Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dodaňování neuhrazených závazků


Ing. Martina Truhlářová
24. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Jednou z položek zvyšujících základ daně z příjmů je výše neuhrazených závazků, respektive dluhů. Do konce roku 2014 se jednalo o dluhy po splatnosti delší než 36 měsíců, od 1. ledna 2015 delší než 30 měsíců.


 
Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“) řeší hodnotu neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka a zakládá mu povinnost zvýšení základu daně o výši tohoto dluhu. Jedná se o dluh odpovídající pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců, nebo se promlčela. Zákon dále stanoví, na které dluhy se ustanovení nevztahuje.
 
Do konce roku 2014 se jednalo o lhůtu v rozsahu 36 měsíců, nicméně v návaznosti na novou úpravu občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), která zavádí obecné pravidlo, že promlčecí lhůta je tři roky (§ 629), došlo k jejímu zkrácení právě na 30 měsíců.
 
Důvodová zpráva uvádí, že úpravou ustanovení § 8a zákona o rezervách (zákon č. 593/1992 Sb.) se zkracuje období, po jehož uplynutí lze tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, na 30 měsíců, což zajistí možnost dále vytvářet opravné položky v nezměněné výši i na pohledávky spadající pod novou úpravu občanského zákoníku.
 
Aby tedy došlo k vyloučení časového posunu v dopadu na inkaso daně z příjmů, bylo uzákoněno zkrácení lhůty i u závazků, resp. dluhů.

Dluhy vyloučené z dodanění

Z dodanění jsou vyloučeny následující skupiny dluhů:
  • dluhy dlužníka, který je v úpadku podle insolvenčního zákona,

  • dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,

  • dluhy z plnění ve prospěch vlastního kapitálu,

  • dluhy z úhrady ztráty obchodní korporace,

  • dluhy z úhrady úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,

  • dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen,

  • dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,

  • dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení anebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí.
 
Zároveň se za dluhy pro účely dodanění v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní a rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zákonem o účetnictví.
 
K problematice dluhů, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, doplňme, že pokud daňový subjekt prokáže, že nebyly splněny podmínky pro jednorázové dodanění dluhu, tj. že z titulu tohoto dluhu nebyl uplatněn daňově účinný náklad, popřípadě byl uplatněn pouze z části, je možné uplatnit postupné dodaňování.
 
Jedná se zejména o dluhy, které souvisí s hmotným a nehmotným majetkem odepisovaným nebo vyloučeným z odepisování. Tedy např. pokud budeme mít dluh z titulu pořízení majetku, který budeme daňově odepisovat, a vznikne nám povinnost dodaňovat, dodaníme pouze tu část dluhu, která odpovídá daňovému odpisu, který byl uplatněn do daňově účinných nákladů. V dalším období pak postupně proti uplatněným odpisům opět dodaníme příslušnou částku neuhrazených dluhů.
 
Upozorněme ještě v souvislosti s vedením soudních řízení, že podle stanoviska Ministerstva financí by například zahájení soudního řízení ze strany dlužníka v případě promlčených dluhů mohlo být považováno za účelové jednání směřující k obcházení daňové povinnosti.

Dluhy u fyzických osob vedoucích daňovou evidenci

Poplatníci s příjmy podle § 7 (z podnikání) nebo § 9 (z pronájmu) ZDP, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24 ZDP, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců, nebo se promlčela, nejedná-li se o dluhy z titulu pořízení hmotného majetku a úplaty u finančního leasingu hmotného majetku.
 
Základním kritériem pro dodanění dluhů je skutečnost, že ovlivnily základ daně. Příslušné ustanovení se proto nevztahuje na poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci nebo evidenci příjmů a výdajů, protože jejich dluhy neovlivnily základ daně. To by se tak mohlo stát pouze v případě jejich úhrady, což nenastalo.
 
Výjimkou jsou u těchto poplatníků pouze dluhy, které lze uplatnit do výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů bez ohledu na platbu. Tedy případ dluhů z titulu pořízení hmotného majetku a závazku z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku.
 
Opět jsou stanoveny výjimky, kdy nevzniká povinnost dodanit:
  • dluhy dlužníka, který je v úpadku podle insolvenčního zákona,

  • dluhy z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí,

  • dluhy, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Oddanění dodaněných dluhů

Podstatou této úpravy je zvýšení základu daně z příjmů dlužníka o hodnotu neuhrazeného dluhu, pokud nebyl dosud uhrazen. Jedná se ovšem o řešení, které nemusí být konečné, neboť zánik dluhu vede k možnosti uplatnit snížení základu daně dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 6 ZDP.
 
Poplatník může snížit základ daně o hodnotu dluhu zaniklého:
  • splněním,

  • započtením, nebo

  • splynutím.
 
A to o hodnotu, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP. Dodanění dluhů je tedy „daňový trest“, který může být časově omezený. Při zaniknutí dluhu provedeme oddanění dříve dodaněných dluhů snížením základu daně.

Daňové přiznání

V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob bude dodanění dluhů uvedeno na ř. 30. Případné budoucí oddanění pak uvedeme na ř. 112. K oběma těmto řádkům je potřeba doplnit komentář.
 
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvedeme dodanění a oddanění dluhů u příjmů z podnikání podle § 7 v příloze č. 1 v tabulce E. „Úpravy podle § 5, § 23 zákona“.
 
V případě příjmů z pronájmu podle § 9 uvedeme dodanění v příloze č. 2 na řádku č. 204 a případné následné oddanění na ř. 205.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Táňa
21. 3. 2018 0:21:32
Dobrý den, chtěla bych poradit, jak postupovat při dodanění závazku po uplynutí lhůty 30 měsíců. Já bych ho zaúčtovala na účet 648, ale to ho potom nemůžu zohlednit na řádku č. 30 daň. přiznání (duplicita). Vím, že ten závazek nebudeme nikdy platit. A jak to je s DPH? Na účet 648 celá částka vč. DPH nebo ho musím odvést? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
JASPAR s.r.o.
účetnictví
www.jaspar.cz

Ing. Bubniak - DKIB s.r.o
Daňově poradenská a účetní kancelář - "Překvapivě dobré řešení!"
www.bubniak.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru