet z toho, že jednatel má na základě příkazní smlouvy sjednánu odměnu za výkon funkce, pak z hlediska zdravotního pojištění je považován za zaměstnance a jeho odměna bez ohledu na její výši podléhá odvodům pojistného na zdravotní pojištění. Pokud by jednatel žádnou odměnu za výkon funkce nepobíral a neměl ani příjmy z podnikání jako OSVČ nebo příjmy ze závislé činnosti jako zaměstnanec, musel by si hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
 
Z hlediska sociálního zabezpečení podléhají odvodům pojištění ti jednatelé, jejichž odměna dosahuje hranice rozhodného příjmu (aktuálně částky 2.500 Kč).
 
K druhé otázce doporučuji prostudovat článek JUDr. Vladimíry Knoblochové Základní změny v s.r.o. od roku 2014 na Portálu POHODA.
 
Jen ve stručnosti bych vyjmenoval některé změny týkající se podílu na zisku, a to je možnost sjednat si ve společenské smlouvě jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku, možnost vyplatit podíl i jinak než v penězích, vyplácet zálohy na budoucí podíl na zisku, možnost vyplácet podíl na zisku také jiným osobám než společníkům, právo na pevný podíl na zisku.
 
Nevyčerpaná dovolená na mateřské
Od 8. 3. 2014 jsem na mateřské dovolené, která mi bude za chvíli končit, ale mám nevyplacenou dovolenou ještě z minulého roku. Co mám dělat pro to, abych dostala, na co mám nárok?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Obecně zaměstnavatel určuje čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanci vyčerpali v tom kalendářním roce, ve kterém jim právo na dovolenou vzniklo. Pokud z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance nebo z naléhavých provozních důvodů k čerpání dovolené v příslušném roce nedošlo, lze zbytek nevyčerpané dovolené převést do následujícího roku a vyčerpat do jeho konce, pokud se na tom obě strany shodnou. Dovolenou za rok 2013 si tedy zaměstnanec musí vybrat do konce roku 2014. Proplatit dovolenou lze jen při ukončení pracovního poměru.
 
Podle ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce, požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Takže pro to, abyste dostala, na co máte právo, je nutné zaměstnavateli včas zaslat výše uvedenou žádost o čerpání řádné dovolené po ukončení mateřské dovolené. Doporučuje se, aby součástí této žádosti bylo rovněž sdělení zaměstnavateli, v jaké délce budete čerpat rodičovskou dovolenou. Tím bude jasné, že nebudete nastupovat po skončení mateřské dovolené do zaměstnání, což beru jako předpoklad.

Daň z příjmů

Daňová uznatelnost pojištění odpovědnosti zaměstnance
Zajímala by mě daňová uznatelnost pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu zaměstnání. Dle názoru našeho pojišťovacího agenta lze zahrnout do daňových nákladů (pokud je dáno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem) a na straně zaměstnance osvobozeno od sociálního a zdravotního pojištění. Zřejmě tím má na mysli to, co se dá schovat do § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů. Já se ale domnívám, že je to pořád jen soukromý výdaj zaměstnance (jeho zodpovědnost při výkonu povolání a na řízení firemního auta). Tedy, že by se v případě úhrady těchto pojištění jednotlivých zaměstnanců v každém případě jednalo o nedaňový náklad zaměstnavatele.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jde o názor pojišťovacího agenta na daňovou uznatelnost příspěvku na pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, pak je potřeba souhlasit s tím, že ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 skutečně dává poměrně širokou možnost zahrnout do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele různé formy zaměstnaneckých benefitů. Přitom stačí v podstatě splnit jen dvě základní podmínky. První podmínkou je zahrnout poskytování těchto benefitů do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné obdobné smlouvy.
 
Druhou podmínkou je, aby se na straně zaměstnavatele jednalo o výdaj související s dosažením, zajištěním nebo udržením zdanitelných příjmů. Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů nijak speciálně neřeší příspěvek na pojistné odpovědnosti zaměstnance za škody způsobené zaměstnavateli, lze vycházet z obecné daňové uznatelnosti výdajů ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Je zřejmé, že příspěvkem na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli si tento v podstatě chrání svůj majetek v případě vzniku škody, a proto si může zaměstnavatel náklady na tyto benefity zahrnout do výdajů daňově uznatelných.
 
Ovšem pokud jde o druhou část názoru pojišťovacího agenta, že příspěvek od zaměstnavatele je na straně zaměstnance osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění, zde je moje stanovisko nesouhlasné. Tento benefit je na straně zaměstnance normálním příjmem ze závislé činnosti, proto bude zdaněn spolu s klasickou mzdou a rovněž bude spadat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
 
Prominutí penále od finančního úřadu
Jsem zaměstnanec a letos jsem si poprvé musela podat daňové přiznání k dani z příjmů sama. Úplně jsem na to zapomněla a bylo mi vyměřeno penále ve výši 8.000 Kč. Jinak mi vycházel přeplatek na dani 140 Kč. Je možné požádat FÚ o prominutí tohoto penále nebo alespoň o snížení?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Nejprve bych podotkl, že se mi zdá výše uvedeného penále nepravděpodobná, a to vzhledem k daňové povinnosti. Podle daňového řádu totiž pokuta za pozdní podání nebo nepodání daňového přiznání činí 0,05 % z vyměřené daňové povinnosti, minimálně pak 500 Kč a maximálně 300.000 Kč.
 
Bohužel musím dodat, že v souvislosti s novým daňovým řádem již není možno žádat správce daně o prominutí daně či příslušenství, jako tomu bylo v zákoně o správě daní a poplatků. Od roku 2011 může totiž daň prominout pouze ministr financí podle § 260 daňového řádu, a to pouze v případě nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelních událostech. Daň navíc může prominout pouze všem daňovým subjektům, kterých se důvod prominutí týká.
 
Sleva na poplatníka u cizince
Přijali jsme Slováka na dohodu o provedení práce. Má nárok na základní slevu na poplatníka, pokud podepíše Prohlášení?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Nárok na slevu na poplatníka má i daňový nerezident, pokud podepíše Prohlášení poplatníka a splňuje podmínky pro její uplatnění.
 
Neuplatnění slevy na poplatníka
Před několika dny jsem zjistil, že v předchozím zaměstnání mi účetní během dvou měsíců v roce 2011 a celý rok 2012 neuplatňovala slevu na poplatníka (v potvrzení o příjmech uvedená zálohová daň a při tom výše slev je nula). Rád bych tuto slevu zpětně uznal, ale nevím, jak na to. Daňové přiznání jsem nepodával, měl jsem zaměstnání na DPP (nad 10.000 Kč měsíčně) a podepsané Prohlášení. Mám podat daňové přiznání? Co pro to potřebuji?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Slevy, které nebyly uplatněny měsíčně, může poplatník uplatnit prostřednictvím ročního zúčtování daně u zaměstnavatele, o které požádá zaměstnavatele nejpozději do 15. 2. následujícího roku podpisem Prohlášení poplatníka. Dále je možné si podat daňové přiznání do 31. 3. následujícího roku, resp. 30. 6., pokud přiznání zpracovává daňový poradce.
 
Za období roku 2011 a 2012 je již daň vyměřená. Zároveň v uvedeném období není možné aplikovat ani dodatečné daňové přiznání. Jednak proto, že nebylo podáno řádné daňové přiznání, a jednak kvůli ustanovení § 141 odst. 2 daňového řádu: „Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši.“
 
To, že poplatník neuplatnil slevu na dani, na kterou měl nárok, není novou skutečností. Toto bylo zjevné již v původním období. Tato formulace byla z daňového řadu odstraněna až od 1. 1. 2013, takže na uvedená období se vztahuje.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

carakula
8. 11. 2014 13:30:34
muzu pozadat o prominuti penele socialniho pojisteni
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
29. 7. 2014 18:27:01
Tak to bych si netroufl jednoduše souhlasně odpovědět, Nellis. Problém není v zařazení pohřebních služeb do snížené sazby DPH, ale v tom, kdo je oprávněn tyto služby provozovat. Poskytování pohřebních služeb je totiž koncesovaná živnost. Některé služby spojené s pohřbíváním ovšem zase patří do služeb provozování veřejného pohřebiště ve veřejném zájmu, což jsou činnosti, které zajišťují obce v samostatné působnosti nebo registrované církve.
Ve Vašem dotazu uvedené ukládání urny do hrobu bez příslušného oprávnění či povolení by v krajním případě mohlo být dokonce považováno za hanobení ostatků, což je trestný čin. Nicméně Vámi uvedené ostatní práce, tedy pokládání náhrobní desky a nápisy na náhrobcích jsou podle mého názoru jasně kamenické práce, které do snížené sazby DPH nepatří.
Hlášení závadného obsahu

Nellis
29. 7. 2014 12:18:22
Zpracovávám totiž daňovou evidenci kameníkovi (plátci DPH), který občas vystavuje faktury za uložení urny do hrobu, položení náhrobní desky, nápisy na náhrobky atd.. Tyto služby by tedy podléhaly snížené sazbě DPH?
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
25. 7. 2014 8:13:50
Dobrý den Nellis. Takže podle klasifikace CZ-CPA položka 9603 zahrnuje pohřební služby a hřbitovní a kremační služby. Do pohřebních služeb patří pořádání pohřebních obřadů a kremací, pohřbívání a exhumace, balzamování a poskytování pohřebních síní, převoz zesnulých. Do hřbitovních a kremačních služeb pak patří správa a údržba hřbitovů, péče o hroby a pohřebiště, kremační služby a pronájem nebo prodej hrobů.
Hlášení závadného obsahu

Nellis
22. 7. 2014 14:04:35
Můžete mi prosím prozradit, co lze považovat za služby spojené s pohřebními službami dle přílohy č. 2 k zákonu o DPH?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
AFINEA s.r.o.
Nabízíme vedení účetnictví v Brně, Zlíně a okolí.
www.afinea.cz

účetnictví-mzdy-daně
Komplexní outsourcing účetnictví,mezd a zpracování daňových přiznání
www.ucetniberoun.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru