Cílem zaměstnavatele je, aby poskytnutý benefit byl
daňově uznatelným nákladem a také aby z takovéhoto benefitu
nemusel odvádět zdravotní a sociální pojištění jako z klasické mzdy.
Cílem zaměstnance je pak to, aby takovýto benefit
nemusel danit. Benefity (v podobě nepeněžního plnění), které jsou osvobozené od daně z příjmů, se pak nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (sociálního a zdravotního) a
pojistné se tedy neodvádí.
Pro bezproblémové uplatnění všech daňových výhod zaměstnaneckých benefitů by tyto benefity měly být vždy
definovány v pracovní smlouvě,
kolektivní smlouvě, případně
v jiném vnitřním předpise zaměstnavatele.
Daňový režim na straně zaměstnavatele i na straně zaměstnance je u jednotlivých benefitů rozdílný, podívejme se na některé benefity z obou těchto pohledů.
Stravenky
Jedním z nejčastěji poskytovaných benefitů jsou bezesporu stravenky. Na stravenku má zaměstnanec nárok, pokud
odpracuje alespoň 3 hodiny na dané směně. Pokud směna
trvá včetně přestávky 11 hodin a déle, má zaměstnanec
nárok na stravenky dvě.
Na straně zaměstnance se jedná o
nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů. Na straně zaměstnavatele je to pak
daňový výdaj – ovšem omezený 55 % hodnoty stravenky a navíc ještě limitovaný 70 % stravného pro zaměstnance na tuzemské cestě v délce 5 až 12 hodin (83 Kč pro rok 2016).
Nejvíce tedy ušetříme na stravence v hodnotě 105 Kč. Při této hodnotě stravenky je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem 58 Kč (55 % z 105 Kč) a těchto 58 Kč je zároveň 70 % z 83 Kč.
Více naleznete v článku
Stravenky z pohledu daňového a účetního.
Voda na pracovišti
Náklady zaměstnavatele na zajištění pitné vody jsou
daňovým výdajem. Na straně zaměstnance pak tento nepeněžní příjem
není zdaňován a ani
nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Za pitnou vodu se ale nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda (s osvědčením podle zvláštního zákona). Pitnou vodou rozumíme veškerou vodu v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů.
Bezplatné použití služebního automobilu i k soukromým účelům
Pokud má zaměstnanec k dispozici motorové vozidlo pro služební účely s tím, že ho může
bezplatně využívat i pro
soukromé účely, je to pro něj také forma benefitu, ale tento nepeněžní příjem zaměstnance
zvyšuje základnu pro výpočet daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění – a to
ve výši 1 % vstupní ceny vozidla.
Více viz například článek
Firemní auto z pohledu zaměstnance.
Školení
Nejrůznější školení, semináře, kurzy včetně jazykových poskytnuté zaměstnavatelem, které
souvisí s předmětem jeho činnosti a zaměstnanec je využije (potřebuje pro výkon zaměstnání),
jsou u zaměstnance osvobozeny od daně (i pojistného) a pro zaměstnavatele jsou
daňovým výdajem. Toto vzdělávání je tedy dalším z hojně využívaných benefitů (např. v oblasti výuky jazyků).
Více o vzdělávání zaměstnanců naleznete v článku
Vzdělávání zaměstnanců a daňová uznatelnost nákladů.
Přechodné ubytování zaměstnanců
V případě, že zaměstnavatel nepeněžní formou přispěje zaměstnanci
na přechodné ubytování v souvislosti s výkonem práce, tak
do výše 3 500 Kč měsíčně je tento příspěvek
u zaměstnance od daně osvobozen. Na straně zaměstnavatele se jedná o
daňový náklad.
Pokud by zaměstnavatel přispěl
částkou vyšší,
rozdíl se zdaní a odvedeme z něj jak sociální, tak zdravotní pojištění.
Musí se však jednat o ubytování, které
nesouvisí s pracovní cestou a obec přechodného ubytování
nesmí být shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
Více se dozvíte také v článku
Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování zaměstnanci.
Doprava zaměstnanců
Daňovým nákladem zaměstnavatele je i
bezplatná doprava zaměstnanců. Zaměstnanec tuto dopravu však zdaní a odvede se i zdravotní a sociální pojištění –
z ceny obvyklé jízdenky. Tento benefit tedy moc výhodný není.
Penzijní a životní pojištění
Dalším oblíbeným benefitem jsou
příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění. U zaměstnavatele se jedná o
daňový náklad, u zaměstnance se
do částky 30 000 Kč za rok (2016)
nedaní a neodvání pojištění – a to
v součtu za penzijní a životní pojištění.
Nepeněžní plnění zaměstnancům
Na straně zaměstnance jsou
od daně osvobozena nepeněžní plnění zaměstnavatele (včetně plnění rodinnému příslušníkovi zaměstnance), jako jsou:
- použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
- pořízení rekreace nebo zájezdu – osvobozeno nejvýše 20 000 Kč za rok,
- využití zařízení péče o děti předškolního věku (…),
- využití zařízení tělovýchovných a sportovních zařízení,
- návštěva zařízení pro kulturní nebo sportovní akce.
Na straně zaměstnavatele se však jedná o
nedaňový náklad.
Podrobnější informace o příspěvku na dovolenou viz v článku
Příspěvek zaměstnancům na dovolenou či rekreaci.
Bezúplatná zápůjčka zaměstnanci
Na straně zaměstnance je od daně z příjmů
osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci ve formě majetkového prospěchu z bezúročné půjčky
až do úhrnné výše 300 000 Kč (hodnota jistin).
Pokud by suma jistin byla
vyšší než 300 000 Kč, vznikl by na straně zaměstnance
zdanitelný příjem. Tento příjem by představoval
obvyklý úrok z částky přesahující tento třísettisícový limit.
Související článek:
Největší zájem je o jazykové vzdělávání a 13. plat