Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Co je a není švarcsystém


Bc. Kateřina Kandlerová
11. 12. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud jste OSVČ, musíte vystupovat sami za sebe a ne jménem svého „zaměstnavatele“. Jinak by se jednalo o švarcsystém.

Foto: Fotolia.eu

 

Na pracovním pohovoru se dozvíte, že po vás chtějí, abyste si zařídili živnostenský list. Mají na to právo? Co by to pro vás i pro zaměstnavatele znamenalo? A nejedná se o tzv. švarcsystém? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi v tomto článku.


 
Hledáte práci a najednou je k dispozici zajímavá nabídka. Na pohovoru se dozvíte, že po vás zaměstnavatel chce, abyste si zařídili živnostenský list. Má na to právo? Co by to pro vás i pro zaměstnavatele znamenalo? A nejedná se náhodou o tzv. švarcsystém?
 
Co to vlastně znamená, když se řekne švarcsystém? Zjednodušeně řečeno, jedná se o ekonomickou činnost, kdy osoby, které vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti, nejsou jeho zaměstnanci, ale vystupují jako podnikatelé. Jedná se o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
 
Tento systém proslavil podnikatel Miroslav Švarc, který tímto způsobem podnikal od roku 1990. Jeho zaměstnanci pracovali na IČO a on tak ušetřil na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a v mnohém to ulevilo i administrativní zátěži.
 
Mohl tak dávat svým pracovníkům vyšší odměny a zároveň nabídnout nejlepší cenovou nabídku pro získání zakázek. Tento podnikatel však dostal trest ve výši tří a půl let odnětí svobody za porušení pracovněprávních předpisů a únik z odvodů mezd.
 
Takový způsob zaměstnávání byl dříve zakázán zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně v § 13. Při vzniku nového zákoníku práce (zákon č. 264/2006 Sb.) byl však tento paragraf zrušen. Avšak švarcsystém byl stále považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Novelou zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 je opět výslovně zakázán v § 3.

Závislá práce a nelegální práce

Abychom mohli správně pochopit co je a co není švarcsystém, musíme si objasnit pojem závislá práce. S tímto termínem se setkáváme v § 2 zákoníku práce, kde je napsáno: Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“
 
Nelegální prací je mimo jiné podle § 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.

Co tedy je švarcsystém?

Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel uzavře s osobou, která je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), smlouvu v rámci obchodněprávního vztahu, ale ve skutečnosti jde o závislou činnost. Dále existuje několik znaků švarcsystému. Aby byl takový vztah označen jako švarcsystém, nemusí být splněny všechny znaky najednou. Záleží to na rozhodnutí konkrétního inspektora.
 
Znaky švarcsystému:
  1. Vztah nadřízenosti a podřízenosti
Pokud je vztah mezi OSVČ a „zaměstnavatelem“ ve formě nadřazenosti a podřízenosti, čili jestliže OSVČ plní bez výhrady příkazy ze strany zaměstnavatele, jedná se o znak švarcsystému. Z hlediska obchodněprávních vztahů má mít OSVČ a firma rovnocenné postavení.
  1. Zaměstnavatelovy pracovní nástroje
Pokud OSVČ pracuje s pomůckami zaměstnavatele, jako např. kancelář, počítač atp., pro které nemá uzavřenou smlouvu o pronájmu, jedná se o další znak švarcsystému.
  1. Vystupování jménem zaměstnavatele
Pokud jste OSVČ, musíte vystupovat sami za sebe a ne jménem svého „zaměstnavatele“. Například používáte-li vizitky či e-mailovou schránku svého „zaměstnavatele“, vykazujete znak švarcsystému.
  1. Pravidelné a stejné odměny
Jedná se o fakturaci OSVČ stejné částky pouze jednomu „zaměstnavateli“, obvykle jednou měsíčně. Může jít také o odměny, které jsou v podobné částce, jako mají u daného zaměstnavatele zaměstnanci na podobné pozici.
  1. Práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz práce pro jiného
OSVČ má uzavřenou smlouvu s firmou na dlouhé časové období a ve smlouvě je dále uvedeno, že tuto práci nemůže vykonávat pro jinou firmu.
  1. Pracovní doba
OSVČ by neměla mít pravidelně stanovenou pracovní dobu, natož ji mít hlídanou a evidovanou např. v docházkové knize.
  1. Odpovědnost za škodu
Pokud za škodu odpovídá zaměstnavatel a ne OSVČ, jde o znak švarcsystému. OSVČ ručí za škodu třetí osobě celým svým majetkem, kdežto zaměstnanec ručí za škodu do zákonem stanoveného limitu a jinak za něj ručí zaměstnavatel.
  1. Příliš malá specializace
Zde platí pravidlo, že čím méně je OSVČ specializovaná, tím více se může jednat o švarcsystém. Do smlouvy nepatří ujednání, která jsou typická pro pracovní smlouvy (např. nárok na placené volno).

Co švarcsystém není

Pokud si zřídíte živnostenský list a budete dosahovat příjmů jako OSVČ (tzn. z podnikání), a nechcete být součástí švarcsystému, musí se jednat o vztah mezi vámi a firmou jako o vztah mezi dodavatelem a odběratelem, nikoliv jako o vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
 
V takovém vztahu také neexistuje něco jako pevná pracovní doba, šéf nebo pravidelná docházka na pracoviště.
 
Jako OSVČ vystupujete:
  • samostatně – vaše činnost není řízena někým jiným,
  • pod vlastním jménem – jednáte sami za sebe a svým jménem, nikoliv např. jménem firmy ABC s.r.o.,
  • na vlastní odpovědnost – případné majetkoprávní důsledky vyplývající z vaší činnosti nesete vy a ne druhý účastník obchodního závazkového vztahu,
  • za účelem dosažení zisku.

Outsourcing

Outsourcing znamená uskutečňování činností prostřednictvím jiných subjektů (firem). To znamená, že firma vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné firmě, specializované na příslušnou činnost. Činnost však není zajišťována vlastními zaměstnanci firmy, nýbrž na základě smlouvy.
 
Typicky se jedná o činnosti, jako je úklid, údržba, vedení účetnictví, doprava nebo správa počítačů (IT). Jedná se tedy o činnosti, které přímo nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale jsou pro jeho činnost potřebné. Outsourcing se považuje za obchodní rozhodnutí, které má vést ke snížení nákladů a k soustředění na hlavní činnosti firmy.
 
Využití outsourcingu není švarcsytémem, protože se neváže na plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zaměstnavatele.

Příklad 1

Paní Marta, která je OSVČ, vede účetnictví firmě zabývající se zahradnickými pracemi. Tato účetní zpracovává účetnictví i několika dalším firmám. Používá svou kancelář a počítač. Toto není švarcsystémem.

Příklad 2

Firma XYZ, s.r.o., která se zabývá vedením účetnictví, má několik zaměstnanců pracujících na pozici účetní. Najme externí účetní, která je OSVČ. Tato účetní dochází do firmy v přesně stanovenou dobu, využívá kancelář firmy a vykonává práci, kterou jí nařídí šéf firmy. Zde se jedná o švarcsystém.
 
V tomto příkladu je několik prvků švarcsystému. Je zde prvek nadřízenosti a podřízenosti, protože šéf firmy určuje účetní OSVČ, co bude dělat za práci. OSVČ má pravidelně stanovenou pracovní dobu a pracuje s pomůckami firmy. Navíc účetní firma má stejný předmět činnosti jako najímaná OSVČ.

Následky – pokuty a penále

Zda se jedná o švarcsystém či nikoliv, posuzuje při případné kontrole Oblastní inspektorát práce, resp. Státní úřad inspekce práce. Ten může udělit pokutu jak zaměstnavateli, tak i OSVČ, která je zapojena do švarcsystému.
 
Výši pokut nalezneme v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 139 jsou stanoveny sankce pro fyzické osoby a v § 140 pro podnikající fyzické a právnické osoby. Fyzická osoba může dostat pokutu až 100 000 Kč a firma (ať už fyzická, nebo právnická osoba) může dostat pokutu až do výše 10 000 000 Kč s tím, že nejnižší pokuta je 250 000 Kč.
 
Navíc může ještě finanční úřad doměřit nedoplatky na daních a penále. A stejně tak orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny doměří odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Závěrem

Jestliže tedy hledáte práci a na pohovoru zjistíte, že po vás zaměstnavatel chce, abyste u něj pracovali takzvaně na IČO, vše pečlivě zvažte. Pokud by se jednalo o švarcsystém, hrozí zde pozdější sankce v podobě pokuty.
 
Zároveň z toho pro vás vyplývá, že si sami budete odvádět zdravotní a sociální pojištění, na „oficiální“ proplácení svátků, dovolených, nemoci nebo odstupného v případě ukončení spolupráce, jako běžnému zaměstnanci, můžete také zapomenout.
 
Navíc se na vás nevztahují žádné ochranné lhůty, ani výpovědní doba. Jinými slovy, budete pracovat jakoby zaměstnanec, ale s prakticky nulovými výhodami a s pocitem strachu, „že se na to jednou přijde“.
 
Na druhou stranu, pokud jste ve svém oboru zkušení, trochu si věříte, nebojte se začít ve svém oboru klasicky podnikat. Úřady práce poskytují začínajícím podnikatelům určité dotace. Možná se jedná o poněkud složitější a krkolomnější začátky, ale s čistým svědomím můžete nabízet legálním způsobem své služby ostatním subjektům.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Lucie
10. 7. 2015 14:00:14
A jak je to v případě, že mám u jedné firmy dohodu o provedení práce a dala bych jako OSVČ (na vedlejší činnost), fakturu za nákup čistících prostředků, ale zaměstnání na hlavní p. p. mám jinde.
Hlášení závadného obsahu

Bc. Kateřina Kandlerová
23. 1. 2014 9:02:18
Při posuzování konkrétního případu (např. finanční poradce či realitní makléř apod.) musíme vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba vykonává pro druhou smluvní stranu. Není však vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního či občanského zákoníku (např. smlouva o obchodním zastoupení, mandátní smlouva, smlouva o zprostředkování atd.), ale nesmí jít o práci naplňující znaky závislé práce. Rozhodující tedy je, zda se jedná o výkon závislé práce či nikoliv. Pokud chcete mít v určitém konkrétním případě jasno, doporučuji se obrátit na poradenské místo na úřadě práce.
Hlášení závadného obsahu

Václav
22. 1. 2014 13:58:06
A jak je to s finančními poradci, realitními kancelářemi nebo prodejci v MLM? Vztah podřízenosti je všude včetně nutnosti držet se pokynů, všichni vystupují jménem firmy, v prvních dvou případech navíc bývají ve smlouvách konkurenční doložky...
Hlášení závadného obsahu

Petr
Uživatel POHODA
14. 12. 2013 16:03:39
Perfektní článek.
Díky!
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
MBSOLAR
Montáž solární stínící techniky, prodej solárních zařízení.
www.mbsolar.cz

MUSICWEAR
Oblékni si hudbu
www.musicwear.cz

Daňový kalendář

31. 5. 2016 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)
15. 6. 2016 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2016 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 6. 2016 Přiznání DPH (za květen 2016)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,03 Kč
0,005 Kč
24,25 Kč
0,061 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.05.2016

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru