Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Stravování zaměstnanců z pohledu daní


Ing. Filip Sinecký
19. 6. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách. Tuto povinnost však nemá vůči zaměstnancům, které vyslal na pracovní cestu.

Foto: Fotolia.eu

 

Zaměstnanci mají právo na to, aby jim zaměstnavatel umožnil během výkonu pracovní směny stravování. Na jídlo mohou dostat od zaměstnavatele také příspěvek. Jaké jsou podmínky a výhody pro poskytnutí příspěvků na stravování?


 
Jen málokdo se spokojí s jídlem před odchodem do zaměstnání a pak až po příchodu domů. Jíst zkrátka musíme všichni. Na tyto potřeby u zaměstnanců myslí i česká legislativa, především v zákoníku práce (viz § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a dalších právních normách.
 
Zaměstnanci mají obecně právo pouze na to, aby jim zaměstnavatel umožnil (ale ne přímo zajistil) během výkonu pracovní směny stravování. Stravování může být, a většinou také bývá, zajišťováno buď:
  • ve vlastním zařízení zaměstnavatele, nebo
  • prostřednictvím jiných subjektů (např. ve stravovacím zařízení jiného provozovatele, dovoz stravy od dodavatele s nebo bez výdeje ve vlastním zařízení, stravování v restauracích na základě nakoupených stravenek apod.).
Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách. Tuto povinnost však nemá vůči zaměstnancům, které vyslal na pracovní cestu. Česká legislativa tedy zaměstnancům poskytuje zákonné pracovní volno a zajišťuje prostory pro stravování.
 
Naopak nikdo nemůže zaměstnavatele nutit, aby svým zaměstnancům zajišťoval ze zákona i jídlo jako takové, pokud nemá zaměstnavatel ve svém vnitřním předpisu tuto povinnost stanovenou samostatně, případně není dohodnuto v kolektivním ujednání (např. kolektivní smlouva).
 
Volitelně se mohou obě strany dohodnout na dalších podmínkách pro vznik práva na stravování a výši finančního příspěvku zaměstnavatele, na užším vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, způsobu jeho poskytování a financování.
 
Zvýhodněné stravování může být poskytováno i bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali až do odchodu do starobního či invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnancům čerpajícím dovolené nebo po dobu jejich pracovní neschopnosti. V těchto případech je ovšem nutné, aby poskytování stravování bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu.

Stravné a stravování zaměstnanců

Než se pustíme do dalšího hlubšího rozboru této problematiky, je třeba si definovat základní pojmy – stravné a stravování.
 
Stravné je pojmem z pracovního práva a jeho účelem je hmotné zaopatření zaměstnance po dobu jeho vyslání na pracovní cestu. Proto stravné spadá do cestovních výdajů, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, pokud zaměstnanci při pracovní cestě (nebo v obdobných situacích) vzniknou.
 
Zaměstnanec nemusí zaměstnavateli prokazovat kolik peněz, za co a kde utratil, a nemusí proto ani předkládat žádné účty za jídlo během pracovní cesty, jako tomu je např. u proplácení pohonných hmot. Dokonce, i kdyby během pracovní cesty neutratil za stravu vůbec nic, tak i přesto mu v souladu se zákoníkem práce může vzniknout nárok na stravné, jako druh cestovní náhrady.
 
Stravování není zákony regulovanou povinností zaměstnavatelů, jak již bylo řečeno v úvodu. Umožněním stravování se chápe poskytnutí pracovního volna a zajištění vhodného prostoru pro stravování zaměstnanců, přičemž tento pojem může být vykládán různě (např. kuchyňka, jídelna, odpočívárna, vyhrazené místo na pracovišti apod.).
 
Zajištění samotného jídla je ponecháno na zaměstnancích. Zaměstnavatelé nicméně dle svých možností zajišťují mnohdy i samotné pokrmy pro zaměstnance jakožto určitou formu nepeněžní výhody.
 
Stravné, jakožto cestovní náhrada, se většinou poskytuje v případech, kdy zaměstnanec je vyslán:
  • na pracovní cestu,
  • na cestu mimo pravidelné pracoviště,
  • při přeložení apod.
Pracovní cesta je prakticky nejčastějším titulem pro úhradu stravného. Je vymezena jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
 
Pro podnikatele (soukromé zaměstnavatele, mimo státní sektor) je závazný pouze dolní limit stravného a horní omezení pro ně neplatí. Naopak zaměstnavatelé z „veřejného sektoru“ (stát, územní samosprávní celky, státní fondy, příspěvkové organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem nebo obcí, a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení) jsou limitováni dolní i horní hranicí stravného.
 
Proto je stravné daňově odčitatelným nákladem u podnikatelů v podstatě bez limitu, kdežto ve „veřejném sektoru“ je omezeno horními limity dle zákonů.
 
Avšak z pohledu zaměstnanců, bez ohledu na to, zda z podnikatelského, nebo z veřejného sektoru, platí stejná pravidla pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Stravné do horního limitu není předmětem daně z příjmů, a ani nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Stravné nad horní limit je zdanitelným příjmem, a proto také podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance.
 
Zákoník práce vymezuje nárok na stravné „jen“ pro zaměstnance, mezi něž se mimo jiné řadí i společníci a jednatelé s.r.o. a členové orgánů právnických osob. Naopak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dle zákoníku práce na tento druh náhrad nárok nemají.
 
Nemusí ovšem zoufat, protože na ně myslí zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), podle kterého lze do daňově uznatelných nákladů zahrnout i zvýšené stravovací výdaje, neboli stravné při tuzemských pracovních cestách přesahujících 12 hodin v kalendářním dnu, a to do výše náhrad nezdaňovaných u zaměstnanců. Oproti zaměstnancům jsou zde OSVČ trochu znevýhodněny, protože zaměstnanci mají nárok na stravné již po 5 hodinách pracovní cesty, kdežto OSVČ až po 12 hodinách.
 
Příkladem lze uvést pracovní cestu OSVČ, která jede za klientem brzy ráno a vrací se pozdě večer, přičemž pracovní cesta trvá déle jak 12 hodin a méně než 18 hodin v jednom kalendářním dni. V tomto případě si OSVČ může uplatnit stravné v maximální výši 100 až 121 Kč, které uvede v daňové evidenci jako daňově uznatelný výdaj, aniž by musela skutečně tyto finanční prostředky vydat.
 
Jaká je výše cestovních náhrad a jaká jsou pravidla pro jejich použití, se dozvíte v článku Cestovní náhrady v roce 2013.

Příspěvky na stravování od zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé mohou přispívat svým zaměstnancům na stravování v podstatě dvěma způsoby (z hlediska daňového):
  1. Za prvé se může jednat o daňově uznatelný náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 zákona o daních z příjmů. Daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele je náklad vynaložený na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (70 % ze 79 Kč = 55 Kč).
Příspěvek na stravování lze uplatnit jako náklad, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
 
Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako náklad na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin.
 
Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (náhrady cestovného).
  1. Za druhé se může jednat o příplatek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců jako benefit ze sociálního fondu, případně ze zisku po zdanění.

V případě, že by zaměstnavatel chtěl přispívat nad rámec zákona, bude se jednat o nedaňový náklad zaměstnavatele.

Podmínky a výhody pro poskytnutí příspěvků na stravování

Dle shora uvedeného je jasné, že nespornou výhodou tohoto zákonného institutu je jeho daňová uznatelnost. To znamená, že zaměstnavatel si může do svých daňově uznatelných nákladů započíst až 70 % sazby stravného a 55 % nominální hodnoty poukázky na jídlo (tzv. stravenky). Navíc u zaměstnanců tento příspěvek nepodléhá dani z příjmů.
 
U zaměstnavatelů i zaměstnanců se jedná o příspěvek, který je osvobozen od odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
 
Optimální daňové úspory lze dosáhnout např. při poskytnutí stravenky v nominální výši 100 Kč (viz následující příklad), přičemž by stravenkou měla být pokryta hodnota jednoho hlavního jídla, a to pouze za odpracovanou směnu. V době nepřítomnosti v zaměstnání nemá zaměstnanec na tento příspěvek nárok.

Příklad daňového posouzení u 100 Kč stravného

Zákoník práce a zákon o daních z příjmů vymezují stravné pro zaměstnance ve výši 79 Kč. Z toho 70 % stravného činí cca 55 Kč, což je maximální výše (55 %) daňově uznatelného nákladu zaměstnavatele ze stokorunové poukázky.
 
Zbývajících cca 45 Kč (45 %) se většinou strhává zaměstnanci ze mzdy, případně jde jako daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele.

Další formy „stravování“ na pracovišti a jejich daňová uznatelnost

Kromě již uvedených forem stravování a příspěvků na stravování lze poskytovat zaměstnancům také nápoje na pracovišti. I v tomto případě se pro daňovou uznatelnost nákladů musíme držet zákona o daních z příjmů.
 
Pokud se jedná o poskytování nápojů na pracovišti ve formě „ochranného nápoje“, pak jsou tyto náklady daňově uznatelné na straně zaměstnavatele. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.
 
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, označuje za nevyhovující mikroklimatické podmínky zátěž zaměstnance teplem nebo chladem.
 
V případě, že se nevejdeme do vymezení tohoto nařízení, pak je hodnota ostatních nealkoholických nápojů poskytovaných na pracovišti, které nemají charakter ochranných nápojů, z hlediska zaměstnavatele nedaňovým nákladem.
 
Hodnota stravování a hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění zaměstnanců v rámci závodního stravování, byť i zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je bez ohledu na výši osvobozena od daně z příjmů a odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
 
Naopak, pokud by zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci příspěvky ve formě peněžního plnění, bude toto u zaměstnanců zdaňováno a bude vstupovat i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Příklad účtování dovozu obědů u zaměstnavatele i s ohledem na DPH

Externí dodavatelská firma doveze oběd do prostor zaměstnavatele. Z pohledu DPH se může jednat o dvě varianty:
  1. Ve snížené sazbě, jako u prodeje potravin, když se obědy pouze dovezou a zaměstnanci si je „rozeberou“ sami. To je v případech, kdy např. není vlastní jídelna a s dovezeným jídlem nikdo dál nenakládá (ohřev, výdej, mytí nádobí atd.). Většinou formou krabiček s hotovým jídlem.
  1. základní sazbě, a to v případě, že se nebude jednat pouze o dodání potravin, ale o stravovací službu, kdy budou k dispozici výše uvedené služby a podmínky, které v předešlém bodě nejsou splněny.

Poskytnutí obědů v základní sazbě DPH (tj. se službami) a 55 % příspěvku zaměstnavatele:
 
Faktura přijatá na 80 Kč:  527 / 321(5)  66,10 Kč (příspěvek zaměstnavatele)
   343 / 321(5)  13,90 Kč (DPH z celkové faktury)
   321(5) / 221  80,00 Kč (úhrada FAP)
 
Srážka ze mzdy – předpis:  331 / 335      36,00 Kč (úhrada srážkou ze mzdy)
    335 / 602      29,75 Kč (cena pro zaměstnance)
    335 / 343        6,25 Kč (DPH z ceny oběda)
 
Pokud zaměstnavatel jakožto plátce DPH pořídí oběd pro zaměstnance od plátce či neplátce, musí za část, kterou hradí zaměstnanec za své stravování, DPH odvést, jako by danou službu či zboží prodal externě.
 
Naopak z přijatých plnění (nakoupeného oběda) si může zaměstnavatel uplatnit nárok na odpočet DPH. Ve výše uvedeném případě nákupu obědů od externího dodavatele je názorně ukázáno, že si zaměstnavatel (plátce) uplatní nárok na odpočet a současně odvede DPH z „prodaného“ oběda zaměstnanci.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zdeňka Vojtová
21. 1. 2016 7:47:01
Dobrý den, mám takovýto dotaz, musí zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na obědy nebo to není jeho povinnost. Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

renag
10. 6. 2015 9:13:17
Jakým dnem je přijmout peníze od zaměstance za obědy - faktura za květen došla 9,6, duzp na faktuře je 8,6,2015 já vybírám 10,6??
Hlášení závadného obsahu

Mirecek
4. 1. 2015 7:12:04
Dobrý den, rád bych se zeptal. Od nového roku nám zaměstnavatel zrušil stravenky a místo toho nám nabídl obědy v naší restauraci. Cena obědu je 85kč. Zaměstnavatel přispívá 30kč. Rád bych se teda zeptal, kolik zaměstnavatel teda má přizpívat, když cena obědu je 85kč ? A co se stane, když nevyužiji oběda s příspěvkem ??? Děkuji moc a přeji pěkný den
Hlášení závadného obsahu

Věra Dvořáková
29. 12. 2014 9:10:18
Dobrý den,
poskytujeme našim zaměstnancům stravenky ve výši 90,- Kč na den. Vzhledem k tomu, že často za jídlo zaplatí méně než celou částku stravenky a mají pak problém s vrácením peněz, chěli bychom částku 90,- Kč rozdělit na dvě stravenky (40 + 50 Kč) na den. Je to možné? Názory na to se různí ... Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Jarka
20. 5. 2014 11:08:14
Sylvie Kurfürstová: Jsem stejného názoru - nárok na tuzemské stravné vzniká až po 5 hod. proto bych zaměstnanci dala stravenku.
Hlášení závadného obsahu

Bc.Sylvie Kurfürstová
19. 5. 2014 22:07:15
Dobrý den, chci se zeptat kdy je nárok na stravné a kdy na stravenku. Zaměstnanec byl na služební cestě, služební cesta trvala 4 hodiny a zbytek pracovní doby byl v práci. Předpokládám, že má nárok na stravenku, protože přítomnost zaměstnance během práce trvala více jak 3 hodiny. Pokud by služební cesta byla delší jak 5 hodin, uplatním stravné podle §163 zákona č.262/2006 Sb., zákoníku práce. Předem děkuji za odpověď. Kurfürstová
Hlášení závadného obsahu

Monika
23. 3. 2014 22:52:23
Dobrý den,zaměstnavatel vydal novou interní směrnici k vyplácení stravenek. Budeme dostávat plný počet stravenek podle směnového kalendáře, bez ohledu na to, zda máme nahlášenou dovolenou, jsme na nemocenské apod. A pokud nevznikne na stravenku nárok (neodpracujeme směnu), tak nám ve výplatě strhnou celou částku za stravenku. Má na to vůbec nárok?
Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Ivana
14. 3. 2014 8:31:27
Dobrý den, mám dotaz. Jsme plátci DPH, obědy odebíráme v plastových boxech od neplátce DPH. Část ceny obědů, tj.34,-Kč, vybíráme od zaměstnanců, což je zaúčtováno MD 211/DAL 335. Když z této částky máme odvádět DPH, jak o tom účtovat? Čili fa od dodavatele máme zaúčtováno MD 527 a 335/ DAL 321. Děkuji za radu.
Hlášení závadného obsahu

aTOM
4. 2. 2014 10:29:47
Zdravím potřebuju malinko ujasnit přispěvky na stravování.
Pokud zajístím zaměstnancům stravu (obědy) od dodavatelské firmy tak může přispívat zaměstnanci max 55% ceny oběda.
Lze to provést i tak
1) že si obědy bude plati sám např 75Kč za oběd a já mu ve mzdě přidám přízpěvek na stravování tzn 55% ze 75,- tzn 41.25 Kč za každý oběd --- a bude to příplatek před zdaněním nebo příplatek po zdanění ?
Nebo tato varianta není vůbec možná a lze to řešit pouze
2) že celý oběd tedy 75,- zaplatím po vystavení faktury dodavatelské firmě já a zaměstnanci poté strhnu z platu dopatek tzn. 33.75 za každý oběd.
těch 75,- kč poté zaeviduju na základě FA jako ostatní odečitatelné náklady (provozní režie - příspěvek na stravování) do mzdy se to pak už vubec neplate

shrunuto je možné zvolit možnost 1 nebo 2 případně obě ?
a max částka příspěvku je 55% nebo 70% (někde sem našel že 55%stravenky (to není náš případ) a 70% ale zde e to ještě nějak že max 70% z náhrady stravného stanoveného v zákoně.

Děkuji za info jak třeba řešítě příspěvky na stravování vy.
Hlášení závadného obsahu

Filip
16. 12. 2013 14:01:39
Dle mého názoru, může zaměstnavatel přiznat zaměstnanci se zkráceným pracovním úvazkem jako daňově uznatelný příspěvek na stravování vč. možnosti poskytnutí stravenky za podmínky, že zaměstnanec se zkráceným pracovním úvazkem bude mít rozepsány pravidelné směny, které budou odpracovány.
Je rozdíl mezi zkráceným pracovním úvazkem a odpracovanou směnou pouze zčásti u zaměstnance s normální délkou pracovní směny (v tomto případě daňově účinný příspěvek na stravování nepřísluší).
Hlášení závadného obsahu

Vladimír Hladil Ing.
12. 12. 2013 10:10:24
Jak je to při zaměstnávání zaměstnanců těžce zdravotně postižených, tzv. chráněné dílny, kdy většinou pracují na zkrácený úvazek, který jim umožňuje jejich zdravotní postižení, např. každý den v týdnu 2 hodiny. Pak nesplní podmínku minimálně 3 hodiny ze směny. Lze jim i tak posktnout příspěvek ve výši 55% z ceny oběda? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Bc. Zuzana Bartůšková
29. 11. 2013 9:06:16
pro elem2:

Fakturu přijatou zaúčtujete následujícím způsobem:
cena obědu hrazená zaměstnavatelem - do výše daňově uznatelné (tj. 55 % hodnoty oběda) 527/321
cena obědu hrazená zaměstnavatelem - daňově neuznatelné (nad 55 % hodnoty oběda) 528/321
cena obědu hrazená zaměstnanci 335/321
DPH 343/321

Pro rozúčtování doporučuji použít v Pohodě položky faktur.

Sražení příspěvku zaměstnance ze mzdy zaúčtujete do interních dokladů předpisem 331/335.

Připomínám povinnost mít podepsanou se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy.
Hlášení závadného obsahu

Honza
28. 11. 2013 12:52:57
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Jak je to s nárokem na stravování, které zajišťuje zaměstnavatel při 24 hodinových směnách. Mám nárok na dvě hlavní jídla nebo na tři.
Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Vlasta
12. 11. 2013 19:23:08
Dobry den,chtela bych se zeptat jestlize jsem vyslana na pracovni cestu kde mam zajistenou stravu, a strava je drazsi nez cestak na ktery mam narok podle hodin pracovni cesty. Musim tento rozdil uhradit zpet zamestnavateli. Dekuji za odpoved
Hlášení závadného obsahu

elem2
6. 11. 2013 13:10:20
Dobrý den, jsme nově vzniklé s.r.o., které přispívá zaměstnancům na obědy částku 55 kč. obědy jsou zajištěné přes ulici v restauraci, platí se na fakturu 1x měsíčně z firemního účtu. Prosím o radu, jak v programu pohoda zaúčtuji přijatou fakturu za obědy, nárok zaměstnance na stravné a stržení stravného z výplaty. Moc děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Bc. Kateřina Kandlerová
6. 11. 2013 9:39:55
Dobrý den, z dotazu vyplývá, že se patrně bude jednat o možnost uplatnění nákladů v podobě stravného pro OSVČ. V takovém případě platí, že stravné lze považovat za daňově uznatelný výdaj v případě absolvování cesty v rámci své podnikatelské činnosti. Je nutné přitom splnit podmínky, aby takováto pracovní cesta byla v jednom dni delší jak 12 hodin.

Pro rok 2013 platí, že při pracovní cestě v délce 12 až 18 hodin činí rozmezí náhrady stravného 100 až 121 Kč. V případě cest delších než 18 hodin je možné uplatnit si 157 až 188 Kč. Dále je možné uplatnit si stravné v rámci zahraničních cest, nicméně toto není již předmětem dotazu. Podrobné informace o daňové uznatelnosti stravného najdete v zákoně o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. k).
Hlášení závadného obsahu

eliška
17. 10. 2013 11:27:15
Dobrý den, snacha podniká mimo své hlavní zaměstnání,v této činnosti je plátcem DPH, kupuje si obědy od cizí organizace. Mohla by si do nákladů odečíst část hodnoty těchto obědů? Jak s DPH?
Děkuji Vám za radu.
Hlášení závadného obsahu

Filip (pro petradrag)
17. 10. 2013 0:27:24
Zaměstnavatel nemusí, ale může poskytovat i různé bonusy, jako například stravenky, pokud má režim poskytování stravenek zaveden v interní směrnici popisující pravidla pro nákup a poskytování zaměstnaneckých výhod. Mnohdy tomu tak ale není právě z důvodu, že dle § 24/2/j/4 Zákona o daních z příjmů by při nesplnění tohoto ustanovení neměl zaměstnavatel nárok na daňově uznatelný náklad za stravenku poskytnutou zaměstnanci na dohodu. Jedná se o splnění podmínky minimální přítomnosti zaměstnance na pracovišti 3 hodin za směnu (den).
Hlášení závadného obsahu

Filip (pro Mílu)
17. 10. 2013 0:26:37
Dobrý den, Mílo,

zaměstnavatel se při daňové uznatelnosti řídí § 24/2/j/4,5 ZDP. Daňově uznatelné jsou mj. náklady vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin.
V následujícím příkladu je názorně ukázán příklad, jak lze účtovat provoz vlastního strav. zařízení. Většina nákladů zaměstnavatele spojených s provozem závodního stravovacího zařízení jsou daňově uznatelné, vyjma nákladů na spotřebované potraviny (600.000 Kč), které dle § 24/2/zc ZDP jsou daňově uznatelné pouze do výše přímo souvisejících příjmů, tj. tržby za prodané obědy (500.000 Kč).
Zaměstnavatel provozuje vlastní stravovací zařízení (zaměstnaneckou jídelnu s kuchyní), kde zaměstnává své kuchaře a další personál nutný k provozu zařízení. Zaměstnanci hradí 30 Kč za jeden oběd.
Roční náklady zaměstnavatele s provozem závodní kuchyně:
• mzdy kuchaře apod.: 1 mil. Kč (521/331),
• SP a ZP personál hrazené zaměstnavatelem: 340 tis. Kč (524/36),
• spotřeba energií v kuchyni: 200 tis.Kč (502/325),
• drobné nákupy do kuchyně a jídelny: 100 tis. (501/211,321,…),
• odpisy DHM v kuchyni: 50 tis. Kč (551/082),
• opravy a údržba v kuchyni: 40 tis. Kč (511/321),
• potraviny pro závodní stravování: 600 tis. Kč (501/211,321,…),
• tržby od zaměstnanců za obědy: 500 tis. Kč (331,211/602).
Příspěvek zaměstnavatele přesahující daňově účinnou část se účtuje:
• na vrub nedaňového účtu 528-Ostatní sociální náklady, nebo
• na vrub účtu odpovídajícího fondu vytvořeného ze zisku po zdanění, což pochopitelně opět nebude mít pro zaměstnavatele daňový účinek. Většinou se v praxi využívají např. účty 427.
Hlášení závadného obsahu

petradrag
14. 10. 2013 14:56:29
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli má nárok na stravenky i zaměstnanec na DPP nebo DPČ, který je již zaměstnán u jiné společnosti na HPP. Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Míla
14. 10. 2013 9:14:06
Dobrý den,
tak já pořád nechápu jak je to s účtováním příspěvku zaměstnavatele u vlastního stravovacího zařízení.
Máme stanovenou cenu oběda 75 Kč.Zaměstnanci se za jeden oběd strhává 30 Kč. Limit spotřeby potraviny je stanoven na 38 Kč. a teď co je ten příspěvek? Je to rozdíl mezi tím co platí zaměstnanec a mezi 38 Kč nebo 75 Kč. A jak se tento příspěvek účtuje? 527/602???
Hodnota potravin je daňově uznatelná jen do výše příjmů úhrad od zaměstnanců. Týká se to jen od zaměstnanců, nebo i když si k nám příjde koupit oběd někdo cizí za plnou cenu?
Díky moc za rady. čím víc to zkoumám, tím méně tomu rozumím
Hlášení závadného obsahu

Filip
10. 10. 2013 23:41:28
Dobrý den,
pro zaměstnavatele ze soukromého sektoru je z důvodu právní ochrany zaměstnanců závazný jen spodní limit stravného bez omezení horního limitu. Naopak pro zaměstnavatele z veřejného sektoru (§ 109/3 ZP) je závazný rovněž horní limit stravného. V souladu s § 24/2/zh zákona o daních z příjmů, je stravné daňově účinné u podnikatelů bez omezení i shora - tedy řekněme bez limitu za den, zatímco ve veřejném sektoru max. do stanovených horních limitů.
Hlášení závadného obsahu

Jirina
9. 10. 2013 15:34:20
Dobrý den,
chci se zeptat, zda platí i v soukr. sektoru výpočet daň.uznatelných nákladů jako hodnota "stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (70 % ze 79 Kč = 55 Kč), když v soukr.sektoru je hodnota stravného pouze 66 Kč? Nemá být v soukr.sektoru výpočet 70% pouze z částky 66 Kč, tedy daň.uznatelné jen 46,20 Kč? Děkuji předem za radu
Hlášení závadného obsahu

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
4. 10. 2013 11:16:58
Dobrý den, bohužel není povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování.

Ohledně nápojů na pracovišti doporučuji přečíst si tento článek: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/s-pitnym-rezimem-pomuze-zamestnavatel-nejen-v-hork/
Hlášení závadného obsahu

Janinka
4. 10. 2013 10:23:37
Dobrý den, měla bych dotaz. Od zaměstnavatele dostáváme stravenky. Ty nám chce ale zrušit. Máme možnost si objednat jídlo u dovážkové firmy, to ale nejde jíst pořád. V zaměstnání ani není možnost si něco koupit, prostě co si nedonesete z domova to nemáte, ani žádné pití si nemůžeme koupit. A jen tak mimochodem, voda teče docela nedobrá. To nemluvím o tom, že chlapi co dělají na peci nedostanou žádné minerálky a musí pít tu hnusnou vodu z kohoutku ( dle zákona by ji neměli pít pořád, může to být zdraví škodlivé - to tu ale nikoho nezajímá ). A předpokládám, že po zrušení stravenek nebudeme dostávat ani žádný příspěvek na stravování. Je to takhle v pořádku nebo s tím jde něco dělat ?
Moc děkuji za radu
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
mihocar s.r.o.
Firma mihocar s.r.o. se zabývá prodejem použitých náhradních autodílů.
www.mihocar.cz

Zlínská účetní kancelář
Účetní kancelář poskytující kompletní účetní servis a poradenství.
www.zluk.cz

Daňový kalendář

31. 5. 2016 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)
15. 6. 2016 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2016 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 6. 2016 Přiznání DPH (za květen 2016)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,03 Kč
-0,005 Kč
24,19 Kč
-0,061 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 26.05.2016

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru