Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2015?


Bc. Renata Blahová
29. 2. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Daňové přiznání si může sám podat také zaměstnanec, jenž z jakéhokoli důvodu nepožádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

Foto: Fotolia

 

Už jen zhruba měsíc máte na to, abyste odevzdali daňové přiznání. Kdo je povinný podat daňové přiznání za rok 2015? Který poplatník jej naopak podávat nemusí? A komu se podání daňového přiznání vyplatí? Přinášíme vám praktický přehled.


 
Podle § 38g zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je povinný podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník, který:
  • má roční příjmy vyšší než 15 000 Kč
Jedná se o příjmy, které jsou předmětem daně. Nejedná se o příjmy od daně osvobozené a o příjmy zdaněné srážkovou daní (např. dohoda o provedení práce do 10 000 Kč).
 
  • vykazuje daňovou ztrátu
Poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu, je povinný podat daňové přiznání i v případě, že jeho příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Nemusí se jednat pouze o ztrátu z podnikání (samostatné výdělečné činnosti).
 
  • má příjmy ze zaměstnání a k tomu jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč
Pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti (příjmy ze zaměstnání) a zároveň jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP (příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy) převyšující 6 000 Kč ročně, je povinný podat daňové přiznání. Daňové přiznání musí podat sám, nemá nárok požadovat roční zúčtování daně po svém zaměstnavateli.
 
  • má souběžně více příjmů ze zaměstnání zdaněných zálohovou daní
Jedná se o souběžná zaměstnání, nikoliv o zaměstnání navazující na sebe nebo o příjmy ze zaměstnání zdaněné srážkovou daní. Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) navazující na sebe (např. skončil v jednom zaměstnání v dubnu a do dalšího nastoupil v květnu) a nemá jiné příjmy převyšující 6 000 Kč, má právo požádat o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele.
 
  • má tak vysoké příjmy, že dosahuje solidárního zvýšení daně
U poplatníků, jejichž příjem převyšuje čtyřnásobek průměrné mzdy, se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně ve výši 7 %. Od roku 2014 ale musí podat daňové přiznání pouze ti poplatníci, jejichž příjmy za celý rok překročily limit 1 277 328 Kč (limit platí pro rok 2015). Komu se zvýšily jen zálohy na daň, ten přiznání podávat sám nemusí a zaměstnavatel mu může udělat roční zúčtování.
 
  • předčasně vypověděl životní pojištění nebo penzijní připojištění
Když poplatník předčasně vypověděl životní pojištění nebo penzijní připojištění, a v předchozích letech uplatňoval daňové úlevy, musí je dodanit. Využité odpočty za předchozí roky musí uvést sám v daňovém přiznání jako ostatní příjem a zdanit.

Kdo daňové přiznání nemusí sám podávat?

Daňové přiznání naopak nemusí podávat tito poplatníci:
  • Ten, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (příjmy ze zaměstnání) pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (tzv. růžový papír). A kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkovou sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
  • Jednodušeji řečeno, daňové přiznání nemusí podávat ty osoby, které mají pouze příjmy od daně osvobozené (např. důchody, dávky z nemocenského pojištění, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, podpora v nezaměstnanosti), nebo osoby, které mají příjmy zdaněny srážkovou daní (např. dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně), případně kombinaci těchto příjmů.
  • Velmi časté jsou také případy, kdy má poplatník kromě příjmů ze zaměstnání, kde pracuje na hlavní pracovní poměr, ještě příjmy z příležitostné brigády na základě dohody nebo dohod o provedení práce zdaněny srážkovou daní. Pak také není povinný podávat daňové přiznání a zaměstnavatel mu může udělat roční zúčtování.
  • Lidé, kteří mají příležitostné příjmy do 30 000 Kč za rok (zdaňovací období) z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Nesmí se ale jednat o opakovanou činnost, potom by už šlo o podnikání a takové příjmy by od daně osvobozeny nebyly.

Kdo nemusí podávat daňové přiznání, ale vyplatí se mu to

Poplatník, který není povinný podávat přiznání k dani z příjmů, jej ale klidně může podat. Zejména tehdy, pokud mu z daňového přiznání plyne vrácení zálohy na daň nebo vyplacení daňového bonusu.
 
Nejčastěji se jedná o osoby, které mají více zaměstnání (brigád a přivýdělků) s malými příjmy a u zaměstnavatele, u kterého mají podepsáno prohlášení poplatníka, nevyčerpají celou základní slevu na dani na poplatníka, případně jiné slevy na dani. V tomto případě zahrnou do svého daňového přiznání také příjmy zdaněné srážkovou daní a už zaplacenou daň si nechají formou daňového přiznání vrátit.
 
Případně nemusí mít nízké příjmy, ale neměl podepsáno prohlášení po celý rok, například část roku studoval nebo byl vedený na úřadu práce, takže také nevyčerpal celou slevu na dani na poplatníka, případně další slevy, na které má nárok. Základní sleva na dani na poplatníka se nekrátí – každý poplatník má nárok na celou slevu na dani (v celoroční výši). Ta ročně činí 24 840 Kč, měsíčně ale lze uplatnit pouze jednu dvanáctinu, tedy 2 070 Kč.
 
Zákon o daních z příjmů říká, že daňový poplatník je povinný uvést do svého daňového přiznání všechny příjmy, které jsou předmětem daně kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně (tzv. srážkovou daní), pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. Tedy jak bylo uvedeno výše, zdaní všechny příjmy včetně těch už zdaněných srážkovou daní a zaplacenou srážkovou daň započte na celkovou svou daň.
 
Daňové přiznání si může sám podat také zaměstnanec, jenž z jakéhokoli důvodu nepožádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
 
Do daňového přiznání se uvádějí všechny slevy na dani a daňová zvýhodnění, i ty, které už byly uplatněny v měsíčních zálohách na daň v zaměstnání. Dále se uvádějí slevy na dani a odčitatelné položky, které je možno uplatnit pouze jednou ročně (např. sleva na dani na manželku bez příjmů, úroky z úvěrů, úroky z životního pojištění a penzijního připojištění).
 
Vypočte se celková daňová povinnost a zohlední se zaplacené zálohy, případně vyplacené daňové bonusy.
 
Zaměstnavatel je povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech, kde jsou kromě samotných příjmů (respektive příjmy plus zákonné pojistné placené zaměstnavatelem) uvedeny také sražené zálohy na daň a vyplacené daňové bonusy. Stejně tak je povinný plátce daně vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 ZDP a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.


Související články:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015
Podání daňového přiznání – nejčastější otázky
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Alena Nováková
Profesionální účetní služby
www.alenanovakova.cz

AveRTa s.r.o.
Účetní služby
www.averta.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
22,69 Kč
-0,048 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru