Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak uspořit na daních při výzkumu a vývoji


Ing. Renata Reilová
1. 4. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Legislativa našeho státu umožňuje od roku 2005 uplatňovat odčitatelnou položku na výzkum a vývoj.

Foto: Fotolia

 

České firmy mají možnost využít odčitatelné položky na výzkum a vývoj a uspořit tak na daních. Smyslem tohoto odpočtu je podpora výzkumu a vývoje, rozvoj českého průmyslu a zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských firem.


 
Legislativa našeho státu umožňuje od roku 2005 uplatňovat odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Tato odčitatelná položka je zakotvena v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), konkrétně v § 34. Zákon prošel novelizací v roce 2014, kdy došlo k několika změnám. Jak postupovat při uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj, o tom stručně pojednává pokyn D-288.

Výzkum a vývoj

Spolehlivě určit, co je a co není výzkum a vývoj, nelze vždy zcela jednoznačně. Podle § 34 ZDP má projekt výzkumu a vývoje podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje.
 
Dále je nutné dbát podmínky přítomnosti ocenitelného prvku novosti a vyjasnění technické či výzkumné nejistoty a vyloučit neuplatnitelné činnosti, např. inovace. I tak se mohou vyskytnout sporné případy, které v posledních letech musely rozhodovat soudy. A právě v takových případech by měly nově charakter projektů výzkumu a vývoje kromě úředníků posuzovat odborné osoby nebo komise. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu v případě sporu společnosti Fortell s orgány finanční správy (spis. zn. 10 Afs 24/2014).

Dvě nezbytné podmínky pro uplatnění daňového odpočtu

1. Projekt výzkumu a vývoje

Jednou z podmínek prokázání existence projektu výzkumu a vývoje je písemný dokument o jeho založení. Ten musí být schválen ještě před zahájením samotného projektu.
 
Dokument musí obsahovat základní informace o projektu:
  • základní identifikační údaje o firmě,
  • cíle projektu,
  • dobu řešení projektu,
  • předpokládaný rozpočet,
  • jména všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu, je nutné uvést též jejich kvalifikaci a formu pracovněprávního vztahu,
  • způsob kontroly a hodnocení postupu řešení,
  • den a místo schválení projektu,
  • jméno a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje.
2. Oddělená evidence nákladů

Oddělená evidence nákladů slouží k přehlednému vyjádření jednotlivých nákladových položek. Z podnikového účetnictví je důležité jednoznačně určit a prokázat náklady, které přímo souvisí s konkrétním projektem výzkumu a vývoje.
 
Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se (dle § 34b odst. 1 ZDP) rozumí výdaje (náklady), které:
  • poplatník vynaložil při realizaci projektu výzkumu a vývoje na:
    • experimentální či teoretické práce,
    • projekční a konstrukční práce,
    • výpočty,
    • návrhy technologií,
    • výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje,
  • jsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a
  • jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).
Některé dílčí postupy však nejsou zákonem přesně definované, a proto dochází k rozdílným postupům při uplatňování, nejasnostem při finančních kontrolách, daňovým řízením a nakonec i soudům.

Náklady na výzkum a vývoj

Podmínkou uplatnitelnosti nákladů na výzkum a vývoj je časová a věcná souvislost s projektem výzkumu a vývoje. Všechny uplatněné náklady musí být uvedeny v oddělené evidenci nákladů, která splňuje podmínku průkaznosti a přehlednosti.
 
Za náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze podle pokynu D-288 pro účely odpočtu na výzkum a vývoj považovat:
  • osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance, nebo jejich prokazatelnou část,
  • odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, nebo jejich příslušnou část,
  • náklady na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy,
  • další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, např. na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné,
  • úplata nebo její část u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje (nově od roku 2015),
  • cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s projektem vývoje a výzkumu.
Od roku 2014 je možné navíc uplatnit 110 % z nárůstu nákladů na výzkum a vývoj oproti předchozímu období.

Náklady, které nelze do odpočtu zahrnout

Při uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj je důležité zamezit dvojí podpoře. Proto je nutné vyloučit z odpočtu náklady, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Jedná se především o dotační tituly zaměřené přímo na výzkum a vývoj, vytvoření pracovních míst nebo nákup majetku.
 
Obecně platí, že z odpočtu jsou vyloučeny služby. Výjimku tvoří služby poskytnuté veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou organizací. Totéž se týká nehmotných výsledků výzkumu a vývoje.
 
Náklady vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou:
  • náklady, na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů,
  • náklady na služby, s výjimkou nákladů na:
    • služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné organizace,
    • úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,
  • licenční poplatky,
  • náklady na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, pořízené od jiných osob, s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné organizace.

Příklad

Firma během účetního období (roku) vynaložila na vývoj nového stroje 2 000 000 Kč. V této částce byly zahrnuty mzdové náklady pracovníků a materiál na prototypový model. Při splnění všech podmínek může firma uplatnit odpočet na výzkum a vývoj. Daňová úspora by mohla v tomto případě být až 380 000 Kč (při sazbě daně 19 %).
 
2 000 000 x 0,19 = 380 000
 
Pokud v předcházejícím období firma vynaložila na výzkum a vývoj 1 000 000 Kč, může využít možnosti uplatnění 110 % z meziročního nárůstu nákladů a ušetřit tak celkem 399 000 Kč.
 
(1 000 000 + 1 000 000 × 1,1) × 0,19 = 399 000
 

Článek byl připravený ve spolupráci se SmarTech Solutions, s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
MBSOLAR
Montáž solární stínící techniky, prodej solárních zařízení.
www.mbsolar.cz

EXTKONT s.r.o.
Účetní společnost - účetnictví, mzdy, daně
www.extkont.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru