Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědnost členů statutárních orgánů od roku 2014


JUDr. Vladimíra Knoblochová
28. 3. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Každý, kdo hodlá přijmout výkon funkce člena voleného orgánu, musí zvážit, zda má k výkonu funkce potřebné schopnosti a znalosti.

Foto: Fotolia

 

Jak je upravena od roku 2014 odpovědnost a ručení členů orgánů obchodní korporace za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře? Všechny potřebné informace se dozvíte v tomto článku.


 
V souvislosti s rekodifikací probíhají zejména v tisku diskuze, jakým způsobem se mění odpovědnost členů statutárních orgánů a množí se obavy na straně členů statutárních orgánů, za co vše a jakým způsobem odpovídají či dokonce ručí.
 
V tomto článku stručně nastíníme, jak je upravena odpovědnost a případně ručení členů orgánů obchodní korporace za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Péče řádného hospodáře

Zákon tak jako dosud upravuje povinnost členů orgánů obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost je přitom nově širší a vztahuje se na členy volených orgánů jakékoliv právnické osoby (tedy nikoliv pouze na obchodní korporace).
 
Péče řádného hospodáře je vymezena v § 159 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, třemi základními znaky:
  • nezbytnou loajalitou,
  • potřebnými znalostmi a
  • pečlivostí.
 
Každý, kdo hodlá přijmout výkon funkce člena voleného orgánu, musí zvážit, zda má k výkonu funkce potřebné schopnosti a znalosti. Pokud by nebyl schopen vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře a přesto funkci přijal, zakládá zákon vyvratitelnou domněnku, že jednal nedbale.
 
To samozřejmě neznamená, že člen statutárního orgánu musí znát vše, co je nezbytné pro vedení společnosti, nicméně musí vždy rozpoznat, že na rozhodnutí v daném případě nestačí a požádat o pomoc profesionály (např. advokáta, znalce apod.).
 
V případě, že by někdo přijal funkci bez jakýchkoliv znalostí a zkušeností, s tím, že by se ani nehodlal výkonu funkce věnovat, bude jednat nedbale a bude odpovídat obchodní korporaci za škodu, která jí v důsledku porušení jeho povinností při výkonu funkce vznikne.
 
Judikatura:
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn. 7 Tdo 1396/2008 ze dne 25. 11. 2008, z odůvodnění: „Obviněný formálně přijal funkci statutárního orgánu v obchodní společnosti, záměrně setrvával v tomto postavení honorovaném finanční odměnou, aniž působnost statutárního orgánu fakticky vykonával, a průběh obchodů plně ponechával na společníku D. W. Z. bez jakéhokoli vlastního zájmu o sebemenší informovanost.“
 
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn. 29 Cdo 2531/2008 ze dne 30. 10. 2008, z odůvodnění: „Prodej nemovitosti za výrazně nižší než (v daném místě a čase) obvyklou cenu, přitom může být – podle okolností případu – porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře…
 
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn. 29 Cdo 3028/2009 ze dne 30. 11. 2010, z odůvodnění: „Z uvedeného plyne, že odmítne-li likvidátor uznat – s přihlédnutím ke všem okolnostem – zjevně důvodnou pohledávku věřitele a vystaví tím společnost případnému soudnímu sporu o její vymožení, poruší zákonem stanovenou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.“

Pravidlo podnikatelského úsudku

Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“) současně zavádí nové pravidlo podnikatelského úsudku, podle kterého pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.
 
Pravidlo podnikatelského úsudku představuje určitý korektiv pro posuzování odpovědnosti členů orgánů obchodních korporací; uplatní se ovšem pouze za předpokladu, že člen orgánu neporuší zákonem stanovenou povinnost loajality.
 
Pokud tedy člen orgánu dodrží všechny zákonné podmínky při svém jednání (zejména si zajistil všechny potřebné informace pro své rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že jednání je v zájmu obchodní korporace), nelze po něm rozumně požadovat, aby nesl odpovědnost za rozhodnutí, která se později ukážou jako špatná (tj. např. realizovaná transakce skončí ztrátou, byť se původně předpokládalo, že bude zisková).

Příklad

Představenstvo společnosti Alfa má možnost uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které poskytne finanční prostředky společnosti Beta za účelem výstavby nového obchodního centra. Společnost Beta je renomovaná stavební společnost, která již realizovala výstavbu několika významných projektů.
 
Společnost Alfa má získat úrok ve výši 8 % p.a. a současně má sjednáno právo opce na odkoupení podílů ve společnosti Beta po dokončení výstavby. Z referenčních projektů a předložených ekonomických podkladů vyplývá, že je velká pravděpodobnost, že společnost Beta úvěr splatí. Současně bude úvěr zajištěn zástavním právem k obchodnímu centru, jakmile bude postavené, a bylo zřízeno zástavní právo k pohledávkám na účtu společnosti Beta a k pozemku ve vlastnictví společnosti Beta.
 
Představenstvo společnosti Alfa si opatřilo veškeré potřebné podklady, ekonomické analýzy a vhodné zajištění a po vyhodnocení těchto podkladů úvěr poskytlo. Společnost Beta se v průběhu šesti měsíců dostala do úpadku a bylo zahájeno insolvenční řízení. Představenstvo společnosti Alfa v takovém případě neporušilo povinnost péče řádného hospodáře a nebude odpovídat za vzniklou škodu.

Důsledky porušení péče řádného hospodáře

V případě, že člen orgánu obchodní korporace nejednal s péčí řádného hospodáře a v důsledku jeho jednání nebo nečinnosti vznikla obchodní korporaci škoda, má obchodní korporace právo na náhradu této škody a případně i na vydání prospěchu, který člen orgánu svým protiprávním jednáním získal.
 
Pokud člen orgánu tuto škodu nenahradí, ručí věřitelům obchodní korporace za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel nemůže plnění na právnické osobě domoci.

Příklad

Pan Novák, jednatel společnosti Alfa, odmítnul zaplatit společnosti Beta řádně vystavenou fakturu za poskytnuté služby. Rozhodl se tak učinit z důvodu, že s ním společnost Beta odmítla uzavřít smlouvu na prodej movitých věcí, o které měla společnost Alfa zájem.
 
Společnost Beta uplatnila svou pohledávku soudní cestou a společnosti Alfa tak vznikla škoda spočívající v nutnosti uhradit úroky z prodlení a náklady soudního řízení. Tuto škodu je pan Novák povinen společnosti Alfa uhradit.
 
Pokud ji neuhradí a společnost Alfa by neměla finanční prostředky na jejich úhradu společnosti Beta, pak bude pan Novák ručit společnosti Beta za vzniklý dluh.
 
Zákon o obchodních korporacích umožňuje obchodní korporaci upravit smluvně způsob náhrady újmy vzniklé v důsledku porušení péče řádného hospodáře. Pro účinnost takové smlouvy se nicméně vyžaduje souhlas valné hromady přijatý alespoň dvěma třetinami všech společníků.

Kdo nese důkazní břemeno?

V případě řízení před soudem nese důkazní břemeno o tom, zda jedná s péčí řádného hospodáře, člen orgánu obchodní korporace (tj. člen orgánu musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře). Soud nicméně může v řízení rozhodnout, že to po členovi obchodní korporace nelze spravedlivě požadovat, čímž dojde k přenosu důkazního břemene na obchodní korporaci.

Další důsledky porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře

Další důsledky porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře nastávají v případě, že došlo k úpadku obchodní korporace a členové orgánů obchodní korporace svým jednáním či nečinností neodvrátili nebo přímo zapříčinili takový úpadek.
 
V takovém případě mohou nastat tyto důsledky:
  • člen orgánu obchodní korporace bude povinen vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, případně i jiný prospěch získaný od obchodní korporace, a to zpětně za období 2 let, vyzve-li jej k tomu insolvenční správce (§ 62 ZOK);
  • členové a bývalí členové statutárního orgánu budou ručit za splnění závazků obchodní korporace, pokud o tom rozhodne soud postupem dle § 68 ZOK;
  • soud může vydat rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu z funkce postupem dle § 63 a § 64 ZOK, které má za následek, že tato osoba přestává být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích a funkci člena statutárního orgánu nebude moci vykonávat po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
E-shop hodinky STAMPS
E-shop českých módních hodinek s možností vytvoření vlastní kombinace
www.hodinky-stamps.cz

účetnictví Ostrava-Poruba
nejlepší účetní firma z Ostravy-Poruby
www.mikla.cz

Daňový kalendář

25. 7. 2016 Kontrolní hlášení (za červen 2016 a 2. čtvrtletí 2016)
25. 7. 2016 Přiznání DPH (za červen 2016)
25. 7. 2016 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2016)
25. 7. 2016 Souhrnné hlášení (za červen 2016 a 2. čtvrtletí 2016)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,03 Kč
0,000 Kč
24,54 Kč
0,005 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.07.2016

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru