Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jednotné inkasní místo už od roku 2014


Lenka Uvírová
22. 1. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

chystase
 

Hlavním obsahem tzv. daňové reformy (zákon č. 458/2011 Sb.) je projekt Jednotného inkasního místa (JIM), které by mělo vzniknout k 1. 1. 2014. V rámci reformy by se měla snížit například také hranice dvanáctiměsíčního obratu pro povinnou registraci k DPH.


 
Schválený zákon č. 458/2011 Sb. přinese tyto hlavní změny:

Přenos kompetencí ke správě sociálního a zdravotního pojištění na finanční úřady, s čímž souvisí řada dalších změn:
  • Přiznávání daní i obou pojistných na jednom formuláři
  • Placení na jeden účet
  • Kontrola všech odvodů najednou z jednoho místa
  • Sjednocení procesních pravidel (lhůty, pravidla pro doručování, pro odvolání apod.)
Další změny daní, z nichž lze zmínit zejména:
  • Zrušení některých daňových úlev u daní z příjmů a změny ve zdaňování fyzických osob
    • Zrušení konceptu tzv. „superhrubé mzdy“ a v návaznosti na to zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob ze současných 15 % na 19 %
    • Nemožnost osob s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy uplatnit si základní slevu na dani
    • Snížení podpory vlastního bydlení tak, že se dosavadní maximální uplatnitelná částka úroků z prostředků použitých na jeho financování ve výši 300 000 Kč sníží na 80 000 Kč. Současně se navrhuje uvedenou částku nekrátit podle měsíců, ve kterých poplatník úroky platil.
    • Zrušení osvobození u řady zaměstnaneckých benefitů, které by mělo být kompenzováno zavedením zvláštní slevy na dani u zaměstnanců ve výši 3 000 Kč ročně.
  • Změny ve zdaňování příjmů právnických osob
    • Zrušení některých daňových úlev (např. zrušení investiční pobídky ve formě slevy na dani a zrušení osvobození příjmů dlužníka v reorganizaci)
    • Zavedení slevy na dani ve výši srážené daně z dividend, jež bude moci být bez omezení uplatněna v následujících obdobích
    • Nulové zdanění subjektů kolektivního investování a důsledné zdanění výplat ze systému
  • Daň z úhrnu mezd
    • Zavedení daně z úhrnu mezd ve výši 32,5 % pro plátce příjmů ze závislé činnosti, která by v sobě měla zahrnovat současné pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, úrazové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
  • Rozšíření odpočtů na dary
  • Sjednocení pravidel pro výpočet sociálního a zdravotního pojistného pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné
    • V oblasti veřejného pojištění by pro zaměstnance i OSVČ měla platit stejná sazba pojistného ve výši 6,5 % a u zaměstnavatelů by mělo dojít ke snížení sazby ze současných 9 % na 7 %. V oblasti pojistného na sociální zabezpečení by se rovněž měla sjednotit sazba pro zaměstnance i OSVČ na 6,5 %. Základem pojistného OSVČ na veřejné zdravotní pojištění i na sociální zabezpečení by mělo být 100 % základu daně, oproti současným 50 %.
  • Prodloužení časového testu pro fyzické osoby nepodnikatele při prodeji cenných papírů z půl roku na tři roky
  • Zavedení jedné sazby u daně dědické a u daně darovací
  • Snížení registračního prahu u DPH z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč
  • Zrušení stávajících odvodů z loterií, o jehož výnosu rozhodovaly samy loterijní firmy, a jeho nahrazení novým odvodem, který směřuje do veřejného rozpočtu
Daňový řád počítá s úhradou některých daní a pojistného (to bude také považováno za daň) na společný osobní daňový účet (§ 149 odst. 2), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zákon uvádí dva společné osobní daňové účty:
  • Pro daň z příjmů a pojistné, na který poplatník (typicky OSVČ) hradí daň + pojistné
  • Pro daň z příjmů, pojistné a odvod z úhrnu mezd, na který zaměstnavatel (jako plátce) hradí daň ze závislé činnosti + pojistné + odvod z úhrnu mezd
Platby se stejným datem splatnosti, zaevidované na společném daňovém účtu, správce daně potom přerozdělí podle klíče daného poměrem jednotlivých daňových pohledávek (zahrnuje i pohledávky z titulu pojistného).

Jednotlivé povinnosti budou sice nadále stanoveny v různých zákonech, ale jednotně – např. měsíční odvody a vyúčtování mají jednotnou lhůtu do 20. dne měsíce následujícího a i zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob budou měsíční (pro poplatníky s poslední tvrzenou daní nad 200 tis. Kč).

Povinná elektronická měsíční hlášení z úhrnu mezd

Podstatnou změnou v porovnání se současným stavem je rozdíl v zastropování odvodů. V současné době se strop pro odvody počítá u každého zaměstnance zvlášť. Přičemž hranice maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění činí 48násobek a pro zdravotní pojištění 72násobek průměrné mzdy stanovené z období bezprostředně předcházejících dvou let.

Nově se nebude strop určovat z příjmů jednotlivých zaměstnanců zaměstnavatele, ale jako součin průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a 48násobku průměrné mzdy. Tím pádem logicky zastropování odvodů pojistného skončí.

Naprostou novinkou má být rozdělení základu odvodu na dílčí základy odvodu. Ty zaměstnavatel vytvoří rozdělením příjmů zahrnovaných do základu odvodu do skupin, podle toho, na kterých veřejných pojištěních zakládají jednotlivým zaměstnancům účast.

To znamená, že první skupina budou příjmy podléhající všem odvodům (nemocenské, zdravotní, důchodové a úrazové), druhá skupina bude podléhat jen zdravotnímu pojištění, třetí pouze nemocenskému a důchodovému atd. Ke každé skupině bude přiřazena sazba podle toho, jakým odvodům příjmy budou podléhat.

Všichni budou také povinně podávat elektronické měsíční hlášení z úhrnu mezd, bez ohledu na množství zaměstnanců. Poplatníci budou po uplynutí lhůty do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období podávat odvodové přiznání (k 1. 4. stejně jak u DPFO). Jestliže bude mít zaměstnavatel povinnost podat i vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, bude součástí odvodového přiznání k odvodu z úhrnu mezd.

Novelizace daňového řádu kromě jiného také rozšiřuje použití daňové informační schránky jako komunikačního nástroje se správcem daně, která slouží dosud pouze k nahlížení do evidence správce daně. Také se z daňového řádu přesune úprava registrace k dani z příjmu, nově ji bude upravovat zákon o daních z příjmů.

Závěrem

Tolik tedy k tomu, co nás čeká, a zřejmě už ani nemine. Jednotné inkasní místo by mělo nabýt účinnosti k 1. lednu 2014.
 
Tento nápad je již několik let starý, o Jednotném inkasním místu se diskutuje cca 5 nebo 6 let a je prezentován pod zkratkou JIM. Bohužel jsem nikde nenalezla příklady fungování obdobné instituce v zahraničí či analýzy možných slabin a úskalí tohoto projektu.
 
Stát kvůli tomu k 1. 1. 2013 vytvořil celkem 14 krajských finančních úřadů a jeden Specializovaný finanční úřad pro velké firmy.

Podle studie, která byla pro ministerstvo financí zpracována u externího dodavatele, je jedno inkasní místo realizovatelné. Mělo by ušetřit přes 2 800 pracovních míst a výrazně snížit administrativní zátěž firem. Ministerstvo financí se domnívá, že pokud by snížení zátěže představovalo 20 % stávajícího objemu, bude snížení představovat asi 4 miliardy korun ročně.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
NÁŘADÍ HLUČÍN
ZNAČKOVÉ NÁŘADÍ ZA AKČNÍ CENY !
www.naradihlucin.cz

HLEDÁTE DAŇOVÉHO PORADCE?
Vše od běžných konzultací až po převzetí celé účetní a daňové agendy.
www.filipmacoun.cz

Daňový kalendář

20. 1. 2019 Daňové přiznání MOSS (4. čtvrtletí 2018)
25. 1. 2019 Přiznání DPH (za prosinec 2018)
25. 1. 2019 Přiznání DPH (za 4. čtvrtletí 2018)
25. 1. 2019 Souhrnné hlášení (za prosinec 2018 a 4. čtvrtletí 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,045 Kč
22,43 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.01.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru